|
|
Subjective well-being and the individual material situation in Central Europe: A Bayesian network approach
Švorc, Jan ; Vomlel, Jiří
The objective of this paper is to explore the associations between the subjective well-being (SWB) and the subjective and objective measures of the individual material situation in the four post-communist countries of Central Europe (the Czech Republic, Hungary, Poland, and Slovakia). The material situation is measured by income, relative income compared to others, relative income compared to one’s own past, perceived economic strain, financial problems, material deprivation, and housing problems. Our analysis is based on empirical data from the third wave of European Quality of Life Study conducted in 2011. Bayesian networks as a graphical representation of the relations between SWB and the material situation have been constructed in five versions. The models have been assessed using the Bayesian Information Criterion (BIC) and SWB prediction accuracy, and compared\nwith Ordinal Logistic Regression (OLR). Expert knowledge, as well as three different algorithms (greedy, Gobnilp, and Tree-augmented Naive Bayes) were used for learning the network structures. Network parameters were learned using the EM algorithm. Parameters based on OLR were learned for a version of the expert model. The Gobnilp model, the Markov equivalent to the greedy model, is BIC optimal. The OLR predicts SWB slightly better than the other models. We conclude that the objective material conditions' influence on SWB is rather indirect, through the subjective situational assessment of various aspects related to the individual material conditions.
|
|
|
Bayesian Networks for the Analysis of Subjective Well-Being
Švorc, Jan ; Vomlel, Jiří
We use Bayesian Networks to model the influence of diverse socio-economic factors on subjective well-being and their interrelations. The classical statistical analysis aims at finding significant explanatory variables, while Bayesian Networks can also help sociologists to explain and visualize the problem in its complexity. Using Bayesian Networks the sociologists may get a deeper insight into the interplay of all measured factors and their influence on the variable of a special interest. In the paper we present several Bayesian Network models -- each being optimal from a different perspective. We show how important it is to pay a special attention to a local structure of conditional probability tables. Finally, we present results of an experimental evaluation of the suggested approaches based on real data from a large international survey. We believe that the suggested approach is well applicable to other sociological problems and that Bayesian Networks represent a new valuable tool for sociological research.
|
|
|
Citová vazba k rodičům a její vliv na úroveň osobní pohody (well-being) adolescentů
Štětinová, Tereza ; Křížová, Ivana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat problematiku citové vazby k rodičům a její vliv na subjektivní well-being adolescentů. Teoretická část se v úvodu věnuje specifikům vývojového období střední adolescence. Následně představuje stěžejní myšlenky konceptů citové vazby a osobní pohody. U obou témat je dále kladen důraz na rozdíly mezi pohlavími a proměny citové vazby i osobní pohody v průběhu celého života jedince. Praktická část se za využití kvantitativních metod v podobě dotazníkového šetření zaměřuje na souvislost citové vazby k rodičům a well-beingu adolescentů. Usiluje o komplexní uchopení daného tématu, a z toho důvodu se věnuje také analýze rozdílů mezi dívkami a chlapci a mateřskými a otcovskými vazbami. Výsledky výzkumného šetření přinášejí zajímavá zjištění. U dívek se potvrzuje souvislost well-beingu a citové vazby k matce i k otci, v případě chlapců se však předpokládaná pozitivní korelace neprokázala ani u jednoho z rodičů. Analýza genderových rozdílů dále ukazuje, že se chlapci a dívky výrazně neliší v kvalitě citové vazby k matce, ale lze mezi nimi zaznamenat rozdíly v citové vazbě k otci. Dívky se svými otci navazují oproti chlapcům méně kvalitní vztahy. Rozdíly mezi dívkami a chlapci v míře pociťovaného subjektivního well-beingu nalezeny nebyly.
