|
|
Cílený transport bioaktivních molekul pomocí ferritinových nanoklecí
Rogotovskaya, Alexandra
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou cíleného transportu bioaktivních molekul pomocí ferritinových nanoklecí. Různé typy nanočástic se v dnešní době hojně testují pro využití v současné medicíně, a to nejen pro léčbu nádorových onemocněni. Použití těchto nanomateriálů je preferované především pro snížení nežádoucích toxických účinků konvenční protinádorové chemoterapie. Použití nanočástic umožňuje cílený transport, což vede ke snížení toxických efektů léčiv. Jedním z velmi slibných způsobů transportu léčiv je jejich enkapsulace do proteinu ferritinu. Ferritin je globulární protein, hlavní přirozený intracelulární zásobník železa téměř u všech žijících organismů. Ferritin je schopen specificky rozpoznávat transferinový receptor 1 (TfR1) a receptor SCARA5, které jsou obvykle vysoce exprimovány různými typy nádorových buněk. Ferritin má unikátní schopnost reverzibilního samosestavení, přičemž povrch ferritinu může být chemicky či geneticky modifikován tak, aby byl schopen navázat nádorově specifické cílící ligandy. Ferritin je navíc díky svému původu biokompatibilní a neindukuje nežádoucí imunitní reakce. Ferritin je tedy slibnou nanočásticí pro cílenou terapii nádorových onemocnění rakoviny.
|
|
|
Expression of ABC transporters in cell cultures of non-small cell lung cancer: effect of selected targeted drugs
Žofajová, Barbora ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Barbora Žofajová Školiteľ: doc. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Názov diplomovej práce: Expresia ABC transportérov v bunkových kultúrach nemalobunkového pľúcneho karcinómu: efekt vybraných cielených liečiv ABC transportéry sú špeciálna rodina transmembránových proteínov, ich funkciou je aktívny eflux substrátov z buniek do extracelulárneho prostredia. Sú exprimované ako aj v normálnych tkanivách, tak aj nádorových bunkách. Tým pádom ovplyvňujú farmakokinetiku liečiv a zohrávajú úlohu pri vzniku mnohopočetnej liekovej rezistencie (MDR). Tyrozínkinázy majú dôležité funkcie, od bunkovej novotvorby cez diferenciáciu až po bunkovú smrť, ich mutácia môže spôsobiť, že sa z normálnej bunky stane nádorová. Nachádzanie, skúmanie a inhibícia funkcií týchto cieľov je sľubná stratégia na liečbu nádorových ochorení. Cieľom tejto práce bolo zistiť, či sa nami vybrané liečivá zapájajú do farmakokinetických interakcií, ktoré sú založené na indukcií génov ABC efluxných transportérov a či majú potenciál ovplyvniť MDR fenotyp nádorových buniek. Látky, ktoré sme študovali, boli tri cielené protinádorové liečivá (capmatinib, pralsetinib a tazemetostat) a dve známe chemoterapeutiká (pemetrexed a metotrexát). S výnimkou...
|
|
|
Effectiveness and safety of biological therapy in inflammatory rheumatic diseases
Nekvindová, Lucie ; Závada, Jakub (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením účinnosti a bezpečnosti biologické/cílené léčby u chronických zánětlivých revmatických onemocnění na základě dat z registru ATTRA. Úvodní kapitoly jsou věnovány třem revmatickým onemocněním - revmatoidní artritidě (RA), psoriatické artritidě (PsA) a axiální spondylartritidě (axSpA). Práce rovněž obsahuje stručný přehled týkající se plánování, tvorby a řízení klinického registru a zmiňuje specifika spojená s analýzou dat z registru. Praktická část disertační práce cílí na dvě výzkumné otázky. V relativně nedávné době byla pro RA, PsA and axSpA definována strategie "léčby k cíli" (treat-to-target, T2T). Studií z reálné klinické praxe potvrzující nadřazenost T2T strategie nad konzervativním přístupem je stále nedostatek. Proto prvním cílem této práce bylo ohodnotit, zda následování strategie T2T po nedosažení alespoň nízké aktivity během prvních šesti měsíců léčby vede k vyšší šanci dosažení léčebného cíle v rámci dvanáctiměsíční kontroly. Naším druhým cílem bylo zjistit, zda existuje asociace mezi léčebnou odpovědí (dosažení remise a setrvání na léčbě) a vnímáním celkového zdravotního stavu samotnými pacienty při zahájení léčby na základě odpovědí na vybrané dvě otázky SF-36 dotazníku. Pro obě analýzy jsme zahrnuli pacienty s RA, PsA a axSpA zahajující první...
