|
|
Rozhodčí řízení v rámci pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži (ICC)
Žilinčíková, Ivana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Arbitráž jako mimosoudní forma řešení obchodněprávních sporů je stále více popularizována. Na mezinárodní úrovni je nejvýznamnější institucionalizovanou arbitráží rozhodčí řízení podle rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži. Jedním z důvodů volby tohoto typu arbitráže je zejména mezinárodní význam a autorita, kterou v rámci mezinárodního obchodního styku oplývá Mezinárodní obchodní komora a její přidružené instituce zejména v daném případě tedy Soud ICC. Tento typ rozhodčího řízení považuji za jednu z nejvhodnějších forem rozhodování mezinárodních obchodních sporů, co také potvrzuje historie jejího vývoje, výhody, které poskytuje svými zásadami a autorita, kterou oplývají rozhodčí nálezy. Procesní adaptabilita řízení a vysoká odbornost rozhodců poskytuje skvělou půdu pro hladký průběh celého řízení. Základními zásadami tohoto typu rozhodčího řízení je autonomie vůle stran, zásada rovnosti stran, neveřejnost, diskrétnost, rychlost a ekonomičnost. Největší tlak je kladen právě na členy senátu, kteří při svém rozhodování musí kromě dodržení Pravidel důrazně respektovat také imperativní předpisy a veřejný pořádek státu místa konání arbitráže a také státu, ve kterém má být nález následně vykonán. Každá fáze od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení na Sekretariátu, přes...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání
Mayerová, Vendula ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Shrnutí Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání Účelem této diplomové práce je analýza a popis problematiky občanskoprávní odpovědnosti ve specifickém případě nerespektování pacientova dříve vysloveného přání lékařem. Institut dříve vysloveného přání byl do českého právního řádu poprvé zaveden Úmluvou o lidských právech a biomedicíně v roce 2001 a později zákonem č. 372/2011 Sb., zákon o poskytování zdravotních služeb. Ačkoli již nelze považovat dříve vyslovené přání za nový institut českého práva, není v praxi příliš využíván. K tématu občanskoprávní odpovědnosti v předmětném případě dosud nebyla vytvořena judikatura a praxe trpí fatálním nedostatkem zkušeností. Nejistota ohledně nastíněné problematiky způsobuje, že lékaři se zdráhají zřídka se objevující dříve vyslovená přání respektovat, neboť se obávají případné trestní odpovědnosti za neposkytnutí zdravotní péče nebytné pro záchranu života pacienta. Tato diplomová práce se snaží vyzdvihnout váhu pacientovy svobodné vůle a současně poukazuje na skutečnost, že i záchrana pacientova života může způsobit nežádoucí právní odpovědnost lékaře. Zabývá se primárně analýzou a rozborem této odpovědnosti v kontextu obecné úpravy občanskoprávní odpovědnosti v českém právu a pokouší se také nastínit problematiku možných nároků...
|
|
|
Autonomie vůle pacientky při porodu
Sedláček, Tomáš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Stránka 1 z 2 Resumé Diplomová práce pojednává o tématu autonomie vůle rodičky při porodu. Hlavním cílem práce je zejména analýza právní úpravy týkající se poskytování zdravotních služeb v souvislosti s porodem a meze autonomie vůle pacientky v této situaci. Práce si klade za cíl zejména prozkoumat problematiku autonomie vůle pacienta dle platné a účinné právní úpravy v České republice s ohledem na postupné prosazování principu rovnosti pacienta a poskytovatelů zdravotních služeb, přičemž tato problematika je vztažena k relativně specifické oblasti porodů. V práci je jednak nastíněna obecná právní úprava, vztahující se k postavení pacienta a poskytovatele zdravotních služeb a jejich vzájemnému vztahu. Tato právní úprava je pak následně použita na poskytování zdravotních služeb v souvislosti s porody. Na konkrétní problémy je pak aplikována judikatura jak tuzemských soudů, tak i Evropského soudu pro lidská práva. Jednou z řešených oblastí je i právní povaha porodního plánu, jako jednoho ze základních prostředků projevu autonomie vůle pacientky. Řešena je především právní povaha porodního plánu jako právem neupraveného institutu. Jsou vymezeny možné právní následky porodního plánu jako informovaného souhlasu, odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb a dříve vyslovených přání. Tyto instituty jsou podrobněji...
