Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 260 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cooperation on Climate Change as a Pillar of the Relationship Between the United States and China
Jandus, Lukáš ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Spolupráce v oblasti změny klimatu se ve druhém období presidenta Obamy ukázala jako velmi perspektivní pro zlepšení vztahu mezi Spojenými státy a Čínou. Tato práce zkoumá, jak se vyvíjela spolupráce v oblasti změny klimatu a vyvozuje, že ve správných podmínkách má na bilaterální vztah pozitivní vliv. Aby bylo toho zlepšení trvalejšího rázu, je vhodné, aby se spolupráce v oblasti změn klimatu rozšířila i do sféry národní bezpečnosti, konkrétně jako spolupráce a společná cvičení při záchranných akcích.
Food Security and Machine Learning: Opportunities and Challenges
Hruška, Adam ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Plattner, Simon Antonin (oponent)
Vzhledem k rostoucímu vlivu globálního oteplování a kontinuální závislosti na neobnovitelných zdrojích, jako jsou fosilní paliva či úrodná půda, existuje velmi reálná hrozba pro budoucnost agrární sféry. Vedle budoucích omezení ovšem dochází k stále stupňujícímu populačnímu růstu především v méně rozvinutých regionech, kdy řada odhadů poukazuje na nutnost 70-110 procentního nárůstu v produkčních kapacitách potravinové produkce v reakci na růst populace. Navzdory soudobým technologiím, mezi něž patří precizní zemědělství, lze s poměrně velkou jistotou očekávat nedostatečný růst produkce ve vztahu k růstu požadavků populace. Strojové učení, které v současnosti patří mezi nejvíce rozvíjené technologie, je považováno za potenciální řešení pro výše zmíněné hrozby, ovšem rozsah jeho úspěšného nasazení zůstává nejistý. Hlavním cílem práce je zkoumání a rozbor potenciálních následků implementace strojového učení v agrární sféře, přičemž výzkum budoucnosti je realizován pomocí metodologického rámce nové scenáristiky. Analýza pro svůj cíl užívá řadu empirických dat, soudobé výzkumné projekty v rámci strojového učení a kombinaci projekcí současných fenoménů. Přesto, že metodologický rámec potenciálně umožňuje tvorbu neomezeného počtu scénářů, se práce soustředí na tři hlavní narativy. První ze scénářů se...
Hydrologické sucho v kontextu změny klimatu: Případová studie v povodí Blšanky a Loděnice
Burian, Alois ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent)
Závěrečná práce se zabývá problematikou hydrologického sucha zasazeného do kontextu změny klimatu. Pro účely práce jsou vybrána povodí Blšanky a Loděnice, jež zejména v posledních letech trpí nedostatkem vody. Práce shrnuje základní principy sloužící k odhadu vlivu změny klimatu na vodní zdroje s důrazem na výskyt hydrologického sucha. Zároveň jsou popsány jednotlivé komponenty a procesy hydrologického modelování podmiňující tvorbu ovlivněných časových řad v blízké (2020-2050) a vzdálené budoucnosti (2070-2100). Použito je celkem šestnáct simulací vytvořených ze sedmi globálních klimatických modelů (GCM) projektu CMIP5 a tří scénářů klimatu (RCP). Změnou klimatu ovlivněné časové řady srážek a teploty vzduchu jsou odvozeny pokročilou přírůstkovou metodou, jež bere v potaz i změnu variability. Pro simulování změn je využit koncepční hydrologický model BILAN, a to z důvodu dostupnosti od Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. a jeho širokého použití v podmínkách Česka. Parametry modelu BILAN jsou kalibrovány na základě pozorovaných časových řad obou vybraných povodí. Hodnoty parametrů byly následně využity k tvorbě scénářových řad ovlivněných změnou klimatu. Výsledky práce naznačují, že vytvořené projekce předpokládají nárůst teploty vzduchu i srážkové činnosti. Vlivem těchto změn dochází ke...
Vliv koronavirové krize na mediální pokrytí tématu klimatických změn v deníku Mladá fronta Dnes
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Koronavirová krize ovlivnila způsob života na celé planetě. Kvůli rychlosti a intenzitě, s kterou se šířila, si vysloužila velkou mediální pozornost. Tento prostor jí byl věnován na úkor jiných, méně atraktivních témat. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který měla pandemie onemocnění COVID-19 na mediální pokrytí tématu klimatických změn. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly zkoumány relevantní texty z let 2019 a 2020. První kapitoly představují teoretický základ a vhled do problematiky. Věnují se klimatickým změnám a klimatickým extrémům, koronavirové krizi, včetně jejího průběhu v České republice a popisují základní koncepty mediální teorie, které jsou nutné pro správné uchopení tématu práce. V kapitole metodologie jsou stanoveny cíle práce, výzkumné otázky a pracovní postup. Poslední dvě kapitoly prezentují získaná data a odpovědi na položené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění, že koronavirová krize negativně ovlivnila obsahy s tematikou klimatických změn. V absolutních číslech došlo v téměř všech kategoriích k poklesu. Výjimkou byla jenom průměrná délka textů, která se zvýšila o 7.8 %. V roce 2020 se meziročně snížil počet publikovaných relevantních textů o 41,5 %. Snížil se i podíl domácího zpravodajství a nejfrekventovanějším hlavním tématem byly klimatické extrémy. Snížilo se...
