|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Vliv lesních pasek na ptačí populace
Eršil, Lukáš ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Nejrozšířenějším způsobem těžby je dnes stále holoseč. Paseku lze vnímat jako určitý specifický prvek v zapojeném lese. Ve své práci se snažím zjistit jaký vliv má tato disturbance v lese na ptačí společenstvo a jaké konkrétní ekologické či vegetační parametry mají významný vliv. Dále také, jak významný vliv budou paseky mít v různých typech lesa. V sedmi lokalitách byly bodovou sčítací metodou zaznamenány počty ptáků a soubor ekologických a vegetačních proměnných. V lokalitách byli zastoupeny jak listnaté a smíšené lesy tak i jehličnaté monokultury. Sběr dat byl prováděn v hnízdící sezóně 2011 a 2012. Předpokládal jsem, že paseky zajišťující určitou heterogenitu v lesním prostředí zvýší počet druhů ptáků. Tento vliv jsem čekal významnější v jehličnatých monokulturách nežli ve smíšených a listnatých lesích. Tento předpoklad se částečně potvrdil. Větší vliv mají paseky v jehličnatých lesích, ovšem zde bude záležet na celkové rozloze lesa. V rozlehlých jehličnatých monokulturách je význam pasek větší. V ostatních případech smíšených a listnatých lesů rozloha vliv neměla. Větší vliv měla druhová bohatost stromů se kterou nejvíce koreloval budníček menší, střízlík obecný strnad obecný, pěnice slavíková a černohlavá, datel černý a drozd zpěvný. Další významnou proměnnou bylo bylinné patro. Ptáci na...
|
|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Diverzita lesní vegetace Českého středohoří
Tydlitátová, Klára ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hédl, Radim (oponent)
Abstrakt Topografie milešovské části Českého středohoří představuje vhodný model pro studium prostorového rozložení diverzity a efektu ekologických faktorů na diverzitu a skladbu vegetace. Data o druhovém složení lesních společenstev a pokryvnosti druhů byla získána formou stratifikovaně náhodně umístěných snímků na jedenácti kopcích Milešovského středohoří. Na devíti z těchto kopců byly následně na plochách snímků odebrány půdní vzorky pro zjištění maximální kapilární kapacity půdy, pH, obsahu uhlíku a dusíku. Tyto proměnné, stejně jako pokryvnost stromového patra, nadmořská výška a hodnota heat load indexu, byly dále použity pro testování vlivu ekologických faktorů na diverzitu, druhové bohatství a druhovou skladbu lesních společenstev. Byla zjištěna pozitivní závislost druhové bohatosti na heat load indexu a pH půdy. Druhová diverzita (Shannonův index) taktéž pozitivně koreluje s pH. Po odstranění vlivu fytogeografických komponent byla prokázána průkazná korelace druhové skladby bylinného a keřového patra s proměnnými heat load index, nadmořská výška a pokryvnost stromového patra. Rozdělením diverzity na její složky alfa a beta na čtyřech prostorových úrovních (snímek - orientace svahu - kopec - krajina) byly získány hodnoty alfa a beta komponent pro každou úroveň. Při porovnání s očekávanými...
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv hospodářských zásahů a dynamiky prostoru na stav půd a přízemní vegetace lesních ekosystémů ve zvláště chráněných územích
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Viewegh, Jiří ; Podrázský, Vilém
Tato zpráva dokumentuje aktivity pracoviště, LF ČZU v Praze, jako spoluřešitele výzkumného projektu. Zahrnuje literární rešerši k degradaci stanoviště vlivem odstranění humusové vrstvy, dále k vlivu výchovných zásahů na dynamiku půdní organické hmoty, ke vlivu změny druhové skladby na stav humusových forem a v závěru uvádí půdní charakteristiky významné z hlediska ekologické stability a managementu lesních ekosystémů. Vlastní šetření se zaměřilo na popis přízemní vegetace a na odběr půdních vzorků v určených oblastech, daných zadavatelem. K nim byly přiřazeny lokality: Žákova hora v oblasti Žďárských vrchů na Českomoravské vrchovině, dále pak oblast Smrčiny a tzv. Trojmezenského pralesa na Šumavě. Na těchto lokalitách byly provedeny fytocenologické zápisy a odebrány vzorky humusových forem na stanovištích s různým stavem lesních porostů a s různými hospodářskými zásahy, resp. s těžbou stromů (Šumava).
|
|
| |
|
|
Vývoj lesní vegetace Českého Švýcarska v historické době
Pokorný, Petr ; Abrahám, V. ; Bobek, P.
