|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
|
|
Postoje k otcovství u adolescentů umístěných v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy
Prokopová, Johana ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Pernicová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce představ o rodině u adolescentů, kteří jsou umístěni v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Pro účely práce byla vybrána cílová skupina dospívajících mužů ve věku 15-17 let, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu pro mládež. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké postoje k otcovství tito vybraní adolescenti zaujímají. Teoretická část práce se zaměřuje na vybrané charakteristiky období adolescence, dále pak na rodičovství, specifika prostředí diagnostického ústavu a dětí či mladistvých, kteří jsou do tohoto zařízení umisťováni. Dále se věnuje popisu postojů a možnostem, jak je zjišťovat. Empirická část práce představuje kvalitativní výzkum, který byl v rámci práce uskutečněn. Jako metoda sběru dat byl v této práci zvolen polostrukturovaný rozhovor, data byla následně přepsána a zpracována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výsledky práce představují vypracovanou typologii ideálních rolí, které by měla postava otce dle dotazovaných splňovat. Vybraní adolescenti ve svých představách většinově pracují s tradičním pojetím rodiny a rozdělením rodičovských rolí. Otcovství pro ně v současné chvíli představuje převážně zodpovědnost, kterou by měl otec za celou rodinu převzít, a která je konfrontována s jejich aktuální nepřipraveností....
|
|
|
Možnosti testování na přítomnost návykových látek v diagnostických ústavech v České republice
Hoffmanová, Jana ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent)
Testování na přítomnost návykových látek je jedním z kontrolních mechanismů používaných například v zaměstnání, školských zařízeních nebo v adiktologických službách. Tento nástroj je důležitý i pro diagnostické ústavy a další organizace zajišťující péči o svěřené děti a mladistvé v ústavní a ochranné výchově. Pro tato zařízení ústavní výchovy je primárně důležitá ochrana zdraví jejich svěřenců, dohled nad plněním základní školní docházky a dodržování školního i vnitřního řádu zařízení. Cílem práce je zmapování standardního postupu napříč diagnostickými ústavy v České republice, porovnání s předepsanými postupy a sepsání doporučení a návrhů pro změnu a zefektivnění práce zaměstnanců v zařízeních ústavní výchovy. Jedná se o kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí sérií rozhovorů. Rozhovory byly polostrukturované a se souhlasem respondentů byly nahrány na diktafon a následně přepsány a editovány. Dále proběhla analýza legislativy a vnitřních předpisů diagnostických ústavů. Hlavní výzkumné otázky se zabývaly popisem aktuální legislativy v této oblasti, popisem postupu a postojů respondentů k testování na přítomnost návykových látek a jaká by mohla být doporučení pro lepší kvalitu a efektivitu práce. Z výzkumu vyplývá, že legislativní ukotvení částečně upravuje možnost orientačně testovat na...
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Seberová, Alena (oponent) ; Bajcura, Lubomír (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku institucionální péče v České republice. Primárně se zaměřuje na dětské domovy, vzdělávání a socializaci dětí umístěných v tomto typu rezidenčního zařízení. Cílem teoretické části je popsat charakteristiku subjektů institucionální péče v České republice. Dále komparovat institucionální péči s vybranými zeměmi a popsat socializaci dítěte v rodině a ve škole. Taktéž je popsán historický přehled institucionální péče v České republice a v závěru se autorka zabývá konkrétním popisem sociálního začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do výukového procesu na základní škole. Empirická část referuje o realizovaném výzkumu a jeho výsledcích, pro které byla využita kvalitativní metodologie s využitím designu případové studie. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se děti z dětského domova začleňují do výukového procesu na základní škole. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány dětmi vyrůstajícími v biologických rodinách do třídního kolektivu na základní škole. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány učiteli do výukového procesu na základní škole, a třetím dílčím cílem bylo odhalit, jak jsou děti z dětského domova do tohoto procesu...
