|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Kosovská otázka a česká zahraniční politika
Zavada, Milan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Kosovská otázka a česká zahraniční politika se zabývá dvěma hlavními aspekty vztahů mezi Českou republikou a Republikou Kosovo: aspektem vzájemných hospodářských vztahů a českou rozvojovou pomocí. Těžiště práce je především ve vzájemných vztazích od vyhlášení nezávislosti Kosova až do současnosti. Práce analyzuje českou zahraniční politiku v těchto dvou aspektech a porovnává je s vybranými zeměmi Balkánu. Všechny srovnávané země Balkánu budou pro komparace představeny ve vybraných parametrech, stejně jako diplomaticko-politické vztahy mezi Českou republikou a Kosovem. Právě tato komparace nám umožní zhodnotit výsledky práce české diplomacie vůči Kosovu. Práce dochází k závěru, že vývoj česko-kosovských vztahů ve všech zkoumaných aspektech, se s ohledem na doposud přezíravý postoj části české politické reprezentace, vyvíjí až překvapivě progresivně, nicméně se jedná zpravidla o dílčí akce, nikoliv výsledek systematického přístupu české zahraniční politiky.
|
|
|
Československo-japonské mezinárodní vztahy v době první republiky
Gecko, Tomáš ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je na základě dostupné literatury, tištěných a archivních pramenů porozumět vývoji a proměnám hospodářských vztahů Československa a Japonska v období let 1918-1938, tedy v době existence prvorepublikového Československa. Důraz je kladen na analýzu institucionálního zázemí pro československý vývoz do Země vycházejícího slunce (státní i soukromé) a interpretaci bariér pro vstup na tamní trh v kontextu snah o jejich odstraňování. Metodologicky je k práci přistupováno na základě teorie mezinárodního obchodu a strukturní a institucionální analýzy, čemuž odpovídá i rozdělení textu do příslušných kapitol. Celý proces je zkoumán z úhlu pohledu prvorepublikového Československa, prameny japonské provenience nejsou použity.
|
|
|
Vztahy Ruska se zeměmi V4: Komparativní studie
Trejbal, Václav ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Kořan, Michal (oponent)
Cílem práce by mělo být srovnání vztahů Ruské federace a zemí střední Evropy a identifikace aspektů, které nejvíc přispívají k odlišnostem ve formě a obsahu těchto bilaterálních vztahů. Jádrem práce proto bude komparativní případová studie zaměřená na srovnání kontextů jednotlivých bilaterálních vztahů. Na vztahy mezi státy je možné pohlížet jako na střet dvou zahraničních politik. Ruskou i středoevropskou zahraniční politiku bude práce analyzovat prizmatem neoklasického realismu, jenž se již osvědčil v několika publikacích významných autorů specializujících se na danou problematiku.
|
|
|
Ekonomické důsledky rozdělení Československa v roce 1993.
Ječmeň, Tomáš ; Tóth, Andrej (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat hospodářské a politické aspekty rozpadu Československa v roce 1993 v kontextu měnové odluky a dále analyzovat její vliv na monetární ukazatele v České republice a Slovenské republice. Práce poskytuje ucelený pohled na vývoj vztahů v rámci Československa po roce 1989 a měnovou odluku v roce 1993. Nejprve je pozornost zaměřena na deskripci a analýzu hospodářských a politických vztahů mezi oběma národy, které jsou demonstrovány na ilustrativních příkladech z vývoje Československa mezi lety 1989 až 1993. Poté práce analyzuje přípravu, průběh a vliv měnové odluky na vývoj míry inflace, platební bilance, úrokové míry a devizových rezerv a následně jsou komparovány makroekonomické ukazatele obou nově vzniklých států. Práce je psána za s použitím deskripce, analýzy a komparace. Na základě analýzy lze konstatovat, že rozpadu státu již nebylo možné v roce 1993 zabránit. Dále lze usuzovat, že měnová odluka neměla bezprostřední zásadní vliv na zkoumané monetární ukazatele. Na základě komparace vybraných makroekonomických ukazatelů daných států se podařilo prokázat, že v prvních letech po rozpadu federace se ekonomika České republiky vyvíjela lépe a stabilněji. Provedení a výsledky rozdělení Československa a s tím související měnová odluka je možné považovat za podklad pro řešení aktuálních problémů např. v oblasti případného dělení společné měny v Evropské unii nebo případného rozpadu více národnostních států. Správně provedená měnová odluku v roce 1993 neměla negativní vliv na vývoj monetární veličin zkoumaných států.
