|
|
Landscape-scale changes in central Europe around the Pleistocene-Holocene transition and the Anthropocene
Prach, Jindřich ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Kuosmanen, Niina Irina (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Práce se zabývá dynamikou středoevropské krajiny. Zahrnuty jsou čtyři případové studie zaměřené na dvě klíčová období environmentální transformace: pozdní glaciál a antropocén. Všechny případové studie spojuje krajinná škála jako prostorové měřítko zkoumaných jevů, tedy nejen jako prostorový rozsah výběru vzorků, jak je rámcově popsáno v úvodu. Případové studie využívají disparátní kontexty a metody, což napomáhá přiblížení se tak komplexnímu fenoménu - krajině. Zahrnuté studie se zabývají krajinou a vegetací posledního glaciálu, a to (1) srovnáváním pylových záznamů napříč ČR s využitím moderních analogií (zde z Jakutska), které ukázalo, že změna na přechodu pozdního glaciálu a holocénu nemusela být tak velká, jak se dosud předpokládalo. Alespoň někde mohly již během posledního glaciálu existovat lesy podporované táním permafrostu. Navazující studie (2) zkoumá, jak tání permafrostu, tzv. termokrasové procesy vedly ke genezi celé jezerní krajiny, jejíž dědictví na Třeboňsku nečekaně přetrvalo až do současnosti. Na to navazuje studie (3) využívající podrobného paleoenvironmentálního záznamu sedimentů objevených jezer s využitím především geochemických sedimentologických metod. Dynamika eroze a pedogeneze během klimatických výkyvů v pozdním glaciálu odhalila dalekosáhlé změny krajiny v časovém...
|
|
|
Faktory určující druhovou diverzitu a složení vegetace v příměstské krajině
Čepelová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Studium vegetace v příměstské a postindustriální krajině je na okraji zájmu, ačkoliv tyto oblasti tvoří stále významnější část území Evropy. Práce zachycuje diverzitu a druhové složení vegetace příměstské krajiny u města Kladna pomocí pravidelné sítě o 242 fytocenologických snímcích. Zkoumá vliv abiotických faktorů a struktury krajiny na zaznamenanou vegetaci jako celek, i na jednotlivé typy - polní, nelesní, lesní. Vegetace příměstské krajiny je relativně druhově bohatá, do značné míry určená využitím a strukturou krajiny, význam mají i abiotické faktory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Relativní pylové produktivity hlavních středoevropských dřevin v modelovém území Křivoklátsko
Fořtová, Pavlína ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Pylová spektra nacházená v sedimentech umožňují studium změn složení vegetace v minulosti. Tento fakt je podmíněn předpokladem neměnného lineárního vztahu abundance pylu a vegetace, která jej produkuje. Kalibrace tohoto vztahu je experimentálně prováděna na moderních pylových vzorcích a současné vegetaci. Relativní pylové produktivity (PPE) jsou základními parametry pro převod pylových procentuálních dat do vegetačních. Jejich znalost je nezbytnou podmínkou při realizaci kvantitativních rekonstrukcí vegetace a při simulacích procesů disperze a depozice pylu. Odhad PPE je prováděn pomocí ERV modelu, který opravuje nelineární vztah procentuálních pylových a vegetačních dat zpět na lineární. ERV model odhaduje hodnoty PPE spolu s hodnotami pylového pozadí metodou maximální věrohodnosti. Znalost PPE dřevin je pro pochopení procesů probíhajících na úrovni krajinného měřítka klíčová. Modelové území Křivoklátska bylo vybráno z důvodů vysoké lesnatosti a druhové bohatosti dřevin. Na 24 lokalitách, určených stratifikovaně náhodným výběrem, byly odebrány mechové polštáře obsahující moderní pylový spad a provedeno detailní mapování vegetace v prstencích v okruhu 200 m od místa sběru mechového polštáře. Relevantní zdrojová oblast pylu (RSAP) byla stanovena v rozmezí 60-140 m, což je ve shodě s předchozími...
|
|
|
Environmental gradients during Late Glacial in Central Europe
Petr, Libor ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Magyari, Eniko (oponent) ; Roleček, Jan (oponent)
Období pozdního glaciálu a raného holocénu představuje klíčovou periodu ve vývoji současné přírody. Pro studium těchto změn je důležitý mezioborový přístup. Teprve propojením biologického a geovědního záznamu lze získat ucelenější obraz této klíčové periody. Bez znalosti vývoje lokality a jejího okolí nelze interpretovat pylové spektrum obsažené v sedimentárním záznamu. Rapidní klimatické změny měli zásadní vliv na prostředí a vegetaci. Kontinentalita klimatu a nedostatek srážek zesiluje vliv lokálních podmínek. Vegetaci, stejně jako v případě zvířat a měkkýšů, tvoří kombinace druhů z kontinentální stepy, horského biotopu a druhů narušovaných stanovišť. To umožnilo kontakt druhů a populací dnes biogeograficky oddělených. Vegetace pozdního glaciálu v ČR má charakter od mrazové pustiny na horách, stepotundrové vegetace ve středních polohách až po kontinentální step v nížinách a borové lesy vázané na vlhkou nivu. Západní Karpaty jsou pokryty tajgou, v panonské nížině jsou světlé lesy s jehličnany a širokolistými dřevinami. Teprve začátkem holocénu migrací lesních dřevin a naopak ústupem horských prvků příroda nabývá dnešní charakter. V České kotlině nejprve expanduje světlí březoborový les, v Panonii se rovnou šíří širokolisté dřeviny. Nástup neolitu se v pylovém záznamu neprojevuje, protože vegetace...
