|
|
Riziko vzniku specifických vývojových poruch učení u dětí předškolního věku s narušenou komunikační schopností
Petrusová, Adéla ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rizik vzniku specifických poruch učení na základě deficitů dílčích funkcí u dětí předškolního věku s narušenou komunikační schopností. Práce se zaměřuje na identifikaci a porovnání zjištěných deficitů dílčích funkcí. Tyto deficity analyzuje a v závěru posuzuje možná rizika, která lze očekávat v souvislosti s osvojováním školních dovedností. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána terminologie, jež se úzce váže k narušené komunikační schopnosti. Dále je v práci definována a objasněna terminologie specifických poruch učení, jejich členění a souběžně jsou popsány deficity dílčích funkcí, které se k nim vztahují. V praktické části je popsán průběh vlastního šetření, je provedena analýza zjištěných výsledků. Kvalitativní výzkum byl realizován v prostředí předškolního zařízení, se souhlasem zákonných zástupců zúčastněných dětí byly zpracovány jednotlivé anamnézy. Následně byla aplikována diagnostická metoda od B. Sindelárové, bylo provedeno její vyhodnocení a porovnání s ostatními jednotlivci. Souběžně se práce pokouší o srovnání s výsledky, jež jsou na podobné téma publikovány v dostupné literatuře. V závěru nabízí možnosti včasné reedukace dětí, které jsou v riziku školního neúspěchu v důsledku...
|
|
| |
|
|
Uživatelská zkušenost s programem ROPRATEM
DLOUHÁ, Kristína
Tato diplomová práce se věnuje programu ROPRATEM (programu pro rozvoj pracovního tempa) a zkušenosti jeho uživatelů, konkrétně speciálních pedagogů. Jejím cílem bylo objasnit, k jakým pokrokům po ukončení programu ROPRATEM u žáků dochází. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a empirické. Část teoretická obsahuje tři kapitoly - první se věnuje dílčím funkcím, jejich deficitům a jejich možným dopadům na výkon člověka. V druhé kapitole je popsána problematika exekutivních funkcí a pomalého pracovního tempa. Ve třetí kapitole je pak představen program ROPRATEM a další programy cílené na rozvoj obdobného spektra funkcí. V empirické části je vymezen výzkumný cíl práce a výzkumné otázky. Dále je popsána zvolená výzkumná metoda (polostrukturované rozhovory) a postup výzkumného šetření. V jednotlivých podkapitolách jsou pak analyzovány zjištěné údaje - ty jsou tematicky rozděleny dle oblastí, na něž byly prováděné rozhovory zaměřeny. Na závěr empirické části jsou výsledky výzkumného šetření zhodnoceny v rámci stanoveného výzkumného cíle a výzkumných otázek. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že po ukončení programu ROPRATEM dochází u žáků ke zrychlení pracovního tempa, zlepšení schopnosti sebekontroly a ochoty kontrolu provádět. Zlepší se také čtenářské kompetence dětí, zrakové vnímání, zrakové rozlišování a zraková paměť. Žáci se též lépe orientují ve svých povinnostech, lépe se soustředí, jsou disciplinovanější a více samostatní. Dále je možné zaznamenat pečlivější a bezchybné vypracování zadávaných úkolů, zlepšení v prostorové orientaci, intermodálních schopnostech a serialitě. Sledována je též lepší plynulost a rovnoměrnost při promýšlení a vypracovávání úkolů. Dalším z pozitivních dopadů je prohloubení vztahu mezi rodiči a jejich dítětem.
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku
Kopecká, Vlastimila ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku a zmapování průběhu rozvoje dílčích funkcí v mateřských školách v kraji Karlovarském a v Praze. Úkolem teoretické části je definovat pojmy dílčí funkce a deficity dílčích funkcí a vysvětlit jejich vztah ke specifickým poruchám učení. Popisuje charakteristiku předškolního věku a možnosti rozvoje dílčích funkcí v jeho průběhu. Zahrnuje základní informace o školní zralosti, pedagogicko-psychologické diagnostice dětí v mateřských školách. Zmiňuje se též o zápisu dítěte do první třídy základní školy a o odkladu školní docházky. Cílem praktické části je zmapovat přístup učitelek mateřských škol k rozvoji dílčích funkcí v kraji Karlovarském a v Praze, porovnání výsledků dotazníkového šetření získaných v těchto dvou krajích a doplnění zjištěných dat informacemi z interview. Klíčová slova: Dílčí funkce, deficity dílčích funkcí, specifické poruchy učení, předškolní věk, možnosti rozvoje dílčích funkcí, školní zralost, pedagogicko-psychologická diagnostika, povinná školní docházka, odklad školní docházky.
