|
|
Formáty lži
Čepelka, Michal ; Mikuláštík, Milan (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomovou práci vnímám jako výsledek dlouhodobých úvaho formách lži a manipulace a jejich významu v dnešní společnosti. Na základě výzkumu těchto forem a prostředí, ve kterých se vyskytují se snažím odhalovat vliv lži na jedince i společnost. A to za využití vícero médií, která tento proces zkoumání zachycují.
|
|
| |
|
|
Dezinformace na českých dezinformačních webech během pandemie onemocnění covid-19
Schneiderová, Soňa ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dezinformace na českých dezinformačních webech během pandemie onemocnění covid-19" se v kontextu fenoménu lživých zpráv zabývá obsahy publikovanými na dezinformačních médiích Ac24.cz, Sputnik, Aeronet a Parlamentní listy během pandemie covidu-19. Cílem práce je zanalyzovat články na zmíněných webech, zjištění, kterých témat se týkaly a jak se měnily v čase. Zároveň s tím bude zkoumána i jejich podoba, zda články měly clickbaitové titulky a zda jejich autoři byli anonymní nebo veřejní. V teoretické části je nejprve ukotven pojem falešné zprávy, jeho rozdělení na misinformace, malinformace a dezinformace. V dalších podkapitolách jsou pak řešeny hlavně dezinformace, jejich rizika, autoři a dezinformační média. Dále se práce věnuje legislativě, regulacím dezinformací a dezinformačních médií. V druhé části jsou představena výzkumná východiska. Výzkum je založen na kvantitativní obsahové analýze, která je doplněna o kvalitativní obsahovou analýzu. Výzkumný vzorek se skládá z náhodného výběru deseti článků publikovaných na výše zmíněných webech z období prvního týdne měsíce, a to od října 2020 do dubna 2021. Výsledky analýzy jsou prezentovány v závěru práce.
|
|
|
Mediální gramotnost žáků na druhém stupni ZŠ
Šebestová, Nela ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Mediální gramotnost žáků na 2. stupni ZŠ se zabývá mediální výchovou a úrovní mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ se zaměřením na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení. V teoretické části práce je popsána realizace a pojetí mediální výchovy v českém školství a zároveň je zde představena mediální výchova v rámci Rámcového vzdělávacího programu. Dále je zde podrobněji uveden dokument Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu, na základě kterého byla vytvořena první část dotazníku ve výzkumné části. Poté je v této práci definována mediální gramotnost a především klíčové pojmy dezinformace, fake news a hoax. Uvedeny jsou zde také nejaktuálnější výzkumy úrovně mediální gramotnosti. Dále jsou představeny projekty, které vznikly a vznikají v České republice za účelem osvěty v oblasti mediální gramotnosti. Cílem výzkumné části je pomocí kvantitativní metody formou dotazníkového šetření a kvalitativní metody formou focus groups změřit úroveň mediální gramotnosti na 2. stupni ZŠ. Konkrétně na ZŠ v Jablonném nad Orlicí. Tento výzkum je zaměřen na ověření vybraných znalostí z dokumentu Doporučené očekávané výstupy pro mediální výchovu a především na schopnost analýzy a ověřování mediálních sdělení.