|
|
|
Vliv lokální pokryvnosti dřevinného patra na bylinnou vegetaci na malé prostorové škále
Kubát, Miloš ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Český abstrakt Tato práce se zabývá vlivem lokální pokryvnosti dřevinného patra na bylinnou vegetaci v podrostu. Během expanze dřevin do polopřirozených travnatých ekosystémů, kterou provází zvyšování pokryvnosti dřevinného patra, dochází změnám podmínek prostředí v podrostu, které vedou k lokální extinkci světlomilných bylinných druhů. Cílem této práce je zkoumat tento proces na malé prostorové škále. Výzkum probíhal na lokalitě v okolí zaniklé obce Tocov v Doupovských horách, která je typickým příkladem opuštěné kulturní krajiny, kde dochází k expanzi dřevin do druhově bohatých travnatých společenstev. Zde bylo sebráno 399 fytocenologických snímků o velikosti 1x1 m. Tyto snímky jsou uspořádány v trojicích tvořících rovnostranný trojúhelník. U každého snímku byla zaznamenána lokální pokryvnost dřevinného patra, jejíž vliv na bylinnou vegetaci byl testován ve dvou velikostech pozorovacího okna. Jednotlivé snímky představují mikrostanoviště, zatímco celé trojice snímků představují stanoviště, kde se již může projevit heterogenita v lokální pokryvnosti dřevinného patra ve složení bylinného patra. Počet bylinných druhů v jednotlivých snímcích je nepřímo úměrný lokální pokryvnosti dřevinného patra, zatímco v celých trojicích během počátečních fází expanze dřevin nedochází k poklesu druhů, a pravděpodobně by na...
|
|
|
Vegetation of fir- and calcicolous beech forests of the Czech Republic
Boublík, Karel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent) ; Ewald, Jörg (oponent) ; Walentowski, Helge (oponent)
Souhrn BoublikK. (2009):vegetacejedlina v6pnomilnjchbudinieskd republiky.- Ms., 104p. lDisertadnipr6ce;depon.in: Knihovnakaterdybotaniky,piF UK v prazel Pniceptini5i u./sledkylrtocenologickt klasifikacev6pnomilnlichbudinajedlin desk6republiky. _ Fyocenologick6 snimky vfpnornilnjch budin s dominancibuku lesniho (Fagion, Cephalinthero- Fagmion) byly rybniny pomoci dvou metod:(i) na zikladd piitornnosti druhri iexpertnE definovand skupiny druhri a (ii) formalizovanou m€todou cocktail. V piipad€ metody cockLil byly definice frtocgnotogjgtic! jednotek vytvgf.eny kombinaci sociologiilcfih skupin druhrl pomoci iogiclcyctr openitoru.V definicichbyla pouZitarovndZdominancedruhrl.Byla-rozli5enajen jedna a-sociace vipnomilnfch b.oEin(cephalanthero-Fagetum).Tato se vyskltuje oboykl" nu u,ip"n"i.t, v6pnifjch piskovc(ch a opuMch. Mtz€me se s nl vsak setkattakd na baziltech'a zndlcicb- V nimci Seshjch uipnomilnjch budin byly pomoci anallizy TWINSPAN rozliseny fii vegetadni rypy, kier6 jsou interpretovanyjako subasociaceCephalanthero-Fageum:(1) cephalantheri-Fageai-seslerietosum caeruleaes dominanci Sesleia caemlea a s vfskytem petrofftri najdemena .idff"l;"f,, kamenifjch prid6ch.(ii) cephalanthuo-Fagetumwicum seryskytuje na iuchfcl a mdlkjch prid6ci a obsahuie iadu svdtlomilnly'ch,teplomilnfch a v.ipnomilnjch druhri. (iiD...
|
|
|
Faktory určující druhovou diverzitu a složení vegetace v příměstské krajině
Čepelová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Studium vegetace v příměstské a postindustriální krajině je na okraji zájmu, ačkoliv tyto oblasti tvoří stále významnější část území Evropy. Práce zachycuje diverzitu a druhové složení vegetace příměstské krajiny u města Kladna pomocí pravidelné sítě o 242 fytocenologických snímcích. Zkoumá vliv abiotických faktorů a struktury krajiny na zaznamenanou vegetaci jako celek, i na jednotlivé typy - polní, nelesní, lesní. Vegetace příměstské krajiny je relativně druhově bohatá, do značné míry určená využitím a strukturou krajiny, význam mají i abiotické faktory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.