|
| |
|
|
Projektové vyučování ve výuce historických témat v hodinách výchovy k občanství (Pracovní tábor Terezín)
POUZAROVÁ, Iveta
Diplomová práce se zabývá projektovou výukou v hodinách občanské výchovy při výuce historických témat. Současné volání po eliminaci faktografických údajů a pozitivistického přístupu ve vyučovacím procesu nalézá rovněž živnou půdu v projektové výuce, jež uspořádává zcela jinak, než bylo obvyklé v systému vyučovacích předmětů učební látku, přičemž žáci nemají tradiční povinnost vyslechnout si výklad učitele doplněný názornými ukázkami, zapamatovat si látku a umět ji reprodukovat. Práce je rozdělena do dvou částí, analytické, jež se bude zabývat podstatou projektového vyučování, jeho historií a využitím v hodinách občanské výchovy. Autorka se dále zaměřuje na to, jak má vypadat exkurze a jak postupovat při její samotné realizaci. Součástí analytické části je také historie pracovního tábora Terezín. V praktické části se autorka zaměřuje na využití těchto poznatků ve vyučovacím procesu, zařazuje pomocí Školních vzdělávacích programů konkrétních škol výuku holocaustu do příslušného ročníku a popisuje odbornou exkurzi, kterou absolvovaly dané školy, jejíž zhodnocení probíhá na základě kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Historie textilní továrny "Bedřich Reich" v České Skalici
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce mapuje historii mechanické tkalcovny Bedřicha Reicha, založené na přelomu 19. a 20. století v České Skalici, textilním východočeském kraji, jeho otcem Karlem Reichem. Z historických pramenů východočeského archivu jsou v práci uvedeny dokumenty týkající se založení továrny, stavební plány, účetní statistiky a fakta týkající se samotné výroby textilu. V samostatné kapitole je představen příběh židovské rodiny Bedřicha Reicha, zobrazující idylický meziválečný život, v době protektorátu však tragicky poznamenaný arizací továrny a transportem celé rodiny do Terezína a Osvětimi. Klíčové období nastává po skončení války, kdy se dcera Bedřicha Reicha, Eva, jako jediná vrátila z koncentračních táborů zpět do České Skalice. V letech 1945-1989 byla továrna pod tzv. národní správou, poté součástí národního podniku Lina Jaroměř a později Mileta Hořice v Podkrkonoší. Závěrečná část práce se týká počátku devadesátých let, kdy byla továrna v rámci restitucí navrácena paní Reichové - Zelené.
|
|
|
Slovenští Židé v Terezíně, Sachsenhausenu, Ravensbrücku a Bergen- Belsenu, 1944/1945
Putík, Daniel ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent) ; Nižňanský, Eduard (oponent)
Tématem práce jsou osudy asi 5 tisíc mužů, žen a dětí převážně židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 okupačními orgány nacistického Německa ze Slovenského štátu do koncentračních táborů Sachsenhausen, Ravensbrück, Bergen-Belsen a Terezín. Cílem práce je rekonstrukce počtu a identity deportovaných, okolností jejich zatýkání, deportace, věznění a osvobození a významných faktorů rozhodujících o přežití či smrti osob, jež se v době německé okupace Slovenska staly oběťmi rasově motivovaného pronásledování. Na základě obsahové a komparativní analýzy poznatků získaných studiem archivních dokumentů, mluvených i písemných svědectví přeživších a v omezené míře i sekundární literatury se autor snaží vysvětlit jednání pachatelů a obětí i obecnější historické souvislosti sledované kapitoly v dějinách fašistické Slovenské republiky. Z rozboru dokumentů mapujících protižidovská opatření německých bezpečnostních orgánů prováděná na Slovensku za pomoci místních kolaborantů vyplývají i obecnější poznatky k vývoji nacistické politiky "konečného řešení židovské otázky" v Německé říši a jí ovládaných evropských zemích v závěrečném období války. Cílem práce je rovněž rozšířit spektrum pohledu na sledované téma o specifika zkušenosti pamětníků. Pozornost je proto věnována i analýze a...
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
Praktikování židovských svátků v Terezíně
Zunová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hocká, Eva (oponent)
Bakalářská práce Praktikování židovských svátků v Terezíně pojednává o židovské otázce v první polovině dvacátého století s důrazem na válečná léta druhé světové války. V počáteční fázi své práce se věnuji vývoji Židů na našem území, základní klasifikací různých židovských skupin a situaci těsně před válkou, kdy docházelo k antisemitským bouřím. Následuje charakteristika Terezína od počátku až po osvobození v roce 1945. Nedílnou součástí této práce je charakteristika nejdůležitějších židovských svátků a tradic. Cílem bakalářské práce je snaha o přesunutí získaných poznatků do prostředí terezínského ghetta, což by mělo být jádrem celé práce. Informace ohledně této problematiky jsem čerpala z archivu vizuální historie Malach, kde je uloženo několik desítek tisíc výpovědí přeživších obětí a z odborné literatury týkající se této problematiky. Ve své práci jsem dospěla k závěru, že se svátky ve ztížených podmínkách ghetta slavily, i když většinou pouze symbolicky modlitbami nebo společným vzpomínáním. Paradoxem jsou svátky postní, kdy není potřeba nic více, než nekonzumovat potraviny, a i na tyto tradice židovští pamětníci vzpomínají. Celá práce by měla poskytnout základní orientaci v židovské problematice počátku dvacátého století, připomenout židovské svátky a tradice a následně dokázat praktikování...
