|
|
Interpretace makroekologických patrností (patterns) a indexů: jejich souvislost, taxonomická invariance a sukcese společenstev
Pacák, Robert ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zodpovědět tři základní otázky. Prvním cílem této práce je analyzovat míry na abundanci závislé alfa a gama diverzity a zjistit, zdali jsou taxonomicky invariantní, neboli že splňují slabý zákon taxonomické invariance. Jinými slovy bylo mým cílem dokázat, že alfa a gama diverzity téhož společenstva budou nižší na vyšší taxonomické úrovni (např. na úrovni rodů), než na nižší taxonomické úrovni (např. na úrovni druhů), nezávisle na použitém řádu diverzity. Zvolil jsem přístup přímým matematickým důkazem a ukázal jsem, že vztahy pro výpočet alfa a gama diverzity jsou taxonomicky invariantní. Mimo toho jsem se věnoval i vybrané míře beta diverzity nultého řádu, tedy speciálnímu případu, kdy vzácné i hojné druhy stejně přispívají do výpočtu diverzity. Podařilo se mi ukázat, že tato speciální míra beta diverzity může při přestupu mezi taxonomickými úrovněmi růst i klesat. Druhým cílem této práce bylo vyšetřit vliv abundancí na grafickém znázorňování preferencí druhů k různým faktorům prostředí. Za tímto účelem jsem navrhl novou metodiku, která vychází z RANKových grafů. Tato metodika by měla odfiltrovat zdánlivé preference druhů, ke kterým může dojít při nerovnoměrném sběru dat, tedy v případě, že se v datech častěji vyskytují lokality s jednou hodnotou faktoru...
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Local adaptation of the rare herb Aster amellus in fragmented landscape
Raabová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Matthies, Diethart (oponent)
, Souhrn Cílem tétopráce bylo testovatkonlaétníhypotézyýkající se stanovištních rozdílů'lokální adaptacea'outbrednídepreseohroženérostliny suchých trávníků, hvězdnice cblunni (Aster amellus), Kapitola 1 se zabývala stanovištnímirozdL|ymezi diploidními a hexaploidními populacemil. amellusajejich úlohouv izolaci oboucýoýpů v Českérepublice.Pro futostudiijsem vybralatři diploidnía šesthexaploidníchpopulacíl. amellus,kterése lyskýovaly ve dvou ýpech stanovišt'(s malou a velkou produktivitou).Rozdíly v nice mezi oběmacýoýpy jsem zkoumalapomocíanalýzystanovištníchcharakÍeristik a zkšiŽenýchpřesazovacichpokusů.Potomjsem testovalavliv typu stanoviště,ploidní uroÝněa zdiojovépopu|acenaúspěšnostrostlinv pokusech. Lokality diploidnícha hexaploidrrichpopulacíse signifikantnělišily ve vegetacr a půdníchvlastnostech,avšakstanovištnípodmínkyobou cýotypů se takéz velké mírypřeknývaly.Diploidnírostliny kvetly signifikantněvícenežhexaploidnírostliny, cožnaznačujerozdi|y mezi oběma cýotypy. Avšak rostliny ze stanovišt's nízkou produktivitou kvet|y takésignifikantně vice neŽ rostliny ze stanovišťs vysokou produktivitou.Navíc největširozdí|yv pÍeživáru,velikosti rostlin a kveteníbyly patmémezijednotlivýmipopulacemi.To ukazuje,žecelkováúspěšnostl. amellusse lišilavícemezijednotlir"ýmipopulaceminežmezi oběmacytotypy. Více...
