|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
| |
|
|
Eticky bydlí člověk
Hlavinka, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Disertační práce představuje filosofující příspěvek k etice a etické výchově. Jejím záměrem je představit etiku nejen jako nauku o hodnotách a o pravidlech lidského soužití, ale především jako bytostné tázání, které člověka přivádí k duchovní hloubce jako pravá filosofie. K tématu nepřistupuje tak, že by analyzovala dílo jednoho nebo několika málo relevantních myslitelů, ale spíše se nechává vést tématem samotným a souvislostmi, ve kterých etika vystupuje. Inspirací je zde Heideggerovské pochopení světa jako tzv. Čtveřiny, ve které se člověk jakožto Smrtelný vztahuje k Zemi, Nebesům, a k Božskému. Jako Heidegger vysvětluje, že člověk se k hloubce světa vztahuje básnicky, pokouší se tato disertační práce vysvětlit, že také etické vztahování se ke světu je pro člověka něčím bytostným, od člověka neoddělitelným. Etická dimenze lidského jednání a rozhodování, která pramení z lidské svobody, je zde představena ve třech úrovních jako mrav, morálka a éthos. Zatímco mrav a morálka do značné míry vycházejí ze společenského nastavení a lze u nich hovořit o jisté konformitě, éthos představuje hlubokou vrstvu osobního autentického hledání dobrého. Jde o jednání v souladu se svědomím, které se orientuje podle Dobra. Dobro je představeno jako idea v platónském smyslu, jako nepředmětný celek, jako Božské. O...
|
|
|
KŘESŤANSKÁ ETIKA JAKO VÝCHODISKO PRO ŘEŠENÍ SPOLEČENSKY NEŽÁDOUCÍCH NÁSILNÝCH JEVŮ
Hurychová, Eva ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Hangoni, Tomáš (oponent)
Východiska k řešenínežádoucíchnásilných jevů jsou koncipována křest'anskou etikou, jeŽ májedinečnou propojenost s humánními aspekty, z kterých trvale vychází. V teoretické části je etika členěna optikou různýchteologů, filosofu čisociologů dřívě.iŠÍi dneŠnídoby. Empirická část předkládá aktuální výzkum ke školskésociální Práci, která k nám díkyCharlottě a Alici Garrigue Masarykové historicky patří. Tato ProÍ'esrríČinnost u nás po Ii. světové válce jižale nepokračovaia. K jejíabsenci jsou PřidánY relevantní reflexe, u výzkumu .ie analýza a sumarizace, Poslední slova Ch, MasarYkové nesla všem lidem úžasnéposelství ,,Zmocněte se cJobra, pravcla je přece krásná". Křest'anská etika má ve svém poslání stejný význam, KlíČováslova: dobro a zlo, vývoj křest'anské etiky, morálka, humanismus, Školskásociálrrí práce, stav dnešníspolečnosti zřetelný na dětech. negativa technického rozvoje, nutnost redukce nežádoucích násiJných jevů. Annotation Methods of handling undesirable violent phenomena are embedded in Christian ethics, which is inextricably linked to the humane aspects that it originates from. In the theoretical part of this work the ethics is divided by the perspectives oť various theologians, Philosophers or sociologists of previous and present times. The empirical Part Presents relevant research in...
