|
|
Role evolučních mechanismů v designování akustických signálů
Rulfová, Alena ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Akustická komunikace je v celé živočišné říši poměrně silně rozšířený jev. Téma evolučních mechanismů a jejich působení v akustické komunikaci je v posledních letech vcelku hojně studované, a to zejména u ptáků, netopýrů či žab. I přes tento fakt byly některé evoluční mechanismy dosud studovány detailně, zatímco jiné byly neprávem opomíjeny. Velice dobře prostudovaný je proces působení selekce (přírodního a pohlavního výběru) na akustické projevy, zatímco náhodné procesy, jako genetický drift či bottleneck, byly na poli této problematiky studovány spíše sporadicky. Genetický drift vede v akustické komunikaci k náhodným změnám v akustických projevech. Obdobou genetického driftu je pak drift kulturní, a to u druhů, které jsou schopny vokálního učení se. Změny v důsledku kulturního driftu mohou ale nemusí být spojeny se změnami na genetické úrovni. Velmi málo prostudovaným fenoménem na poli evolučních mechanismů v bioakustice je bottleneck. Zdá, že tento jev je příčinou redukce nejen genetické, ale také akustické variability živočichů. Některé parametry akustických projevů jsou utvářeny prostředím, a to zejména parametry spojené s frekvencí hlasu. Jiné oproti tomu velice dobře odrážejí fylogenetické vztahy mezi příbuznými druhy, a na základě těchto parametrů tak lze, kromě fylogeneze, mapovat kupříkladu...
|
|
|
Divergence zpěvu filipínských bulbulů (Pycnonotidae) na ostrovech
Rulfová, Alena ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Bulbuli (Pycnonotiade) představují variabilní skupinu pěvců s bohatými akustickými projevy. Ačkoliv je zpěv bulbulů velmi dobře slyšitelný, dosud se jeho výzkumu věnovalo jen několik málo studií. Studovaný druh bulbulčík filipínský (Ixos philippinus) patří mezi endemické sedentární druhy filipínského souostroví. Tato diplomová práce tak přináší první komplexní popis jeho zpěvu. Nahrávky byly pořízeny na pěti ostrovech filipínského souostroví v osmi různých habitatech. Na nahraných zpěvech bylo měřeno devět parametrů, které nejlépe vypovídají o rozdílech mezi jednotlivými ostrovy. Při zpracování dat byl ošetřen vliv potenciálních korelátů jako je habitat a současné vzdálenosti mezi ostrovy. Byly zjištěny rozdíly mezi třemi skupinami ostrovů a to v konečné frekvenci, počtu slabik a délce zpěvu, které naznačují možnou souvislost s propojením ostrovů v pozdním pleistocénu a kolonizačními paterny studovaného druhu. Byl prokázán vliv habitatu na frekvenční parametry zpěvu. Vliv současných vzdáleností mezi jednotlivými ostrovy byl prokázán jen velmi slabý. Klíčová slova: Ixos philippinus, bulbul, Filipíny, zpěv, divergence, kolonizace, pozdní pleistocén
|
|
|
Referenční vokalizace papouška žako kongo (Psittacus erithacus)
Brojerová, Jana ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Policht, Richard (oponent)
Schopnost referenční komunikace byla dříve považována za výhradně lidskou vlastnost, avšak s množícími se výzkumy zabývající se komunikačními schopnostmi zvířat v souvislosti s evolucí lidské řeči, začalo přibývat důkazů, že se tato schopnost vyskytuje i u mnoha druhů zvířat. Ačkoli je známo mnohé o mimetických schopnostech a o schopnosti používání lidských slov referenčním způsobem u domestikovaných papoušků žako (Psittacus erithacus), o prvcích referenciality v jejich přirozené vokalizaci víme velmi málo. Cílem této práce bylo zjistit, zda v jakém z kontextů se funkčně referenční vokalizace vyskytuje u tohoto druhu ptáků. Její přítomnost či absenci jsme zjišťovali pomocí experimentu, ve kterém jsme čtyři papoušky žako Kongo z odchytu, v majetku FHS UK v Praze, vystavovali podnětům, které u jiných druhů zvířat funkčně referenční vokalizaci vyvolávají: predátorům a preferovanému typu potravy. Chování a vokalizace testovaného ptáka jsme analyzovali pomocí analytických softwarů Interact, resp. Soundforge 0.8. Ze získaných výsledků vyplynulo, že přesto, že ptáci reagovali na experimentální podněty adekvátně (tj. "predátoři" u nich vyvolali vyšší míru strachu apod.), vokalizace se vyskytovala především v dopoledních hodinách, což koresponduje s ranními zpěvy typickými pro papoušky, a vystavení...
