|
|
Stres a syndrom vyhoření sester na dětských lůžkových odděleních
Rážová, Hana ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Průšová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Stres a syndrom vyhoření u sester na dětských lůžkových odděleních"se zabývá problematikou stresového prostředí ve zdravotnictví, které přispívá ke vzniku syndromu vyhoření. Cílem práce je přinést výstižný přehled o stresovém vytížení a syndromu vyhoření u sester, které pracují na dětských lůžkových odděleních a analyzovat jejich přístup k dané problematice. Teoretická část práce se věnuje stručným definicím, které popisují stres, soucit se sebou samým - tzv. sebesoucit a v poslední řadě syndrom vyhoření. Všechny tyto fenomény jsou dále interpretovány, jakým způsobem ovlivňují sestry ve zdravotnictví. V empirické části práce je podrobně popsána metodika práce a výsledky vlastní práce. Metodou výzkumného šetření byl dotazník složen ze čtyř částí - anamnestický dotazník, Škála vnímaného stresu (PSS), Škála sebesoucitu (SCS) a Škála vyhoření (CBI). Tento dotazník byl distribuován ve Fakultní nemocnici v Motole na dětských lůžkových odděleních a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 107 správně vyplněných dotazníků. Z výsledků práce vyplývá, že 63, 55 % respondentů z celkového souboru zažívá míru stresu s označením "Mírný stres". Úroveň sebesoucitu, kterou k sobě chová nejvíce respondentů (62, 62 %), nese označení "Střední úroveň". Vyhoření podléhá, z celkového souboru, 43, 23...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Well-being studentů pedagogických fakult a prevence syndromu vyhoření
Bílková, Nikola ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou well-beingu vysokoškolských studentů z pedagogických fakult po celé ČR. Cílem teoretické části bylo představení a vymezení konceptu well-beingu z pohledu nejznámějších teorií a popsat co konkrétně definuje well-being vysokoškolských studentů. Pro orientaci bylo stručně popsáno vývojové období, které odpovídá studiu na vysoké škole. Dále se teorie zaměřuje na stresory vysokoškolského studia a na to jaké copingové strategie jsou pro studenty efektivní či nikoli. Praktická část byla provedena kvalitativně. Jejím cílem bylo prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů popsat zkušenost 7 studentů z pedagogických fakult. Data z rozhovorů byla dále analyzována a interpretována pomocí reflexivní tematické analýzy. Výstupem výzkumu jsou 4 nejvýznamnější témata vázané na well-being studentů. Z výzkumu vychází, že motivace a přístup ke studiu jsou stěžejní pro pociťovaný well-being studentů. Také že vztahy a podpora nejvíce pomáhají studentů při cestě studiem. V neposlední řadě, že nejsilnějším stresorem pro studenty je časová náročnost. Z výzkumu vyplývají také doporučení pro univerzity, konkrétně více propagovat své podpůrné služby, s tím že pro nejefektivnější prevenci vyhoření se musí o služby zajímat i sami studenti. KLÍČOVÁ SLOVA Well-being, pozitivní...
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání
Kratochvílová, Lenka ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání je zjistit, jaká je míra výskytu syndromu vyhoření u učitelů v předškolním vzdělávání. Dalším cílem je zjistit, jaké formy prevence syndromu vyhoření oslovení učitelé využívají. Práce se skládá z části teoretické a z části empirické. Hlavním záměrem teoretické části je seznámit čtenáře s problematikou stresu a syndromu vyhoření v souvislosti s profesí učitele v předškolním vzděláváním. Teoretická část je rozdělena na šest hlavních kapitol, které se přímo týkají zvoleného tématu. V praktické části práce jsou poznatky z části teoretické ověřeny kvantitativní metodou, formou dotazníkového šetření a zároveň metodou kvalitativní, formou osobních rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 234 respondentů, učitelek a učitelů z mateřských škol po celé České republice. V rámci dotazníkového šetření byl využit standardizovaný dotazník MBI a dotazník vlastní konstrukce. Dotazník MBI zkoumá syndrom vyhoření ve třech dimenzích - emocionální vyčerpání, depersonalizace a osobní uspokojení. Výsledky šetření ukázaly, že si respondenti nejlépe vedli v oblasti depersonalizace, přičemž 72 % z nich uvedlo nízkou úroveň depersonalizace. Oproti tomu v oblasti osobního uspokojení celkem 113 respondentů vykazuje nízké osobní...
