|
|
Analýza střetů využívání údolní nivy malých vodních toků v urbánním prostředí
SCHWARZOVÁ, Šárka
Bakalářská práce shrnuje přehled současných poznatků o údolních nivách a jejich využívání. Pilotní studie se zabývá vymezením údolních niv pravostranných přítoků Vltavy na území Českých Budějovic a monitoringem hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality Vráteckého potoka. V práci jsou popsány střety mezi funkcemi a současným stavem využívání. Součástí práce je návrh projektu na monitoring niv zbývajících přítoků Vltavy - Dobrovodského potoka, Rudolfovského potoka a Hodějovického potoka.
|
|
|
Dlouhodobé populační trendy urbánních ptáků v Evropě a České republice
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Urbanizace je jedním z nejdůležitějších procesů provázejících lidskou civilizaci a zároveň neodvratně účinkuje na ekologická společenstva. Nejlépe prozkoumanou skupinou organismů ve vztahu k urbanizaci jsou ptáci. Různé druhy ptáků mají odlišnou schopnost se na život ve městech adaptovat, takže pro ně urbanizace funguje jako určitý environmentální filtr. Města se přitom velmi dynamicky mění, a proto se může také upravovat charakteristika tohoto environmentálního filtru, což by se mohlo projevit ve změnách početnosti druhů žijících v městském prostředí. Lze předpokládat, že doba, po kterou druh ve městech žije, bude mít vztah k jeho populačním změnám, konkrétně že druhy, které města kolonizovaly dříve, v současnosti vlivem proměn městského prostředí ubývají, zatímco noví kolonizátoři přibývají. Získal jsem trendy 95 běžných urbanizovaných druhů ptáků od roku 2000 do roku 2016 v 16 evropských zemích. Za pomoci místních ornitologických expertů jsem získal údaje o době urbanizace každého z těchto druhů v každé zemi a za odfiltrování vlivu devíti dalších ekologických znaků jsem k sobě tyto dvě proměnné vztáhl. Populační trendy ptáků měly statisticky průkazný vztah k době urbanizace, přičemž druhy urbanizované dříve ubývaly, zatímco nedávno urbanizované druhy přibývaly. To může být zapříčiněno např. tím,...
|
|
|
Extrémní hydrologické jevy v kontextu městského plánování
Klimeš, Zdeněk ; Dráb, Aleš (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo popsat známé extrémní hydrologické jevy a možné přístupy ke zmírnění jejich negativních dopadů. Práce byla zpracovávána jako rešerše literatury z různých úhlů pohledu na danou problematiku, ne pouze z jednostranného pohledu technického či ekologického. Postup byl systematický, od popisu historického vývoje problematiky přes definování globálních ekologických problémů, nástin legislativních podmínek a zpracované odborné literatury až po ukázky současných trendů. Vzhledem k šíři dané problematiky se práce dotýká detailněji pouze dílčích částí. Zaměřuje se na ukázky možných dílčích opatření a následné synergie těchto opatření z pohledu minimalizace dopadů extrémních hydrologických jevů.
|
|
| |
|
|
Slumy jako důsledek urbanizace chudoby v Africe
Černá, Karolína ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou slumů v Africe se zaměřením na její východní oblast. První část přináší informace o základních bodech této problematiky v teoretické rovině, kdy převážně využívá zahraniční publikace. Konkrétně se zde zaměřuje na vliv postkolonialismu, proces urbanizace a výskyt slumů. Druhá část dokládá danou situaci na příkladu slumů v Nairobi a Addis Abebě. Jejím hlavním záměrem je vystihnutí celkové kvality života místního obyvatelstva. Analýzu provádí na základě tří studií, jedna se vztahuje k Nairobi a dvě k Addis Abebě. Dále také hledá odpovědi na výzkumné otázky, které jsou uvedeny na jejím počátku. Celkové výsledky naznačují, že místní lidé žijí ve velmi špatných podmínkách, kdy nemají zajištěné adekvátní bydlení, přístup k infrastruktuře či vzdělání, a míra nezaměstnanosti dosahuje velice vysokých hodnot. Klíčová slova Urbanizace, chudoba, chudinské čtvrti, nerovnost, kapitál
|
|
|
Proměny městského osídlení na území Syropalestiny v období helénismu
Havlík, Jakub ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
V této práci si kladu za cíl představit městský prostor na území Syropalestiny a jeho proměny v období raného helénismu. Sledovaným časovým horizontem je doba od vlády Alexandra Makedonského, který na pozorované území vstoupil roku 333 př. n. l., až po sjednocení území pod vládu Seleukovců roku 200 př. n. l. Antiochem III.. V práci je nejprve zkoumána geografie pozorovaného prostoru a předložena jeho specifika z hlediska osídlení. V následujícím historickém výkladu se zaobírám dějinným vývojem oblasti s přihlédnutím k helénistické kolonizační činnosti. Ve druhé polovině práce se již věnuji především archeologické situaci. Skrze tu je zde popsáno osídlení v Syropalestině na konci perského období se zřetelem na regionální rozdíly. V logickém sledu pak dál zkoumám samotné aspekty proměn městského osídlení, které přicházejí s přelomem čtvrtého a třetího století před naším letopočtem, kdy byl sever země ovládán seleukovskou a jih ptolemaiovskou dynastií. Je zde též definován urbánní prostor období helénismu ve sledovaném prostoru a jeho specifika. Zejména jsou akcentovány rozdíly mezi severem a jihem.
|
|
|
Vliv urbanizace na kvalitu habitatu vodních toků.
