|
|
Výhody členství České republiky v Evropské unii
TŮMOVÁ, Šárka
Bakalářská práce "Výhody členství České republiky v Evropské unii" se zabývá problematikou analyzování postojů občanů České republiky k Evropské unii a euru. Cílem práce je zjištění postojů, analýza a vyhodnocení. Práce se věnuje historii založení Evropské unie, jejích politikách, pilířích a institucích, o členství České republiky v Evropské unii a měně euro. Práce pojednává o výzkumné otázce: Většina Čechů nesouhlasí s přijetím eura, zároveň chtějí nadále zůstat v členství Evropské unie. K vypracování výzkumu je využita kvantitativní metoda dotazníkového šetření. Sesbíraná data jsou následně vyhodnocena s využitím základní statistiky a graficky znázorněna. Závěrem práce je vytvoření uceleného přehledu postojů obyvatel České republiky a analýza výhod a nevýhod členství v Evropské unii.
|
|
|
SDEU jako politický aktér při ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv: soudní aktivismus v rozsudku Achmea
Juráš, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Problematika role a funkce Soudního dvora Evropské unie je již poměrně dlouhou dobu předmětem zájmu akademické debaty. V posledních letech se řada nových studií začala zabývat soudním aktivismem neboli procesem judicializace politiky EU. Tento termín označuje proces, kdy Soudní dvůr právo nejenom interpretuje, ale přímo ho vytváří a stává se tak plnohodnotným aktérem v legislativním a institucionálním rámci EU. Práce kombinuje problematiku soudního aktivismu s problematikou mezinárodní ochrany investic v EU, neboť právě v oblasti ochrany investic se Soudní dvůr EU stal klíčovým aktérem v procesu ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv mezi členskými státy EU. Soudní dvůr svým rozsudkem v případu Achmea rozhodl o rozporu těchto smluv s právním řádem EU a investiční arbitráže iniciované na základě těchto smluv mohou narušit autonomní postavení Soudního dvora jako jediné instituce mající monopol na výklad práva EU. Práce se také zabývá mírou soudního aktivismu, jakou Dvůr projevil právě v rozsudku Achmea, na němž také ilustruje dosavadní stav bádání a odbornou debatu v této věci. Také je představena pozice všech aktérů této debaty a náhledy právní a politologické. Práce představuje ucelený a interdisciplinární přehled problematiky soudního aktivismu ve vztahu k problematice ochrany investic...
|
|
| |
|
| |
|
|
Politika Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé - Katalánsko a Skotsko
Havlín, Kryštof ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat politiku Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé. A to zejména z pohledu členství v Evropské unii pro regiony, které mají tendenci separovat se od členského státu EU. V posledním desetiletí došlo na území Evropské unie k dvěma zásadním událostem týkající se separatismu. V roce 2014 vyhlásilo Skotsko centrální vládou schválené referendum o své nezávislosti na Velké Británii. Roku 2017 byla dokonce vyhlášena nezávislá republika Katalánsko, která se na základě nelegálně konaného referenda chtěla oddělit od Španělského království. Zajímavá je minimální angažovanost Evropské unie k vyhrocené situaci na území jejího členského státu, což mě přivedlo ke zpracování zmíněného tématu právě z perspektivy EU, jejíž představitelé považují tyto skutečnosti za vnitřní záležitosti daného státu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je přístup EU ke zmíněným regionům z hlediska potenciálního členství, a to v případě, že by se tyto regiony staly nezávislé. Zároveň by bakalářská práce měla objasnit, z jakého důvodu Evropská unie tyto postoje zastává a jaký je jejich právní rámec. V práci jsou také představeny hypotetické scénáře pro přistoupení potenciálně nezávislých regionů Katalánska a Skotska do Evropské unie....
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Cleavage politics and Europeanisation-induced transformation of the national political space - the case of the Czech Republic
Stahl, Cosimo ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent) ; Hanley, Seán (oponent)
Bibliographic note STAHL, C. (2014): Cleavage Politics and Europeanisation-induced transformation of the national political space - The Case of the Czech Republic, 94 p. Master thesis, Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. Abstrakt Tato analýza mapuje národní politický prostor a vzorce rozporných politických názorů (cleavages) v České Republice. Procesy globalizace a evropské integrace zanechaly stopy v západní Evropě a měly za důsledek rozdělení voličů ve smyslu vítězů a poražených evropské integrace. V zemích východní Evropy je také relevantní distinkce demarcace vs. integrace (integration vs. demarcation magnet). Tyto protikladné trendy proměňují základní struktury soutěže politických stran v rámci jednotlivých zemí i EU jako celku. Tato práce analyzuje obsah tištěných médií a rekonstruuje převládající témata a rozpory v rámci politického diskurzu na počátku transformace v polovině 90. let. (volby do Parlamentu 1996) a po vstupu do EU (volby 2010). Hlavním tezí této práce je, že zatímco v 90. letech se politicky diskurz zaměřoval především na ekonomiku a společenskou i ekonomickou transformaci (s důrazem na klasický rozpor mezi státem a trhem), v roce 2010 se také nově objevují kulturní a post-materiální témata. Při...
|
|
|
Vliv vstupu Kypru do Evropské unie na možnost sjednocení ostrova
Chábová, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vstupem Kypru do Evropské unie a zaměřuje se na to, jak tento vstup ovlivnil možnost vyřešení kyperského problému. Cílem práce je zodpovědět otázku, jestli a jak vstup Kypru do EU ovlivnil možnost sjednocení ostrova a jakou roli hrála samotná Evropská unie při řešení kyperské otázky. Práce se zaměřuje na vývoj sjednocovacího procesu před samotným vstupem Kypru do EU, na Annanův plán sjednocení a následné referendum, ve kterém jej kyperští Řekové odmítli. Práce analyzuje vývoj na Kypru po kyperské integraci do EU bez severní tureckokyperské části ostrova, kde se Evropská unie po řadu let snaží postupně odstranit mezinárodní izolaci tureckokyperské komunity. Práce neopomíjí ani analýzu vztahů Turecka a Kypru, které mají velký vliv na politiku Evropské unie a na samotné vyřešení kyperského problému. Práce došla k závěru, že vstup Kypru do Evropské unie spíše pozdržel sjednocovací proces, a to i přes snahy Evropské unie postupně odbourat izolaci severního Kypru a připravit ho tak na integraci do Evropské unie. Fakt, že Kypr je v roce 2016 nejblíže svému sjednocení od dob referenda o Annanově plánu, není bezprostředně dán členstvím Kypru v Evropské unii či snahou EU, ale spíše momentální vnitropolitickou situací na Kypru.
|
|
|
České politické strany a Evropská unie v letech 1996 - 2009
Roubíčková, Eliška ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Vít (oponent)
Rigorózní práce České politické strany a Evropská unie v letech 1996 až 2009 se pokouší přiblížit, jakým způsobem vnímaly ve vymezeném období české politické strany (ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL) Evropskou unii a roli České republiky v ní. Práce vychází vedle základních konstruktivistických principů z konceptu tzv. idejí politického zřízení (polity-ideas). Stanovuje čtyři ideální typy idejí politického zřízení v podobě Federálního státu, Mezivládní spolupráce, Ekonomického společenství a Sítě a na základě pohledu jednotlivých stran na vybrané prvky idejí politického zřízení přiřazuje politické strany k jednotlivým ideálním typům idejí politického zřízení.
|
|
|
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
|
host ::
RSS.