|
|
Změny ve školním preventivním programu rizikového chování v období distanční výuky na vybrané základní škole.
Kučerová Císlerová, Marie ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Diplomová práce Změny ve školním preventivním programu rizikového chování v období distanční výuky na vybrané základní škole" se zabývá analýzou školního preventivního programu před a v průběhu pandemie Covid-19. Práce je strukturovaná do dvou částí. První, teoretická část se věnuje základním pojmům, jako je například prevence, preventivní program, metodik prevence a další. Druhá, praktická část popisuje realizované výzkumné šetření, které proběhlo ve dvou krocích. Nejprve proběhla analýza preventivního programu. Především byla věnována pozornost změnám, vývoji, procesu tvorby a příčinám změn v daném programu v průběhu posledních 3 let. Následoval hloubkový rozhovor s metodičkou prevence, který doplnil, ale také objasnil přístupy a změny v programech prevence. Právě období distanční výuky poukázalo na aspekty vedoucí ke změnám v preventivních programech na vybrané škole, ale také na jistou nepřipravenost při prevenci rizikového chování v jiném prostředí. Změny na základě analýzy a rozhovoru jsou shrnuty v závěrečné části práce. Práce by mohla být jistým vodítkem k tvorbě preventivního programu rizikového chování v případě realizace výuky distanční formou.
|
|
|
Práce s ICT a moderními technologiemi žáků a studentů se zrakovým postižením při distanční výuce
Fajkusová, Helena ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma moderních digitálních pomůcek pro žáky se zrakovým postižením, které lze využít při vzdělávání. Teoretická část se zabývá dílčími oblastmi, a to vzdělávání žáka se zrakovým postižením, digitálními technologiemi, které při vzdělání žáka můžeme využít a distanční výuce. Autorský výzkum proběhl na základě modelu kvalitativního zkoumání metodou polostrukturovaného rozhovoru, který byl zpracován po jednotlivých oblastech. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji žáci využívali standartní digitální zařízení a to počítač, případně jako doplňková zařízení tablet a mobilní telefon. Co se týká speciálních kompenzačních pomůcek, zmíněn byl zejména braillský displej. Na téma odečítacích softwarů v největší míře hovořili dotazovaní o NVDA a JAWS s ambivalentními pohledy. V rámci distanční výuku uvedli někteří z respondentů problém se v prostředí sdílených online souborů zorientovat, využili však různých forem k získání informací, jak s programy pracovat. Bylo uvedeno, že si informace získávali sami na webových stránkách, někteří se obrátili na rodiče anebo přímo na vyučující, kteří je mohli navést s pomocí zrakové kontroly. V závěrečných kapitolách jsou také zmíněné pozitivní dopady distanční výuky v oblasti prohloubení zájmu o využívání digitálních technologií a možné navýšení...
|
|
|
Vnímání distanční výuky z pohledu učitelů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v základním vzdělávání
Sajtlová, Tereza ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zjistit úskalí a pozitiva distančního vzdělávání ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci škol hlavního vzdělávacího proudu z pohledu učitelů. Práce reaguje na období pandemie COVID-19, kdy bylo školství nuceno zavést celorepublikově distanční vzdělávání. V teoretické části se práce zabývá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a k nim pojící se legislativou, poradenským systémem a inkluzivním vzděláváním. Dále jsou definovány faktory, které ovlivňují edukační proces žáků se SVP s důrazem na rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, podpůrná opatření, asistenta pedagoga a metody a formy práce s těmito žáky. Poslední kapitola se věnuje distančnímu vzdělávání, kde jsou popsány prvky distanční výuky, realizované výzkumy a spolupráce všech aktérů podílejících se na výuce v době pandemie. Empirická část za pomoci kvalitativního šetření s využitím technik analýzy prostudované literatury a polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje zkušenosti učitelů s distančním vzděláváním u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA žák se speciálními vzdělávacími potřebami; distanční výuka; distanční vzdělávání; inkluzivní vzdělávání; základní škola
|
|
|
Postavení asistenta pedagoga při distanční výuce u žáků se SVP v základním vzdělávání
Keketiová, Dominika ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu role asistenta pedagoga při distanční výuce u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami na základní škole. Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zaměřit se na postavení asistenta pedagoga u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami při distanční výuce. Teoretická část je složena ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje podpoře žáků se speciálně vzdělávacími potřebami ve vzdělávání. V rámci této kapitoly je popsána legislativa a inkluzivní podpora, poradenské služby, podpůrná opatření a možnosti vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Druhá kapitola s názvem Asistent pedagoga a jeho úloha v edukaci má čtyři podkapitoly, ve kterých je vymezen pojem asistenta pedagoga, jeho kvalifikace, didaktické metody a formy a spolupráce asistenta pedagoga s žákem, zákonnými zástupci a pedagogem. Poslední teoretická kapitola se zaměřuje na vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami v době pandemie COVID-19. Praktická část se věnuje naplnění dílčích cílů diplomové práce. Potřebná data k výzkumnému projektu byly získávány na třech základních školách v Karlovarském kraji. Polostrukturovaného rozhovoru se účastnili asistenti pedagoga. Získaná data byla analyzována na základě axiálního kódování. KLÍČOVÁ SLOVA distanční výuka, žáci se speciálně...