|
|
|
Žák se specifickou poruchou učení a výuka matematiky na 2. stupni ZŠ
Dvořáková, Anna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
NÁZEV: Žák se specifickou poruchou učení a výuka matematiky na 2. stupni ZŠ AUTOR: Bc. Anna Dvořáková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Lenka Felcmanová ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou výuky matematiky žáka se specifickou poruchou učení na druhém stupni základní školy. Žáci se specifikou poruchou učení potřebují v hodinách matematiky odlišný přístup než jejich spolužáci a je na učitelích matematiky, aby jim tuto podporu poskytli. Úroveň výuky matematiky žáka se specifickou poruchou učení se tedy přímo odvíjí od znalostí, dovedností a zkušeností druhostupňových učitelů matematiky a připravenosti školy na žáka se specifickou poruchou učení. Teoretická část postihuje problematiku deficitů dílčích funkcí, dyskalkulie a edukace žáka s dyskalkulií v hodině matematiky. Poskytuje tak potřebný podklad pro vlastní šetření. Praktická část využitím kvalitativních metod šetření zjišťuje připravenost druhostupňových učitelů matematiky a škol na žáka se specifickou poruchou učení, potřeby žáků a možnosti podpory těchto žáků. Práce si klade za cíl zmapovat aktuální situaci ve vzdělávání dětí se specifickou poruchou učení v hodinách matematiky. Přínos práce je ve zhodnocení této situace a ve vytvoření doporučení pro zlepšení vzdělávání žáku se specifickou poruchou učení v hodinách...
|
|
|
Diagnostika školní zralosti
Fuchsová, Romana ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diagnostika školní zralosti Abstrakt: Diplomová práce je zaměřena na problematiku školní zralosti a její diagnostiku u dětí v předškolním věku. V teoretické části jsou obsaženy základní informace o vývoji dítěte v předškolním věku a současném pojetí předškolního vzdělávání, dále jsou zde definovány pojmy školní zralost, školní připravenost, odklad povinné školní docházky, dílčí funkce a deficity dílčích funkcí. Popsány jsou také možnosti diagnostiky funkcí podmiňujících úspěšné osvojení školních dovedností. Zmíněn je též zápis dítěte do základní školy. Cílem empirické části je zjistit, zda je možné pravidelnou stimulací vybraných dílčích funkcí u dětí v předškolním věku přispět k vyzrání těchto funkcí a zvýšit tak šanci na úspěšné osvojování školních dovedností. Výzkumné šetření jsem zrealizovala ve dvou mateřských školách v Praze prostřednictvím čtyř diagnostických testů zaměřených na vybrané dílčí funkce.
|
|
|
Pedagogická diagnostika pohledem začínajících učitelů
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začínajících učitelů v oblasti pedagogické diagnostiky. Je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce obsahuje tři kapitoly. V první části práce jsou shrnuty teoretické poznatky z oblasti učitelské profese a nároků na začínajícího učitele. Dále jsou stanoveny požadavky na teoretickou připravenost a kompetence učitele s důrazem na potřebu metodického vedení v jeho začátcích i nezbytnost dalšího vzdělávání. Následující kapitola přibližuje téma pedagogické diagnostiky a předkládá její vymezení, úkoly a cíle, předmět pedagogické diagnostiky a definuje diagnostické kompetence učitele prvního stupně základní školy. V poslední kapitole teoretické části jsou specifikovány oblasti dílčích funkcí a charakterizovány jejich projevy a deficity, které může učitel pozorovat v projevu žáka při výchovně-vzdělávacím procesu. Výzkumná část práce se věnuje praktické připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku a jejich teoretické přípravě. Kvalitativním postupem s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru jsou vyhledávány odpovědi na výzkumné otázky k připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku v rámci vysokoškolského studia, k jejich informovanosti o deficitech dílčích funkcí u žáků, možnosti práce s nimi a ke...
|
|
| |
|
|
Diagnostika školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání
Barešová, Eva ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání a její diagnostikou u dětí v posledním roce předškolního vzdělávání. Teoretická část obsahuje charakteristiku vývoje dítěte předškolního věku a současného pojetí preprimárního vzdělávání, jsou zde vymezeny pojmy školní zralost a připravenost, rizikové faktory školní neúspěšnosti, odklad povinné školní docházky, dílčí funkce a deficity dílčích funkcí. Dále pak jsou popsány možnosti diagnostiky fonologické a vizuální percepce a další metody hodnocení funkcí, podmiňujících úspěšné osvojování školních dovedností. Zmíněn je také zápis dítěte do první třídy základní školy. Cílem empirické části je zjistit, je-li možné pravidelnou stimulací dílčích funkcí v oblasti zrakového a sluchového vnímání u dětí předškolního věku přispět k jejich vyzrávání a zlepšit tak připravenost dětí na vstup do základní školy. Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou mateřských školách prostřednictvím diagnostického a stimulačního materiálu Předcházíme poruchám učení (Sindelarová, 2016). K šetření byly použity metody a nástroje především kvantitativního charakteru, vč. diagnostických testů.
|
host ::
RSS.