|
|
|
Jak se rodí gender v diagnostickém ústavu
Benešová, Jana ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Disertační práce završuje výzkum, který započal na konci roku 2007. Představuje výzkumná zjištění, která se týkají způsobů a metod (re)konstrukce genderových identit dětí umístěných v českém zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Na základě etnografického výzkumu v dětském diagnostickém ústavu (DDÚ) Archa jsou zkoumány praktiky a techniky utváření genderových obsahů a rolí, jež vyrůstají z diskurzů tzv. pomáhajících profesí. Psychologie, etopedie, sociální práce, vychovatelství, vzdělávání či zdravověda jsou odbornostmi, které se pod střechou ústavů sbíhají a utvářejí diskurzivní pole pro výkon mocensky zabarvených procedur ukázňování umisťovaných dětí (srov. Laan, 1998), jež mají přímou vazbu k představám o společensky žádoucím pohlavně-genderovém řádu. Cílem výzkumu bylo zachytit procesy, jež jsou často v české odborné komunitě přehlíženy a jež se v praxi mohou stávat nereflektovanými disciplinačními nástroji v rukou pracovníků a pracovnic širokého spektra disciplín na pomezí sociální práce a speciální pedagogiky.
|
|
|
Sebepojetí jedinců umístěných v diagnostickém ústavu
Malášková, Nikola ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na jedince umístěné v diagnostickém ústavu a jejich sebepojetí. Cílem bylo zhodnotit a popsat jejich pohled na sebe samého, zda se vnímají pozitivně či negativně, v jaké oblasti se hodnotí nadprůměrně a kde se pohybují naopak na hraně podprůměru. Tato práce dokládá, že sebepojetí je důležitý aspekt, na kterém je nutno pracovat, budovat ho a snažit se ho posílit, pokud má u jedinců dojít k nápravě a změně jejich dosavadního chování. V první části jsou objasněny teoretické pojmy vztahující se k problematice a druhá část zahrnuje samotné výzkumné šetření zjišťující sebepojetí jedinců umístěných v diagnostickém ústavu. Vyhodnocení sebepojetí probíhalo na základě dotazníkového šetření (Dotazník sebepojetí dětí a adolescentů Piers Harris) a analýzy produktů duševní činnosti (kresba stromu). Výsledky dotazníků ukazují, že respondenti z našeho výzkumného vzorku se nevnímají příliš pozitivně, naopak na mnoha škálách vykazují hodnoty odpovídající průměru, podprůměru až výraznému podprůměru. Prvky, vyplývající z analýz kreseb jen zvýrazňují a potvrzují výsledky dotazníků.
|
|
|
Ohrožované dítě. Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu
Víravová, Jiřina
NÁZEV: Ohrožované dítě: Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu AUTOR: Jiřina Víravová KATEDRA: Katedra speciální pedagoigky ŠKOLITEL: Doc. Boris Titzl, Ph.D. ABSTRAKT: V předložené práci je zkoumán fenomén ohrožování dětí týráním a zanedbáváním. Východiska pro získání vhledu do této problematiky bylo nutno hledat v těch vědních disciplínách, které k objasnění podstaty a projevů týrání a zanedbávání dětí až dosud přispěly. Medicína (zejména traumatologie) objasňuje mechanismus tělesného týrání, psychiatricko- psychologický pohled téma nejenže rozšiřuje o týrání psychické a zanedbávání, ale poskytuje oporu k nemoralizujícímu vysvětlení, proč se tak týrající osoby chovají. Sociologický a etologický přístup přispívá k hlubšímu pochopení těch vlivů prostředí, které mohou vznik a trvání ohrožování dětí podněcovat. Hledisko sociální práce je uplatněno v uvedení do systému péče o ohrožené děti. Speciálněpedagogická část nahlíží situaci a výchovu ohrožených dětí především z etopedického hlediska a reflektuje specifické otázky ústavní výchovy. Tato část práce je navíc ilustrována reálnými příběhy týraných a zanedbávaných dětí z ústavní výchovy. Ve výzkumné části jsou zevrubně rozebrány podstatné okolnosti, které byly charakteristické pro děti ohrožené týráním a...
