|
|
Porovnání modelových chráněných území - hodnocení kvality a konektivity habitatů
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá horkými skvrnami biodiverzity - oblastmi s vysokou biodiverzitou a velkým zastoupením endemických druhů, které zároveň už ztratily značnou část původního habitatu. Zhodnocen je historický vývoj konceptu horkých skvrn biodiverzity, všech 34 hotspotů je charakterizováno, je analyzována druhová diverzita a endemismus rostlin i živočichů, potenciální vegetace, ohrožení, antropogenní vliv, konzervace chráněnými územími, územími kategorií I-IV systému chráněných území IUCN i národními parky. Vytvořena byla kompletní digitální vektorová databáze národních parků. S pomocí Myersovy metody je vyhodnocen kvalitativní význam habitatu jednotlivých hotspotů a jsou určeny oblasti světa s nejvyšší prioritou ochrany přírody. Klíčová slova: horké skvrny biodiverzity, kvalita habitatu, chráněná území, národní parky
|
|
|
Ekoturismus a udržitelnost v CHKO České republiky
Jonák, Michal ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ulčák, Zbyněk (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce je rozkrytí vazeb mezi ekoturismem a udržitelností. Konkrétně se tato práce zaměřuje na teoretický potenciál ekoturismu a jeho schopnost vytvářet podmínky pro dlouhodobou udržitelnost. Teoretický potenciál ekoturismu je konfrontována s názory odborníků v rámci polostrukturovaných rozhovorů, které jsou následně analyzovány metodou rámcové analýzy. Kompatibilita ekoturismu a udržitelnosti je poté detailněji zkoumána v případové studii CHKO Slavkovský les, jež ukazuje, že je možné za určitých podmínek očekávat rozvoj udržitelnosti prostřednictvím ekoturismu (turismu). Z této případové studie také vyplývá, že je možné vytvořit zjednodušený teoretický model, který je při vhodných úpravách možné aplikovat na vhodná chráněná území České republiky. Detailnější výzkum jednotlivých aspektů udržitelnosti v ekoturismu by mohl pomoct vytvořit přesnější a konkrétnější model udržitelnosti ekoturismu pro chráněná území. Tento model by následně mohl poskytnout spolehlivější rámec k analýze potenciálu jednotlivých chráněných oblastí využít ekoturismus jako rozvojový nástroj. Klíčová slova: turismus, ekoturismus, udržitelný cestovní ruch, udržitelnost, udržitelný rozvoj, chráněná území, rámcová analýza
|
|
|
Právní úprava národních parků v ČR
Chlíbek, Pavel ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem diplomové práce je právní úprava národních parků v České republice. Národní parky jsou vyhlašovány v rámci zvláštní územní ochrany přírody na místech s přirozenými nebo lidskou činností málo ovlivněnými ekosystémy. Práce je členěna na deset kapitol a věnuje se v nich vyhlašování NP, ochranným podmínkám, návštěvním řádům, plánům péče, zonaci a ochranným pásmům. V samostatných kapitolách se zabývá možností zavedení poplatků na území NP a nalezení kompromisu mezi ochranou přírody a cestovním ruchem. Závěrečná část poukazuje na nedostatky institucionálního zabezpečení národních parků. Cílem práce je pojednat o platné právní úpravě a navrhnout její změny za účelem efektivnější ochrany přírody na území NP.
|
|
|
Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR
Görner, Tomáš
Vyhlašování chráněných území představuje nejrozšířenější formu ochrany přírodních ekosystémů. Primárním účelem chráněných území je ochrana přírody, která by měla být aplikována v souladu s názory a přesvědčením hlavních aktérů (včetně místních lidí a turistů) v území. Studie zaměřené na charakteristiky a postoje těchto aktérů (nejen) k ochraně přírody mohou zefektivnit management chráněných území, odstranit řadu konfliktů či nastínit možnosti jejich řešení. Práce "Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR" se zaměřuje na český Krkonošský národní park (KRNAP), Národní park (NP) a Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Šumava, a na polský Karkonoski park Narodowy (KPN). Socioenvironmentálních průzkumů byla zejména v obou českých NP provedena již celá řada, výsledky takových průzkumů se však mohou lišit v závislosti na místě či času šetření. Cílem práce je odlišit možné vlivy času (zima, léto) a místa (odlišné typy chráněných území) na výsledky šetření v chráněných územích, a to na případě turistů i místních obyvatel. První část výsledků popisuje rozdíly v charakteristice a názorech turistů mezi sousedními krkonošskými NP - KRNAP a KPN. Šetření proběhlo v zimní a letní sezóně roku 2000. Nejvýraznější rozdíly mezi turisty obou NP byly detekovány v jejich národnosti, velikosti sídla...
