|
|
Ukrajinská krize v ruském a ukrajinském televizním zpravodajství
Dziuba, Daryna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá téma zpravodajského pokrytí ukrajinské krize v ukrajinských a ruských médiích v období mezi únorem 2015 a březnem roku 2016. Téma analýzy bylo vybráno na základě osobního zájmu o danou problematiku. Pro naplnění stanovených cílů je tato práce rozdělena do několika částí. První část diplomové práce se zaměřuje na popis hlavních mediálních teorií včetně teorie rámcování, dále je popsán koncept hybridní války a propagandy, které jsou pro pochopení dané problematiky nezbytné. Podrobněji je vysvětlena anatomie ukrajinského konfliktu, konkrétně války na Donbasu, jejíž kořeny sahají do roku 2014. Práce také zahrnuje popis dosavadních odborných studií o pokrývání zkoumané problematiky v zahraničních médiích. Druhá část této diplomové práce se věnuje analýze mediálních obsahů o událostech na východě Ukrajině, které ve sledovaném období šířila ruská státní agentura TASS a ukrajinská agentura Ukrinform. Součástí praktické části této diplomové práce je popis vytváření postupu vlastního výzkumu, stanovení výzkumných cílů a a charakteristika použitých nástrojů pro jejich dosažení. V poslední části této diplomové práce jsou detailně popsány výsledky realizované obsahové analýzy. Tato práce má sloužit k lepšímu pochopení roli médií v referování o ukrajinské krizi a pomoct dalšímu výzkumu...
|
|
|
Disinformation as a Societal Phenomenon: A Case Study of Truth Decay in Slovakia
Húsková, Eva ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této diplomové práce je nabídnout hlubší pochopení dezinformační trendů a jejich příčin ve slovenském informačním prostředí prostřednictvím konceptu Truth Decay, neboli Eroze pravdy, který byl definován americkou výzkumnou organizací RAND Corporation již v roce 2018. Práce se také zabývá analýzou fenoménu Eroze pravdy obecně. Výzkum samotný vychází z předpokladu, že na dezinformace by nemělo být nahlíženo jen jako na nástroj hybridní války. V současné akademické sféře evidujeme narůstající potřebu analyzovat dezinformace jako širší celospolečenský problém, který má značný dopad na společnost. Na základě 11 expertních rozhovorů s odborníky z různých sfér (akademická obec, think tanky, vládní instituce, bezpečnostní instituce, žurnalistika, nebo psychologie), se tato diplomová práce skládá ze dvou analytických kapitol. Ta první analyzuje čtyři trendy Eroze pravdy na Slovensku: zvyšující se neshody o povaze faktů a analytických interpretací faktů a dat; nejasná linie mezi názorem a faktem; narůstající množství obsahu a z toho narůstající vliv názoru a osobní zkušenosti nad faktem; a snižující se důvěra vůči kdysi respektovaným institucím a zdrojům faktických informací. Druhá analytická kapitola řeší možné "hnací motory" těchto čtyř trendů: charakteristika kognitivních procesů, jako například...
|
|
|
The American Hybrid War? Operation Enduring Freedom through the hybrid warfare lenses
Pinkas, Šimon ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá schopností Západních demokratických států vést hybridní válku. Hybridní válka byla po celou dobu své existence téměř exklusivně připisována nedemokratickým režimům, které jejích metod používají často velmi agresivně. Ve snaze zpochybnit toto přesvědčení, tato práce reinterpretuje počínání Spojených států amerických během počáteční fáze Operace Trvalá svoboda1 v Afghánistánu roku 2001 "očima" hybridní války. Vzhledem k tomu, že pojem hybridní válka je velmi široký a často špatně definovatelný, se autor této práce rozhodl konceptualizovat široce známý popis Ruské hybridní války, vytvořený Andrásem Ráczem v roce 2015, skrze který bude zkoumaný případ reinterpretovat. Možnost Západního demokratického státu vést hybridní válku je, co se týče dostupné literatury, zhola neprozkoumaná, tato práce se tedy zaobírá naprosto novým tématem. Tato práce se také zamýšlí nad tím, jak může zjištění o schopnosti Západních států vést hybridní válku ovlivnit naše chápání tohoto fenoménu obecně. Autor se skrze tuto práci snaží poskytnout nový, faktuálně zaměřený pohled na hybridní válku, nezatížený předsudky ani emocionálním podtextem, který bohužel zatěžuje mnohé příspěvky do akademické debaty na toto téma. Tato nová perspektiva na hybridní válku dle autora silně přispěje k našemu...
|
|
|
Reakce Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu: Případová studie "Fall Lisa"
Pokorný, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reakcí Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu, jež je zkoumána pomocí případové studie tzv. "případu Lisa" z ledna roku 2016. Cílem práce je zasazení "případu Lisa" do kontextu německo-ruských vztahů a hybridních hrozeb v bezpečnostní realitě 21. století. Německo a Rusko dlouho pojil speciální vztah, který se ovšem po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propadl do krize. Hlavním cílem ruské snahy o ovlivňování společenského a politického vývoje v Evropě se stalo právě Německo, které se musí s novými metodami a strategiemi hybridního boje vypořádat. Nástup hybridních hrozeb je výzvou nejen pro Německo, ale i pro jeho spojence. Ruský pohled na hybridní hrozby dokazuje, že pro různé aktéry má pojem rozdílné významy. Za jeden z projevů ruské hybridní hrozby je považován i případ třináctileté dívky německo-ruského původu, která byla v Berlíně několik hodin nezvěstná a údajně byla znásilněna migranty. I když byl případ promptně vyvrácen německou policií, zneužila ruská média událost k živení atmosféry strachu a nejistoty, zejména mezi početnou menšinou ruských Němců. Incident se rozšířil i na mezivládní úroveň, když ruský ministr zahraničí S. Lavrov obvinil německé úřady ze zametání stop. Vzhledem k doposud nedostatečné míře zohlednění "případu...
