|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Problematika rozkrádání a s ním spojené patologické jevy v období přestavby (1986-1989) na stránkách Rudého práva
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(rozkrádání) Tato diplomová práce sleduje způsob, jakým byla v Rudém právu, tiskovém orgánu ÚV KSČ, v letech 1986 - 1989 prezentována problematika rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v Československu, případně jaké rozpory se v této prezentaci objevily. Vlastnímu jádru práce bude předcházet pohled na rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví z hlediska práva - s důrazem na definici socialistického majetku v ústavě, daného trestného činu v trestním zákoně, pohledu právnické literatury na společenskou nebezpečnost daného jednání, zde reprezentovanou časopisem Socialistická zákonnost. Autor se následně zaměří na to, jakým způsobem byla problematika rozkrádání (ale také ochrany) socialistického majetku vztahována ke Komunistické straně Československa (respektive jejím funkcionářům), vedoucím hospodářským pracovníkům a řadovým zaměstnancům, což bude dokumentovat na konkrétních případech. V závěru bude autor srovnávat články RP s některými empirickými poznatky - ve vztahu k výzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu o kázni a kontrole na pracovištích, ve vztahu ke statistikám o hospodářské trestné činnosti, zmíněné v německy psaném textu Tomáše Vilímka o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i ve vztahu k problematice anonymních dopisů,...
|
|
|
Náboženské sekty v Československu v 50. letech 20. století
Hemza, Tomáš ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou náboženských sekt v Československu v 50. letech 20. století. Úvodním předmětem zájmu jsou nová náboženská hnutí v Československu. Jedná se zejména o svědky Jehovovy, adventisty, mormony, darbisty a další náboženská hnutí. Klíčovým tématem diplomové práce je pojem náboženská sekta. Diplomová práce se zabývá tím, která nábožná hnutí byla označena jako náboženské sekty. Dále se zabývá přístupem státního aparátu, bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa vůči náboženským sektám. Pozornost je taktéž věnována specifické problematice odpírání vojenské služby. V závěru je nastíněn obraz náboženských sekt v periodicích. Práce informačně čerpá za prvé z primárních pramenů uložených v Národním archivu České republiky, Archivu bezpečnostních složek a Vojenském historickém archivu, za druhé pak ze sekundární historiografické a sociologické odborné literatury.
|
|
| |
|
|
What preceded the Prague Spring? Diversification in the Communist Party between 1954-1968.
Škvarkovská, Tatiana ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Táto práca sa zaoberá vývojom na československej politickej scéne a predovšetkým v Komunistickej strane Československa v období 1953-1969. Jedným z hlavných znakov tohto obdobia je čiastočné uvoľnenie komunistického režimu, čo umožnilo formovanie a reprezentáciu politických skupín a hnutí, ktoré mali záujem o spoluprácu na formovaní politiky krajiny s vedúcou stranou. Práca sa sústreďuje na najväčšie a najvýraznejšie skupiny, ktoré by sa v tomto období mohli považovať za opozičné, ale aj na jednotlivé skupiny vznikajúce priamo v KSČ, ktoré mali naozajstný vplyv na politické dianie. Práca je rozdelená na 6 hlavných kapitol. V úvode sa zaoberá ideológiou strany, jej vznikom, formovaním a cestou k moci. Ďalej sa venuje roku 1953 a vývoju v nasledujúcom období, ktorý bol významným mílnikom v období komunistickej vlády nie len v Československu, ale aj naprieč ostatnými krajinami ZSSR. Nasledujúce kapitoly sa venujú jednotlivým prevažne politickým skupinám, ktoré v tomto období vznikli alebo obnovili svoju činnosť, či už v strane alebo mimo nej. V závere sa nachádza zhrnutie skúmaných udalostí.
|
|
|
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
|
|
|
Institucionální změny orgánů ÚV KSČ v letech 1951 až 1953
Slanina, Daniel ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je představit institucionální změny orgánů ústředního výboru Komunistické strany Československa v letech 1951 až 1953, a to za pomocí znalostí získaných ze sekundární literatury vztahující se k danému tématu a studiem archivních dokumentů. Práce bude zahájena krátkou historickou kontextualizací, na kterou naváže část věnující ústřednímu výboru Komunistické strany a jeho orgánům. Následně již bude pozornost věnována samotným institucionálním změnám orgánů ústředního výboru, které budou zasazeny do kontextu vnitrostátních událostí a dění ve východním bloku. Klíčová Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
Matka - televizní seriál, který se nepovedl. Využití ideologie a propagandy v dramatické tvorbě
Gregorová, Gabriela ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
- seriál Matka Tématem diplomové práce je zakódování ideologického sdělení v normalizačních seriálech Československé televize, konkrétně v seriálu Matka. Televizní devítidílná sága byla natočena v roce 1975 u příležitosti XV. sjezdu Komunistické strany Československa, který byl naplánovaný na duben 1976. Většina normalizačních seriálů měla jedno společné - prostřednictvím příběhu obyčejných lidí, s nimiž se mohli diváci snadno identifikovat, předávaly divákům postoje, výklad dějin či systém pravidel prizmatem vládnoucí strany. Teoretická část sestává z objasnění pojmů ideologie a propaganda, dále je reflektována historie Československé televize a jejího významu jako jednoho z nejmocnějších nástrojů propagandy v období normalizace. Vzhledem k faktu, že velmi účinné byly v tomto směru divácky velmi oblíbené televizní seriály, jsou v teoretické části analyzovány jejich podstata i tematické zaměření v kontextu společenského klimatu. Použitou metodologií pro identifikaci a interpretaci zabudovaného ideologického sdělení v seriálu je kvalitativní obsahová analýza, konkrétně diskurzivní analýza vybraných dějových zápletek, a to podle Jamese Paula Geeho a Normana Clougha s cílem popsat jednotlivá sdělení divákům. Seriál Matka se vysílal pouze jednou, po svém prvním uvedení na televizní obrazovky se už nikdy...
|
host ::
RSS.