|
|
|
Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR
Görner, Tomáš ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent) ; Plesník, Jan (oponent)
Vyhlašování chráněných území představuje nejrozšířenější formu ochrany přírodních ekosystémů. Primárním účelem chráněných území je ochrana přírody, která by měla být aplikována v souladu s názory a přesvědčením hlavních aktérů (včetně místních lidí a turistů) v území. Studie zaměřené na charakteristiky a postoje těchto aktérů (nejen) k ochraně přírody mohou zefektivnit management chráněných území, odstranit řadu konfliktů či nastínit možnosti jejich řešení. Práce "Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR" se zaměřuje na český Krkonošský národní park (KRNAP), Národní park (NP) a Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Šumava, a na polský Karkonoski park Narodowy (KPN). Socioenvironmentálních průzkumů byla zejména v obou českých NP provedena již celá řada, výsledky takových průzkumů se však mohou lišit v závislosti na místě či času šetření. Cílem práce je odlišit možné vlivy času (zima, léto) a místa (odlišné typy chráněných území) na výsledky šetření v chráněných územích, a to na případě turistů i místních obyvatel. První část výsledků popisuje rozdíly v charakteristice a názorech turistů mezi sousedními krkonošskými NP - KRNAP a KPN. Šetření proběhlo v zimní a letní sezóně roku 2000. Nejvýraznější rozdíly mezi turisty obou NP byly detekovány v jejich národnosti, velikosti sídla...
|
|
|
Jezdecká turistika v Národním parku České Švýcarsko a krajině pražské aglomerace
Krejčová, Linda ; Čermák, Daniel (vedoucí práce) ; Thöndlová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce je studií, kvalitativním výzkumem, který má za cíl zjistit, zda ve vybraných dvou oblastech, chráněném a nechráněném území, funguje jezdecká turistika a do jaké míry odpovídá konceptu šetrné turistiky. Vzhledem k tomu, že jezdecká turistika je velmi mladý rozvíjející se druh sportovní aktivity, věnuje se práce i zodpovězení otázek, jaké má v dané oblasti jezdecká turistika podmínky a zda při jejím provozu nedochází k uživatelskému konfliktu na stezkách nebo jiným sporům. Důležité bylo i zjištění míry spolupráce jednotlivých aktérů, které tvoří komunikační síť. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní strategie sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů a analýza získaných dat prostřednictvím metody zakotvené teorie. Koncept tzv. měkké turistiky vychází z rešerše odborné literatury. Její znaky de facto apelují na dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje, ze kterého tak nutně vychází teoretický rámec rozhovorů. Klíčová slova: jezdecká turistika, metoda zakotvené teorie, chráněná území, trvale udržitelný rozvoj, šetrná turistika, hipostezka, síť aktérů, komunikace, regionální politika, udržitelný cestovní ruch. Abstract My thesis is a qualitative research using inductive methods. Its aim is to create a theory about management of equine tourism in two selected areas,...
|
|
|
Srovnání kategorií chráněných území ve světě
Hrdina, Aleš ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šenová, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a vývoje chráněných území, organizací ochrany přírody a systémů kategorií chráněných území. Zaměřuje se na systém z roku 1994 a jeho úpravy z roku 2008. Jednotlivé kategorie jsou definovány a vzájemně porovnány. Dále je hodnocen vývoj počtu a plochy chráněných území a národních parků ve světě a také klady i nedostatky systému kategorií chráněných území. Hlavním cílem je vytvoření databáze národních parků světa, která obsahuje 3 227 území, která mají rozlohu přes 5 milionů km2. Součástí práce je též analýza národních parků dle kontinentů.