|
|
|
Cross-Country Analysis of Life Satisfaction
Stehlíková, Zuzana ; Janhuba, Radek (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent)
Táto bakalárska práca študuje závislosti medzi subjektívne vnímaným blahobytom a ekonomickými, politickými a sociálnymi charakteristikami jednotlivých krajín. Študujeme ich vplyv na tri zložky subjektívne vnímaného blahobytu - spokojnosť do životom, pozitívne emócie a negatívne emócie. Najprv s pomocou dát, ktoré obsahujú skoro všetky krajiny sveta a potom použijeme podrobnejšie Európske dáta. Na štúdium oboch dát využívame panelové modely. Výsledky ukazujú, že sme viac schopní vyjadriť pomocou nezávislých premenných zmeny v závislej premennej spokojnosť so životom v porovnaní s premennými pozitívne emócie a negatívne emócie. V prvom dátasete sme zistili, že najdôležitejšími determinantami spokojnosti so životom sú HDP na obyvateľa, zdravie, sloboda, politická situácia a sociálna podpora. Ďalej, pomocou Európskych dát sme zistili, že univerzitné vzdelanie a šťastie sú negatívne korelované. Výsledky taktiež poukázali na fakt, že ženské zastúpenie v národnom parlamente je dôležitým determinantom spokojnosti so životom. Teda, rovnosť medzi pohlaviami hrá dôležitú úlohu v rozvinutých krajinách. Klíčová slova Subjektívne vnímaný blahobyt, Šťastie, Spokojnosť so životom, Pozitívne emócie, Negatívne emócie, Ekonómia
|
|
|
Employing Bayesian Networks for Subjective Well-being Prediction
Švorc, Jan ; Vomlel, Jiří
This contribution aims at using Bayesian networks for modelling the relations between the individual subjective well-being (SWB) and the individual material situation. The material situation is approximated by subjective measures (perceived economic strain, subjective evaluation of the income relative to most people in the country and to own past) and objective measures (household’s income, material deprivation, financial problems and housing defects). The suggested Bayesian network represents the relations among SWB and the variables approximating the material situation. The structure is established based on the expertise gained from literature, whereas the parameters are learnt based on empirical data from 3rd edition of European Quality of Life Study for the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia conducted in 2011. Prediction accuracy of SWB is tested and compared with two benchmark models whose structures are learnt using Gobnilp software and a greedy algorithm built in Hugin software. SWB prediction accuracy of the expert model is 66,83%, which is significantly different from no information rate of 55,16%. It is slightly lower than the two machine learnt benchmark models.
|
|
|
Happiness and Income
Machová, Veronika ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Pertold-Gebicka, Barbara (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi průměrným národním subjektivně vnímaným blahobytem a třemi ekonomickými faktory - příjmem (vyjádřeným jako hrubý domácí produkt [HDP] na obyvatele), nezaměstnaností a ekonomickou svobodou - uplatněním metod fixních efektů (fixed effects), náhodných efektů (random effects) a korelovaných náhodných efektů (correlated random effects) na panelových datech pro země z celého světa, které jsou rozděleny do tří skupin na základě jejich úrovně vývoje. Jsou použita dvě měřítka subjektivně vnímaného blahobytu - pocit štěstí a životní spokojenost - a výstupy jsou poté porovnány. Výsledky ukazují, že všechny tři faktory mají významný dopad na subjektivně vnímaný blahobyt, a zdá se, že HDP na hlavu ho ovlivňuje nejvíce. Závěry se navíc liší v závislosti na tom, které z měřítek je použito. Úrovně HDP a ekonomické svobody mají vyšší vliv na životní spokojenost než na pocit štěstí.
|
|
|
Životní spokojenost a akulturace u imigrantů v České republice
Gembčíková, Sandra ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce je věnována procesu akulturace imigrantů a jejího vztahu k životní spokojenosti. V teoretické části je představen koncept akulturace jako změn doprovázejících přesídlení do cizí země a jeho charakteristiky. Jsou popsány různé akulturační strategie a také některé z faktorů, které komplexní proces akulturace ovlivňují. Jedna kapitola je věnována konkrétnímu prostředí České republiky z hlediska legislativních a společenských podmínek pro imigraci a popisu dvou nejpočetnějších migračních skupin ze třetích zemí - Vietnamců a Ukrajinců. Teoretickou část uzavírá uvedení do problematiky subjektivního well-being a životní spokojenosti, přičemž je kladen důraz na jeho interkulturní souvislosti. Empirickou část tvoří popis a výsledky kvantitativního dotazníkového šetření mezi imigranty původem z Ukrajiny a Vietnamu (N = 162), založeného na Škále akulturace (Cortés, Rogler, Malgady, 1994), Škále spokojenosti se životem (Diener, Emmons, Larsen, Griffin, 1985) a Škály integrace bikulturní identity (Chen, Benet-Martínez, Bond, 2008). Většina respondentů uplatňovala integrační strategii, nicméně z hlediska životní spokojenosti neexistoval mezi strategiemi signifikantní rozdíl. Analýza dat dále odhalila několik významných proměnných, které se u těchto skupin na životní spokojenosti podílejí. Je to...
