|
|
Economic Development and Pension Privatisation: Evidence from Central and Eastern European Countries and Visions for the Future
Zhang, Yunyang ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Merrino, Serena (oponent) ; Čech, František (oponent)
Od poloviny devadesátých let 20. století zavedlo mnoho zemí v regionu střední a východní Evropy v zájmu posílení makroekonomiky politiku privatizace důchodů. Řídily se doporučeními Světové banky a zavedly vícepilířový důchodový model, včetně povinného druhého pilíře s nejvíce privatizovanými prvky. Tento článek podává přehled literatury o politice privatizace důchodů, shrnuje její historii a vývoj ve střední a východní Evropě a poskytuje srovnávací analýzu privatizačních reforem v jednotlivých zemích. Podpora hospodářského rozvoje jako nejdůležitější hnací síla důchodových privatizačních reforem dosud nezískala definitivní závěr. Cílem tohoto článku je rozšířit dosavadní empirický výzkum dopadu privatizace důchodů na ekonomický rozvoj pomocí časově proměnlivého diferenčně-diferenčního modelu s daty z let 1996 až 2022 pro vzorek 11 zemí EU v regionu střední a východní Evropy. Výsledky studie ukazují, že politika privatizace důchodů významně přispívá k hospodářskému rozvoji a zvyšuje domácí úspory a že příspěvek k hospodářskému rozvoji je větší v dlouhodobém než v krátkodobém horizontu. V důsledku toho by se politika privatizace důchodů měla podporovat i v budoucnu.
|
|
|
The impact of mining industry on the economic development of Azerbaijan
Shukran, Mammadov
Těžební průmysl je velmi významnou silou v globální ekonomice, který zaujímá hlavní místo v zajišťování řetězce příjmů. Role těžební výroby se však v jednotlivých zemích vážně liší a není správně uznána a je občas dokonce nevysvětlitelná. Globální těžební průmysl vzkvétal od počátku 21. století; zaznamenala vysoké náklady na produktivitu a v důsledku toho také zvyšovala fáze příjmů. Těžební průmysl je ústředním odvětvím hospodářství v mnoha rozvojových ekonomikách, přičemž jednou z nich je Ázerbájdžán. Post-sovětská ekonomika Ázerbájdžánu se proměnila v ekonomiku založenou na ropě, která má v zemi nejdůležitější roli. Zatímco vznikly podniky, vývoj v ropné výrobě přinesl mimořádné záznamy o vývoji; získání 26,4 procenta v roce 2005 (druhý nejvyšší celosvětový vývoj hrubého domácího produktu v roce 2005 po Rovníkové Guineji) a 34,6 procenta v roce 2006 (celosvětové maximum). Obrovské ropné zdroje jsou hlavním dodavatelem pro ekonomiku země. V roce 2019 činil celkový vývoz těžebního průmyslu ze země 18,242,946 USD, což představuje 93 procent celkových vyvážejících produktů, z čehož 91,2 procent tvoří minerální paliva, ropa a ropné produkty z jejich destilace, živičné látky atd. Z důvodu, že těžební průmysl je pro ekonomiku Ázerbájdžánu životně důležitý, si tato práce klade za cíl analyzovat jeho dopad na ekonomický rozvoj země pomocí hluboké koncepční a empirické analýzy.
|
|
|
Dopady hospodářského rozvoje na úroveň znečištění životního prostředí
Zhirenko, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vztahu mezi znečišťujícími látkami a hospodářským rozvojem. V práci je pomocí regresní analýzy ověřena platnost environmentální Kuznětsovy křivky pro různé škodlivé látky jak pro celý svět, tak i pro některé jednotlivé státy a skupiny států (Rusko, Česká republika, státy OECD, nejméně rozvinuté státy). Pomocí korelační analýzy je zhodnocena závislost emisí CO2 na obyvatele na stupni industrializace, zastoupení služeb, podílu zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomice.
|
|
|
The role of foreign direct investment in the economic development of Nigeria
Šikulová, Bára
Tato práce se zabývá analýzou vlivu přímých zahraničních investic na hospodářský rozvoj Nigérie. V části literárního přehledu jsou zpracována témata blízká zkoumanému problému. Jsou to zejména přímé zahraniční investice, hospodářský rozvoj a jejich vzájemný vztah a nebo také porovnání vývoje vybraných proměnných v Nigérii s ostatními zeměmi. K výzkumu jsou použity časové řady s ročním intervalem a to v letech 2003 – 2020. Pro analýzu byla zvolena metoda nejmenších čtverců (OLS), která slouží k určení modelu několikanásobné regrese, současně s Johansenovým testem a testem jednotkového kořene (ADF). Závislou proměnou byl v tomto případě Index lidského rozvoje (ILR). Jako nezávislá proměnná figuroval příliv přímých zahraničních investic (PZI), tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) a velikost pracovní síly (PS). Z výsledků vyplývá, že velikost pracovní síly má pozitivní a statisticky významný vliv na index lidského rozvoje, avšak proměnné PZI a HK dle výsledů testů měly na index lidského rozvoje negativní a statisticky nevýznamný vliv.
|
|
|
In Search of a Competition Law Model for ASEAN through a Case Study of Singapore, Malaysia and Vietnam: Does the EU Competition Law Model Fit?