|
|
|
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
|
|
|
Křesťanské hodnoty v etice ctností
MACHULOVÁ, Helena
Cílem práce je přispět k vyjasnění pojmu ?křesťanských hodnot? a poukázat na možné spojení tohoto pojmu s etikou ctností. Práce začíná reflexí pojmu ?křesťanských hodnot? jak z pohledu filosofického, tak i teologického, následuje hledání spojnice mezi křesťanskými hodnotami a etikou ctností. Práce je metodologicky koncipována v několika na sebe navazujících krocích. Prvním je reflexe pojmu ?hodnota? ve filosofii hodnot 20. století. Důraz je kladen také na souvislost pojmu ?hodnota? a ?dobro?, protože existuje předpoklad, že lze najít nějaký blíže neurčený vztah hodnoty a dobra. Dalším krokem je teologické rozpracování pojmu ?hodnota?, které postupuje od biblického zkoumání, při kterém se zaměřujeme nejen na samotný termín, ale i na otázku, zda se hodnotové myšlení v Písmu nevyskytuje v jakési implicitní podobě. Dále pokračuje promyšlení pojmu hodnota z hlediska systematicko-teologického, kdy se nejprve pokoušíme nahlédnout hodnoty jako určitá vyjádření Boží dokonalosti a následně přistupujeme k pohledu morálně teologickému, kdy předkládáme křesťanské pojetí hodnoty. Tímto teologickým rozvinutím pojmu ?hodnota? získáváme základ pro vymezení křesťanských hodnot. V poslední části práce pak představujeme souvislost mezi hodnotami a etikou ctností. Podrobněji se věnujeme popisu samotné etiky ctností, dále pak nastínění role hodnot v etice ctností, včetně teologického rozvinutí této nauky. Závěrem lze říci, že uspokojivá a široce sdílená definice hodnoty v podstatě neexistuje. Prokozumali jsme proto i pojem dobra, abychom se pokusili najít odlišnosti těchto dvou pojmů a dospěli jsme k závěru, že odlišnost pojmu ?hodnota? od pojmu ?dobra? není hodnotovými etiky přesvědčivě vysvětlena. Lze najít mnoho shod mezi oběma pojmy, ale ne rozdíly. V teologické reflexi pojmu hodnota jsme se pokusili hledat biblický základ hodnot. Jazyková analýza biblického textu rychle ukázala, že pojem hodnota není v Bibli příliš frekventovaný a jistě ne v jeho dnešním chápání. Hlubší zkoumání jednotlivých novozákonních textů však poukázalo na to, že hodnotové výroky v Bibli nacházíme poměrně hojně. Týkají se jednak uvedení hodnoty nejvyšší, ale i hierarchie hodnot nebo hodnot přirozených a nadpřirozených apod. 188 V dalším kroku teologické reflexe se ukázalo, že v křesťanském pojetí je Bůh zdrojem veškerého dobra/hodnot. On je původcem i cílem všeho co je, a vše, co od něj pochází, je dobré. V oblasti etiky ctností jsme poukázali na bohatou tradici přemýšlení o ctnostech, která dnes opět zažívá svoji renesanci. Etika ctností je zajímavá proto, že se liší ve svém pojetí od jiných normativních etik tím, že je zřetelně teleologická ? zaměřuje se na lidské jednání z pohledu posledního cíle lidského života. Je také spojená s přirozeným zákonem. Základem každé z kardinálních ctností je totiž některé ze základních dober lidské přirozenosti. Pěstování ctností v životě vede člověka k cíli jeho života, ať už jím je přirozeně zdařilý život, nebo v křesťanském pojetí život věčný, tedy společenství s Bohem. V posledním kroku se ještě podívejme na samotný pojem ?křesťanských hodnot.? Ukázali jsme dvojí možný pohled na tyto hodnoty. V první řadě je možné pojetí inkluzivní, které vychází z toho, že Bůh je původcem všeho, co je dobré, a tudíž všechna dobra je možné chápat jako dobra křesťanská. Zde pak ale není žádný rozdíl mezi dobry a křesťanskými dobry. Snad jen v úhlu pohledu toho, kdo tato dobra hodnotí. V druhé řadě je možné i pojetí exkluzivní, kdy za křesťanské hodnoty označíme to, co je specificky křesťanské, tedy to, co má svůj základ přímo ve Zjevení. Jinými slovy jde o ta dobra/hodnoty, které bychom neznali nebýt křesťanství.
|
|
|
Význam integrace stínových projekcí v učení C. G. Junga pro teologickou etiku mezilidského vztahu
Otáhal, Tomáš ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato práce se v první části zabývá psychologií C. G. Junga, konkrétně pak tou oblastí jeho učení, která nějak souvisí s mezilidským vztahem. To znamená především psychologické projekce a mechanismy, které tyto projekce zapříčiňují. Mezi tyto mechanismy patří dynamika vědomí - nevědomí, stín a vědomé funkce. Vedle samotných pojmů a mechanismů, zkoumá také to, jakou cestu Jung navrhuje k práci se stínovými projekcemi, ve prospěch mezilidských vztahů. V zásadě jde o proces individuace, se zaměřením specificky k integraci stínu. Druhá část práce se pokouší o teologicko-etickou reflexi Jungovy psychologie v těchto kontextech. Vymezuje vlastní teologicko-etická kritéria pro dobrý vztah a snaží se zjistit, za jakých podmínek může teologie s psychologií C. G. Junga spolupracovat a vzájemně se obohacovat svými poznatky.
|
|
| |
|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
host ::
RSS.