|
|
Veřejně prospěšné aktivity seniorů
Čepelka, Oldřich ; Vidovičová, Lucie (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent) ; Koval, Štefan (oponent)
Veřejně prospěšné aktivity seniorů Práce se zaměřuje na aktivity seniorů 3. věku, především na aktivity, jejichž přímé dopady přesahují hranice rodiny a osobních zájmů a přinášejí veřejný prospěch, tedy prospěch obci, zájmové komunitě nebo společnosti. Jak by mohla společnost přirozeně využít potenciál, který představují jejich znalosti, zkušenosti a dovednosti? Práce sledovala tři cíle: teoreticky a empiricky prozkoumat běžné i veřejně prospěšné aktivity seniorů jako soudobý sociální jev, identifikovat motivy, vnější faktory a bariéry pro realizaci aktivit a navrhnout individuální index aktivního stáří. Byl zaveden pojem osobní copingové strategie seniorů a navržen tzv. ideální, čistý typ ofenzivní, proaktivní strategie. Byly diskutovány gerontologické teorie aktivity, odpojování a kontinuity, podpořené několika univerzálními psychologickými teoriemi a výkladově propojené s problematikou potřeb. Byly vyjasněny pojmy jako veřejný zájem a aktivity, jejich třídění a navrženy operacionální definice rozmanitých determinant a faktorů, které ovlivňují aktivity a postoje seniorů. Empirická část prací měla explorativní, nikoliv verifikační účel a přinesla poznatky o aktivitách různého druhu a o způsobech, jimiž se senioři vyrovnávají se svým stářím a stárnutím. Hlavním datovým zdrojem bylo anonymní dotazníkové...
|
|
|
Konstrukce mateřství a feminity z pohledu tří generací
Marková Volejníčková, Romana ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vidovičová, Lucie (oponent) ; Nešporová, Olga (oponent)
disertační práce s názvem Konstrukce mateřství a feminity ve třech vybraných generacích Autorka: Mgr. Romana Marková Volejníčková Cílem této dizertační práce byla analýza norem "dobrého" mateřství, diskurzů a sociálních praktik, které se k těmto normám váží, a jejich propojení a vzájemného vztahu s otázkou aktérství a svobodné volby žen/matek v rámci specifických podmínek ve třech definovaných obdobích. Konkrétně jsem se v této práci zaměřila za prvé na to, jaké existovaly podmínky (z hlediska legislativy, tj. rodinná a sociální politika, z hlediska expertních diskurzů v oblasti psychologie, demografie, pediatrie apod., ale také z hlediska společenských očekávání od žen v rodině i zaměstnání) ve třech definovaných obdobích. Analyzovala jsem, jak jsou v těchto podmínkách definovány a uchopeny jednotlivé normy "dobrého" mateřství a "správné" péče o děti, v rámci kterých dotázané matky realizovaly své projekty mateřství. A zaměřila jsem také na to, jaké volby mohly v rámci těchto normativních podmínek matky realizovat, jaké volby vůbec ony samy v jednotlivých obdobích považovaly za možné a reálné a zdali některé z osobních charakteristik matek posílily nebo naopak utlumily možnost matek činit informované volby v rámci svého projektu mateřství. Analýza ukázala, že se postupně proměňují projevy biomoci...
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
host ::
RSS.