|
|
Čínská debata o vědě a životních názorech z roku 1923
Švarný, Michal ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Debata o vědě a životních názorech, která v Číně probíhala na stránkách několika významných periodik v průběhu roku 1923, je cenným svědectvím významné etapy v dějinách čínského myšlení, kdy v Číně docházelo ke kritické reflexi jak tradiční kultury, tak i vlivu moderní západní civilizace. Do debaty se zapojila pestrá škála výrazných čínských osobností z řad vědců, filosofů i publicistů. Tato práce si klade za cíl: vytvořit ucelený přehled o debatě, jejím kontextu, průběhu a vývoji jejího hodnocení v pozdější době v Číně i mimo ni; podrobněji představit vybrané tři tematické okruhy s celo-debatním významem, na kterých by bylo možné sledovat názorovou různorodost mezi účastníky debaty: (1) pojem metafyzika, (2) svobodná vůle a kauzalita ve vztahu k mravnosti a (3) vzdělání. V rámci rozboru těchto tematických okruhů je zároveň věnována pozornost kritickému zvážení obvyklého hodnocení debaty jako celku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vědecká činnost A. V. Florovského v Praze
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení vědecké činnosti ruského historika-emigranta Antonije Vasiljeviče Florovského, který druhou polovinu svého života žil a tvořil v Praze. Hlavní důraz je kladen na analýzu jeho děl se zaměřením na téma česko-ruských vztahů. První kapitola je věnována jeho životu před emigrací a následnému pobytu v Československu. Druhá kapitola je zaměřena na dílo tohoto významného historika, kdy po stručném přehledu jeho prací přichází analýza tří vybraných děl týkajících se česko-ruských vztahů. Klíčová slova: Ruská emigrace, ruští historikové, dějiny vědy, A. V. Florovskij, česko-ruské vztahy
|
|
|
Proměny pojetí genu v první polovině 20. století
Hájková, Jana ; Neubauer, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vondrejs, Vladimír (oponent) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Předložená disertační práce ukazuje různá pojetí genu od vzniku genetiky roku 1900 do poloviny 50. let 20. století. Těžiště jejího zájmu spočívá ve 40. letech a v první polovině 50. let. Hlavním zdrojem informací byly dobové odborné články, v nichž se autorka snažila podchytit jak obecně přijímaný náhled na gen a genové působení, tak představy, které se sice bezprostředně neprosadily, nicméně které se v pozdější době směřující k molekulární genetice mohly stát pro svoji "neortodoxnost" inspirativními. Práce dokumentuje mj. hledání souvislostí mezi geny a enzymy a úvahy o dělitelnosti genu. Obzvlášť významnou roli připisuje jevům, které poukázaly na význam uspořádání genů, případně jejich částí (poziční efekt, pseudoalelismus, subgenová hypotéza). V Goldschmidtově výkladu pseudoalelismu nachází myšlenku, že podstatou genu je jeho pozice, a vidí v ní prvopočátek "digitálního" smýšlení o genu, které je vlastní vznikající molekulární genetice. Disertace věnuje pozornost také "analogovému" uvažování o genech, které zohledňovalo tvarovost molekul a které v očích rané molekulární genetiky představovalo slepou uličku. Práce do značné míry potvrzuje Kuhnovu představu o vývoji vědeckého oboru. Nalézá ustanovení paradigmatu (znovuobjevení a ocenění Mendelova díla), klasickou genetiku první třetiny 20. století...
|
|
|
Profesor Václav Vojtíšek: archivářem od monarchie po socialismus
Vaško, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se věnuje osobnosti archiváře a vysokoškolského profesora Václava Vojtíška. Je strukturována chronologicky s menšími tématickými okruhy. Čerpá ze široké pramenné základny a publikovaných zdrojů. Je zpracována převážně pozitivistickým způsobem. Jejím cílem je zmapovat Vojtíškovu akademickou a archivní kariéru v průběhu několika režimů. Práce je rozšířená o biografické motivy z různých situací. Klíčová slova Václav Vojtíšek, dějiny vědy, archivnictví, pomocné vědy historické, Univerzita Karlova, ČSAV.
|
|
|
Jádro filozofického názoru Jiřího Buquoye v kontextu romantické vědy
MORAWETZ, Michal
Diplomová práce se zabývá základními principy filozofie hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851), které byly představeny v jeho nevydaném spisu Kern meiner philosophischen Grundansicht. Buquoyovy myšlenky jsou interpretovány v kontextu vědy v Českých zemích konce 18. a první poloviny 19. století. Pozornost je také soustředěna k jeho zahraničním inspiračním zdrojům. K interpretaci je využita metodika intelektuálních dějin, zejména teorie o fúzi přírodovědných a humanitních věd a dobové esoterice.
|
|
| |
|
|
Věda a armáda - věda a válka (1914-2004)
Sborník shrnuje příspěvky ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference, která se konala ve dnech 24. - 25. 11. 2004 v Praze. Konferenci uspořádal Masarykův ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem strategických studií Univerzity obrany v Brně a Výzkumným centrem pro dějiny vědy, společným pracovištěm ÚSD AV ČR a UK v Praze. První den konference byl věnován vlastním referátům, druhý den se konal diskusní kulatý stůl na téma Věda a armáda v současné době, jehož průběh je ve sborníku rovněž zachycen. Jednotlivé příspěvky si všímají změn, k nimž v průběhu 20. století došlo ve vztahu vědy a vojenství a připomínají též úlohu vědců samotných a jejich zodpovědnost za zneužití výsledků vědeckého výzkumu ve válečných konfliktech. Většina referátů je zaměřena na první polovinu 20. století, některé pak přibližují vliv vědy na změny v soudobém vojenství nebo sledují proměny české obranné doktríny a stav současného obranného výzkumu v České republice.
|
|
| |
|
|
Český národ a cizí věda
Janko, Jan
V článku jsou analyzovány názory některých významných českých přírodovědců a lékařů na události r. 1945. Soudní lékař F. Hájek hájil odsun Němců na základě eugeniky, internista K. Hynek a entomolog J. Obenberger glorifikovali Rusko a fyzik B. Hostinský útočil na teorii relativity a kvantovou mechaniku kvůli jejich německému původu.
|
|
| |
host ::
RSS.