|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Klimatické determinanty elevačního rozšíření tropických obratlovců
Vobořilová, Kateřina ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šmíd, Jiří (oponent)
Tropické oblasti jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na Zemi. Výrazná druhová bohatost těchto ekosystémů je patrná v počtu druhů obratlovců vzhledem k jejich rozmístění podél výškových gradientů. Rozšíření obratlovců podél nadmořských výšek je přirozeným jevem, kterým obratlovci reagují na různorodost abiotických podmínek. Ty spolu s geografickým rozmístěním hor, biotickými vlivy, termální fyziologií jednotlivých skupin obratlovců nebo také klimatickými změnami vytváří pro obratlovce specifické podmínky. Všechny tyto faktory mohou přispívat k rozšíření obratlovců do nižších, nebo naopak do vyšších nadmořských výšek. Rovněž mohou ovlivňovat altitudiální (výškovou) migraci, podle toho, jak jsou na ně jednotlivé druhy obratlovců přizpůsobení. V této práci jsem se zaměřila na to, jak mohou jednotlivé abiotické determinanty jako je teplota, srážky a vzdušná vlhkost, ale také klimatické změny pozitivně, nebo negativně ovlivňovat areály rozšíření u čtyř skupin obratlovců podél výškových gradientů tropických hor. Klíčová slova: teplota, srážky, oblačnost, tropy, nadmořská výška, geografické rozšíření druhová bohatost
|
|
|
Application of bioacoustic approaches in investigation of bird species interactions and community species richness
Vokurková, Jana ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Szymański, Paweł (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejvíce fascinujících nástrojů komunikace v živočišné říši, ať už je používán k přilákání partnerů nebo k obraně teritorií. Ve své disertační práci dokládám, že můžeme úspěšně studovat roli ptačího zpěvu v teritoriálním chování, jeho sezónní variabilitu, a nakonec i jeho roli v evolučních procesech díky moderním bioakustickým a ekoakustickým přístupům. Kombinací bioakustického přístupu s molekulárními analýzami demonstruji, že v modelovém systému dvou blízce příbuzných druhů pěvců je heterospecifická konvergence zpěvů v jejich sekundární kontaktní zóně založena na kulturním přenosu, a nikoli na mezidruhové hybridizaci a/nebo genové introgresi. Moje disertační práce dále zasahuje do tropického pásma, které se ve srovnání s pásmem mírným obecně vyznačuje méně výraznou sezónností prostředí. Studium potenciální sezonality ve zpěvní aktivitě a podílu vokalizujících druhů ptáků v tropech proto vyžaduje celoroční monitorování, což je možné i díky recentnímu vývoji automatických nahrávacích zařízení (ARU). Nejdříve se nám podařilo potvrdit, že použití nahrávek z ARU poskytuje ve specifických podmínkách prostředí tropického lesa velmi podobné odhady skladby společenstva, druhové bohatosti a početnosti jako tradiční terénní metody bodového sčítání. To mi umožnilo na Kamerunské hoře...
|
|
|
The effect of habitat continuity and management on species composition and diversity
Hubáčková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Polopřirozené louky východní Moravy disponují velkým potenciálem hostit druhově bohatá rostlinná společenstva. Nicméně změny ve způsobu využívání půdy během druhé poloviny minulého století byly rychlé a rozsáhlé. Mnoho přirozených luk bylo rozoráno. Koncem 80. a počátkem 90. let byla některá z obdělávaných polí oseta druhově chudou jetelotravní směsí a přeměněna zpět na louky. Obnova luk na bývalých polích je velkou výzvou. Zpětná kolonizace těchto polí může být značně komplikována počátečním osetím druhově chudou produktivní směsí. Cílem této studie je určit rozdíly v druhové skladbě a druhové bohatosti travních porostů mezi uměle vysetými loukami (na bývalých polích) a fragmentech původních luk s kontinuitou více než 70 let nerušeného vývoje v severní části Bílých Karpat na severovýchodě České republiky a identifikovat druhové vlastnosti, omezující schopnost druhů kolonizovat louky vznikající na bývalých polích. Vybrané rostlinné druhy (celkem 137 druhů) byly zkoumány na 66 loukách. Zkoumané louky byly klasifikovány podle kontinuity a typu managementu. Prostorová korelace zkoumaných luk byla posuzována s použitím koordinát centroidu (těžiště) každého polygonu. Vliv kontinuity na druhovou skladbu a diverzitu byl testován až po odfiltrování managementu a abiotických faktorů (TWI, DAHI, svažitost,...
