|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Současné učebnice dějepisu jako prostředek k rozvíjení historického myšlení žáků základních škol - příklad Velké francouzské revoluce
Tomčíková, Eva ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkas, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce zkoumá zpracování tématu Velké francouzské revoluce ve třech vybraných učebnicích, korespondujících pracovních sešitech a případně metodických příručkách pro české základní školy (učebnice od nakladatelství Fraus, Nová škola a od Státního pedagogického nakladatelství), a to skrze tří ze šesti konceptů historického myšlení určených Petrem Seixasem. Vybrané koncepty jsou: (identifikovat) kontinuitu a změnu, (analyzovat) příčinu a důsledek a (zaujmout) historickou perspektivu. Práce obsahuje část teoretickou (kapitoly o historické gramotnosti, badatelské výuce, šesti konceptech historického myšlení, vymezení tématu Velké francouzské revoluce a jeho zpracování v historiografii, významu učebnic ve výuce) a praktickou (analýza a srovnání vybraných učebnic, pracovních sešitů a metodických příruček dle třech vybraných konceptů historického myšlení, návrh vlastní lekce na dané téma v rozsahu tří vyučovacích hodin zaměřené na rozvíjení historického myšlení žáků v oněch třech vybraných konceptech historického myšlení). Vzhledem k současnému stavu výzkumu učebnic dle Seixasových konceptů, který je velmi limitovaný, je metodika a výzkumné otázky vytvořena nově a do určité míry experimentálně. Výsledkem zkoumání této diplomové práce je fakt, že dané učebnice pro rozvoj historického myšlení žáků...
|
|
|
Markýz La Fayette a jeho vliv na americkou válku za nezávislost a Velkou francouzskou revoluci
Bílková, Alžběta ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována analýze životních osudů Markýze La Fayetta, francouzského šlechtice v době americké války za nezávislost a Velké francouzské revoluce. Součástí práce je stručný nástin jeho života před odplutím do Ameriky, poté následuje hlavní část práce, konkrétně jeho účasti v jednotlivých bitvách americké války za nezávislost, jeho osobitém vztahu k Georgi Washingtonovi, jeho návratu do Francie a působení ve francouzské police. Další část práce se pak věnuje jeho podílu na sepsání Deklarace práv člověka a občana a úloze ve Velké francouzské revoluci. V přiměřeném rozsahu pak bude následovat popis událostí masakru na Martově poli 17. července 1791, který předznamenal markýzův politický pád. Klíčová slova Velká francouzská revoluce, americká válka za nezávislost, La Fayette, Marie Joseph Paul Yves Roch Gilbert du Motier, markýz La Fayette; osvícenství, revoluce
|
|
| |
|
|
K otázce dramaturgie Kittlovy opery Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Česká operní produkce tzv. "předsmetanovského" období představuje doposud hudebními historiky nezaslouženě opomíjené téma. Cílem této práce je zčásti splatit onen dluh, a to ukázáním Kittlovy opery Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza (na libreto Richarda Wagnera podle románové předlohy Heinricha Königa Die hohe Braut) jako příkladu dokumentujícího kvalitní úroveň pražské scény poloviny století. Jádro práce je tvořeno dramaturgickou analýzou výsledného tvaru opery, jež postupuje ve třech hlavních krocích. 1. Nejdříve je ve světle Königova života představena hlavní myšlenka a její estetické uchopení v jeho románu. 2. Další kapitola se věnuje Wagnerovu libretu. Kromě ukázání rozdílnosti románové a operní estetiky je zde kladen důraz především na dramaturgické prostředky, s nimiž Wagner pracuje: různé využití lokálního koloritu (couleur locale), ansámblová čísla typu pezzo concertato, práce se specifickými časovými strukturami v opeře či alegorické využití technik spectacle d'optique. 3. Následující kapitola se snaží kriticky zhodnotit, do jaké míry se Kittlovi podařilo vystihnout Wagnerovu intenci, nebo, jinými slovy: do jaké míry se Wagnerův "básnický záměr" (dichterische Absicht) uskutečnil v Kittlově zhudebnění. Kittlova změna závěru opery je zde interpretována jako řešení, jež do značné míry...
|
|
| |
|
|
Francouzská revoluce a historiografie
Prouza, Jiří ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce se zabývá historiografií Francouzské revoluce. Mapuje její vývoj od samého počátku až do současnosti. Klade si za cíl objasnit hlavní přístupy a trendy interpretacích této zásadní události evropských i světových dějin. První kapitola popisuje rané interpretace - konzervativní, liberalistické, republikánské a socialistické, které vycházely především z politických postojů autorů a hledaly tak spíše "pravdu" politickou, než historickou. Druhá kapitola se zaměřuje na marxistický výklad, jenž revoluční historiografii dominoval po převážnou část 20. století. Hlavní teze ortodoxních marxistických historiků - koncept buržoazní revoluce, třídní boj a socioekonomický determinismus, jejichž nejvýznamnějším šiřitelem byl Soboul, začaly v 60. a 70. letech minulého století zpochybňovat anglofonní historici - např. Cobban, Taylor, Palmer. "Revizionismus", jemuž se věnuje třetí kapitola, se posléze přesunul i do francouzské historiografie (zejm. Furet). Teprve v 80. letech se revizionistickým historikům podařilo odsunout marxistickou ortodoxii na vedlejší kolej. Historická debata o Francouzské revoluci tím však neskončila. Jelikož se oprostila od marxistického dogmatismu, přitahovala zájem nových historiků - především historiků kulturních, historiků jazyka nebo historických antropologů. Tyto nejnovější...
|
|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Reakce na Velkou francouzskou revoluci v Anglii
Nováková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá reakcí na Velkou francouzskou revoluci v Anglii. První část přibližuje vnitřní a zahraniční politiku v Británii v období před pádem Bastily. Dále rozebírá ohlas revolučních událostí na politické scéně spojených s vyhlášení války. Zaměřuje se na tři významné politiky: Williama Pitta ml., Charlese Jamese Foxe a Edmunda Burkea. Závěrečná část se zabývá pozitivním i negativním vlivem revolučních myšlenek na anglická radikální hnutí v první polovině 19. století a nastiňuje názory vybraných radikálů, především Thomase Paina.
|
host ::
RSS.