|
|
|
Právní režim pozemků v chráněných územích a ochranných pásmech
Hrazdilová, Dana ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem mé práce je rozbor právního režimu, který je užit v chráněných územích a ochranných pásmech. Oba instituty lze zařadit mezi nástroje ochrany životního prostředí. Jsou ale využívány i na ochranu jiných objektů (např. vodovodů, kulturních památek, elektrických komunikacích), zejména se to týká ochranných pásem. Lze říci, že se jedná o univerzální nástroje, neboť se využívají v rámci různých právních odvětví. Jejich cílem není tedy pouze ochrana složek životního prostředí. Aby bylo možné dosáhnout cíle, který vede ke zřizování chráněných území a ochranných pásem, dochází na dotčených nemovitostech k omezování vlastnických práv. Stupeň regulace není vždy stejný. Různorodá jsou i konkrétní omezení, která jsou obsažena buď přímo v příslušném zákoně, nebo jsou uvedena v předpise, kterým je zřízeno chráněné území či ochranné pásmo, nebo jsou uvedena v obou těchto předpisech. Mohou mít formu zákazů daných činností s možností udělení výjimky (lze nalézt i absolutní zákazy, u nichž není možné učinit výjimku) nebo se stanoví činnosti, které lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu. Nejčastěji dochází k omezování hospodaření a stavební činnosti. Ve své práci se zabývám i otázkou poskytnutí náhrad za omezování vlastnických práv. Podstata rozdílu mezi chráněným územím a ochranným pásmem spočívá...
|
|
|
Veřejnost a ochrana přírody - možnosti psychologické intervence
Zahradníková, Šárka ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v Krkonošském národním parku. Cílem výzkumu bylo zjistit možnosti psychologické intervence zacílené na zvýšení akceptace omezení souvisejících s ochranou přírody mezi návštěvníky chráněného území. Na příkladu jedné skupiny návštěvníků (skialpinistů) práce popisuje zdroje a udržující mechanismy konfliktu mezi správou chráněného území a veřejností, i to jak tento konflikt ovlivňuje akceptaci pravidel souvisejících s ochranou přírody. Práce dále přináší zjištění, založená na datech z focus skupin i testování "naživo", o efektivitě šesti psychologických strategií zaměřených na zvýšení akceptace pravidel (participativní rozhodování, poskytování zpětné vazby, modelování, upozornění na sociální normy, poskytování informací a výzvy).
|
|
|
Analýza volně pohozených odpadů v chráněných územích ČR
Hejdová, Jiřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Kotoulová, Zdenka (oponent)
V oblasti odpadů se dnes do popředí zájmu dostává problematika volně pohozeného odpadu, tzv. litter. Sleduje se především ve městech a obcích, méně již mimo urbanizované oblasti. Nežádoucím jevem z estetických i ochranářských důvodů jsou odpady zejména ve zvláště chráněných územích. Prvním krokem při prevenci a řešení problematiky volně pohozených odpadů by měla být analýza odpadů, kterou se zabývá tato diplomová práce. Pro výzkum byly vybrány tři chráněné krajinné oblasti a dva národní parky. V každém území byly stanoveny dvě odběrové turistické trasy - hlavní a vedlejší. Sběr pohozeného odpadu proběhl na jaře, v létě a na podzim. Sebraný odpad byl roztříděn do několika materiálových kategorií a pro každou kategorii byl určen počet kusů, hmotnost a objem odpadu. Nejvíce kusů odpadů bylo sesbíráno v Krkonošském národním parku a nejméně v CHKO Kokořínsko. Největší zastoupení v počtu kusů měl cigaretový odpad, následovaly plasty a hygienický odpad. Z nápojových obalů byly zastoupeny především PET láhve. Tři čtvrtiny všech odpadů byly nalezeny na hlavních trasách. Největší množství odpadů bylo sebráno v jarním období. Pro hodnocení volně pohozených odpadů je třeba definovat přesnou metodiku. Nezbytné je provést přepočet všech získaných údajů na jednotku délky nebo plochy, aby bylo možné jejich...
|
host ::
RSS.