|
|
Vývoj kultury vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem po roce 1989
Masopustová, Sára ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat, jak se po roce 1989 vyvíjela kultura vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem. Cílem je zjistit, jakou měla kultura vzpomínání podobu a jací aktéři se na ní podíleli a posouvali ji vpřed. Tato práce nastiňuje, jak ke vzpomínání přispěla zvolená politická reprezentace města či jakou úlohu sehrál stát při zakládání institucí či muzeí zaměřující se na sudetské Němce a jejich odsun. V práci je zmíněna také role občanské společnosti. Vzhledem k tomu, že kultura vzpomínání zahrnuje veškeré formy vzpomínání, je v práci kladen důraz nejen na důležité momenty, kdy byly poprvé odhaleny pamětní desky, ale jsou akcentovány i jiné formy veřejného vzpomínání. Tou je například kultura či architektura. Vzhledem k tomu, že Ústí nad Labem bylo historicky formováno německou komunitou a na konci války se zde odehrál jeden z masakrů na německém obyvatelstvu, je nutné v první části práce zmínit i historický kontext. Dále práce krátce rozebírá komunistické období, kdy byl odsun Němců tabuizován a česko-německá minulost byla vytěsňována z kolektivní paměti společnosti. V další kapitole je nastíněno, jak se v polistopadové politice dostalo téma do...
|
|
|
Historická kulturní krajina vysídlených území na Kaplicku
Baramová, Magdalena
Krajina česko-rakouského pohraničí na pomezí Šumavy a Novohradských hor byla od 2. poloviny 13. století až do událostí po druhé světové válce majoritně osídlena německojazyčným obyvatelstvem, po jehož odsunu prošla původně relativně hustě zalidněná oblast turbulentním vývojem. V horizontu několika let se sociodemografické změny zřetelně propsaly do podoby území, ve kterém je tak dnes možné pozorovat hned několik překrývajících se fenoménů, jež společně zachycují proces jeho transformace. Na počátku 50. let zanikla řada sídel v důsledku nízkého počtu nových obyvatel, který byl způsoben nedostatečnou pracovní nabídkou, málo rozvinutou občanskou vybaveností a infrastrukturou, a v neposlední řadě též výstavbou železné opony a s ní spjatým režimem kontroly státní hranice. I přesto se v krajině dochovaly doklady o jejím využívání z doby před odsunem, a to zejména ve formě reliktů staveb, sakrální architektury, cest, mezních pásů, terénních úprav, vodních děl a dalších stop. Ostraha hranice s sebou přinesla další proměnu krajiny, jež měla devastující účinek na kulturní dědictví oblasti, nicméně na druhé straně napomohla k rozvoji cenných přírodních společenstev a k utvoření tzv. Evropského zeleného pásu. Ani po pádu komunismu region zdaleka nedosáhl počtu obyvatel v předválečném období, a tak absence osídlení dále dodává oblasti ojedinělého genia loci. Kulturně-historické hodnoty krajiny ovšem doposud nejsou plošně chráněny a příspěvek proto usiluje o jejich představení a zdůrazňuje nutnost jejich ochrany.
|
|
|
Poválečné vysídlení Němců z Liberce 1945-1947
Záveský, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce zpracovává problematiku poválečného vysídlení Němců z Liberce a jeho okolí. V úvodu práce představuje německou historii města. Zaměřuje se hlavně na období Mnichovské dohody a s tím spjaté začlenění města do Německé říše. Dále práce zkoumá události konce druhé světové války a osvobození Liberce Rudou armádou. V další části je popsán vývoj a změna postoje ohledně otázky vysídlení Němců z Československa. Poté se práce zabývá již samotným průběhem a organizací transferu Němců z Liberecka. Nejprve je zkoumáno neorganizované vysídlení, které v Liberci započalo ihned po konci války. Tato fáze byla často provázena násilnými incidenty a organizačními potížemi. Poté je zmíněna Postupimská konference, která byla vnímána jako mezičlánek k přípravě organizovaných transferů. Tyto transfery započaly v lednu roku 1946 a práce zkoumá hlavně jejich organizaci a průběh, která nebyla vždy bez problému. Tato část vysídlení byla oficiálně ukončena v listopadu 1946, ale transporty pokračovaly dodatečnou fází, která skončila až v roce 1951. V závěru práce rozebírá okamžité následky vysídlení, které společně s procesem osidlováním způsobilo v Liberci chaos. Ve městě chyběly pracovní síly a kvalifikovaní odborníci, kteří by pomohli s rychlejší obnovou hospodářství. Z Liberce bylo během let 1945-1947 vysídleno...
|
|
|
Závěr druhé světové války na Prachaticku
Matys, Václav ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářská práce s názvem Závěr 2. světové války na Prachaticku se pokouší pomocí archivních pramenů a další dostupné literatury zpracovat poslední měsíce konce 2. světové války v tomto jihočeském městě. Ačkoliv se jedná o téma nedávné minulosti, pramenů poznání v případě Prachatic příliš není. Úvodní část patří stručnému popisu Prachatic a jejich historii, dále pak vývoji od roku 1938 do konce roku 1944. V dalších částech se zabývá událostmi prvních čtyř měsíců roku 1945, kdy se formoval Revoluční národní výbor, Prachaticemi projížděly transporty uprchlíků, nádraží bylo napadáno americkými piloty a německé vedení města řešilo, jestli se bude město bránit přicházející americké armádě. Stěžejní částí je pak dění v květnu, kdy došlo k osvobození města. Dále je zmíněna úloha 3. U.S. Army, která Prachatice osvobozovala. Závěrečné kapitoly se věnují poválečnému působení americké armády v tomto regionu a poválečnému odsunu Němců z Prachaticka. Hlavním zdrojem byl SOkA v Prachaticích, který poskytl pro sepsání práce nejdůležitější zdroje. Informace byly doplňovány z další, ať už předrevoluční, či současné literatury. Jejich syntézou se autor snaží vystihnout, co se odehrávalo v pohnutých dnech jara 1945. V průběhu práce bylo srovnáváním zaznamenaných výpovědí pamětníků a pozdější odborné literatury...