|
|
|
Studium potenciace farmakologickeho ucinku ellipticinu
Vranová, Iveta ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Mrázová, Barbora (oponent)
Chemoterapie cytotoxických látek poskytuje prostředky pro klinickou léčbu nádorů. Do této skupiny chemoterapeutik patří také ellipticine. Ellipticin je alkaloid, který vykazuje značné protinádorové vlastnosti. Působí jako DNA interkalátor, inhibitor topoisomerázy II a tvoří kovalentní adukty s DNA prostřednictvím enzymové katalýzy cytochromy P450 a/nebo peroxidázami. Oxidace ellipticinu CYP (CYP3A4, CYP1A1/2, CYP2C9, CYP1B1) poskytuje několik metabolitů (7-hydroxyellipticin, 9-hydroxyellipticin, 12- hydroxyellipticin, 13-hydroxy-ellipticin, a N2 -oxid ellipticinu). 12-hydroxyellipticin a 13- hydroxyellipticin, které jsou tvořené především CYP3A4, jsou zodpovědné za tvorbu dvou hlavních aduktů s DNA. Dva karbéniové ionty, ellipticin-13-ylium a ellipticin-12-ylium byly navrženy jako reaktivní agens, které se váží na DNA. Hlavní metabolity tvořené peroxidázami jsou dimer ellipticinu a N2 -oxid ellipticinu, které generují stejné karbéniové ionty a adukty s DNA. Moderní přístupy v chemoterapii jsou založeny na cíleném směrování léčiv pro zvýšení selektivity vůči maligním buňkám a snížení cytotoxicity vůči normálním zdravým buňkám. Konjugáty ellipticinu a jeho derivátů (konjugáty ellipticinu s N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidem, konjugáty ellipticinu s vazoaktivním střevním peptidem a konjugáty...
|
|
|
The Role of B-cell Receptor Signaling in Lymphoid Malignancies
Kochmannová, Kateřina ; Havránek, Ondřej (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků nádorově specifické signalizace B-buněčného receptoru (BCR) a souvisejících možností léčby B-buněčných malignit. Tato signalizace je popsána zejména u non-Hodgkinských lymfomů (NHL). Patogenní signalizace z BCR je podobná signalizaci u normálních B lymfocytů, a to jak antigenem spouštěné, tak i tzv. tonické. Rozdíly mezi antigenně-závislou a antigenně nezávislou BCR signalizací jsou velmi dobře patrné zejména u podtypů difúzního velkobuněčného B lymfomu, který patří mezi nejčastěji diagnostikované NHL. Kromě klasických způsobů léčby jsou pro terapii lymfoidních malignit schválené BCR inhibitory cílené na BTK a PI3K, avšak některé s vysokým stupněm toxicity. Přesto jsou BCR inhibitory pro svůj potenciál v léčbě a vysokou specifičnost hlavním cílem současného výzkumu. Pro zlepšení výsledků léčby NHL je potřeba lepšího porozumění deregulace BCR signalizace a celkové patogeneze nádoru. Klíčová slova: B-buněčné malignity, non-Hodgkinovy lymfomy, B-buněčný receptor, nádorová signalizace, cílená léčba, inhibitory
|
|
|
Studium tyrosin kinasového inhibitoru vandetanibu vázaného v apoferritinu a lipozomech
Jáklová, Kateřina ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
4 Abstrakt V rámci této diplomové práce bylo studováno protinádorové léčivo vandetanib. Vandetanib je tyrosin kinasový inhibitor působící zejména na receptory vaskulárních endoteliálních růstových faktorů (VEGFR), epidermálních růstových faktorů (EGFR) a RET protoonkogeny (REarranged during Transfection). Používá se primárně k léčbě pokročilých stádií nádorů štítné žlázy. Bohužel použití vandetanibu k léčbě je značně limitováno pro jeho toxicitu a zejména kardiotoxicitu (dochází k prodloužení QT intervalu). Jeden ze způsobů, jak tuto toxicitu minimalizovat, je využití nanočástice k transportu inhibitoru do místa působení. Jako transportní nanočástice byl použit apoferritin a liposomy. Cílem předkládané diplomové práce bylo sledování stability nanočástice apoferritinu s molekulami inhibitoru vandetanibu (ApoVan) a sledování vlivu pH na uvolňování inhibitoru z ApoVan formy. Provedenými experimenty bylo zjištěno, že ApoVan komplex je poměrně stabilní po skladování při 4 řC a - 20 řC po dobu až 8 týdnů. Bohužel při sledování vlivu pH na uvolňování inhibitoru z ApoVan se zjistilo, že se vandetanib postupně uvolňuje nejen do kyselého pH (6,5), ale i do fyziologického pH (7,4) a způsob, jakým je ApoVan připraven, na to nemá žádný vliv. Dále byl sledován rozdíl v působení samotného vandetanibu a ApoVan na buněčnou...
