|
|
Praha jako evropská operní křižovatka poloviny 19. století se zvláštním ohledem na osobnost J. F. Kittla
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent) ; Kopecký, Jiří (oponent)
Jednou ze zásadních změn, jež prodělala evropská operní produkce dlouhého devatenáctého století - kromě proměny hudební struktury, operní dramaturgie, vytváření kanonického repertoáru a dalších -, byla její internacionalizace: už to nebyla pouze italská opera coby mezinárodní operní idiom, nýbrž se v nadnárodním měřítku vzájemně ovlivňovaly různé operní tradice a žánry, mezi těmi nejvýraznějšími kromě italské ještě francouzská a německá (vynecháme-li poněkud stranou stojící tradici ruskou). Centrální tezi této disertační práce, promítající se do jejího názvu, lze formulovat následovně: Praha poloviny 19. století představovala operní křižovatku, jinými slovy: místo, kde se střetávaly různé operní proudy doby. To znamená dvojí: za prvé, pražský repertoár se internacionalizuje (provádění moderních děl různé provenience); za druhé, dramaturgie či poetika rozličných operních žánrů se promítá do děl domácích skladatelů. Dramaturgická analýza čtyř vybraných oper - Kittlových Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza, Die Bilderstürmer a Die Waldblume a Dessauerovy Lidwinny - dokládá ono druhé tvrzení. Do jaké míry libretista spoluvytváří a určuje skladatelovo zhudebnění opery, ukazuje případ opery Bianca und Giuseppe, jejíž libretista Richard Wagner svým podařeným libretem vnutil Kittlovi svou operní...
|
|
|
K otázce dramaturgie Kittlovy opery Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Česká operní produkce tzv. "předsmetanovského" období představuje doposud hudebními historiky nezaslouženě opomíjené téma. Cílem této práce je zčásti splatit onen dluh, a to ukázáním Kittlovy opery Bianca und Giuseppe oder Die Franzosen vor Nizza (na libreto Richarda Wagnera podle románové předlohy Heinricha Königa Die hohe Braut) jako příkladu dokumentujícího kvalitní úroveň pražské scény poloviny století. Jádro práce je tvořeno dramaturgickou analýzou výsledného tvaru opery, jež postupuje ve třech hlavních krocích. 1. Nejdříve je ve světle Königova života představena hlavní myšlenka a její estetické uchopení v jeho románu. 2. Další kapitola se věnuje Wagnerovu libretu. Kromě ukázání rozdílnosti románové a operní estetiky je zde kladen důraz především na dramaturgické prostředky, s nimiž Wagner pracuje: různé využití lokálního koloritu (couleur locale), ansámblová čísla typu pezzo concertato, práce se specifickými časovými strukturami v opeře či alegorické využití technik spectacle d'optique. 3. Následující kapitola se snaží kriticky zhodnotit, do jaké míry se Kittlovi podařilo vystihnout Wagnerovu intenci, nebo, jinými slovy: do jaké míry se Wagnerův "básnický záměr" (dichterische Absicht) uskutečnil v Kittlově zhudebnění. Kittlova změna závěru opery je zde interpretována jako řešení, jež do značné míry...
|
|
|
Hudební pole jako sociologický problém: Příspěvek k hudební sociologii.
Šochman, Martin ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Následující teoreticky orientovaná diplomová práce z hudebně-sociologické oblasti - jež obsahuje, jak je představeno v kapitole Hudebně-sociologická zkoumání, tradičně přinejmenším dvě rozdílné discipliny: hudební sociologii na jedné straně a sociologii hudby na straně druhé -, vycházejíc z koncepcí dnes již klasických autorů, si klade za cíl představit pojem hudební pole jakožto produktivní koncept umožňující netradiční - sociologicky založenou - analýzu hudebního díla, stejně jako hudebního života (institucí, atd.) Nejprve je představeno pojetí hudební sociologie (Musiksoziologie) německého myslitele Theodora Wiesengrunda Adorna, jež se - bazírujíc na "hudebně imanentní analýze" - snaží odhalit "to společenské" (das Gesellschaftliche) v hudbě. Další část práce je věnována jinému německému sociologovi - Norbertu Eliasovi -, s cílem představit jeho mozartovskou studii vysvětlujíc ji v kontextu civilizační teorie. Jádro práce tvoří kapitola Hudební pole, jež navazuje na úvahy francouzského sociologa Pierra Bourdieu: Vyšedši z jeho pojmu sociální pole (champ social), přináší samotnou koncepci hudebního pole, stejně jako se snaží kriticky propojit zdánlivě různé přístupy představené v kapitolách předcházejících a poukázat na jejich přednosti a slabiny. Klíčová slova Hudební sociologie, sociologie...
|
|
|
Bedřich Smetana: symfonická báseň "Tábor"
Šochman, Martin ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Následující bakalářská práce se zabývá Smetanovou symfonickou básní Tábor z několika úhlů pohledu: V první kapitole je vyložen fenomén dějinné recepce husitství v 19. století jako úrodné půdy pro vznik řady uměleckých děl, mimo jiné Smetanova Tábora. Jádro práce spočívá v následujících dvou kapitolách, v nichž je podána hudební analýza symfonické básně a vypořádání se s předchozími výklady této komposice (se zaměřením pozornosti na zdůvodnění motivace těchto - často velmi rozdílných - pohledů). V závěru práce je Tábor srovnán s jinou symfonickou básní, Lisztovou Hunnenschlacht.
|
|
| |
host ::
RSS.