Název:
The dependency of the standard of living in Southern Africa on land as the main factor of GDP growth
Autoři:
Mukucha, Charlotte Prisca Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2019
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] The Southern African region is constantly in debate regarding land management and redistribution from the hands of colonisers who are the minority to the black majority, the argument behind being that it is empowerment and indigenisation of the locals. One of the most ‘famous’ land reform programmes occurred in Zimbabwe, 2000 which did not go so well as anticipated and planned. Yet some African leaders think that this was a bold move made by Africa’s longest serving president and oldest ( the late R.G.Mugabe), and intend to follow the same route while in some countries such as Namibia and Tanzania are slowing repossessing the land. This paper seeks to investigate if ever since land reforms began in the region if the countries have managed to achieve the most basic and important development as interpreted by the Millennium Development Goals that is reducing hunger and poverty by 50% throughout the life span of the MDGs. Simply put the goal is to asses if land is efficiently put to use as it is regarded the main source of living in developing countries. The literature review analysed what constitutes development, how it can be achieved and how it is measured. Studies have proved that agriculture is a vital part of the region and Africa at large. This study made use of secondary annual aggregated data from databases of international institutions. Unit roots tests were applied and regression analysis was applied to ascertain the importance of the agricultural sector in the region. The results show that despite the agricultural sector employing majority of the people it is failing to produce favourable economic results but rather worsening the situation. However the situation can be salvaged to improve the sector’s performance.V regionu jižní Afriky probíhají neustálé diskuze o správě půdy a přerozdělování z rukou kolonizátorů, kteří představují menšinu vzhledem k černé většině obyvatelstva, přičemž argumentem je, že jde o posílení postavení a „indigenizaci“ místních obyvatel. V Zimbabwe probíhal v roce 2000 jeden z ‘neznámnějších’ programů pozemkové reformy, který se nevyvíjel podle plánu. Přesto se někteří afričtí vůdci domnívají, že se jednalo o odvážný krok, který učinil nejdéle sloužící a nejstarší africký prezident (R.G.Mugabe), a hodlají se vydat stejnou cestou, zatímco v některých zemích, jako je Namibie a Tanzanie, je opětovné převzetí země zpomalováno. Tento dokument se snaží prozkoumat, zda se od doby, kdy v této oblasti začaly pozemkové reformy, zemím podařilo dosáhnout nejzákladnějších a nejdůležitějších parametrů vývoje, jak je popsáno v Rozvojových cílech tisíciletí (MDGs), tedy např. snížení hladu a chudoby o 50 %, a to po celou dobu trvání Rozvojových cílů tisíciletí. Jednoduše řečeno, cílem je posoudit, zda je půda efektivně využívána, protože je považována za hlavní zdroj obživy v rozvojových zemích. Přehled literatury analyzuje, co představuje rozvoj, jak jej lze dosáhnout a jak se měří. Studie prokázaly, že zemědělství je životně důležitou součástí regionu i Afriky obecně. Tato studie využila sekundární roční agregované údaje z databází mezinárodních institucí. Byly použity testy na kořeny jednotek (Unit roots tests) a regresní analýza ke zjištění významu zemědělského sektoru v regionu. Výsledky ukazují, že navzdory zemědělskému sektoru, který zaměstnává většinu lidí, nedochází k příznivým hospodářským výsledkům, ale spíše ke zhoršení situace. Situaci však lze zachránit, a zlepšit tak situaci v sektoru.
Klíčová slova:
chudoba; hospodářský rozvoj; hospodářský růst; podvýživa
host ::