|
|
|
Patterns and processes in spatial distribution of plant species across scales
Macek, Martin ; Wild, Jan (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Zimmermann, Niklaus E. (oponent)
SHRNUTÍ V této práci se zabývám procesy a faktory určujícími rozšíření rostlinných druhů na různých prostorových škálách. Studium prostorové distribuce má tři základní kroky: popis pozorovaného vzorce, nalezení prostorových vztahů s dalšími prostorovými jevy a nakonec určení kauzálních vztahů. Tato práce přináší pět případových studií, operujících na různých prostorových škálách, které přináší různou úroveň poznání prostorových vztahů a jejich příčin: V první studii se zabýváme na jemné škále identifikací procesů, které vedou ke vzniku shlukovitého rozmístění semenáčků smrku v porostech horských smrčin zasažených gradací kůrovce, které je navíc konzervativní v čase - kopíruje totiž předchozí generaci lesa. S pomocí dlouhodobého sledování jednotlivých semenáčků jsme identifikovali rozdíly v mortalitě na mikrostanovištích zodpovědné za prostorové shlukování semenáčků. Druhá studie zkoumá prostorovou variabilitu teploty v lesních porostech na krajinném měřítku a její vztah k rozšíření druhů bylinného patra. Jako hlavní složku teplotní variability zodpovědnou za rozšíření rostlin jsme identifikovali maximální teploty ve vegetační sezóně. S využitím metod GIS jsme informaci z bodových měření vztáhli k topografii terénu a vytvořili prostorově spojitou predikci mikroklimatu s velmi jemným rozlišením, která obstála...
|
|
|
Local adaptation of the rare herb Aster amellus in fragmented landscape
Raabová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Matthies, Diethart (oponent)
, Souhrn Cílem tétopráce bylo testovatkonlaétníhypotézyýkající se stanovištních rozdílů'lokální adaptacea'outbrednídepreseohroženérostliny suchých trávníků, hvězdnice cblunni (Aster amellus), Kapitola 1 se zabývala stanovištnímirozdL|ymezi diploidními a hexaploidními populacemil. amellusajejich úlohouv izolaci oboucýoýpů v Českérepublice.Pro futostudiijsem vybralatři diploidnía šesthexaploidníchpopulacíl. amellus,kterése lyskýovaly ve dvou ýpech stanovišt'(s malou a velkou produktivitou).Rozdíly v nice mezi oběmacýoýpy jsem zkoumalapomocíanalýzystanovištníchcharakÍeristik a zkšiŽenýchpřesazovacichpokusů.Potomjsem testovalavliv typu stanoviště,ploidní uroÝněa zdiojovépopu|acenaúspěšnostrostlinv pokusech. Lokality diploidnícha hexaploidrrichpopulacíse signifikantnělišily ve vegetacr a půdníchvlastnostech,avšakstanovištnípodmínkyobou cýotypů se takéz velké mírypřeknývaly.Diploidnírostliny kvetly signifikantněvícenežhexaploidnírostliny, cožnaznačujerozdi|y mezi oběma cýotypy. Avšak rostliny ze stanovišt's nízkou produktivitou kvet|y takésignifikantně vice neŽ rostliny ze stanovišťs vysokou produktivitou.Navíc největširozdí|yv pÍeživáru,velikosti rostlin a kveteníbyly patmémezijednotlivýmipopulacemi.To ukazuje,žecelkováúspěšnostl. amellusse lišilavícemezijednotlir"ýmipopulaceminežmezi oběmacytotypy. Více...
