|
|
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Nikaragui po Kubánské revoluci
Černá, Kateřina ; Perutka, Lukáš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Nikaragui mezi lety 1961-1973. Při nástupu administrativy Johna F. Kennedyho v roce 1961 panovaly obavy z vývoje na Kubě a zejména možnosti, že podobný osud se bude opakovat ve státech Latinské Ameriky. Z tohoto znepokojení vznikl do té doby nejrozsáhlejší program zahraniční pomoci - Aliance pro pokrok. Přestože se jednalo o komplexní systém podpory zohledňující jak ekonomické, tak sociální otázky, výsledky Aliance jsou rozporuplné. Příkladem tomu byla i Nikaragua. K objasnění výsledků Aliance pro pokrok na příkladu Nikaraguy tato práce používá metodu případové studie. Syntézou literárních pramenů a sekundární literatury jsou vyhodnoceny jednotlivé cíle Aliance pro pokrok. První část práce se zabývá politickou situací Spojených států jak na domácí půdě, tak ve světovém měřítku. Druhá část práce popisuje charakter Aliance pro pokrok, naplnění jejích cílů a důsledky pro obyvatelstvo Nikaragujské republiky. Práce dochází k závěru, že v případu Nikaraguy, Aliance pro pokrok uspěla v ekonomické sféře. Drtivá většina sociálních otázek však zůstala nevyřešena a hlavní cíl Aliance, vymýtit bídu, nebyl nenaplněn.
|
|
|
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
|
|
|
The Trump Administration and Its Impact on Czech Foreign Policy
Bastlová, Renée ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem Trumpovy administrativy na českou zahraniční politiku. Cílem je analyzovat změny, ke kterým došlo, a vysvětlit, co znamenaly pro Českou republiku. Práce k dosažení svých cílů využívá metodu zahraničněpolitické analýzy. Prezident Trump ve své kampani kritizoval multilateralismus a zdůrazňoval nevýhodné postavení USA v transatlantických vztazích. Vystoupil z řady multilaterálních organizací a uvalil cla na evropský dovoz do USA, čímž omezil volný obchod. Mimo jiné prezident Trump používal agresivní styl, když vyzíval členské země NATO k dodržování slibu přispívat dvěma procenty HDP na společnou obranu. Trumpův přístup k transatlantickým vztahům představoval výzvu, jelikož jeho kroky byly v rozporu s hlavními cíli české zahraniční politiky, jimiž jsou bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou asymetrické, a proto se Česká republika musí přizpůsobovat změnám v zahraniční politice USA. Na druhou stranu kvůli rostoucímu vlivu Číny a Ruska zvýšily USA svou přítomnost ve střední a východní Evropě. Tato pozornost vyústila ve vedoucí postavení České republiky v jednáních o 5G. Zároveň se otevřel prostor pro vytvoření nové agendy české zahraniční politiky. Vztahy se v daném období ani výrazně nezhoršily, ani nezlepšily.
|
|
|
Role poradců v americké zahraniční politice
Blažek, Jiří ; Klepárník, Vít (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Role poradců v americké zahraniční politice má za cíl popsat roli poradce pro otázky národní bezpečnosti. Pohybujeme se v kontextu tvorby politických rozhodnutí (decision-making process) v prezidentském systému Spojených států amerických. Práce je v koncepční části metodologicky vystavěna na jednotlivých typologiích prezidentského řízení amerických administrativ. Popisuje vývoj této disciplíny, která se v americkém akademickém prostředí zkoumá v rámci analýzy zahraniční politiky (Foreign Policy Analysis). Koncepční schéma prezidentského řízení je vystavěno s použitím typologií, které rozpracovali autoři Johnson, George a Mitchell. Teoretické vymezení rolí poradců poskytují modely, jejichž autory jsou Mulcahy, Crabb a Hönig. Práce kombinuje tyto teoretické mřížky a vysvětluje vývoj typologií prezidentského řízení. Problematická specifika Mitchellovy typologie jsou rovněž podrobena kritice. Pomocí teoretických modelů pak práce provádí analýzu empirické reality. Analytická část práce je vystavěna s použitím dvou případových studií, které popisují roli poradce pro otázky národní bezpečnosti v rámci klíčových deliberací prezidentských administrativ, které vedli William J. Clinton (reakce na konflikt v Bosně) a George W. Bush (příprava zásahu v Iráku). Cílem práce je aplikace teorie...
|
|
|
Porovnání zahraniční politiky USA vůči Izraeli: Od George W. Bushe k Baracku Obamovi
Jandus, Lukáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním přístupu George W. Bushe a Barracka Obamy k Izraeli. Porovnání provádí ve dvou klíčových aspektech americko-izraelských vztahů, kterými je izraelsko-palestinský mírový proces a americká ekonomická a vojenská podpora Izraele. Práce zkoumá rozdíly v koncepci zahraniční politiky obou prezidentů vůči Izraeli, se zaměřením na vztah George W. Bushe a Barracka Obamy s jejich Izraelskými protějšky, Arielem Sharonem a Benjaminem Netanjahu. Zahraniční politika vůči Izraeli je pak zasazena do širšího rámce politiky na Blízkém východě. Izraelsko-palestinský konflikt je neoddělitelnou součástí zahraniční politiky USA vůči Izraeli a práce je tomu uzpůsobena. Práce je zaměřena první prezidentské období Barracka Obamy a celé období George W. Bushe, avšak s důrazem právě na první období, které bylo pro americko-izraelské vztahy významnější.
|
|
| |
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.