|
|
|
Subjektivní hodnocení spokojenosti se životem mezi žáky 5. a 9. ročníku v Hradci Králové
Škubníková, Hana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Cílem této práce je porovnat subjektivní spokojenost s vlastní kvalitou života žáků 5. a 9. tříd základních škol v Hradci Králové. Práce se zaměřuje především na způsob trávení volného času, spokojenost se sociálními kontakty a rodinným zázemím, interakci ve škole, psychosomatické potíže a návyková rizika. Práce porovnává odpovědi jednotlivých ročníků a jednotlivých pohlaví respondentů. Zjišťuje, že mezi jednotlivými ročníky nedochází k signifikantním rozdílům. K těm dochází v porovnání jednotlivých pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podmíněnosti spokojenosti se životem v Česku se zaměřením na geografické faktory
Procházka, Petr ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Andráško, Ivan (oponent)
Cílem práce je analyzovat podmíněnosti subjektivní kvality života v Česku a srovnat je s jinými empirickými důkazy v Česku i v zahraničí. Mezi základní teoretické přístupy patří ty zdůrazňující "psychologické" faktory a ty zdůrazňující faktory vně lidské osobnosti. Statistická analýza proběhla na datech souboru výběrového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění pro Katedru sociální geografie Přírodovědecké fakulty UK s více než 2000 respondenty z Česka v letech 2013 a 2014. Závisle proměnnými jsou ukazatele tzv. globální a lokální subjektivní kvality života. Mezi nezávisle proměnné byly zařazeny ukazatele "geografické", demografické a další kontrolní proměnné. Bylo potvrzeno, že zejména lidé, bydlící v budovách s větším počtem lidí, s nižší relativní prostorovou mobilitou, starší, s nižším statusem v zaměstnání či nezaměstnaní, nižší úrovní vzdělání a levicově orientovaní vykazují obvykle i nižší úroveň subjektivní kvality života. Nevyjasněné výsledky, co se vlivu na subjektivní kvalitu života týče, přinesla analýza pohlaví a příjmu, což bylo také v souladu s očekáváním. Naopak teoretické předpoklady se nepotvrdily u velikostní kategorie obce, způsobu dojížďky do zaměstnání a víry.
|
|
|
Do Determinants of Happiness Vary across Demographic Groups?
Marčiš, Peter ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Janotík, Tomáš (oponent)
Táto práca skúma vzťahy medzi pociťovaným šťastím jednotlivcov a rôznymi faktormi (determinantmi šťastia) využívajúc metódu najmenších štvorcov (OLS) osobitne pre každú z hlavných náboženských skupín, svetových regiónov a veľkostí obcí. Výsledky sú následne porovnané naprieč špecifikovanými skupinami pre zistenie či medzi nimi exitujú nejaké významné rozdiely. Z výstupov analýzy môže byť vyvodené, že existujú značné rozdiely najmä naprieč náboženskými skupinami a svetovými regiónmi, kde sú najvýraznejšie rozdiely nájdené v prípade relatívneho príjmu, nezamestnanosti, pohlavia a rodinného stavu. Na druhej strane, rozdiely medzi obcami s rôznymi veľkosťami nie sú tak časté ani výrazné a najvýznamnejšie z nich sú zistené pri premenných predstavujúcich HDP na obyvateľa a rodinné stavy. Kľúčové slová pociťované šťastie, determinanty šťastia, náboženské skupiny, svetové regióny, veľkosti obcí, porovnanie, rozdiely
|
host ::
RSS.