|
|
|
Role kolegiálního sdílení v prevenci syndromu vyhoření u začínajících učitelů základních škol
Faitová, Martina ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na roli kolegiálního sdílení jako prevence rozvinutí syndromu vyhoření u začínajících učitelů na základních školách. Cílem práce je analyzovat, jak kolegiální sdílení může přispět k ochraně začínajících učitelů před vyhořením a jaké jsou jeho přínosy z hlediska profesního rozvoje a psychické pohody. Práce se také zaměřuje na identifikaci rizikových faktorů spojených s učitelským povoláním a jejich vliv na rozvoj syndromu vyhoření. V rámci výzkumné části byly využity kvalitativní metody, konkrétně polostrukturované rozhovory se začínajícími učiteli. Respondenti byli vybráni na základě příležitostného výběru, kdy respondenti jsou začínající učitelé na ZŠ. Získaná data byla analyzována tematickou analýzou s využitím kódování a identifikace klíčových témat. Výsledky výzkumu ukázaly, že kolegiální sdílení hraje důležitou roli ve vytváření podpůrného prostředí pro začínající učitele. Kolegové a kolegyně se stávají důležitými zdroji podpory, sdílení zkušeností a poradenství. Tato forma podpory pomáhá snižovat stresové faktory spojené s učitelskou prací a přispívá k prevenci rozvinutí syndromu vyhoření. Zároveň se ukázalo, že kolegiální sdílení přináší profesní růst a rozvoj, posiluje sebevědomí a pocit sounáležitosti mezi učiteli. Výsledky této práce mají důležitý význam...
|
|
|
Psychohygiena zdravotnického záchranáře
POSPÍŠILOVÁ, Erika
Tato studie se zaměřuje na psychohygienu zdravotnických záchranářů s cílem porozumět profesní náročnosti na jejich duševní zdraví a pohodu. V rámci práce bylo analyzováno faktory stresu, syndrom vyhoření, duševní zdraví. Vliv stresu na jeho osobu, duševní hygienou a sebepéčí. Hlavním cílem práce bylo zjištění vnímání psychické náročnosti práce zdravotnických záchranářů vpřednemocniční péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku duševních poruch, vlivu stresu a jeho působení na zdravotnické záchranáře. Praktická část nalézá odpovědi na předem stanovené hypotézy prostřednictvím výzkumu. Výzkum byl založený na dotazníkovém šetření, které bylo umístěno mezi zdravotnické záchranáře. Na základě výzkumu jsme zjistili, že mnoho záchranářů trpí stresovými situacemi spojenými s jejich prací, což může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví a pohodu. Neprokázali jsme žádný signifikační rozdíl ve vnímání psychické náročnosti mezi pohlavími. Nebyl zjištěn rozdíl vnímání psychické náročnosti z pohledu délky praxe. Zjistili jsme, jaké různé aktivity zdravotničtí záchranáři provádějí pro svoji duševní hygienu. Výsledky naznačují, že poskytování podpory pro zvládání stresu a péči o duševní zdraví je nezbytné pro zdravotnické záchranáře v jejich profesním životě. Závěry této studie mohou přispět k lepšímu porozumění záchranářů a podpory jejich duševního zdraví a pohody v pracovním prostředí. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů také uvedena doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů, které jsou odvozena z nalezených poznatků.
|
|
|
Psychohygiena a stres sociálních pracovníků
CHOVANCOVÁ, Lucie
Práce se zabývá psychohygienou a stresem sociálních pracovníků, který na ně působí při výkonu jejich práce. Teoretická část charakterizuje práci sociálního pracovníka, jeho náplň a metody sociální práce. Dále popisuje psychickou zátěž v podobě stresu, frustrace, konfliktu a syndromu vyhoření, který může nastat při velkém vlivu výše zmíněných zátěží. Poslední kapitola teoretické části se zabývá pravidly a prostředky psychohygieny, které lze využívat v sociální práci. Praktická část obsahuje výzkum, který je realizovaný pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 5 respondentkami, které se v sociální oblasti pohybují více jak 10 let. Výzkum je zaměřený na vliv nároků, které jsou na pracovníky kladeny při výkonu jejich práce, na povědomí psychohygieny jejich prostředků a možné prevence proti stresu, pracovní zátěži a syndromu vyhoření.
|
host ::
RSS.