|
|
Psychologická práce s klienty Azylového domu v Horních Počernicích
Fonferová, Ľudmila ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent) ; Duplinský, Josef (oponent)
NÁZEV: Psychologická práce s klienty Azylového domu v Horních Počernicích AUTOR: Mgr. Ľudmila Fonferová KATEDRA: Katedra psychologie VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. ABSTRAKT: Disertační práce analytickým způsobem zkoumá psychologický přístup v práci s klienty azylového domu pro rodiny s dětmi. Popisuje možnosti této práce v konkrétním socioterapeutickém prostředí Azylového domu v Horních Počernicích. Podrobně mapuje cílovou skupinu, její demografické a statusové charakteristiky, zaměřuje se na důvody a očekávání, se kterými klienti do azylového domu přicházejí. Představuje fungující koncepci psychologické práce se všemi klienty a její typické výsledky, zprostředkovává hodnocení azylového bydlení klienty po jejich počáteční adaptaci. Ukazuje na vybraných případových studiích práci s motivovanými klienty, u kterých lze sledovat změny nejenom v chování, ale i na intrapsychické úrovni. Celou prací se prolíná téma rozdílnosti několika přístupů pomáhajících profesí v azylovém domě se zaměřením na místo psychologického a terapeutického přístupu v rámci sociálních služeb. V závěrečné části jsou tyto rozdíly, možnosti a omezení jednotlivých přístupů uspořádány do koncepce trojrozměrného modelu s navzájem propojenými proměnnými, kdy socioterapeutické prostředí azylového domu představuje šířku, sociální...
|
|
|
Využití humanitárního hostelu při řešení problematiky bezdomovectví
Ertner, Dominik ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Ripka, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na projekt Hlavního města Prahy humanitární hostel, který byl vytvořen pro osoby bez domova na jaře roku 2020 ve spojení s pandemií viru SARS-CoV-2. Práce se zaměřuje na problematiku bezdomovectví a humanitární hostely, které u nás do současnosti neexistovaly. Cílem bakalářské práce bylo odpovědět na otázku: Jak nájemníci hostelu hodnotí zkušenost s azylovým bydlením, ve srovnání s humanitárním hostelem. Výzkum je zaměřen na nájemníky hostelu se zkušeností s azylovým domem. S respondenty je veden strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami na témata: zlepšení životní situace, subjektivní pohled na poskytování sociální práce a subjektivní pohled na kvalitu ubytování. Z výzkumu vyplývá, že u všech respondentů došlo ke zlepšení životní situace během pobytu na hostelu. Dále pozitivně hodnotí poskytování sociální práce (proaktivita a individuální pomoc) a kvalitu ubytování (soukromí a svoboda) na humanitárním hostelu proti azylovému domu (pasivita a kontrola). Výsledky výzkumu nasedají na zjištění ze zahraničí, kde pozitivní dopady vycházejí ze zásady: primárně nájemník, sekundárně klient. Primárně je tedy potřeba zajistit člověka vzhledem k jeho životním potřebám (důstojné bydlení) a až následně k němu přistupovat jako ke klientovi (spolupráce se sociálním pracovníkem,...
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje dětí předškolního věku v prostředí azylových domů
Miladinovićová, Martina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce je koncipována jako případová studie v rovině kvalitativního šetření a zaměřuje se na hledání možností podpory rozvoje dětí předškolního věku v prostředí azylových domů pro matky či rodiny s dětmi. V teoretické části jsou uvedena východiska k tématu rodina a azylový dům, ke školní zralosti a připravenosti, dále je představena problematika dílčích funkcí, možnosti jejich diagnostiky a rozvoje. Na začátku empirické části jsou popsány metodologické postupy a představen plán výzkumného šetření. Následuje výzkumná zpráva z šetření probíhajícího ve dvanácti azylových domech v Praze. Jedním z jeho cílů bylo navrhnout jednoduchou metodiku pro rozvoj dětí od 3 do 6 let, která by rozšířila možnosti podpory poskytované sociálními pracovníky v azylových domech. Použitými nástroji pro sběr dat byly dotazník a rozhovor, respondenty sociální pracovníci. Dotazníkové šetření pomohlo zmapovat velikost azylových domů, délku pobytu a charakteristiku jejich klientů, přístupy těchto institucí k rozvoji dětí školního i předškolního věku a rovněž postoje sociálních pracovníků k podpoře rozvoje dětí předškolního věku. Volné rozhovory se sociálními pracovníky napomohly k orientaci v problematice rodin využívajících azylové bydlení, polostrukturovaný rozhovor podal zpětnou vazbu z pilotáže navržené...
|
|
|
Život matek s dětmi v azylovém domě.
KONČICKÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývá životem matek s dětmi v azylovém domě. Práce mapuje z pohledu těchto žen jejich očekávání o životě v azylovém domě v konfrontaci s jejich reálnými zkušenostmi. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části v devíti podkapitolách definuji základní pojmy související s problematikou sociální služby azylové domy, nepříznivou sociální situací, sociálním vyloučením a sociálním začleňováním. Popisuji principy činnosti azylových domů pro matky s dětmi, věnuji se stavu péče o matky s dětmi na našem území a charakterizuji vývoj a změny ve funkci rodiny. Zabývám se dále důvody, vedoucími ke ztrátě bydlení, problematikou bezdomovectví a problematikou dostupnosti bydlení. Popisuji a charakterizuji možnosti sociální ochrany matek s dětmi bez domova, tzn. kromě sociální služby azylový dům také podmínkami vzniku nároku na sociální dávky a příslušnou legislativou. Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké měly matky s dětmi očekávání o životě v azylovém domě v konfrontaci s reálnými zkušenostmi, dílčími cíli bylo zjistit, z jakých příčin matky s dětmi přicházejí do azylového domu a jak jsou naplňovány jejich potřeby. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: Z jakých důvodů vyhledají matky s dětmi pomoc azylového domu? Jaké mají matky s dětmi očekávání o životě v azylovém domě? Jaká je realita života matek s dětmi v azylovém domě? Jaké potřeby mají matky s dětmi v azylovém domě? Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo šest žen, matek s dětmi, které žijí v azylovém domě v Jihočeském kraji. Vzhledem k citlivosti tématu identifikační údaje žen a azylového zařízení neuvádím. Výzkumné šetření poukázalo na problematiku (ne)dostupnosti bydlení pro osamocené matky s dětmi v nepříznivé sociální situaci. Nejčastějším důvodem ztráty bydlení je rozpad partnerského vztahu a výpověď z bydlení a nedostatek finančních prostředků. Z výzkumu dále vyplynulo, že hlavním očekáváním všech dotazovaných žen je zajištění ubytování a skutečnost, že zůstanou se svými dětmi. Tato diplomová práce by pomohla zjistit, které služby klientky nejvíce vyhledávají a zda jsou naplňovány.
|
|
|
Problematika azylového bydlení
FROŇKOVÁ, Jarmila
Cílem bakalářská práce je popsat problematiku azylových domů s poukazem na problematické situace, které se s touto sociální službou pojí. Jde zejména o její neefektivnost, která spočívá v cirkulujícím využívání služby ze strany klientů. V teoretické části se práce zabývá náročnou životní situací, která je spojená s fenoménem bezdomovectví a následnou přirozenou potřebou bydlení, která je vlastní každému člověku. Obě dvě kapitoly mají významný vliv na jednání a život klienta, sociálního pracovníka, ale také na samotnou funkci služby, a proto je zde naznačená spojitost s problematikou cirkulace. Dále práce blíže definuje samotnou sociální službu azylový dům a přechází do problematiky opakovaného využívání dané sociální služby ze strany klientů, kde popisuje dvě hlavní kategorie příčin cirkulace, a to především individuální postoj klienta, a oproti tomu příčiny jako bytová politika, stigmatizace a vliv sociálního pracovníka, který znemožňuje klientům odejít ze služby, jelikož je dán nevhodným nastavením systému nebo společnosti. Práce se rovněž snaží poukázat na důsledky cirkulace a možná východiska či řešení problematiky. Součástí práce jsou rozhovory se sociálními pracovnicemi z azylového domu v Mělníku, které jsou dokladem zkušeností z praxe, a proto by měly přispět svým výstupem ke stanovenému cíli.
|
|
|
Možnosti výchovné práce s dětmi v azylových domech
JANEČKOVÁ, Pavla
Práce se zabývá sociální službou azylové domy pro matky s dětmi. V první části je práce zaměřena na výchovu dítěte, zejména výchovnou roli rodiny a matky a potřebám předem vymezených skupin dětí předškolního a mladšího školního věku. Následující kapitola se věnuje nejprve obecnému popisu legislativního vymezení a fungování sociální služby azylové domy, dále se vzhledem k tématu práce soustředím pozornost pouze na azylové domy pro matky (otce) s dětmi. V úvodu závěrečné kapitoly pak popisuji adaptační fázi dětí v azylovém domě a změny ve výchovném působení jejich matek, poté se podrobně zabývám možnostmi podpory rodičovských kompetencí matky a přímého výchovného působení na děti v prostředí azylového domu. Svá teoretická východiska následně porovnávám s praxí a shrnuji v závěru práce.