Pylové analýzy s vysokým rozlišením s podporou přesného radiometrického datování rašelinného profilu poskytly data o vývoji lesní vegetace pískovcového skalního území v posledních zhruba 300 letech. Tato data jsme srovnávali s historickými lesnickými záznami a s antrakologickými daty získanými z novověkých milířů v okolí. Podařilo se identifikovat jednotlivé etapy antropogenní degradace původních lesních porostů, která vedla ke vzniku kulturních lesů.
|
|
|
Vliv metabolitů lesní vegetace na chemismus throughfallu
Skřivan, Petr ; Navrátil, Tomáš ; Vach, Marek ; Špičková, Jitka ; Fottová, D.
Chemismus srážek pod korunami stromů (throughfall) je výsledkem řady procesů, ovlivňujících koncentrace jeho jednotlivých složek v původních atmosférických srážkách. Tyto srážky vstupující do korun stromů jsou většinou obohacovány interakcí s nadzemní částí stromové vegetace. Vzorky srážek na volné ploše a ve throughfallu pod korunami buku a smrku jsou monitorovány od roku 1989 v oblasti Kostelce n. Č. lesy. Monitorované území leží převážně v NPR Voděradské bučiny na geologickém podloží říčanského a jevanského granitu. Exaktní vyhodnocení vlivu metabolitů na výsledné koncentrace a toky jednotlivých monitorovaných prvků ve throughfallu, založené na pouhém porovnání s příslušnými hodnotami ve srážkách na volné ploše, naráží na několik základních problémů. Předně, chemismus throughfallu odráží více chemické složení atmosférického aerosolu přízemní vrstvy ovzduší, protože nadzemní část porostů jej odtud více či méně účinně vyčesává. Povrch vegetace také zachycuje reaktivní atmosférické plyny. V důsledku evapotranspirace dochází k zahušťování původních atmosférických srážek a jejich dalšímu obohacování o vylučované a vyluhované metabolity. Při odhadu rozsahu vlivu metabolické činnosti dřevin na chemismus throughfallu jsme proto byli odkázáni na porovnání relativní velikosti normalizovaných hodnot toků jednotlivých prvků v daném typu throughfallu. K normalizaci látkových toků jednotlivých prvků v bukovém i smrkovém throughfallu bylo použito toků Na, zejména s ohledem na předpokládaný nulový metabolický podíl Na ve throughfallu a na jeho převážně přirozené zdroje v atmosférickém aerosolu. Výpočet faktoru obohacení Ef jednotlivých prvků byl pak proveden pomocí vztahu EfTFB,TFS (Me) = FBP Na / FTFB,TFS Na* FTFB,TFS Me / FBP Me, kde EfTFB,TFS (Me) je faktor obohacení daného prvku v daném typu throughfallu, FBP Na a FBP Me jsou průměrné roční hodnoty depozičních toků Na a prvku Me na volné ploše a FTFB,TFS Na a FTFB,TFS Me jsou průměrné roční hodnoty látkových toků Na a prvku Me v příslušném typu throughfallu. Hodnoty faktoru obohacení pro jednotlivé studované prvky jsou v textu článku uvedeny v Tab. 1. Hodnoty vyšší než 1 by v zásadě měly u příslušného prvku naznačovat přítomnost produktů metabolické činnosti stromové vegetace. Nejvyšší hodnoty Ef vykazují podle očekávání základní nutrienty a důležité esenciální prvky, a to v pořadí K > Mg > Mn > Ca. Současně s těmito prvky se zjevně projevuje výrazný vliv vyluhování metabolitů také u Rb, Sr a Ba. Obohacení throughfallu rubidiem je mimořádně vysoké, patrně dokonce vyšší, než u jeho homologu draslíku. Překvapivě vysoké hodnoty depozičních toků Rb v obou typech throughfallu i extrémní hodnoty faktoru obohacení Rb svědčí o rozsáhlém příjmu tohoto prvku kořenovým systémem lesních dřevin, který je podmíněn velmi blízkými chemickými charakteristikami rubidia a draslíku (poloměrem iontů, elektronegativitou, iontovým charakterem vazby těchto alkalických kovů ve všech jejich sloučeninách apod.). Naproti tomu však nenalézáme podobnou výraznou paralelu mezi Ca, Sr a zejména Ba, které je v podložních horninách i půdách dokonce hojnější, než Sr.
|
host ::
RSS.