Dufková, Barbara ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent) ; Petr, Michal (oponent)
Hledání modelu soutěžního práva pro ASEAN očima případových studií Singapuru, Malajsie a Vietnamu: Je model soutěžního práva EU vhodný? Abstrakt Disertační práce si klade za cíl identifikovat vhodný režim práva hospodářské soutěže pro země ASEAN. Staví na domněnce rezonující v literatuře týkající se právních transplantátů a práva a hospodářského rozvoje, že aby bylo transplantované soutěžní právo úspěšné, musí být uzpůsobeno domácímu prostředí. Jelikož si práce všímá, že členské státy ASEAN při přijímání soutěžněprávní regulace často přejímaly soutěžní právo z jiných jurisdikcích, zejména z EU, uzpůsobení tohoto modelu domácímu prostředí se zdá klíčem k úspěchu této nové soutěžněprávní legislativy. Rozdíly mezi členskými státy ASEAN budou mít rovněž vliv na podobu budovaného regionálního soutěžněprávního řežimu. K identifikaci těchto rozdílů, zejména odlišných tržních potřeb a nedostatků, práce klasifikuje členské státy ASEAN do kategorií v závislosti na úrovni ekonomického rozvoje. Singapur, Malajsie a Vietnam (zkoumané jurisdikce) jsou vybrány jako reprezentanti ekonomik členských států ASEAN od nejrozvinutějších po nejméně rozvinuté. Práce nejprve analyzuje tržní a socioekonomické pozadí zkoumaných jurisdikcí. Poté pokračuje v analýze příslušných zákonů o hospodářské soutěži přijatých v těchto...
|
|
|
The impact of EU financial aid on the economic development in Palestine: case study of impact on business sector
Algherbawi, Mohammed
Finanční pomoc je jedním z důležitých nástrojů podpory hospodářského rozvoje v rozvojových zemích. Palestina je mezi největšími příjemci finanční pomoci. Přesto ve srovnání s jinými zeměmi je palestinská ekonomika poměrně nerozvinutá. Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit celkový dopad finanční pomoci ze strany EU na hospodářský rozvoj Palestiny. Práce, postavená na kvalitativním přístupu, poskytuje přehled programů a nástrojů finanční pomoci EU zaměřených na rozvoj palestinského hospodářství a také předkládá dvě případové studie z podnikatelského sektoru podpořené EU. Autor práce dochází ke zjištění, že celkový dopad finanční pomoci EU je velmi omezený, neboť většina finanční podpory je zaměřena na mimořádnou pomoc a pouze malá část pro účely rozvoje. Dalšími překážkami jsou i politická nestabilita a restrikce ze strany Izraele, které dále zhoršují palestinskou ekonomiku. Autor práce v závěru poskytuje doporučení Palestinské Autonomii a EU, jak zlepšit účinnost pomoci.
|
|
|
The role of palm oil production in the economic development of Nigeria
Omoruan, Emmanuel Ekpen
Tato práce zkoumá vliv produkce palmového oleje na hospodářský růst a rozvoj Nigérie. Ve výzkumu jsou pužita data časové řady v ročních intervalech a to konkrétně od roku 1980 do roku 2015; ta jsou následně zkoumána metodou nejmenších čtverců (OLS), která je použita pro odhad mnohorozměnrného regresního modelu. Závislou proměnnou je pro účely tohoto výzkumu hospodářský růst zastoupen velikostí hrubého domácího produktu (HDP). Nezávislou proměnnou je pak produkce palmového oleje (POP) měřená v tisících tun. Kontrolní proměnnou je v této práci produkce ropy (COP), měřená v barelech za rok. Zdroji, pro použitá sekundární data, byly Světová Banka, Index Mundi a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Výsledky výzkumu poukazují na pozitivní a zásadní vliv produkce palmového oleje (POP) na hospodářský růst v Nigérii. Výzkum zároveň potvrzuje tento pozitivní vliv i ze strany produkce ropy (COP).