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
|
| |
|
|
Osídlování Karlovarska po odsunu Němců
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tématem této diplomové práce je Osídlování Karlovarska po odsunu Němců. Práce zkoumá dobu po druhé světové válce, kdy v Československu došlo k odsunu německého obyvatelstva a k následnému osídlování novými obyvateli. První část práce zkoumá poválečnou situaci a problémy související s osídlováním pohraničí Československa. Důraz je kladen na zemědělské a průmyslové osídlování s vydanými dekrety. Druhá část práce je věnována osídlování Karlovarska, které mělo přes veškerou snahu závažné problémy s nedostatkem zájemců o přesídlení. S touto problematikou úzce souvisí příchod reemigrantů a menšin z cizích či sousedících států s Československem, tudíž i tomuto tématu se bude práce věnovat.
|
|
|
Obraz z let 1948, 1953 a 1968 na stránkách karlovarského tisku
Gűttnerová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce "Obraz let 1948, 1953 a 1968 na listech karlovarského tisku" se zabývá analýzou vybraných článků z periodik, která v těchto letech vycházela v Karlových Varech. V roce 1948 to byly listy Budovatel - List Čs. sociální demokracie a Jednota - List pracujících hraničářů. V roce 1953 sledujeme list Stráž míru a Karlovarský kraj. Vybrané články podrobně popisujeme z hlediska obsahu a tematického zaměření a hledáme v nich odpovědi na otázky, které jsme si ustanovili v teoretické části. V roce 1948 v textech hledáme zmínky např. o odsunech Němců, osidlování pohraničí nebo o únorovém komunistickém převratu. V listech z roku 1953 sledujeme informování o úmrtí J. V. Stalina a Klementa Gottwalda. Dále v textech hledáme zmínky o měnové reformě. Práce si klade za úkol přiblížit historické prostředí Karlovarského kraje, ve kterém výše zmíněná periodika vycházela.
|
|
|
Poválečné konfiskace na Liberecku v kontextu památkové péče
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlíková, Kristina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat osudem konfiskovaných památek zestátněných podle dekretů prezidenta republiky: č. 12/45 Sb. a 108/45 Sb. na Liberecku. První část se zaměří na kulturně historické prostředí regionu, především odsun obyvatel a problematiku konfiskací ve sledovaném poválečném období obecně. Působení prezidenta Beneše v Londýnském exilu, především dosah jím vydaných dekretů a etablování státních institucí pro záštitu konfiskovaného majetku. Druhá část bude věnována systému péče o konfiskovaný umělecký materiál na příkladech vybraných objektů, zejména významných vil a majetku nuceně vysídlených rodů. Zde bude práce vycházet především z dochovaných dokumentů státních organizací zajišťujících konfiskovaný majetek, jako byly Národní kulturní komise a jí předcházející: Zajišťovací komise, nebo Státní památkový úřad: směrnice, zajišťovací a předávací protokoly, korespondence, apod. Cílem diplomové práce je analýza zajišťování a správy majetku odsunutých obyvatel daného regionu v širším kulturně historickém kontextu. Klíčová slova Liberec, konfiskace, vysídlení Němců, Benešovy dekrety, zajišťování konfiskátů
|
|
|
Spravedlnost nebo odplata? Odsun Němců po druhé světové válce. Partyzánský lidový soud v Lanškrouně.
Kubíčková, Daniela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce popisuje jednu z doposud opomíjených kapitol českých moderních dějin, konkrétně fungování lidových soudů a otázku divokých odsunů. Práce je kvalitativní studií užívající analytické a statistické prvky. Práce zkoumá a porovnává údaje uvedené jak v primárních, tak v sekundárních zdrojích. Jejím cílem je vytvoření plastického obrazu toho, co se odehrálo v květnových dnech roku 1945 na lanškrounském náměstí. Práce navazuje na výzkum, věnující se bezprostředně poválečnému období. V několika měsících na přelomu jara a léta 1945 se (nejen v Československu) odehrály změny, které nenávratně změnily strukturu společnosti. Vlny migrace, nejrozsáhlejší v novodobé Československé historii, ovlivnily hospodářské, politické, kulturní a mezilidské vztahy a tím i celkový ráz společnosti. Prvotní euforie z osvobození se velmi rychle změnila na všeobecně projevovanou nenávistí vůči Němcům, kolektivně vnímaným jako viníci válečných hrůz. Odsunům organizovaným ze strany československé vládní garnitury předcházely rovněž útěky, vyhánění a "lidová" odplata. Transferem Čechů do pohraničních oblastí zde vzniklo kulturně i národnostně jednotného pohraničí, které dlouhodobě poznamenalo vnitřní uspořádání státu a také zásadním způsobem ovlivnilo česko-německé (i česko-rakouské) vztahy. České i německé...
|
host ::
RSS.