|
|
Argumentace pro přijetí univerzálního příjmu: perspektiva biomoci
Nykl, Matěj ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá argumentací pro přijetí univerzálního příjmu. Jedná se o systém, kde každý občan dostává pravidelnou a nepodmíněnou finanční dávku. Historie této myšlenky je poměrně dlouhá, přičemž v minulosti byla spojená s liberálními autory. V poslední době je však univerzálnímu příjmu věnovaná narůstající pozornost. Bývá totiž někdy označován jako potenciální náprava negativních důsledků robotizace či zvyšující se nejistoty na trhu práce. V řadě případů byl také univerzální příjem experimentálně zaveden. Dnes však bývá univerzální příjem pojímán spíše jako levicový nástroj, který má zvýhodnit nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a zajistit redistribuci bohatství ve společnosti. Právě porovnání argumentů liberálních a levicových textů je záměrem této práce. Jako nástroj analýzy byl využitý koncept biomoci Michela Foucaulta, který popisuje moderní způsob vládnutí. Právě v oblastech, které se k biomoci vztahují, byly články srovnávány. Rovněž byly využity texty, které nebylo zprvu možné jednoznačně označit jako liberální či levicové. Prostřednictvím této analýzy bylo určeno, zda je jejich myšlenkový základ spíše liberální či levicový. V konečném důsledku tak došlo ke zvýraznění důležitosti některých aspektů argumentace pro přijetí univerzálního příjmu a zvýšení validity závěrů z prvotní analýzy....
|
|
|
Konstrukce "Zdraví" v biomedicínském diskurzu
Nová, Nikola ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Nikola Žáková Konstrukce "zdraví" v biomedicínském diskurzu Diplomová práce Praha 2014 ABSTRAKT Diplomová práce se zaměřuje na analýzu biomedicínských kategorií "zdraví", "nemoci" a "prevence". Cílem práce je zjištění, jakým způsobem jsou tyto kategorie užívány v rámci dvou případových studií "diabetu mellitu 2. typu" a "hepatitidy B, C" v časových úsecích 1989-1990, 1995-1996, 2002-2003, 2006-2007. "Zdraví" je v současnosti pojímáno jako "norma", kterou bychom se měli snažit naplňovat. Ustavování tohoto normativního očekávání je v analyzovaných článcích popisováno skrze zmíněné koncepty a skrze působení diskurzu rizika a odpovědnosti jednotlivce jak za své zdraví, tak i za zdraví celého společenství. Skrze disciplinaci ze strany medicíny a vlastní sebe-disciplinaci pak dochází k tomu, že jedinec neustále sleduje své zdraví a své jednání staví na kalkulaci možných "rizik." Na základě obsahové a diskurzivní analýzy vybraných článků z renomovaného Časopisu lékařů českých je zkoumáno to, jakým způsobem jsou skrze instituci medicíny ovlivňovány životy jedinců ve společnosti. Klíčová slova: zdraví, nemoc, prevence, riziko, biomoc, (sebe)disciplinace
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
"Životním povinnostem dostáti může jedině ten, kdo zdráv je a silen." Reprezentace těla v časopise Výchova tělesná
Fiedler, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
Ve své diplomové práce si kladu za cíl analyzovat reprezentace těla v českých odborných textech zabývajících se tělesnou výchovou, které byly publikovány na počátku 20. století v časopise Výchova tělesná. Vycházím z antropologického předpokladu, že chápání a interpretace těla se mění spolu s historickým, sociálním, kulturním a ideologickým kontextem. Existuje mnoho oblastí vědění, které určují správnost a přirozenost určitého tělesného vzhledu, chování a jednání a jednou z nich je teorie školní tělesné výchovy, která od 2. poloviny 19. století stanovuje normy tělesné zdatnosti jako základního předpokladu pro úspěch v národním, hospodářském a společenském životě. Výklad začíná analýzou popisů cviků, což je nejpůvodnější součást tělovýchovného diskurzu, a textů, které tematizují tělo ve vztahu k duchu. Na této rovině vysvětluji, jaké významy se vztahují k předporozumění tělu. Ve druhé, hlavní části práce interpretuji proces konstrukce norem náležitého těla a ukazuji, jaké techniky jsou předepsané pro jejich realizaci a jaké jsou způsoby jejich legitimizace. Produkci normativních významů vztahuji ke třem velkým ideologiím: genderu, disciplíny a zdraví. Teoretickým rámcem práce je Foucaultova teorie biomoci.