|
|
| |
|
|
NATO and European Security in the East: The Impact of the Ukraine-Russia Conflict on NATO Doctrine and Ukrainian Strategy
Tymchuk, Halyna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce bude v zásadě pracovat s konceptem bezpečnosti, konkrétně s evropskou bezpečností v posledních letech. Ačkoli Ukrajina není členem NATO a Rusko je vzdáleným sousedem NATO, v této práci dokážu, že bychom měli spojit události na ukrajinské hranici s evropskou bezpečností. Od samého počátku rusko-ukrajinského konfliktu se NATO pevně zasazovalo o podporu suv- erenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic. Spojenci okamžitě v březnu 2014 odsoudili nezákonné "legitimní připojení" Krymu k Rusku a opakovaně prohlásili, že to nikdy neuznají. Rovněž odsoudili úmyslnou destabilizaci na východní Ukrajině, kterou Rusko vyprovokovalo za použití svého vojenského zásahu a podpory bojovníků. Krize na Ukrajině se ukázala jako skutečný zlom v euroatlantické bezpečnosti od chvíle, kdy někteří starší západní politici začali hovořit o změnách v hlavních směrech evropské obranné politiky. Ukrajinská krize vytvořila novou bezpečnostní situaci v Evropě a stále vyžaduje po- zornost, zapojení a reakci NATO. Tato krize prohloubila strategické nedorozumění mezi Ruskem a Západem. Velmi jasně ukazuje, že Moskva a Západ chápou evropskou bezpečnost zcela odlišně. Západní hlavní města Evropu obecně považují za "sjednocenou, svobodnou a pokojnou", zatímco Moskva ji považuje za...
|
|
|
An Interplay of Narratives: How Do the Czech Journalists Perceive Securitized Disinformation?
Hroch, Jaroslav ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Informační válka v mezinárodních vztazích
Nyč, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem informační války v kontextu debaty o konceptech moderního válčení. Práce nejprve představí debatu o moderních způsobech válčení, která obsahuje koncepty jako hybridní válka, nelineární válka apod. Následně představí tři hlavní pojetí informační války v kontextu této debaty a v rámci třech center současné moci ve světě (Západ, Rusko a Čína). Západní pojetí jasně oddělující válku a mír, ruské komplexní pojetí hybridně-informační války a čínské pojetí three warafres. Následně práce rozvíjí tezi o sekuritizaci informační války v západním prostředí (státy EU a NATO). Sekuritizace je chápána jako rétorický akt, který určitý fenomén představí jako výraznou bezpečnostní hrozbu. V kontextu Západu došlo k tomu, že informační válka byla do jisté míry takto sekuritizována. Celé tato sekuritizace je problematická, pokud se na informační válku podíváme jako na běžný stav mezinárodních vztahů, které jsou ze své podstaty konfliktní a anarchické.
|
|
|
Ruské zpravodajské servery na českém internetu a jejich referování o Evropské unii
Podzimková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
V posledních letech mluví mnohé zdroje o Ruskem vedené hybridní či informační válce proti Západu. Za významnou součást ruské strategie jsou přitom označována dezinformační média. Velké množství údajně proruských dezinformačních webů se po roce 2014, kdy došlo k eskalaci napětí na území Ukrajiny, objevilo i v českém internetovém prostředí. V rámci této práce nejdříve vymezíme teoretický rámec a posléze podrobíme tři z těchto webů (Sputnik Česká republika, Aeronet a AC24) obsahové analýze, při níž se budeme zabývat výhradně jejich referováním o Evropské unii. Cílem tak bude přispět k potvrzení či vyvrácení hypotézy o snaze proruské propagandy oslabit pozice západních institucí. Zkoumat budeme také zpravodajský styl, který je těmto serverům vlastní, popřípadě přítomné manipulativní techniky.
|
|
|
Securitization of hybrid war in the Czech Republic
Hendrych, Daniel ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na momentálně široce diskutované téma ruské hybridní války. Zkoumá vývoj diskurzu, který se týká toho tématu, v České republice a jak někteří aktéři, především Evropské hodnoty, sekuritizovali Ruskou hybridní válku. Diplomová práce je založena na sekuritizační teorii, jež byla vyvinuta kodaňskou školou. Mezinárodní kontext je rovněž rozebírán, jelikož diskurzy věnující se ruské hybridní válce proti Západu jsou vzájemně propojené a zájem o toto téma vzrostl po anexi Krymu a zvláště po ruském vměšování se do prezidentských voleb v USA v roce 2016. Případová studie dokumentů, publikovaných Evropskými hodnotami v souvislosti s ruskou hybridní válkou je středobodem tohoto projektu. Institucionální nedůvěra je jednou ze základních podmínek úspěchu dezinformačních kampaní a vytváří příležitost pro hybridní snahy. Tato práce se nicméně snaží vysvětlit, že sekuritizace ruské hybridní války nepomáhá, či může být dokonce škodlivá v dosažení větší institucionální důvěry.
|
host ::
RSS.