Vliv teploty na posuny v sexualitě květů u gynodioetického druhu Stellaria graminea (Caryophyllaceae)
Krtilová, Eliška ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Sexuální polymorfismy představují významný fenomén v evoluci a rozmnožování kvetoucích rostlin. Jedním z typů sexuálních polymorfismů je gynodioecie, tedy jev, kdy rostlinný druh tvoří morfologicky a funkčně oboupohlavní, ale také samičí rostliny. Exprese sexuality u obou typů však může být ovlivněna různými environmentálními faktory, a tak může docházet ke změně sexuality (z hermafroditů na samice a naopak). Tyto změny jsou často velmi dynamické a můžou mít významný pozitivní, ale také negativní vliv na genetickou variabilitu a celkové fitness daného druhu. Hlavní náplní práce bude zpracování rešerše na dané téma, která bude obsahovat kapitoly věnované sexuálním polymorfismům u kvetoucích rostlin, gynodioecii, vlivu environmentálních faktorů na labilitu sexuální exprese a její dopady na genetickou variabilitu a celkové přežívání jednotlivých druhů. Důležitou částí bude také vyvození potenciálního dopadu klimatických změn na fitness a přežívání sexuálně polymorfních druhů rostlin. Teoretická část práce se bude věnovat také modelovému druhu vybranému pro navazující magisterskou práci, konkrétně ptačinci trávovitému (Stellaria graminea). Jedná se o vytrvalý polyploidní druh obývající temperátní část Eurasie a Severní Ameriky, u kterého byly zjištěny dvě hlavní ploidní úrovně (diploidní a...
Ecological Effects of Climate Change on Snakes
Veverková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Klimatické změny momentálně představují jednu z největších hrozeb, se kterými se živočišné druhy musí potýkat. Zvyšující se teploty ohrožují spoustu populací po celém světě. Ektotermní živočichové by mohli díky své ekologii, která je dělá závislými na okolní teplotě, patřit mezi organismy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Hadi se jako ektotermní živočichové pravděpodobně budou muset přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, nebo vyhynou. Aby hadi unikli vzrůstajícím teplotám a klesajícím srážkám, mohou se přesunout do míst s vhodnějšími klimatickými podmínkami. Hadi však mají omezenou schopnost disperze, což by mohlo vést k redukci areálu výskytu a u některých populací až k extinkci. Klimatické změny také s největší pravděpodobností ovlivní kondici a chování hadů. Zvýšená teplota může ovlivnit dobu inkubace a embryonální vývoj. Hlavně u vejcorodých druhů pak mohou změny v embryonálním vývoji a zkrácení doby inkubace způsobit různé malformace. Tyto malformace mohou v závislosti na jejich závažnosti negativně ovlivnit fitness jedince. Některé druhy hadů mohou však využít klimatické změny ve svůj prospěch. Zvýšená teplota prostředí dovoluje hadům být více či déle aktivní a v některých případech dokonce zkrátit dobu hibernace. Hadi dokážou při vyšších teplotách také lépe uniknout predátorům....
Vliv klimatické změny na dynamiku kořenového systému temperátních lesů.
Růžičková, Kateřina ; Bouda, Martin (vedoucí práce) ; Stiblíková, Pavlína (oponent)
Jemné kořeny se podílejí významnou měrou na globálním cyklu uhlíku i vody. Jejich dynamika a změny, které v ní mohou nastat, jsou tedy klíčovými hráči v těchto procesech. Klimatická změna dynamiku jemných kořenů výrazně ovlivňuje a vzhledem k tomu, že jednotlivé faktory spolu vzájemně interagují a mohou působit i proti sobě, je celková odpověď kořenového systému na klimatickou změnu obtížně predikovatelná. Zároveň je ale pochopení těchto procesů nezbytné pro vytvoření přesnějších modelů pro předpověď reakce ekosystémů na měnící se klima. Tato bakalářská práce je literární rešerší, která shrnuje poznatky o vlivech zvýšené teploty, koncentrace CO2 a sucha na dynamiku jemných kořenů v temperátních lesích, poskytuje komplexní pohled na interakci všech tří faktorů a pokládá některé otázky otevřené pro další výzkum v této problematice.
Sněhové sucho a jeho význam pro odtok v kontextu změn klimatických a sněhových charakteristik
Hlavatý, Vojtěch ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Sněhové sucho, definované jako nedostatečná akumulace sněhu, je jedním z následků zvyšující se teploty vzduchu a má značný dopad na tvorbu odtoku a zajištění vodních zásob v teplé části roku. Pozornost mu ale byla věnována hlavně v Severní Americe. Proto si tato práce dala za cíl zhodnotit dosavadní stav výzkumu na toto téma a analyzovat data ze stanice Churáňov na Šumavě. Pomocí lineární regrese a Mann-Kendallova testu byly popsány dlouhodobé trendy klimatických a sněhových charakteristik v rámci hydrologických roků 1966-2017 a korelačními koeficienty byly zkoumány vztahy mezi nimi. Následně byly různými přístupy klasifikovány případy sněhového sucha. Dle výsledků byl hlavní příčinou meziročních změn v zásobách sněhu na Šumavě růst průměrné teploty vzduchu v chladné sezóně, způsobující úbytek sněhových srážek a tím snížení maximální vodní hodnoty sněhu, které může být zesíleno úbytkem srážek v chladné sezóně. To naznačila i četnost výskytu odlišných typů sněhového sucha, zejména přibývání teplých sněhově chudých sezón, což vzhledem k předpovídaným změnám klimatu vyzdvihlo důležitost tohoto fenoménu. Klíčová slova: sněhové sucho, vodní hodnota sněhu, odtok ze sněhu, změna klimatu
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 260 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.