|
|
|
Interakcie medzi mimovládnou organizáciou a ženami pracujúcimi v prostredí pouličného sex biznisu
Pachová, Katarína ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Szénássy, Edit (oponent)
Anotácia Táto diplomová práca sa zaoberá vzťahmi, ktoré sa vytvárajú medzi terénnymi sociálnymi pracovníkmi a ženami poskytujúcimi platené sexuálne služby v prostredí pouličného sexbiznisu. V práci ukazujem, ako sú vzťahy v tomto prostredí vybudované na základe pozície stigmatizovaných a zasvätených. Tieto pozície však nie sú stabilné. Terénni pracovníci i ženy pracujúce v sex biznise s nimi počas spoločných interakcií kreatívne pracujú a redefinujú ich pomocou svojho ponímania dôvery, autority a vymedzovania. Na vznik týchto vzťahov má dôležitý vplyv téma zdravia, ktorá sa dostáva do tohto prostredia v rámci prístupu znižovania rizík. Ten priniesol do prostredia sexbiznisu záujem o zdravotnú stránku sexworkerov, ale čo je podstatnejšie, záujem o skupinu týchto žien všeobecne. Počas terénnej práce je totiž v hre oveľa viac motívov a rovín, ktoré sú v tomto priestore zdieľané. V čase môjho terénneho výskumu sa ukazovali ako podstatné pre tieto ženy témy, ktoré prekračujú prostredie ulice, a to materstvo a partnerstvo. V poslednej kapitole tejto práce preto približujem, ako sú uchopené tieto témy počas kontaktov s terénnymi pracovníkmi. Kľúčové slová sexwork, mimovládna organizácia, prístup znižovania rizík, terénni sociálni pracovníci, stigma, zdravie, biomoc, materstvo
|
|
|
Differend and Biopower. Discursive Regulation of Covering Muslim Women in Czech republic
Balážová, Lucia ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spája teoretické koncepcie postmoderny a biomoci, ktoré sú následne aplikované na konkrétnej problematike zahaľovania moslimiek žijúcich v Českej republike. Tento problém zahrňuje náboženskú, gendrovú, mediálnu, sociálnu a tiež filozofickú rovinu. Každá z nich je v práci podložená kľúčovými autormi, ktorí sú odborníci na danú problematiku. Biomocenská koncepcia Michela Foucaulta, ktorá disciplinuje sociálne aj individuálne telá prostredníctvom mocenského diskurzu, zasahuje do odievania, ktorého gendrový atribút, moslimský závoj, je podložený myšlienkami Judith Butler. Prioritná ja koncepcia rozporu Jeana-Françoise Lyotarda, ako druhu konfliktu, ktorého východiskom je pluralitná diskusia. Cieľom práce je nájsť tolerantné riešenie aktuálnej vyhrotenej situácie stretu európskej a blízkovýchodnej kultúry v Českej republike, ktorého styčným bodom je moslimský závoj, ako prejav islamu vo verejnom priestore, aplikovaním Lyotardovej náročnej etiky prijatia plurality ako alterity. Kľúčové slová: postmoderna, rozpor, biomoc, moslimský závoj, mediálny diskurz, gender, pluralita
|
|
|
Politický diskurz neplodnosti v období 1989 - 2012 v České republice
Kostelecká, Hana ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá popisem a analýzou diskurzů, které předcházely změnám legislativy o asistované reprodukci v souvislosti s nastavením horní věkové hranice žen, které podstupují některý ze zákroků asistované reprodukce a to jak ve státně- socialistickém zřízení, tak i ve státně-demokratickém zřízení. Tato práce definované diskurzy obou režimů komparuje a to s akcentem na governmentalitu jako nástroj pro kontrolu a regulaci populace. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o tom, co stojí za fungováním celého složitého "systému umělého oplodnění". Přináší vhled do politického diskurzu neplodnosti, respektive jeho části týkající se české legislativy se zohledněním fenoménu reprodukčního turismu. Ani jedno z témat - jak politický diskurz neplodnosti, tak reprodukční turismus nebyly dosud v české literatuře zpracovány. Práce ukazuje, jak jsou v politickém diskurzu prostřednictvím tématu umělého oplodnění ustavovány normy správného rodičovství. Klíčová slova Neplodnost, asistovaná reprodukce, reprodukční turismus, diskurz, diskurzivní rámec, normalita mateřství, prekarizace neplodnosti, governmentalita, biomoc, Michel Foucault
