|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Paratactic Aggregate- Feyerabend's Pluralistic Philosophy
Brouček, Luděk ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Bschir, Karim (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá pozdním dílem Paula Feyerabenda se zaměřením na jeho epistemologické a ontologické pozice. Práce rozebírá Feyerabendovu pozdní pluralistickou filosofii a jeho pohled na historicitu poznání na příkladech interpretace přechodu z archaického pre-racionálního epistemologického rámce k řeckému a západnímu racionalismu. První část poskytuje přehled vývoje Feyerabendovy filosofie a průběhu jeho neustále se měnících filosofických pozic a dále nabízí výčet kritické odezvy filosofické komunity. Druhá část se zaměřuje na Feyerabendovu interpretaci řeckého archaického myšlení. Feyerabend předkládá pre-racionální epistemologický rámec v pojmu "parataktický agregát". Feyerabendova představa je založena na výkladu pozdního geometrického figurativního umění a navazuje na lingvistický výzkum Bruno Snella v oblasti homérské psychologie. Feyerabend vyzdvihuje tento původní archaický pohled na svět a vysvětluje nástup racionality ve filosofii a kultuře klasického Řecka jako výsledek komplexního idiosynkratického, socio- historického procesu a ne jako postupný vývoj lidského myšlení. Cílem této části disertační práce je ukázat, jak se Snellova a Feyerabendova interpretace archaického myšlení dále rozvíjí ve Feyerabendově pozdní filosofii. Třetí část porovnává koncept historicity ve...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
| |
|
|
Spor o pozitivismus v německé sociologii. Vývoj, hlavní myšlenky a pokračování
Vondráková, Renáta ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce Spor o pozitivismus v německé sociologii. Renáta Vondráková. 2012. Abstrakt Hlavním tématem práce je problematika sporu o pozitivismus, kterým se běžně označuje diskuze, k níž došlo v německé sociologii v šedesátých letech. Jednalo se o debatu mezi stoupenci kritické teorie, jimiž byli Theodor W. Adorno a Jürgen Habermas, a kritického racionalismu v pojetí Karla R. Poppera a Hanse Alberta. Rozprava v rámci Německé sociologické společnosti se původně měla týkat otázek spojených s logikou sociálních věd, z mnoha důvodů se však vztahovala spíše k rozdílům mezi pojetím a úkoly vědy z pohledu obou výše zmíněných přístupů. A právě popisu a odhalení důvodů a souvislostí, které vedly k převrácení tématu diskuze, se věnuje tato práce. Cílem je popsat co nejšířeji vnější vlivy a to, jak působily na výsledné chápání sporu, ale také, jakým způsobem se i díky sporu o pozitivismus proměnilo pojetí vědy v následujícím období. V první části práce je pozornost věnována zejména společenské a historické situaci, za níž došlo ke sporu. Následuje přehled nejdůležitějších pojmů, které se v souvislosti se sporem nejčastěji vyskytují, tedy v podstatě jeho témat. Důraz je kladen i na důkladný popis prvních dvou příspěvků k diskuzi - referátů Karla R. Poppera a Theodora W. Adorna. Ve druhé části práce navazuje na...
|
|
|
Organický a organizovaný
Šarkadyová, Lucie ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Anotace: Práce Organický a organisovaný má dvě hlavní části a nejdříve pojednává o vztahu jedinečného a obecného, o možnostech poznání jedinečného a jeho vymezení se vůči obecnému, a to zejména na poli medicíny. Ptát se budeme, jak můžeme vůbec poznat a popsat organické, které je jedinečné, na které nemůžeme aplikovat obecná pravidla a zákony. Tuto otázku můžeme ještě více generalizovat. Pokud připustíme jedinečnost živého organismu, musíme se ptát, co z toho plyne pro vědu samotnou, která se ho snaží poznat. A druhým cílem práce bude zodpovědět nebo se alespoň přiblížit k odpovědi, tážeme-li se, co je tím, co dělá z organismu jedinečný organismus, a co z toho posléze plyne pro vědění o tomto jedinečném. Autoři, ze kterých bude práce vycházet, jsou především francouzští filosofové věnující se ve své filosofické práci medicíně a sami jsou přitom i lékaři: George Canguilhem, Julien Offray de La Mettrie, Claude Bernard.
|
|
| |
|
|
Možnosti neoklasické geopolitiky: systémový přístup
Kofroň, Jan ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Ištok, Robert (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná práce se pokouší uvést neoklasickou geopolitiku jako životaschopný přístup ke studiu mezinárodní politiky z geografické perspektivy. Dizertace je kompaktem šesti článků, které již byly přijaty do tisku, a společného úvodu, který se pokouší vyzdvihnout hlavní body z článků a navíc diskutuje některé otázky, které (i) byly eliminovány z článků v důsledku omezeného prostoru, nebo (ii) je jejich význam spíše kontextuální, ve smyslu, že tyto otázky dávají na články nahlédnout v širší perspektivě akademických debat. První část práce (podporovaná dvěma články) se zabývá současným stavem politické geografie a geopolitiky. Hlavním výsledkem je, že geopolitika je dnes rozdělenou (sub)disciplínou, neboť geografové jsou především aktivní v kritické geopolitice a akademici mezinárodních vztahů pokračují v klasickém geopolitickém uvažování (zejména ti, kteří sami sebe podepisují pod kategorii neorealismu). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že geografové chápou prostor jako inter-subjektivní entitu - sociálně konstruovanou, zatímco odborníci mezinárodních vztahů tendují k nahlížení na prostor jako na objektivní faktor. V kombinaci s jinými epistemologickými odlišnostmi, toto odlišné pojímání prostoru vyprodukovalo ohromnou bariéru mezi těmito dvěma obory. Jeden z faktorů oddělujících tyto dva obory ční...
|
|
|
The aesthetics and short prose of D. H. Lawrence
Štefl, Martin ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Abstrakt/Souhrn v českém jazyce Cílem diplomové práce je analýza vybraných otázek týkajících se estetiky a filosofie D. H. Lawrence ve vztahu k jeho povídkové tvorbě. Předkládaný argument se zabývá především detailní analýzou jednotlivých povídek. Diskuse je zaměřena především na pojetí jazyka (2), vědění (3) a osobnosti (4). Tyto navzájem se ovlivňující kapitoly pak tvoří jeden tematický celek Lawrencovského triptychu. Zkoumání těchto tří fenoménů je zaměřeno a prováděno v rámci jejich aplikace v Lawrenceově nejkratší próze. Struktura práce spoléhá na postupné rozvíjení argumentace jednotlivých kapitol kapitolou následující, jež vždy rozšiřuje témata předešlé kapitoly o nové aspekt daného problému. Témata těchto tří kapitol (tj. jazyk, vědění a osobnost) jsou nadále zkoumána z pohledu "ideálu" a "ideje", jež představuje základní stavební kamen Lawrencovy filosofie. Diskuse těchto tří témat je uzavřena a zastřešena diachronicky koncipovaným dodatkem. Cílem tohoto dodatku není přinášet nové argumenty, ale shrnout a zvýraznit ty vývojové aspekty Lawrencovy estetiky, které předchozí, převážně synteticky koncipovaná analýza dostatečně neshrnovala. Klíčová slova: D. H. Lawrence, povídky, modernismus, jazyk, epistemologie, psychologie, prostor.
|
|
| |
host ::
RSS.