|
|
|
Interpretace makroekologických patrností (patterns) a indexů: jejich souvislost, taxonomická invariance a sukcese společenstev
Pacák, Robert ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zodpovědět tři základní otázky. Prvním cílem této práce je analyzovat míry na abundanci závislé alfa a gama diverzity a zjistit, zdali jsou taxonomicky invariantní, neboli že splňují slabý zákon taxonomické invariance. Jinými slovy bylo mým cílem dokázat, že alfa a gama diverzity téhož společenstva budou nižší na vyšší taxonomické úrovni (např. na úrovni rodů), než na nižší taxonomické úrovni (např. na úrovni druhů), nezávisle na použitém řádu diverzity. Zvolil jsem přístup přímým matematickým důkazem a ukázal jsem, že vztahy pro výpočet alfa a gama diverzity jsou taxonomicky invariantní. Mimo toho jsem se věnoval i vybrané míře beta diverzity nultého řádu, tedy speciálnímu případu, kdy vzácné i hojné druhy stejně přispívají do výpočtu diverzity. Podařilo se mi ukázat, že tato speciální míra beta diverzity může při přestupu mezi taxonomickými úrovněmi růst i klesat. Druhým cílem této práce bylo vyšetřit vliv abundancí na grafickém znázorňování preferencí druhů k různým faktorům prostředí. Za tímto účelem jsem navrhl novou metodiku, která vychází z RANKových grafů. Tato metodika by měla odfiltrovat zdánlivé preference druhů, ke kterým může dojít při nerovnoměrném sběru dat, tedy v případě, že se v datech častěji vyskytují lokality s jednou hodnotou faktoru...
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Mechanisms of species-energy relationships across spatial scales
Šímová, Irena ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kühn, Ingolf (oponent) ; Lepš, Jan (oponent)
Jedním z hlavních cílů ekologie je vysvětlení příčin variability v druhovém bohatství. Mnohé studie ukázaly, že druhová bohatost závisí na dostupné energii. Hypotézy, které vysvětlují, jak může dostupná energie ovlivňovat počet druhů, se dají rozdělit do dvou hlavních kategorií: i) hypotézy založené na předpokladu, že počet druhů na daném stanovišti je omezen celkovým množstvím zdrojů a ii) hypotézy předpovídající že hlavní vliv na současnou variabilitu v počtu druhů mají historické a evoluční procesy. Testovali jsme předpoklady hypotéz týkajících se jak limitací zdroji tak historických procesů s použitím dat bylinné vegetace, stromů a vážek. Tato data se zároveň lišila i v prostorovém rozlišení. V případě lokálních společenstev bylinné vegetace byl počet druhů ovlivněn celkovým množstvím zdrojů (produktivitou stanoviště) a to skrze vliv produktivity na počet jedinců a intensitu mezidruhové kompetice. Vliv produktivity ale nebyl silný a výsledná závislost mezi produktivitou a počtem druhů byla ovlivněna prostorovou heterogenitou, nezávislou na produktivitě. Jako důležitá se ukázala i historie daného regionu ovlivňující velikost druhového poolu pro jednotlivá společenstva (Kapitola 1). Vliv proměnných vyjadřujících produktivitu prostředí se ukázal jako nevýznamný v případě snímků lokálních...
|
|
|
Macroecology of European invertebrates:temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data
Keil, Petr ; Storch, David (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie Makroekologie evropských bezobratlých: časové a prostorové patrnosti dobývané z heterogenních dat Autoreferát dizertační práce Petr Keil Školitel: Doc. David Storch, Ph.D. Praha 2010 Charles University in Prague Faculty of Science Department of Ecology Macroecology of European invertebrates: temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data Ph.D. thesis - summary Petr Keil Supervisor: Doc. David Storch, Ph.D. Prague 2010 SOUHRN Dizertační práce obsahuje pět kapitol. První čtyři kapitoly jsou věnovány několika aspektům makroekologie evropského hmyzu, jako jsou geografické a časové patrnosti druhového bohatsví. Pátá kapitola zkoumá některé makroekologické charakteristiky populační dynamiky v rámci neutrální teorie biodiverzity. Dizertace je opatřena úvodem, který se věnuje zejména metodickým problémům společným pro většinu kapitol. V Kapitolách I a II jsem se zabýval rozmístěním druhového bohatství pestřenek (Insecta: Diptera: Syrphidae) a vážek (Insecta: Odonata) napříč Evropou. Obě práce ukazují absenci jednoduchého poklesu druhového bohatství od jihu k severu. Druhově nejbohatší jsou horské oblasti kolem Středozemního moře, od kterých směrem na jih a na sever diverzita klesá. V obou případech se jako důležité proměnné...
|
host ::
RSS.