|
|
|
Diverzita zooplanktonu tatranských jezer v prostoru a čase
Čablová, Radka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je první výzkumnou studií, která hodnotí druhové složení, druhovou bohatost i druhovou abundanci zooplanktonu v litorálních vzorcích 90 tatranských ples (Západní a Vysoké Tatry Slovenska a Polska), odebraných v září roku 2004, v kontextu environmetálních parametrů jezer a prostorových vztahů jednotlivých ples. Nejčastěji se vyskytující druhy v tatranských plesech v roce 2004 byly hodnoceny i z hlediska jejich výskytu v jezerech před sto lety (Minkiewicz 1914, 1917 a Lityński 1913, 1917), během období acidifikace (Ertl & Vranovský 1964, Ertl et al. 1965, Hrbáček et al. 1974, Stuchlík et al. 1985) a během období zotavování ples z okyselení (Hořická et al. 2006, Sacherová et al. 2006). Vztahy mezi jednotlivými proměnnými byly analyzovány za pomoci Poissonovy regrese, shlukové analýzy s multinomickou regresí, kanonické korespondenční analýzy, Mantelových testů a vícenásobné negativně binomické regrese. Výsledkem analýz bylo rozdělení jezer do čtyř shluků (A, B, C, D). Každý shluk byl tvořen jezery se stejnými environmentálními, prostorovými faktory a podobným druhovým složením. Třináct druhů zooplanktonu (Acanthocyclops vernalis, Acroperus harpae, Alona affinis, Arctodiaptomus alpinus, Ceriodaphnia quadrangula, Cyclops abyssorum tatricus, Daphnia longispina, Eucyclops serrulatus,...
|
|
|
Studium druhové bohatosti a složení společenstev mechorostů na velmi malé prostorové škále v souvislosti s in situ měřeným mikroklimatem
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Marková, Ivana (oponent)
Život mechorostů je těsně spjat s okolním prostředím. Na mikroškále změny atmosférických podmínek bezprostředně ovlivňují fyziologické funkce mechorostů a v důsledku tak určují jejich rozšíření. Díky rozvoji technologií je dnes možné měřit mikroklima působící na mechorosty přímo v terénu. Přesto bylo doposud publikováno minimum studií zkoumajících reakci mechorostů na in situ měřené mikroklima. Tato diplomová práce jako jedna z prvních v Evropě přináší data ze souvislého in situ měření mikroklimatu na škále relevantní pro mechorosty. Zabývám se v ní vlivem mikroklimatu na druhovou bohatost a složení společenstev mechorostů v jediné rokli v Národním parku České Švýcarsko. Po dobu 17 měsíců jsem pomocí 38 dataloggerů typu HOBO Pro v2 Onset zaznamenávala teplotu a vlhkost vzduchu ve výšce 10 cm nad zemí. Na dvou různě velkých výzkumných plochách (kruh o poloměru 1 nebo 2 m) kolem každého z dataloggerů jsem provedla detailní bryologické snímkováni. Mikroklima je ovlivňováno topografií a charakterem vegetace, proto jsem pro každou z ploch odvodila z digitálního modelu terénu (rozlišení 1 m) údaje o topografii, z hemisférických fotografií jsem vypočítala otevřenost stanoviště a zaznamenala jsem zde pokryvnost cévnaté vegetace. Pomocí technik mnohorozměrné ordinace a lineární regrese jsem zjistila, že...
|
|
|
Biodiverzita zelených střech
Matoušková, Kateřina ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Zelené střechy díky své multifunkčnosti nabízí zajímavé řešení mnoha problémů najednou. Na malé ploše přináší výhody lidem i přírodě. Tepelně izolují budovy, zlepšují lokální mikroklima a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Zvyšují kvalitu ovzduší a také pomáhají zadržovat vodu v krajině. V kombinaci se solárními panely a retenčními nádržemi mohou zelené střechy přispívat k modernímu trendu výstavby zelených - udržitelných - budov. Dále mohou sloužit k pěstování plodin a k rekreačním aktivitám. Kromě člověkem sázených rostlin vytváří zelené střechy prostor i pro volně rostoucí rostliny. Divoké rostliny mohou zelené střechy spontánně kolonizovat a tím rozšiřovat svůj areál výskytu. Přítomné rostliny vytváří životní prostor pro mnoho živočichů (především bezobratlých) a poskytují potravu opylovačům. Ptactvu slouží kromě potravních stanovišť i k hnízdění a jako odpočinkové místo během migrace. V této práci byl zhodnocen přínos zelených střech se zaměřením na podporu biodiverzity. V současnosti se však většina vědeckých studií zabývá výhodami zelených střech v souvislosti s ochranou životního prostředí či technickou stránkou realizace střech. Menší část studií zkoumá biodiverzitní funkčnost zelených střech. Mým cílem bylo zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují biodiverzitu zelených střech a...