Stádníková, Monika ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Zvýšení nepropustného pokrytí krajiny jako důsledek urbanizace mění přirozený cyklus vody. Změny ve tvaru a rozměrech městských toků a následné zhoršení kvality vody jsou nejvíce viditelné dopady zvýšené nepropustnosti. Větší četnost a prudkost záplav, eroze koryta a narušení vodních habitatu vyplývají z urbanizace povodí. Proměny vodního prostředí v návaznosti na hydrologické změny velmi ovlivňují fungování vodních toků.
|
|
|
Zvláštnosti právní úpravy ochrany životního prostředí ve městech
Erbenová, Kateřina Alžběta ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Fabšíková, Tereza (oponent)
Zvláštnosti právní úpravy ochrany životního prostředí ve městech Abstrakt Trendem moderní společnosti je urbanizace, jejíž součástí je přesun části obyvatelstva z venkovského prostředí do měst. Ruku v ruce s tímto trendem však dochází k vyšší koncentraci lidí ve městech, což vede ke zvýšenému spotřebovávání přírodních zdrojů, produkci znečišťujících látek a odpadů a dalším činnostem, které mají negativní vliv na městské životní prostředí. Tato diplomová práce se zabývá zvláštnostmi městského životního prostředí a právními nástroji, které mají města ke zlepšení tohoto životního prostředí k dispozici. Cílem práce bylo definovat pojem město jak z hlediska právního, tak urbanistického, a na základě této definice potom vymezit odlišnosti měst od zbytku území a vliv těchto odlišností na městské životní prostředí. Následně je věnována pozornost právní úpravě jednotlivých oblastí životního prostředí se zaměřením na městské oblasti. Cílem je popsat právní úpravu relevantní pro městské životní prostředí a nástroje ochrany životního prostředí, které mají města k dispozici. Z obsahového hlediska je práce rozdělena do tří částí. První část pojednává o pojmu město a jeho definici v právním řádu České republiky, ale i urbanistické definici tohoto pojmu, popisu typických znaků města a jeho specifik, a obecnému představení...
|
|
|
"Budiž světlo!" Veřejné osvětlení v českých městech v 19. a na počátku 20. století
Jelínek, David ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Pokludová, Andrea (oponent)
Fenomén zavádění veřejného osvětlení se v českých městech pojí především s nárůstem obyvatelstva v regionálně významných centrech průmyslu, obchodu, řemesla, nebo správy. Tato práce si na rozdíl od klasických historiografických monografií klade za cíl zkoumat, jakým způsobem k zavádění veřejného osvětlení docházelo, kdo se na něm podílel a co všechno se s tím pojilo. Za pomoci analýzy literárních pramenů, zejména pak novinových (jak celozemských, tak lokálních) článků a archivních záznamů se práce snaží poukázat na atributy světla nejen jako čistě praktického městského prvku, ale také jako nositele symbolických rovin bezpečnosti a pokroku. Ukázalo se, že světlo hrálo důležitou roli jako udržovatel bezpečnosti a svou přítomností předcházelo kriminálnímu jednání. Dále vyšlo najevo, že světlo chápáno jako projev civilizace, vzdělanosti a pokroku. Mít na ulicích veřejné osvětlení tedy nebylo otázkou pouze praktickou, ale mělo i svou rovinu symbolickou. To se také odráželo ve volebních programech místních politických stran. Nebyly to však obce, kdo vynaložil značné náklady na modernizaci světlené infrastruktury (založení plynáren, elektráren, položení potrubí), byly to soukromé subjekty, které s obcemi uzavíraly smlouvy na desetiletí. Poměrně záhy se však ukázalo, že se jedná o velmi výnosný podnik,...
|
|
|
Biodiverzita zelených střech
Matoušková, Kateřina ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Zelené střechy díky své multifunkčnosti nabízí zajímavé řešení mnoha problémů najednou. Na malé ploše přináší výhody lidem i přírodě. Tepelně izolují budovy, zlepšují lokální mikroklima a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Zvyšují kvalitu ovzduší a také pomáhají zadržovat vodu v krajině. V kombinaci se solárními panely a retenčními nádržemi mohou zelené střechy přispívat k modernímu trendu výstavby zelených - udržitelných - budov. Dále mohou sloužit k pěstování plodin a k rekreačním aktivitám. Kromě člověkem sázených rostlin vytváří zelené střechy prostor i pro volně rostoucí rostliny. Divoké rostliny mohou zelené střechy spontánně kolonizovat a tím rozšiřovat svůj areál výskytu. Přítomné rostliny vytváří životní prostor pro mnoho živočichů (především bezobratlých) a poskytují potravu opylovačům. Ptactvu slouží kromě potravních stanovišť i k hnízdění a jako odpočinkové místo během migrace. V této práci byl zhodnocen přínos zelených střech se zaměřením na podporu biodiverzity. V současnosti se však většina vědeckých studií zabývá výhodami zelených střech v souvislosti s ochranou životního prostředí či technickou stránkou realizace střech. Menší část studií zkoumá biodiverzitní funkčnost zelených střech. Mým cílem bylo zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují biodiverzitu zelených střech a...
|
host ::
RSS.