|
|
|
SJM v řízení o pozůstalosti
Kočerová, Veronika ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce na téma "SJM v řízení o pozůstalosti" je analýza pravidel upravujících institut společného jmění manželů a jejich aplikovatelnosti v řízení o pozůstalosti. V diplomové práci se zaměřuji na problémy související s neprovázaností úpravy SJM a dědického práva, a to jak dědického práva hmotného, tak procesních pravidel pozůstalostního řízení. Dále upozorňuji na tenzi mezi principem autonomie vůle zůstavitele a principem ochrany pozůstalého manžela, která se projevuje při vypořádání SJM v pozůstalostním řízení i v samotném postavení pozůstalého manžela při dědění. V závěru práce srovnávám českou úpravu SJM v řízení o pozůstalosti s úpravou anglickou, přestože jde o zemi jiné právní kultury, kde institut SJM dosud nebyl plně zaveden. Pro českého zákonodárce by však při tvorbě pravidel přizpůsobujících institut SJM dědickému právu mohla být inspirací vysoká míra ochrany, která je v anglickém řízení o pozůstalosti poskytována pozůstalému manželovi.
|
|
|
Zákaz diskriminace a svoboda jednotlivce
Buchtová, Kateřina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá slučitelnost působení zákazu diskriminace v soukromoprávních vztazích a principu autonomie vůle, který je základní zásadou soukromého práva. Za tímto účelem práce analyzuje oba principy a jejich limity, zkoumá jejich konflikt a možnou koexistenci. Práce se nejprve zabývá zákazem diskriminace v soukromoprávních vztazích a rozsahem jeho působení. Tento rozsah je omezen jednak působností zákona a jednak určitými výjimkami ze zákazu rozdílného zacházení. Vzhledem k tomu, že antidiskriminační právo nemá zatím v České republice příliš dlouhou tradici, je pro výklad norem antidiskriminačního práva použito také mezinárodní právo a právo Evropské unie, včetně judikatury příslušných soudů. Práce se dále zaměřuje na princip autonomie vůle, který je základním předpokladem realizace vůle jednotlivců v soukromém právu. Kromě obsahu principu autonomie vůle rozebírá práce i jeho omezení normami soukromého práva, zejména občanským zákoníkem a zákoníkem práce. Na konflikt zákazu diskriminace a autonomie vůle jednotlivce lze nazírat různými způsoby, z nichž některé tato práce uvádí. Ve své podstatě jde o konflikt dvou základních práv, rovnosti a svobody. Střet dvou základních práv je v právní teorii i soudní praxi řešen jejich vzájemným poměřováním. Protože se tato práce zaměřuje na české...
|
|
|
Smluvní volnost v pracovněprávních vztazích
Slabý, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá rozsahem smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích, a to jak z hlediska teoretického, tak z hlediska jejích konkrétních projevů v pracovním právu. Sestává proto ze dvou hlavních částí. V té první obecně vymezuje pojem právního principu a navazuje charakteristikou zásady autonomie vůle, ze které pramení zásada smluvní volnosti a dále popisuje její omezení z důvodu zásady rovnosti a ochrany slabší smluvní strany. Následně se práce v této části věnuje postavení pracovního práva v rámci práva soukromého, jeho historického vývoje a vlivu nálezu Ústavního soudu vyhlášeném pod číslem 116/2008 Sb. a vlivu přijetí nového občanskoprávního kodexu na rozsah smluvní volnosti v pracovním právu. Závěr první části je věnován modernímu systému flexicurity usilujícímu o nalezení určité rovnováhy mezi smluvní volností a ochranou zaměstnance v pracovním právu. Ve své druhé části tato práce usiluje o analýzu konkrétních projevů smluvní volnosti u vybraných institutů pracovního práva, přičemž je v krátkosti charakterizuje a následně je hodnotí zejména z hlediska prostoru, který poskytují uplatnění smluvní volnosti stran a míry jejích omezení. Z rozsahových důvodů se práce věnuje pouze institutům souvisejícím se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru a s pracovními vztahy založenými...
|
|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
host ::
RSS.