|
|
|
Normativní moc Evropské unie v Ázerbájdžánu
Kotásková, Tereza ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Ázerbájdžán se prezentuje jako země s nezávislou zahraniční politikou a v rámci Východního partnerství odmítá evropské požadavky na demokratické reformy. Evropská unie s ním přesto nadále rozvíjí vztahy, a to zejména v oblasti energetické spolupráce. EU z toho důvodu často čelí kritice, že tím porušuje své základní hodnoty demokracie a lidských práv, a vyvstávají pochyby, zda Evropa představuje normativní mocnost, jak ji v roce 2002 pojmenoval Ian Manners. Tato diplomová práce proto analyzuje evropskou politiku v Ázerbájdžánu z pohledu normativní moci. Dochází k závěru, že politika Evropské unie v Ázerbájdžánu je normativní a ekonomická spolupráce tomu není překážkou. Evropská politika má ovšem v Ázerbájdžánu velmi omezený dopad, a proto nelze konstatovat, že EU disponuje normativní mocí. Hlavními příčinami je nedostatečná efektivita evropských prostředků a odmítavý přístup ze strany Ázerbájdžánu. Současná situace ázerbájdžánských ekonomických těžkostí přitom pro Evropu vytváří potenciál svůj normativní vliv navýšit.
|
|
|
Ekonomické vztahy mezi Čínou a V4
Gao, Wenbin ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Musiyenko, Svitlana (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vzájemné obchodní bilance a přímých zahraničních investicí mezi Čínou a zeměmi Visegradské čtyřky. První kapitola popisuje vznik a vývoj skupiny Visegradské čtyřky a čínské ekonomické reformy, jež zásadně změnily Čínu a přivedly ji na cestu k tržnímu hospodářství. Dále analyzuje vývoj základních makroekonomických ukazatelů zemí Visegradské čtyřky a Číny v letech 2009-2015 a predikuje vývoj v roce 2016. Druhá kapitola se zabývá ekonomickými vztahy mezi Čínou a jednotlivými zeměmi Visegradské čtyřky z hlediska obchodní bilance a přímých zahraničních investicí.
|
|
|
Současná podoba čínsko-indických hospodářských vztahů.
Malaniuk, Bohdan ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce analyzuje současné hospodářské vztahy mezi Čínou a Indií v kontextu jejich obecných bilaterálních vztahů. V prvé řadě zkoumá společnou historickou zkušenost obou zemí ve vzájemných bilaterálních vztazích a snaží se pojmenovat základní témata, která je utváří. Dále se zabývá současným stavem ekonomik Číny a Indie. Pokouší se charakterizovat současné a budoucí ekonomické potřeby obou zemí a jejich dopady na utváření vzájemných hospodářských vztahů. Konečným cílem je pak samotné vystižení povahy těchto vazeb, perspektivy dalšího vývoje a vliv na obecné bilaterální vztahy.
|
|
|
Normalization of relations between Japan and the PRC and its implications for current Japan-Taiwan relations
Tomečková, Lenka ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce se zabývá vlivem normalizace vztahů Japonska s ČLR, faktory a událostmi, které s ní souviseli, na podobu japonsko-tchajwanských vztahů. Oblast zkoumání je zúžená na bezpečnostní a ekonomickou dimenzi. Ve snaze podchytit charakter změny v japonsko-tchajwanských vztazích práce analyzuje tyto dimenze ve třech časových úsecích: v období před normalizací, těsně po normalizaci a v současnosti t. j. na přelomu tisíciletí. Důraz je kladen na proces normalizace vztahů Japonska a ČLR a na analýzu vybraných aspektů, které Japonsko vedly ke změně jeho zahraniční politiky v otázce Číny. Práce si rovněž klade za cíl pojmenovat faktory, které ovlivňují současné japonsko-tchajwanské vztahy.
|
host ::
RSS.