|
|
|
Příprava protinádorových léčiv vázaných v apoferritinu
Fürbacherová, Pavlína ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Rakovina patří mezi nejzávažnější problémy, se kterými se potýká moderní medicína. V posledních letech došlo k velkému rozvoji nanotechnologií a jejich použití v medicíně. Cílem je zefektivnit podávání léčiv a přispět tak k léčbě nádorových onemocnění. Uložení látky do nanočástice může být řešením při nízké stabilitě léčiva a/nebo může přispět k eliminaci nežádoucích vedlejších účinků. Nanočástice apoferritin, která byla sledována v této bakalářské práci, je forma běžně se vyskytujícího proteinu ferritinu. V jeho struktuře se nachází dutina, do které je možné vložit požadované léčivo. Jeho chemické vlastnosti (vysoká stabilita při extrémních teplotách a široké škále pH, snadná manipulace pomocí změny pH) a také biokompatibilita z něj dělají potenciálně vhodný transportér. V předkládané bakalářské práci byla studována schopnost apoferritinu inkorporovat do své struktury protinádorové léčivo cabozantinib. Jedná se o tyrosinkinázový inhibitor 'používaný pro léčbu karcinomu štítné žlázy, ledvinových buněk a hepatocelulárního karcinomu. Dále byl sledován vliv konečné hodnoty pH na vznik komplexu apoferritinu s cabozantinibem a také stabilita tohoto komplexu. Ze získaných výsledků vyplývá, že apoferritin může enkapsulovat cabozantinib do své vnitřní struktury, přičemž konečná hodnota pH na tento proces...
|
|
|
Chemically modified Murine Polyomavirus-like particles and their interaction with Prostate-Specific Membrane Antigen (PSMA)
Blažková, Kristýna ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Rakovina prostaty patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u mužů a je tedy velká poptávka po cílené léčbě. V této diplomové práci popisuji využití Glutamát karboxypeptidázy II (GCPII) jako vhodného cíle pro možné cílení. GCPII je transmembránový protein, který internalizuje po navázání ligandu, a jeho exprese v nádorech prostaty je významně zvýšená. Virům-podobné částice z myšího polyomaviru (VLPs) jsou vhodným nosičem pro vizual- izaci a léčbu. Zde popisuji modifikace VLPs inhibitory GCPII a charakterizaci jejich vazby na GCPII pomocí povrchové plasmonové rezonance a vazby na buňky exprimující GCPII pomocí konfokální mikroskopie. VLPs s inhibitory GCPII vykazují specifickou vazbu GCPII na povrchové plasmonové re- zonanci, bohužel se tato specificita ztrácí při vazbě na buňky. Jedním přístupem, jak tuto ne- specifitu odstranit, byla substituce v BC smyčce kapsidového proteinu VP1 na vnějším povrchu VLPs, která by měla být spoluodpovědná za vazbu kyseliny sialové. Tato substituce však neomezila nespecifitu částic. Dalším testovaným přístupem bylo obalení VLPs velkými poly- mery nesoucími fluorescenční značku i inhibitor GCPII. Po obalení VLPs vykazovaly tyto čás- tice v předběžných experimentech specifickou vazbu a internalizaci v buňkách exprimujících GCPII. Tyto výsledky...