|
|
|
Individuální plánování z pohledu klientek azylového Domu NADĚJE Praha - Vršovice
Žalmanová, Jana ; Čihánková, Ivana (vedoucí práce) ; Najbrtová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Individuální plánování z pohledu klientek azylového Domu NADĚJE Praha - Vršovice" se zabývá klientkami, které jsou v azylovém Domě NADĚJE Praha - Vršovice ubytované, a které v rámci svého pobytu zde participují na tvorbě individuálních plánů. Cílem této bakalářské práce je zjistit názory klientek azylového Domu NADĚJE Praha - Vršovice na přínos individuálního plánování pro tyto klientky v rámci služby sociální prevence poskytované v tomto azylovém domě, jak konkrétně jim dosavadní individuální plánování v této sociální službě vyhovuje, jak ho obecně vnímají a jak by ho eventuálně chtěly změnit. Práce je rozdělena do dvou částí, kdy první, teoretická část, je věnována obecné terminologii a popisu služby sociální prevence. Zmiňuje Standardy kvality sociálních služeb, zejména standard č. 5 "Individuální plánování", charakteristiku cílové skupiny a představuje spolek NADĚJE a jím zřizovaný konkrétní azylový Dům NADĚJE Praha - Vršovice. Druhá praktická část je věnována výzkumnému šetření a jeho výsledkům. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory jsou vedené s celkem pěti klientkami, které v Domě NADĚJE Praha - Vršovice bydlí nebo bydlely. Tyto rozhovory jsou zde zpracovány a vyhodnoceny.
|
|
|
Rodiny v nepříznivé životní situaci - jejich migrace v rámci azylových domů
ŠTĚRBOVÁ, Lada
Zvolené téma se týká rodin, které neměly to štěstí, aby mohly bydlet ve vlastním bydlení. Týká se rodin, které o bydlení z různých důvodů přišly. Byly vystěhovány z pronajatých bytů, ubytoven, nebo jim byla ukončena smlouva o poskytování sociální služby v jiném azylovém domě. V některých případech může dojít k tomu, že rodina není schopna najít včas nové bydlení. Tyto rodiny potom využívají poskytnutí přístřeší v azylových domech. Cílem této služby je zmírňovat nebo zabraňovat sociálnímu vyloučení osob v situaci, která je spojená se ztrátou bydlení. Jde o službu pobytovou, která poskytuje osobám bez přístřeší bydlení na přechodnou dobu. Diplomová práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje pět podkapitol, které se zaměřují na zvolenou problematiku. Praktická část na svém počátku obsahuje stanovené cíle diplomové práce. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat důvody, na základě kterých je pro rodiny v nepříznivé životní situaci obtížné najít vhodné bydlení. Pro zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v azylových domech pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo sedm komunikačních partnerů. K vyhodnocení dat byla použitá metoda otevřeného kódování. Výsledky provedeného výzkumu ukazují, že důvodů, kvůli kterým je pro rodiny v nepříznivé životní situaci obtížné najít vhodné bydlení, je několik. Jako nejčastější důvod uvedli komunikační partneři svou příslušnost k romské menšině. Jako další důvod uvádí velký počet a věk dětí v rodině a předsudky majitelů bytů. Další obtížně řešitelný problém je pro komunikační partnery nedostatek peněz na zaplacení kauce, kterou požadují majitelé bytů při pronájmu bytu. Tato diplomová práce zdůrazňuje nutnost přijetí zákona o sociálním bydlení, který by měl pomoci řešit bytovou situaci rodin v nepříznivé životní situaci.
|
|
|
Volný čas dětí v azylovém domě
HLADKÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá problematikou volného času dětí v azylových domech. Práce propojuje obor pedagogiky volného času s oborem sociální práce. Celá práce je teoretická a vymezuje základní pojmy a souvislosti, které je nezbytné chápat pro propojení pedagogiky volného času s azylovými domy. Jde například o volný čas jako samostatný fenomén, obor pedagogiky volného času, popis jednotlivých etap vývoje dítěte, hry jako důležité součásti života dětí, vliv prostředí a následně popis života dítěte v azylovém domě. Cílem je přiblížit problematiku volného času dětí v azylovém domě.
|
host ::
RSS.