|
|
| |
|
|
Akustická komunikace u vybraných savců a ptáků: identifikace hlasových kategorií a jedinců
Policht, Richard ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
12 Souhrn Identifikace hlasových kategorií ať již se jedná o různé typy hlasu, individua, druhy, či jiné kategorie, je základním úkolem majícím za cíl jakoukoli klasifikaci hlasů živočichů. Některé hlasy, zvláště frekvenčně širokospektré signály obsahující variabilní frekvevenční i amplitudní modulace pak představují při klasifikaci problém. Akustická energie je v jejich případě rozprostřena napříč široké spektrum frekvencí, v důsledku čehož jsou signály nejasně ohraničeny. V těchto případech je pak obtížné rozhodnout, které parametry měřit. Pro analýzu takto komplexních vokalizací jsem použil mnohorozměrné metody zahrnující časové i spektrální parametry. Nejpřínosnější proměnné byly parametry popisující distribuci spektrální energie. Frekvenční parametry byly však také užitečné v případě tónických hlasů. Popsal jsem hlasový repertoár severního poddruhu nosorožce širokohubého a velblouda dvouhrbého. Jmenovaní savci měli ve svém repertoáru nízkofrekvenční hlasy zasahující do infrazvukové hladiny. Je ale zřejmé, že tyto nejsou využívány pro komunikaci na dlouhou vzdálenost. Zdá se že se v tomto případě jedná o vedlejší efekt velikosti těla. Zajímavé je, že vrčivé hlasy velbloudů jsou využívány v kohezivním kontextu. Tento typ hlasů většinou totiž doprovází agresivní interakce ať již se jedná o nosorožce nebo...
|
|
|
Divergence zpěvu filipínských bulbulů (Pycnonotidae) na ostrovech
Rulfová, Alena ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Bulbuli (Pycnonotiade) představují variabilní skupinu pěvců s bohatými akustickými projevy. Ačkoliv je zpěv bulbulů velmi dobře slyšitelný, dosud se jeho výzkumu věnovalo jen několik málo studií. Studovaný druh bulbulčík filipínský (Ixos philippinus) patří mezi endemické sedentární druhy filipínského souostroví. Tato diplomová práce tak přináší první komplexní popis jeho zpěvu. Nahrávky byly pořízeny na pěti ostrovech filipínského souostroví v osmi různých habitatech. Na nahraných zpěvech bylo měřeno devět parametrů, které nejlépe vypovídají o rozdílech mezi jednotlivými ostrovy. Při zpracování dat byl ošetřen vliv potenciálních korelátů jako je habitat a současné vzdálenosti mezi ostrovy. Byly zjištěny rozdíly mezi třemi skupinami ostrovů a to v konečné frekvenci, počtu slabik a délce zpěvu, které naznačují možnou souvislost s propojením ostrovů v pozdním pleistocénu a kolonizačními paterny studovaného druhu. Byl prokázán vliv habitatu na frekvenční parametry zpěvu. Vliv současných vzdáleností mezi jednotlivými ostrovy byl prokázán jen velmi slabý. Klíčová slova: Ixos philippinus, bulbul, Filipíny, zpěv, divergence, kolonizace, pozdní pleistocén
|
|
|
Referenční vokalizace papouška žako kongo (Psittacus erithacus)
Brojerová, Jana ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Policht, Richard (oponent)
Schopnost referenční komunikace byla dříve považována za výhradně lidskou vlastnost, avšak s množícími se výzkumy zabývající se komunikačními schopnostmi zvířat v souvislosti s evolucí lidské řeči, začalo přibývat důkazů, že se tato schopnost vyskytuje i u mnoha druhů zvířat. Ačkoli je známo mnohé o mimetických schopnostech a o schopnosti používání lidských slov referenčním způsobem u domestikovaných papoušků žako (Psittacus erithacus), o prvcích referenciality v jejich přirozené vokalizaci víme velmi málo. Cílem této práce bylo zjistit, zda v jakém z kontextů se funkčně referenční vokalizace vyskytuje u tohoto druhu ptáků. Její přítomnost či absenci jsme zjišťovali pomocí experimentu, ve kterém jsme čtyři papoušky žako Kongo z odchytu, v majetku FHS UK v Praze, vystavovali podnětům, které u jiných druhů zvířat funkčně referenční vokalizaci vyvolávají: predátorům a preferovanému typu potravy. Chování a vokalizace testovaného ptáka jsme analyzovali pomocí analytických softwarů Interact, resp. Soundforge 0.8. Ze získaných výsledků vyplynulo, že přesto, že ptáci reagovali na experimentální podněty adekvátně (tj. "predátoři" u nich vyvolali vyšší míru strachu apod.), vokalizace se vyskytovala především v dopoledních hodinách, což koresponduje s ranními zpěvy typickými pro papoušky, a vystavení...