|
|
| |
|
|
Úskalí distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit
TROJANOVÁ, Karolína
Tato práce se věnuje distanční výuce u dětí z vyloučených lokalit, konkrétněji z okresu Prachatice a České Budějovice. Přesun na distanční výuku je důsledkem uzavření škol během pandemie COVID-19. Tato forma výuky byla náročná pro každého zúčastněného, ze stran učitelů i studentů. Děti z vyloučených lokalit mají ztížený přístup ke vzdělávání a tato forma výuky pro ně jistě znamenala velkou změnu. Teoretická část pojednává o sociálním vyloučení, specifikách těchto lokalit, o moderních technologiích a distanční výuce a jejích možných rizikách a následcích. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit, pohledem dětí samotných, jejich rodičů, učitelů a sociálních pracovníků. Ti během uskutečněných rozhovorů popisovali otázku úskalí a pozitiv, které v dané distanční výuce pozorují. Z výzkumu vyplynulo, že názory na distanční výuku jsou ve všech dotazovaných kategoriích osob převážně negativní, avšak najdou se zde jistá pozitiva. Největší důraz přikládám názoru dětí, kterých se distanční výuka týkala nejvíce. Komunikace s nimi byla vcelku náročná, některé na otázky odpovídaly krátce a nezaujatě, ale přesto z většiny hodnotí výuku negativně. Chyběl jim nejvíce kontakt s vrstevníky. Sociální pracovníci a učitelé na výuce našli i pozitiva, nejvíce to, že děti získaly znalosti v IT oblasti a naučily se práce s moderní technikou (tablet, PC, notebooky..). Rodiče byli ve velkém stresu, pokud museli chodit do zaměstnání, děti byly doma bez dozoru a rodiče se o ně báli. Distanční výuka kladla na rodiny větší nároky, a to se projevilo v psychické rovině dětí i rodičů.
|
|
|
Stravování chlapců 7.-9. ročníku základní školy při pandemii Covid-19 během distanční výuky a po jejím ukončení
KVĚTOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stravování dětí a vlivem distanční výuky na jejich výživu. Cílem bylo zmapovat somatický vývoj chlapců 7.-9. ročníku, zhodnotit dodržování správných výživových doporučení a porovnat stravování při pandemii Covid-19 se stravováním po ukončení distanční výuky. Teoretická část se zabývá energetickou potřebou dětí a jejími komponenty, významem a potřebou makronutrientů a pro dětskou skupinu nejvýznamnějšími mikronutrienty. Dále se také věnuje doporučením pro dětskou výživu, pitný režim a fyzickou aktivitu, problematice stravování dětí, hodnocení somatického vývoje a v neposlední řadě vztahu pandemie covid-19 k tématu. Do výzkumné části práce se zapojilo celkem 10 chlapců, kdy každý z nich poskytnul sedmidenní jídelní záznam. Ke sběru dat byla zvolena kvalitativní metoda s využitím semistrukturovaného rozhovoru. Samotné rozhovory byly následně zpracovány do kazuistik spolu s naměřenými antropometrickými údaji a ve výsledcích jídelníčků byly zhodnoceny informace z týdenního záznamu, včetně průměrného denního propočtu nutrientů uskutečněného pomocí programu Nutriservis Professional a Kalorických tabulek. Z výsledků vyplynulo, že většina chlapců se nachází s naměřenými údaji BMI a hmotnosti na vyšších percentilových hodnotách. Během období distanční výuky došlo u informantů k souběžnému navýšení percentilu BMI i hmotnosti, přičemž u poloviny z nich zůstal výškový percentil nepozměněn. Hodnocením jednotlivých okruhů výživových doporučení bylo zjištěno, že informanti celkově nedodržují žádná ze zmíněných doporučení. Pozitivní z výsledků byla nižší konzumace sladkých a slaných lahůdek, která se však u poloviny informantů vykompenzovala slazenými nápoji. Během distanční výuky došlo u chlapců ke změně negativního rázu ve skupinách ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, sladkých a slaných lahůdek a také ke změně pitného režimu.