|
|
|
Hanuš Hachenburg 1929 -1944
Pražák, Daniel ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje osudu židovského básníka Hanuše Hachenburga, který byl ve svých 14 letech zavražděn v plynové komoře v Osvětimi-Březince. Ve své první části práce mapuje jeho život od jeho nejasného dětství s rodiči, života v sirotčinci a transportu do Terezína až do pobytu v Osvětimi-Březince. Na život v Terezíně bude brán větší zřetel, zejména s ohledem k jeho tvorbě v chlapeckém časopise Vedem. V závěru této části je popsán život v Terezínském rodinném táboře a jeho fungování. Druhá část práce je věnována druhému životu Hanuše Hachenburga. Autor v ní popisuje projekty a jejich výsledky, které se věnovaly osobě Hanuše Hachenburga v posledních pěti letech. KLÍČOVÁ SLOVA Terezín, holocaust, Osvětim, poezie, Vedem, Hanuš Hachenburg
|
|
|
Podzemní nacistická továrna Richard ve vzpomínkách bývalých vězňů
Bursíková, Barbora ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podzemní nacistickou továrnou Richard z pohledu vězňů koncentračního tábora v Litoměřicích a Malé pevnosti, kteří v podzemí pracovali. Zaměří se na život a výrobu v podzemí, denní režim, pracovní podmínky, ale především na pocity a dojmy vězňů samotných. Hlavním zdrojem pro práci budou sepsané vzpomínky vězňů, uložené v Památníku Terezín. Pozornost bude věnována i historii továrny a koncentračního tábora v Litoměřicích a v závěru bude zamyšlení nad problematikou továrny dnes a postoj města k budoucnosti tohoto místa.
|
|
|
Terezínské deníky v projektové výuce
Jordánová, Helena ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím deníků z terezínského ghetta v projektové výuce. Jejich využití má být umožněno prostřednictvím série pracovních listů určených pro projektové vyučování. Přínos a úspěšnost vytvořených listů byly zjišťovány na několika skupinách žáků základních a středních škol. První kapitola práce je věnována teoretickému seznámení s problematikou projektů a projektového vyučování, následující kapitola pojednává o historii Terezína, třetí kapitola se zabývá terezínskými deníky a jejich autory, ve čtvrté kapitole jsou umístěny úryvky deníků, zařazené do příslušného historického kontextu. Do poslední kapitoly práce jsou zařazeny pracovní listy vytvořené na základě úryvků z výše uvedených deníků, jejich řešení a také hodnocení listů z hlediska jejich úspěšnosti u žáků. Poslední stránky práce jsou věnovány seznamu příloh a seznamu použité literatury a elektronických zdrojů. Práce na základě výkonů žáků při práci s listy dokazuje, že deníky jsou vhodným pramenem pro tvorbu pracovních listů o každodenním životě v Terezíně, do výuky přinášejí nové možnosti práce i širší pohled na probíranou problematiku.
|
|
|
A poet Ilse Weber and her destiny in the War II
Čížková, Helga ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Knoll, Ursula (oponent)
Diplomová práce se zabývá osudem zapomenuté židovské básnířky Ilse Weber (1903- 1944). První část analyzuje vývoj literatury holocaustu a politicko-kulturní reflexi vyhlazení evropských Židů. Druhá část nastiňuje dějiny židovského osídlení v Českých zemích od středověku po druhou světovou válku. Následující dvě kapitoly pojednávají o osobnosti Ilse Weber a o jejím díle. Narodila se v německy mluvící rodině ve Vítkovicích (dnešní část Ostravy) a psala již od útlého mládí básně, písně, pohádky a divadelní hry pro děti. Během svého pobytu v Terezíně napsala okolo šedesáti básní, které se podařilo zachránit. Její verše jsou výmluvným svědectvím o životě a utrpení v ghettu. Zatímco manžel a starší syn Ilse Weber válku přežili, ona a mladší chlapec byli zavražděni v plynové komoře v Osvětimi v říjnu 1944. Tato u nás téměř neznámá spisovatelka oplývala jedinečným citem pro zachycení okamžiku a nálady a dodávala svou tvorbou naději mnoha spoluvězňům. KLÍČOVÁ SLOVA Holocaust, druhá světová válka, literatura, Židé, Terezín.
|
host ::
RSS.