|
|
|
Význam amplifikace genu HSD17B1 u karcinomu prsu
MAŠOVÁ, Michaela
Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Přesto, že incidence neustále narůstá, snižuje se mortalita tohoto onemocnění. Nicméně, stále existují případy, u nichž konvenční léčba selhává. Jedním z terapeuticky důležitých rysů je hormon-dependentní závislost karcinomů prsu a status receptoru růstového faktoru HER-2 (Her-2/neu, c-erbB-2). U karcinomů se zvýšenou expresí estrogenového či progesteronového receptoru (ER, resp. PR) lze léčbu zacílit na jejich blokádu, či v případě HER2 nadměrné exprese funkci zablokovat použitím monoklonální protilátky trastuzumab, popř. lapatinib. Přestože díky agresivitě HER2 pozitivních nádorových buněk patřil tento podtyp onemocnění do skupiny pacientek s nejhorší prognózou, díky cílené (biologické) léčbě patří v současné době tyto pacientky do skupiny nejlépe léčitelných ca. mammy. Nicméně, u některých hormonálně-dependentních nádorů dochází k selhání léčby. Jedním z důvodů by mohl být produkt genu HSD17B1, který zasahuje do metabolismu těchto hormonů. Gen je navíc lokalizován na chromozomu 17 (podobně jako gen HER2) a tudíž lze předpokládat jeho aberaci. Vzhledem k tomu, že sonda pro gen HSD17B1 není komerčně dostupná, připravili jsme tuto sondu pomocí transfekovaných E. coli bakteriálních klonů a její specifitu jsme ověřili na chromozomálních preparátech a pacientských vzorcích. V předkládané práci jsme provedli FISH u 50 vzorků pacientek s karcinomem prsu s cílem alespoň předběžně zjistit, v jaké míře je u nich zmnožen gen HSD17B1 a zvážit jeho zařazení do rutinního vyšetřování ca. mammy. Dále jsme se pokusili ověřit, zda počet kopií genu HSD17B1 není závislý na statusu genu HER2, či zda nekoreluje např. s věkem pacientky při diagnóze apod. Zdá se, že počet kopií genu HSD17B1 je v některých případech u ca. prsu navýšen, i když se jeho navýšení je spíše důsledkem polyzomie chromozomu 17. V další fázi bude studie rozšířena o další pacienty a dokončen sběr klinických dat a jejich analýza ve vztahu k HSD17B1. Jedná se o pilotní projekt, jehož cílem je ověřit význam genu HSD17B1 a případně nabídnout připravenou sondu ke komercionalizaci.
|
|
|
Studium potenciace farmakologickeho ucinku ellipticinu
Vranová, Iveta ; Mrázová, Barbora (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Chemoterapie cytotoxických látek poskytuje prostředky pro klinickou léčbu nádorů. Do této skupiny chemoterapeutik patří také ellipticine. Ellipticin je alkaloid, který vykazuje značné protinádorové vlastnosti. Působí jako DNA interkalátor, inhibitor topoisomerázy II a tvoří kovalentní adukty s DNA prostřednictvím enzymové katalýzy cytochromy P450 a/nebo peroxidázami. Oxidace ellipticinu CYP (CYP3A4, CYP1A1/2, CYP2C9, CYP1B1) poskytuje několik metabolitů (7-hydroxyellipticin, 9-hydroxyellipticin, 12- hydroxyellipticin, 13-hydroxy-ellipticin, a N2 -oxid ellipticinu). 12-hydroxyellipticin a 13- hydroxyellipticin, které jsou tvořené především CYP3A4, jsou zodpovědné za tvorbu dvou hlavních aduktů s DNA. Dva karbéniové ionty, ellipticin-13-ylium a ellipticin-12-ylium byly navrženy jako reaktivní agens, které se váží na DNA. Hlavní metabolity tvořené peroxidázami jsou dimer ellipticinu a N2 -oxid ellipticinu, které generují stejné karbéniové ionty a adukty s DNA. Moderní přístupy v chemoterapii jsou založeny na cíleném směrování léčiv pro zvýšení selektivity vůči maligním buňkám a snížení cytotoxicity vůči normálním zdravým buňkám. Konjugáty ellipticinu a jeho derivátů (konjugáty ellipticinu s N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidem, konjugáty ellipticinu s vazoaktivním střevním peptidem a konjugáty...
|
host ::
RSS.