|
|
|
Aktivizační výuka zeměpisu zaměřená na mezipředmětové vztahy dějepisu a zeměpisu
ORSÁG, Martin
Diplomová práce se zabývá aktivizační výukou na 2. stupni základních škol. Hlavním cílem práce je vytvoření výukových materiálů, jež jsou využitelné při distančním vzdělávání a zahrnují mezipředmětové vazby mezi dějepisem a zeměpisem. Taktéž by měly obsahovat téma místního regionu. Všechny výukové hodiny jsou aplikovány na ZŠ Stachy v rámci souvislé praxe. Práce dále obsahuje analýzu učebnic zeměpisu a dějepisu. Hodnocení těchto učebních textů je zaměřené na využitelnost při distanční výuce. Shrnutí kladů a záporů je znázorněno pomocí SWOT analýzy. V teoretické části se nachází rozbor aktivizačních výukových metod a zaměření se na vliv online vzdělávání v průběhu pandemie COVID-19. Samotné vyučovací materiály jsou zasazeny v kurikulárních dokumentech, tedy v RVP a ŠVP.
|
|
|
Možnosti užití ICT ve výuce biologie člověka na střední škole
STRNAD, David
Integrace moderních technologií (ICT) do vzdělávacího procesu je současným celosvětovým trendem, který reflektuje rychlý vývoj těchto technologií, stejně jako potřeby současné generace. Digitální gramotnost není pouze důležitou dovedností, ale také požadavkem dnešní společnosti. Zařazení ICT do procesu učení pak nezáleží jen na materiálních požadavcích, ale především na digitálních kompetencích učitelů a žáků. Tato práce se tedy zabývá možnostmi a příležitostmi které technologie vnášejí do výuky biologie člověka na středních školách jak během prezenční, tak i distanční výuky. Kvalitativní a kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 22 učitelů a 110 žáků, byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření. Součástí práce je i návrh vyučovací jednotky se zařazením prvků ICT vybraného tématu z biologie člověka, jeho implementace a vyhodnocení.
|
|
|
Návrh a ověření distanční výuky ve školní družině v době koronavirové krize
LINDLOVÁ, Magdaléna
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice distanční výuky ve školní družině v průběhu koronavirové krize. V teoretické části je přiblížena tematika školní družiny, dítěte mladšího školního věku, dále problematika koronavirové krize a distanční výuky. Je zde také stanoven teoretický základ pro tvorbu pracovních listů, jejichž návrh je stěžejním cílem této práce. Dalším cílem práce je vytvoření metodických listů pro vychovatele. Posledním cílem je ověření srozumitelnosti, funkčnosti a využitelnosti předkládaných materiálů. Praktická část práce je založena na vlastní tvorbě pracovních a metodických listů. Tyto vytvořené materiály byly pak dále podrobeny výzkumu. Pomocí dotazníkového šetření zaměřeného na vychovatele byla zjišťována zejména funkčnost a využitelnost pracovních a metodických listů během distanční i prezenční výuky. Pro zjištění srozumitelnosti byl pro skupinu dětí mladšího školního věku navrhnut jednodušší typ dotazníku ve formě zpětné vazby na konci každého pracovního listu. Z výsledků dotazníkového šetření pak vyplynulo, že jsou pracovní listy pro děti mladšího školního věku srozumitelné a podle oslovených vychovatelů i využitelné a funkční jak pro distanční výuku, tak i v rámci činností školní družiny během klasické docházky. Vytvořené pracovní a metodické listy mohou být přínosem pro jiné vychovatele a mohou sloužit jako inspirace pro jejich další práci.
|
host ::
RSS.