Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Představy o kráse ženského těla ve veřejném prostoru první republiky
Ručková, Eliška ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce se zabývá obrazem ženské krásy, respektive tím, jak na ni bylo nahlíženo a co bylo chápáno jako její podstata v období první republiky. Základním předpokladem, z něhož vycházím je, že ideál krásy je kulturně, společensky a historicky podmíněný stejně jako samotné její hodnocení. Cílem, který si tato práce klade, je analýza a vzájemné srovnání představ o kráse v ženských magazínech české produkce, které vycházely ve 20. a 30. letech minulého století, což je doba, v níž se již média v českém prostředí na utváření a reprodukci normativní femininity, stereotypů a standardů vzhledu významně podílela. Právě díky rozvoji masové informační technologie mohlo dojít k šíření ideálního obrazu ženské krásy mezi veřejnost a vzory ženskosti se tímto způsobem staly součástí každodenního života společnosti. Klíčová slova: ideál ženské krásy, tělo, mýtus krásy, gender, genderové stereotypy, média
"Životním povinnostem dostáti může jedině ten, kdo zdráv je a silen." Reprezentace těla v časopise Výchova tělesná
Fiedler, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
Ve své diplomové práce si kladu za cíl analyzovat reprezentace těla v českých odborných textech zabývajících se tělesnou výchovou, které byly publikovány na počátku 20. století v časopise Výchova tělesná. Vycházím z antropologického předpokladu, že chápání a interpretace těla se mění spolu s historickým, sociálním, kulturním a ideologickým kontextem. Existuje mnoho oblastí vědění, které určují správnost a přirozenost určitého tělesného vzhledu, chování a jednání a jednou z nich je teorie školní tělesné výchovy, která od 2. poloviny 19. století stanovuje normy tělesné zdatnosti jako základního předpokladu pro úspěch v národním, hospodářském a společenském životě. Výklad začíná analýzou popisů cviků, což je nejpůvodnější součást tělovýchovného diskurzu, a textů, které tematizují tělo ve vztahu k duchu. Na této rovině vysvětluji, jaké významy se vztahují k předporozumění tělu. Ve druhé, hlavní části práce interpretuji proces konstrukce norem náležitého těla a ukazuji, jaké techniky jsou předepsané pro jejich realizaci a jaké jsou způsoby jejich legitimizace. Produkci normativních významů vztahuji ke třem velkým ideologiím: genderu, disciplíny a zdraví. Teoretickým rámcem práce je Foucaultova teorie biomoci.
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
Představy o kráse ženského těla ve veřejném prostoru první republiky
Ručková, Eliška ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce se zabývá obrazem ženské krásy, respektive tím, jak na ni bylo nahlíženo a co bylo chápáno jako její podstata v období první republiky. Základním předpokladem, z něhož vycházím je, že ideál krásy je kulturně, společensky a historicky podmíněný stejně jako samotné její hodnocení. Cílem, který si tato práce klade, je analýza a vzájemné srovnání představ o kráse v ženských magazínech české produkce, které vycházely ve 20. a 30. letech minulého století, což je doba, v níž se již média v českém prostředí na utváření a reprodukci normativní femininity, stereotypů a standardů vzhledu významně podílela. Právě díky rozvoji masové informační technologie mohlo dojít k šíření ideálního obrazu ženské krásy mezi veřejnost a vzory ženskosti se tímto způsobem staly součástí každodenního života společnosti. Klíčová slova: ideál ženské krásy, tělo, mýtus krásy, gender, genderové stereotypy, média
"Životním povinnostem dostáti může jedině ten, kdo zdráv je a silen." Reprezentace těla v časopise Výchova tělesná
Fiedler, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent)
Ve své diplomové práce si kladu za cíl analyzovat reprezentace těla v českých odborných textech zabývajících se tělesnou výchovou, které byly publikovány na počátku 20. století v časopise Výchova tělesná. Vycházím z antropologického předpokladu, že chápání a interpretace těla se mění spolu s historickým, sociálním, kulturním a ideologickým kontextem. Existuje mnoho oblastí vědění, které určují správnost a přirozenost určitého tělesného vzhledu, chování a jednání a jednou z nich je teorie školní tělesné výchovy, která od 2. poloviny 19. století stanovuje normy tělesné zdatnosti jako základního předpokladu pro úspěch v národním, hospodářském a společenském životě. Výklad začíná analýzou popisů cviků, což je nejpůvodnější součást tělovýchovného diskurzu, a textů, které tematizují tělo ve vztahu k duchu. Na této rovině vysvětluji, jaké významy se vztahují k předporozumění tělu. Ve druhé, hlavní části práce interpretuji proces konstrukce norem náležitého těla a ukazuji, jaké techniky jsou předepsané pro jejich realizaci a jaké jsou způsoby jejich legitimizace. Produkci normativních významů vztahuji ke třem velkým ideologiím: genderu, disciplíny a zdraví. Teoretickým rámcem práce je Foucaultova teorie biomoci.

Viz též: podobná jména autorů
2 Hanulík, Vítězslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.