|
|
|
Vliv lesních pasek na ptačí populace
Eršil, Lukáš ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Nejrozšířenějším způsobem těžby je dnes stále holoseč. Paseku lze vnímat jako určitý specifický prvek v zapojeném lese. Ve své práci se snažím zjistit jaký vliv má tato disturbance v lese na ptačí společenstvo a jaké konkrétní ekologické či vegetační parametry mají významný vliv. Dále také, jak významný vliv budou paseky mít v různých typech lesa. V sedmi lokalitách byly bodovou sčítací metodou zaznamenány počty ptáků a soubor ekologických a vegetačních proměnných. V lokalitách byli zastoupeny jak listnaté a smíšené lesy tak i jehličnaté monokultury. Sběr dat byl prováděn v hnízdící sezóně 2011 a 2012. Předpokládal jsem, že paseky zajišťující určitou heterogenitu v lesním prostředí zvýší počet druhů ptáků. Tento vliv jsem čekal významnější v jehličnatých monokulturách nežli ve smíšených a listnatých lesích. Tento předpoklad se částečně potvrdil. Větší vliv mají paseky v jehličnatých lesích, ovšem zde bude záležet na celkové rozloze lesa. V rozlehlých jehličnatých monokulturách je význam pasek větší. V ostatních případech smíšených a listnatých lesů rozloha vliv neměla. Větší vliv měla druhová bohatost stromů se kterou nejvíce koreloval budníček menší, střízlík obecný strnad obecný, pěnice slavíková a černohlavá, datel černý a drozd zpěvný. Další významnou proměnnou bylo bylinné patro. Ptáci na...
|
|
|
Role evolučních mechanismů v designování akustických signálů
Rulfová, Alena ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Akustická komunikace je v celé živočišné říši poměrně silně rozšířený jev. Téma evolučních mechanismů a jejich působení v akustické komunikaci je v posledních letech vcelku hojně studované, a to zejména u ptáků, netopýrů či žab. I přes tento fakt byly některé evoluční mechanismy dosud studovány detailně, zatímco jiné byly neprávem opomíjeny. Velice dobře prostudovaný je proces působení selekce (přírodního a pohlavního výběru) na akustické projevy, zatímco náhodné procesy, jako genetický drift či bottleneck, byly na poli této problematiky studovány spíše sporadicky. Genetický drift vede v akustické komunikaci k náhodným změnám v akustických projevech. Obdobou genetického driftu je pak drift kulturní, a to u druhů, které jsou schopny vokálního učení se. Změny v důsledku kulturního driftu mohou ale nemusí být spojeny se změnami na genetické úrovni. Velmi málo prostudovaným fenoménem na poli evolučních mechanismů v bioakustice je bottleneck. Zdá, že tento jev je příčinou redukce nejen genetické, ale také akustické variability živočichů. Některé parametry akustických projevů jsou utvářeny prostředím, a to zejména parametry spojené s frekvencí hlasu. Jiné oproti tomu velice dobře odrážejí fylogenetické vztahy mezi příbuznými druhy, a na základě těchto parametrů tak lze, kromě fylogeneze, mapovat kupříkladu...
|
|
| |
host ::
RSS.