|
|
|
Analýza biografických příběhu dívek z DÚ se zaměřením na závislostní chování
Blajko, Julia ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Východiska: Užívání návykových látek mladistvými je stále aktuální téma. Této problematice byla věnována spousta prací a výzkumů, ale přesto existuje mnoho otázek, které je potřeba zodpovědět. Cíl práce: Analyzovat vyprávění dívek z diagnostického ústavu, zkoumati roli tématu drog v životních příbězích, rozebrat léčbu a pobyt v diagnostickém ústavu a také mimo něj. Zaměřit se na reflexi, která má klíčovou roli v celé práci. Popsat schopnost náhledu na sebe sama u uvedených respondentek. Položit si otázku, zda jsou dívky po tak negativních zkušenostech schopny si vzít ponaučení ze svých chyb, učinit závěry a řídit se jimi i v budoucnosti. Metody: Pomocí polostrukturovaných rozhovorů popsat životní příběhy dívek od nejranějších vzpomínek až do současnosti. Konkrétní rozhovor je vhodným nástrojem k docílení autentičnosti ve vyprávění respondentek. Výsledky: Po zpracování rozhovorů byl zjištěn ve všech příbězích vliv konkrétních opakujících se patologických faktorů, které se podílely na vzniku závislosti u klientek diagnostického ústavu. Nejčastějšími faktory byly nefunkční či absentující rodinné zázemí, patologické prostředí, ve kterém dívky vyrůstaly a dospívaly, neustálá přítomnost návykových látek v jejich životech. Dívky měly závislé rodiče či blízké osoby. Získána data byla seskupená do čtyř...
|
|
|
Analýza biografických příběhu dívek z DÚ se zaměřením na závislostní chování
Blajko, Julia ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Absrtakt Východiska: Téma užívání návykových látek mladistvými je aktuální již dlouho. Této problematice byla věnovaná spousta prací a výzkumů, ale přesto existuje mnoho otázek, které je potřeba zodpovědět. Výzkumné otázky této práce: 1) Byly dívky v souvislosti s užíváním návykových látek vystaveny fyzickému a psychickému násilí? 2) Byla -li dívkám poskytnutá odborná adiktologická péče? 3)Byly dívky léčeny na psychiatrických odděleních a v jiných neadiktologických zařízeních? 4) Jsou -li dívky z diagnostického ústavu schopny reflexe tématu závislosti a náhledu na něj? Cíl práce: analýza vyprávění dívek z diagnostického ústavu, zkoumání role tématu drog v životních příbězích, rozbor léčby a pobytu v DÚ a také mimo diagnostický ústav. Klíčovou roli celé práce hraje reflexe, schopnost náhledu na sebe u uvedených respondentek. Otázka, zda jsou dívky po tak negativních zkušenostech schopny si vzít ze svých chyb ponaučení, učinit závěry a řídit se jimi i v budoucnosti. Metody: pomocí polostrukturovaných rozhovorů popsat životní příběhy dívek od nejranějších vzpomínek až do nedávné doby. Konkrétně rozhovor je vhodným nástrojem k docílení autentičnosti ve vyprávění respondentek. Výsledky: Získána data byla seskupená do 4 kategorií Rodinné zázemí, Prostředí, Návykové látky a Reflexe. Kategorie byly detailně popsány...
|
|
|
Vztahy a postoje adolescentů umístěných v diagnostickém ústavu k formálním autoritám
Bočková, Kateřina ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou postoje a vztahy adolescentů, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu, k autoritám. Teoretická část představuje pojmy autority, adolescence, postojů a charakterizuje diagnostické ústavy. Tyto pojmy jsou v práci popsány proto, že jsou klíčové pro výzkumné šetření popsané v empirické části a je tedy nezbytné vysvětlit, jak jsou v práci pojímány. Hlavním cílem empirické části práce je zmapovat vztahy dospívajících chlapců, kteří jsou umístěni v diagnostickém ústavu na základě rozhodnutí soudu, k autoritám, se kterými se ve svém životě setkávají. Hlavní pozornost byla věnována autoritám formálním. Výzkum popisovaný v empirické části mapuje subjektivní pohled účastníků výzkumu na vlastní postoje k formálním autoritám. Byl uskutečněn v diagnostickém ústavu v Praze 2 a zúčastnilo se jej sedm účastníků ve věku 16-18 let. Výzkum byl designován jako kvalitativní a sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru s každým z účastníků. Výsledky ukazují, že postoje adolescentů jsou poměrně stabilní. Když dojde ke změně postoje, jedná se často o důsledek vlivu vrstevníků. Dále výzkum ukazuje, že vztahy k učitelům jsou u cílové skupiny velmi problematické, naopak vztahy k odborným pracovníkům diagnostického ústavu jsou účastníky hodnoceny velmi pozitivně. Autoritativní osoba...
|
host ::
RSS.