|
| |
|
|
Srovnání chemického složení podkorunových a usazených srážek
Chaloupecký, Pavel ; Špičková, Jitka ; Fišák, Jaroslav ; Skřivan, Petr
Od června 2004 jsou na observatoři Milešovka odebírány vzorky podkorunových srážek v bukovém a ve smrkovém porostu. Již od roku 1998 probíhají na Milešovce také odběry vody z mlhy a nízké oblačnosti. V této práci jsou porovnávány koncentrace hlavních iontů a stopových prvků v podkorunových a usazených srážkách. Koncentrace většiny hlavních iontů a stopových prvků v podkorunových srážkách ovlivňuje především objem odebraných vzorků. Nejvyšší hodnoty koncentrací sledovaných látek v podkorunových srážkách byly zjištěny v měsících září a říjen, které se vyznačovaly nejnižšími úhrny srážek. Koncentrace sledovaných látek byly v naprosté většině případů vyšší ve vzorcích podkorunových srážek pod smrkem oproti koncentracím naměřeným v bukovém porostu.Toto je patrně způsobeno větší hustotou koruny v případě smrkového porostu na Milešovce, což se projevuje menším objemem propuštěných srážek a účinnějším zachytáváním látek z ovzduší ve srovnání s bukovým porostem.V případě hlavních iontů byly nejnižší koncentrace naměřeny ve vzorcích vody z mlhy. Pro stopové prvky nebyly tyto údaje k dispozici. Ze srovnání s referenční lokalitou Lesní potok je zřejmé , že koncentrace sledovaných látek v podkorunových srážkách na Milešovce výrazně převyšují odpovídající koncentrace na lokalitě Lesní potok. Tento rozdíl je výrazně vyšší u srážek pod smrkem, což naznačuje, že je třeba brát ohled nejen na lokální kvalitu ovzduší, ale také na typ vegetace a hustotu koruny, které mohou velmi významně přispívat k výslednému chemické složení podkorunových srážek.
|
|
|
Atmosférická depozice v okolí Velkolomu Čertovy schody
Špičková, Jitka ; Dobešová, Irena ; Vach, Marek ; Burian, Miloš ; Skřivan, Petr
V letech 1996 až 2003 byly na šesti lokalitách v blízkosti Velkolomu Čertovy schody ( 30 km JV od Prahy) prováděny odběry atmosférické depozice. Vzorky byly analyzovány za účelem zjištění obsahu hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, F-, Cl-, NO3-, HCO3-, SO42-) a stopových prvků (Cu, Mn, Fe, Zn, Pb, Be, As, Sr, Cd, Al, Cr). Látkové toky monitorovaných sloučenin vykazují časovou a prostorovou variabilitu. Nejvýraznějším znakem je silný vliv lokálních emisních zdrojů potvrzený projevy sezónní variability, časovým vývojem a korelační analýzou.
|
|
|
Vliv metabolitů lesní vegetace na chemismus throughfallu
Skřivan, Petr ; Navrátil, Tomáš ; Vach, Marek ; Špičková, Jitka ; Fottová, D.
Chemismus srážek pod korunami stromů (throughfall) je výsledkem řady procesů, ovlivňujících koncentrace jeho jednotlivých složek v původních atmosférických srážkách. Tyto srážky vstupující do korun stromů jsou většinou obohacovány interakcí s nadzemní částí stromové vegetace. Vzorky srážek na volné ploše a ve throughfallu pod korunami buku a smrku jsou monitorovány od roku 1989 v oblasti Kostelce n. Č. lesy. Monitorované území leží převážně v NPR Voděradské bučiny na geologickém podloží říčanského a jevanského granitu. Exaktní vyhodnocení vlivu metabolitů na výsledné koncentrace a toky jednotlivých monitorovaných prvků ve throughfallu, založené na pouhém porovnání s příslušnými hodnotami ve srážkách na volné ploše, naráží na několik základních problémů. Předně, chemismus throughfallu odráží více chemické složení atmosférického aerosolu přízemní vrstvy ovzduší, protože nadzemní část porostů jej odtud více či méně účinně vyčesává. Povrch vegetace také zachycuje reaktivní atmosférické plyny. V důsledku evapotranspirace dochází k zahušťování původních atmosférických srážek a jejich dalšímu obohacování o vylučované a vyluhované metabolity. Při odhadu rozsahu vlivu metabolické činnosti dřevin na chemismus throughfallu jsme proto byli odkázáni na porovnání relativní velikosti normalizovaných hodnot toků jednotlivých prvků v daném typu throughfallu. K normalizaci látkových toků jednotlivých prvků v bukovém i smrkovém throughfallu bylo použito toků Na, zejména s ohledem na předpokládaný nulový metabolický podíl Na ve throughfallu a na jeho převážně přirozené zdroje v atmosférickém aerosolu. Výpočet faktoru obohacení Ef jednotlivých prvků byl pak proveden pomocí vztahu EfTFB,TFS (Me) = FBP Na / FTFB,TFS Na* FTFB,TFS Me / FBP Me, kde EfTFB,TFS (Me) je faktor obohacení daného prvku v daném typu throughfallu, FBP Na a FBP Me jsou průměrné roční hodnoty depozičních toků Na a prvku Me na volné ploše a FTFB,TFS Na a FTFB,TFS Me jsou průměrné roční hodnoty látkových toků Na a prvku Me v příslušném typu throughfallu. Hodnoty faktoru obohacení pro jednotlivé studované prvky jsou v textu článku uvedeny v Tab. 1. Hodnoty vyšší než 1 by v zásadě měly u příslušného prvku naznačovat přítomnost produktů metabolické činnosti stromové vegetace. Nejvyšší hodnoty Ef vykazují podle očekávání základní nutrienty a důležité esenciální prvky, a to v pořadí K > Mg > Mn > Ca. Současně s těmito prvky se zjevně projevuje výrazný vliv vyluhování metabolitů také u Rb, Sr a Ba. Obohacení throughfallu rubidiem je mimořádně vysoké, patrně dokonce vyšší, než u jeho homologu draslíku. Překvapivě vysoké hodnoty depozičních toků Rb v obou typech throughfallu i extrémní hodnoty faktoru obohacení Rb svědčí o rozsáhlém příjmu tohoto prvku kořenovým systémem lesních dřevin, který je podmíněn velmi blízkými chemickými charakteristikami rubidia a draslíku (poloměrem iontů, elektronegativitou, iontovým charakterem vazby těchto alkalických kovů ve všech jejich sloučeninách apod.). Naproti tomu však nenalézáme podobnou výraznou paralelu mezi Ca, Sr a zejména Ba, které je v podložních horninách i půdách dokonce hojnější, než Sr.
|
host ::
RSS.