|
|
|
Fotografie a její autenticita v kontextu debaty o šíření dezinformací v online prostředí
Cengrová, Michaela ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli, kterou sehrávají fotografie v případě šíření dezinformací v online prostředí. Práce pracuje s tezí, že i přes zásadní změny v chápání fotografie a její důvěryhodnosti, ke kterým dochází spolu s přechodem z její analogové formy do digitální podoby, si i nadále zachovává status autentického média. Z tohoto důvodu se fotografie stává velmi silným nástrojem pro šíření dezinformací. Práce se bude v teoretické rovině zabývat především předpokladem objektivity fotografie, její dokumentární hodnoty a diváckého očekávání autenticity. Zdůrazněna bude úloha kontextu, který má pro pochopení fotografického sdělení zásadní význam. Stejně tak práce vymezí a definuje základní pojmy, které se týkají dezinformací. Představeny budou strategie využívané při šíření dezinformací za pomoci fotografií. V praktické části diplomové práce budou analyzována konkrétní dezinformační fotografická sdělení. Představeny budou také možnosti, jak ověřovat autenticitu konkrétních fotografických zobrazení. Klíčová slova: fotografie, autenticita, dezinformace, hoax, fake news, online prostředí, manipulace
|
|
|
Kvalitativní analýza fenoménu internetových řetězových dopisů
Kozlová, Dana ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubíčková, Vladimíra (oponent)
Kolující dopisy a kolující e-maily jsou formou sekundární orality. Práce určuje kolující e-maily jako typ média a hledá vlastnosti, které by měla splňovat zpráva, která bude úspěšně šířena. Diskutuje o šiřitelnosti kolujících zpráv z pohledu memetické teorie a nachází motivy pohádek uvnitř kolujících zpráv. Z provedené typologie kolujících dopisů ze souboru sebraného z veřejných databází i přeposílaných na určené adresy vyplývá členění na nejméně 9 forem a nejméně 17 funkcí. U jednotlivých forem a funkcí jsou předvedeny jejich obvyklé vlastnosti a rozdíly. Řazení podle původu vysvětluje některé rozdíly u přeložených zpráv a hledá specifika zpráv českých. Mezi taková specifika patří například rasistická témata. Ze strukturovaných rozhovorů práce zhodnotila, podle jakých kritérií kolující dopisy jejich příjemce dělí a podle čeho vybírají adresáty kolujících dopisů. Vyvrací hypotézu, že se tyto zprávy šíří pouze mezi homogenními skupinami. Ukazuje, že se kolující e-maily nešíří jen díky snadnému přeposílání. Z rozhovorů jsou nalezeny hlavní motivy přeposílání, a to pozitivní emoce z předpokládané reakce příjemce.
|
|
|
Role médií při šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů
Hamrník, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů a na roli médií v tomto procesu. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy a téma práce je zasazeno do širšího kontextu. Je přiblíženo fungování dezinformačních médií, nechybí popis tuzemské scény. Mezi další kanály využívané pro klamání příjemců jsou zařazené e-maily a aplikace, sociální sítě a také ústní šíření. Speciální pozornost se věnuje standardním médiím a pravidlům, podle nichž mají fungovat. Na teorii navazuje praktická část, která mapuje šíření konkrétních dezinformací nejen prostorem médií, ale i fact-checkingových iniciativ. Za příklady jsou zvoleny konspirační teorie o požáru katedrály Notre-Dame, hoaxy o údajných uprchlících v Chebu, o novináři České televize Marku Wollnerovi a o poslankyni Olze Richterové a kauza pochybné neziskové organizace Mezinárodní dětský kříž. K jejich analýze dochází prostřednictvím smíšeného modelu výzkumu: Sběr dat probíhá kvantitativní metodou, při práci s nimi jsou následně uplatněny kvalitativní metody spojené se zakotvenou teorií. Cílem je definovat a popsat podoby, které média dezinformacím ve svých výstupech dávají, a určit, v kterých případech dezinformace sama aktivně šíří.