|
|
|
Konstrukce mateřství a feminity z pohledu tří generací
Marková Volejníčková, Romana ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vidovičová, Lucie (oponent) ; Nešporová, Olga (oponent)
disertační práce s názvem Konstrukce mateřství a feminity ve třech vybraných generacích Autorka: Mgr. Romana Marková Volejníčková Cílem této dizertační práce byla analýza norem "dobrého" mateřství, diskurzů a sociálních praktik, které se k těmto normám váží, a jejich propojení a vzájemného vztahu s otázkou aktérství a svobodné volby žen/matek v rámci specifických podmínek ve třech definovaných obdobích. Konkrétně jsem se v této práci zaměřila za prvé na to, jaké existovaly podmínky (z hlediska legislativy, tj. rodinná a sociální politika, z hlediska expertních diskurzů v oblasti psychologie, demografie, pediatrie apod., ale také z hlediska společenských očekávání od žen v rodině i zaměstnání) ve třech definovaných obdobích. Analyzovala jsem, jak jsou v těchto podmínkách definovány a uchopeny jednotlivé normy "dobrého" mateřství a "správné" péče o děti, v rámci kterých dotázané matky realizovaly své projekty mateřství. A zaměřila jsem také na to, jaké volby mohly v rámci těchto normativních podmínek matky realizovat, jaké volby vůbec ony samy v jednotlivých obdobích považovaly za možné a reálné a zdali některé z osobních charakteristik matek posílily nebo naopak utlumily možnost matek činit informované volby v rámci svého projektu mateřství. Analýza ukázala, že se postupně proměňují projevy biomoci...
|
|
|
"Vynález" inteligence a jeho reflexe v českém pedagogickém a speciálně pedagogickém diskurzu, na základě vybraných odborných časopisů od r. 1888 do r. 1944.
Čechová, Anežka ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Herza, Filip (oponent)
Práce se zabývá inteligencí, jako sociálně-kulturním konceptem se svou vlastní historií a vývojem. Dekonstruuje tak naturalizované představy o biologické "podstatě" inteligence, která do dnešních dnů nebyla prokázána. Jsou zde představeny některé mody vědeckého a filosofického uvažování, které se podílely jak na "vynálezu" inteligence, tak na procesu jeho formování. Analýza primárních materiálů umožňuje zmapovat reflexi těchto dominantních vědeckých přístupů k inteligenci v českých odborných diskurzech. Práce zároveň reflektuje významnou roli klasifikace inteligence v hodnocení mentální normy a jinakosti, na základě čehož analyzuje vnímání ne/způsobilosti ve vymezeném historickém období, včetně diskurzivní analýzy reprezentace "postižení". Klíčová slova Inteligence, ne/způsobilost, kraniometrie, eugenika, pedagogika, medicína, biomoc.
|
|
|
Differend and Biopower. Discursive Regulation of Covering Muslim Women in Czech republic
Balážová, Lucia ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spája teoretické koncepcie postmoderny a biomoci, ktoré sú následne aplikované na konkrétnej problematike zahaľovania moslimiek žijúcich v Českej republike. Tento problém zahrňuje náboženskú, gendrovú, mediálnu, sociálnu a tiež filozofickú rovinu. Každá z nich je v práci podložená kľúčovými autormi, ktorí sú odborníci na danú problematiku. Biomocenská koncepcia Michela Foucaulta, ktorá disciplinuje sociálne aj individuálne telá prostredníctvom mocenského diskurzu, zasahuje do odievania, ktorého gendrový atribút, moslimský závoj, je podložený myšlienkami Judith Butler. Prioritná ja koncepcia rozporu Jeana-Françoise Lyotarda, ako druhu konfliktu, ktorého východiskom je pluralitná diskusia. Cieľom práce je nájsť tolerantné riešenie aktuálnej vyhrotenej situácie stretu európskej a blízkovýchodnej kultúry v Českej republike, ktorého styčným bodom je moslimský závoj, ako prejav islamu vo verejnom priestore, aplikovaním Lyotardovej náročnej etiky prijatia plurality ako alterity. Kľúčové slová: postmoderna, rozpor, biomoc, moslimský závoj, mediálny diskurz, gender, pluralita
|
host ::
RSS.