|
|
|
The dependency of the standard of living in Southern Africa on land as the main factor of GDP growth
Mukucha, Charlotte Prisca
V regionu jižní Afriky probíhají neustálé diskuze o správě půdy a přerozdělování z rukou kolonizátorů, kteří představují menšinu vzhledem k černé většině obyvatelstva, přičemž argumentem je, že jde o posílení postavení a „indigenizaci“ místních obyvatel. V Zimbabwe probíhal v roce 2000 jeden z ‘neznámnějších’ programů pozemkové reformy, který se nevyvíjel podle plánu. Přesto se někteří afričtí vůdci domnívají, že se jednalo o odvážný krok, který učinil nejdéle sloužící a nejstarší africký prezident (R.G.Mugabe), a hodlají se vydat stejnou cestou, zatímco v některých zemích, jako je Namibie a Tanzanie, je opětovné převzetí země zpomalováno. Tento dokument se snaží prozkoumat, zda se od doby, kdy v této oblasti začaly pozemkové reformy, zemím podařilo dosáhnout nejzákladnějších a nejdůležitějších parametrů vývoje, jak je popsáno v Rozvojových cílech tisíciletí (MDGs), tedy např. snížení hladu a chudoby o 50 %, a to po celou dobu trvání Rozvojových cílů tisíciletí. Jednoduše řečeno, cílem je posoudit, zda je půda efektivně využívána, protože je považována za hlavní zdroj obživy v rozvojových zemích. Přehled literatury analyzuje, co představuje rozvoj, jak jej lze dosáhnout a jak se měří. Studie prokázaly, že zemědělství je životně důležitou součástí regionu i Afriky obecně. Tato studie využila sekundární roční agregované údaje z databází mezinárodních institucí. Byly použity testy na kořeny jednotek (Unit roots tests) a regresní analýza ke zjištění významu zemědělského sektoru v regionu. Výsledky ukazují, že navzdory zemědělskému sektoru, který zaměstnává většinu lidí, nedochází k příznivým hospodářským výsledkům, ale spíše ke zhoršení situace. Situaci však lze zachránit, a zlepšit tak situaci v sektoru.
|
|
|
Togo in ECOWAS and Slovakia in the EU: Comparison of Economic Development
Mihaldová, Veronika ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryska, Pavel (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá ekonomickým rozvojom Hospodářského spoločenstva západoafrických štátov (ECOWAS) aEurópskej únie (EU). Tieto inštitúcie sú analyzované a porovnané, taktiež ako ich příslušné měnové únie, konkrétné Západoafrická ekonomická a měnová únia (WAEMU) a Hospodářská a měnová únia (EMU). Na teoretickom základe postavenom v úvode sa náasledne pozornost' presunie na porovnanie Toga a Slovenska, dvoch krajin, z ktorých prvá menovaná reprezentuje ECOWAS a WAEMU a druhá EU a EMU. Z empirického hladiska sa v tejto bakalárskej práci používá metodika panelových dát, standardně panelové metody a taktiež dynamický panelový model. Set dát sa skládá z 30 krajin, ktoré sú pozorované po dobu 10 rokov, od roku 2007 po rok 2016. Hlavným cielom empirickej časti a celej práce je zistiť, či je možné použit' už vzniknuté ekonomet- rické modely, povodně prispósobené na odlišnú skupinu krajin, pre krajiny ECOWAS-u a EU a či sa pomocou nich dá vysvětlit' hospodářsky rozvoj v týchto úniach. Kfúčové šlová Togo, ECOWAS, Slovensko, Európska únia, komparatívna ekonómia, hospodářsky rozvoj, analýza
|
|
|
"Mototown Detroit" - Hospodářská a sociální proměna města od konce 19. století do roku 1941
Vosáhlo, Radka ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce se bude věnovat vývoji automobilismu od konce 19. století do začátku druhé světové války v americkém Detroitu. Jedním ze základních cílů bude analýza hospodářského vzestupu tohoto města v důsledku koncentrace automobilové výroby, dalším pak proměna samotného Detroitu. Jakým způsobem se změnilo obyvatelstvo - jeho počet, zvyky, kulturní vyžití a jaké byly problémy, které sebou takto vysoká koncentrace pracovníků přinášela. Práce se zaměří zejména na následující výrobce automobilů: Ford Motor Company, General Motors a Chrysler LLC. Chronologicky je práce vymezena přelomem 19. a 20. století, kdy dochází k masovějšímu rozšíření myšlenky motorismu, a rokem 1941 - vstupem USA do druhé světové války. Práce se rovněž zaměří na osobu Henryho Forda a jeho stylu organizace práce, rozšiřování firmy a inovacím, které do výroby zaváděl. Reflektován bude způsob, jakým ovlivnil nejen ostatní producenty automobilů v oblasti, ale rovněž i své zaměstnance.
|
host ::
RSS.