|
|
|
Příručka pro novináře: Jak pracovat s dezinformacemi
Novotná, Barbora ; Poljakov, Nikita (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dezinformace a jak se s nimi vypořádat. V teoretické části jsou v úvodu uvedeny definice základních pojmů, jako jsou dezinformace, misinformace, malinformace a fake news, a jejichž znalost a správné užívání je stěžejní při práci s tímto tématem. Dále popíše českou dezinformační scénu a v kontrastu s ní analyzuje etické kodexy českých mainstreamových online médií, které porovná s kodexem britské veřejnoprávní stanice BBC. Teoretická část se věnuje také tématům stěžejním pro její praktickou část. Jsou jimi znalosti českých novinářů ohledně dezinformací a kognitivní funkce lidského mozku, které mají znatelný vliv na sdílení falešných informací. Praktickou částí je příručka pro začínající novináře, která, kromě teoretické části, vychází z rozhovorů s více než deseti finskými novináři a odborníky na dezinformace a mediální výchovu. Příručka je rozdělena do deseti kapitol, alias desatera, ve kterých žurnalistům přináší teoretické poznatky, ale i praktické tipy k práci s dezinformacemi. Součástí praktické části je také pracovní list pro střední školy, který mohou využít v rámci mediální výchovy, doplněný pomocným listem pro učitele, a videa finských odborníků s radami pro běžné občany, jak se chovat v prostředí, kde dezinformace můžou čekat na každém online kroku.
|
|
|
Teorie hoaxu a jeho příklady v české prezidentské volbě 2018
Hobzová, Ilona ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tématem bakalářské práce Teorie hoaxu a jeho příklady v české prezidentské volbě 2018 je teoretické vymezení pojmu hoax a jeho praktická analýza v souvislosti s volbou prezidenta České republiky v roce 2018. Teoretická část se nejprve zabývá samotným pojmem hoax - jeho významem a původem. Kapitola Historie hoaxu je rozdělena na dvě podkapitoly. První se týká světové historie hoaxu - podrobně popisuje šest hoaxů z různých historických období. Druhá podkapitola se věnuje jedné z nejstarších dezinformací, která se objevila v souvislosti s českými dějinami. V kapitole Jevy související s hoaxem se práce zabývá pojmy, které s hoaxy úzce souvisejí - Propaganda a Konspirační teorie. V kapitolách Rozvoj hoaxů s rozvojem internetu a Nejčastější typy hoaxů se práce zaměřuje na hoaxy sdílené prostřednictvím internetu. Kapitola Nejčastější typy hoaxů rozděluje a podrobněji popisuje nejznámější formy hoaxu, k jejichž vzniku a sdílení dochází v digitálním prostředí. Nezbytnou součást teorie tvoří poslední kapitola Jak poznat hoax. Jedná se o seznam znaků, které jsou pro hoax charakteristické. Jde o znaky, které popisují odborníci monitorující hoaxy a dezinformace, ale také o ty, které byly vypozorovány při samostatné práci a vlastní analýze. Praktická část krátce přibližuje průběh prezidentských voleb v lednu...
|
|
|
Mediální gramotnost a kritické myšlení u dospívajících
Zvelebilová, Kristýna ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
ZVELEBILOVÁ, Kristýna. Mediální gramotnost a kritické myšlení u dospívajících. Praha, 2020. 131 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Jirků, Ph.D. Anotace Předmětem diplomové práce Mediální gramotnost a kritické myšlení u dospívajících je popsat význam mediální gramotnosti pro život v dnešním medializovaném světě. Zároveň přestavuje koncepty, které s ní úzce souvisejí. Těmi jsou například kritické myšlení nebo mediální výchova a dále fenomény fake news, hoax, propaganda, konfirmační zkreslení aj. To vše s důrazem na mediální gramotnost a její rozvoj u mladého publika. Kromě zaměření na popis specifik vztahu dětí a médií se zabývá popisem mediálně-výchovných strategií rodičů, přístupu k mediální výchově obecně a konkrétně v českém vzdělávacím systému. Celkově se práce zaměřuje zejména na kritickou složku mediální gramotnosti. Teoretická část je doplněna o výzkumnou, jejímž cílem je v rámci případové studie zjistit, jak žáci druhého stupně základní školy přistupují k předloženým ukázkám dezinformací. Metoda studie leží na pomezí kvantitativního a kvalitativního výzkumu a je prováděna formou dotazníkového šetření doplněného o následnou diskuzi se žáky. Zjišťuje, mimo jiné,...
|
host ::
RSS.