|
|
|
Vlastnosti biotopů zodpovědné za atraktivitu vojenských cvičišť pro ptáky: případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Hernová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Vojenské újezdy oplývají značným přírodní bohatstvím, které se zachovalo především díky omezení hospodářské činnosti a také díky specifickému způsobu využívání prostoru pro vojenský výcvik. Z dosavadních výzkumů je znám také pozitivní vliv na druhovou rozmanitost ptáků, a to platí především pro ohrožené druhy. Není však doposud dostatečně prozkoumáno, jaké vlastnosti biotopů tuto atraktivitu ptáků generují, přičemž hlavní roli by mohla hrát heterogenita prostředí. Cílem mé práce proto bylo: (I) zjistit rozdíl v heterogenitě prostředí mezi vojenským újezdem (VÚ) a okolní krajinou, a to jak v lesním, tak i nelesním prostředí, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopů stojí za jejich atraktivitou pro ptáky v otevřené krajině a (III) jaké v lesním prostředí. Terénní mapování biotopů probíhalo ve stále aktivním VÚ Hradiště a na kontrolních plochách v okolí Bochova a Ostrova. Celkem bylo prozkoumáno 80 plošek, na kterých bylo zaznamenáno zastoupení jednotlivých biotopů (celkem 39) a dále také počet fragmentů dřevité vegetace. Ornitologická data byla převzata z práce Ondřeje Buška, která pocházela z identických plošek a obsahovala informace o celkovém počtu druhů a počtu ohrožených druhů ptáků. Otevřená krajina VÚ má ve srovnání s okolní kulturní krajinou signifikantně jemnější zrno krajiny tvořené...
|
|
|
Patterns and processes in spatial distribution of plant species across scales
Macek, Martin ; Wild, Jan (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Zimmermann, Niklaus E. (oponent)
SHRNUTÍ V této práci se zabývám procesy a faktory určujícími rozšíření rostlinných druhů na různých prostorových škálách. Studium prostorové distribuce má tři základní kroky: popis pozorovaného vzorce, nalezení prostorových vztahů s dalšími prostorovými jevy a nakonec určení kauzálních vztahů. Tato práce přináší pět případových studií, operujících na různých prostorových škálách, které přináší různou úroveň poznání prostorových vztahů a jejich příčin: V první studii se zabýváme na jemné škále identifikací procesů, které vedou ke vzniku shlukovitého rozmístění semenáčků smrku v porostech horských smrčin zasažených gradací kůrovce, které je navíc konzervativní v čase - kopíruje totiž předchozí generaci lesa. S pomocí dlouhodobého sledování jednotlivých semenáčků jsme identifikovali rozdíly v mortalitě na mikrostanovištích zodpovědné za prostorové shlukování semenáčků. Druhá studie zkoumá prostorovou variabilitu teploty v lesních porostech na krajinném měřítku a její vztah k rozšíření druhů bylinného patra. Jako hlavní složku teplotní variability zodpovědnou za rozšíření rostlin jsme identifikovali maximální teploty ve vegetační sezóně. S využitím metod GIS jsme informaci z bodových měření vztáhli k topografii terénu a vytvořili prostorově spojitou predikci mikroklimatu s velmi jemným rozlišením, která obstála...
|
|
|
Mycorrhizal fungal diversity along altitudinal gradients
Schultzová, Pavlína ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Mašínová, Tereza (oponent)
Mykorhizní symbióza je nedílnou součástí všech terestrických ekosystémů a jedná se o nejrozšířenější mutualistický vztah na světě. Nicméně, naše znalosti týkající se diverzity mykorhizních hub podél výškových gradientů jsou značně omezené. Většina dosavadních výzkumů poukazuje na snižování diverzity mykorhizních hub s rostoucí nadmořskou výškou nebo jejich nejvyšší diverzitu ve středních nadmořských výškách, což odpovídá obecným trendům, které byly pozorovány u makroorganismů podél výškových gradientů. Nižší diverzita mykorhizních hub ve vyšších nadmořských výškách může mít v některých oblastech velký vliv na hostitelské rostliny, které kvůli globálnímu oteplování migrují vzhůru. Pochopení změn v distribuci mykorhizních hub podél výškových gradientů nám tedy umožní lépe předpovědět vliv klimatických změn na mykorhizní houby i hostitelské rostliny. Abychom rozšířili své znalosti ohledně diverzity mykorhizních hub, je nezbytné prohloubit naše porozumění faktorům, které podél výškových gradientů formují odpovědi mykorhizních hub.
|
host ::
RSS.