|
|
Tvorba konceptu energeticky soběstačných obytných budov
Hlavsa, Tomáš ; Horák, Petr (oponent) ; Chlup, Jan (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Tvorba koncepce domů je prvořadý úkol architektů projektantů v oboru architektury a stavitelství. I když základní požadavky zůstávají napříč časem stále stejné, možnosti jejich řešení se neustále vyvíjí a mění. Navíc s rostoucí globalizací se na architekturu kladou a nabalují nové požadavky přesahující horizont zájmů stavebníka a projektanta. Globální pohled na každý projekt a zhodnocení jeho stopy zanechané v našem prostředí a společnosti je sice mnohokrát diskutovaný, ovšem málokdy zohledněný, či dokonce jen branný v úvahu. V této souvislosti jsme svědky vývoje nových trendů konceptů staveb, spočívajících v používání přírodních materiálů, ve snižování ekologické zátěže okolí, ve snižování energetické náročnosti, či dokonce ve snaze dosažení energetické nezávislosti, tedy trendy, jejichž společným jmenovatelem je trvale udržitelné stavitelství, potažmo trvale udržitelný rozvoj obecně. Tvorba konceptů energeticky soběstačných domů tak nespočívá pouze v precizním vyřešení zadaného úkolu z pohledu projektanta či stavebníka, ale také v hledání takového řešení, které při použití nových trendů a principů nepůjde, i když nechtíc, proti prvotní myšlence samotné. Předkládaný nástroj zpracovaný a prezentovaný v rámci této dizertační práce má ambici snížit globální pohled na projekt i do perspektivy konkrétní individuální tvorby a přispět tak malou měrou k tvorbě kvalitnějších projektů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Energeticky soběstačné domy nejsou jednoznačný pojem. Pro práci s nimi bylo nutné stanovení jejich základní definice, která popisuje jejich různorodé koncepční varianty a umožňuje tak přesně vymezit řešenou oblast. Pro správné zvolení optimálního řešení z hlediska trvale udržitelného rozvoje je nutné již od začátku jejich posouzení a vzájemné porovnání. Jako základní nástroj pro toto posouzení byl použit a částečně modifikován SBTool, který je postaven na třech základních pilířích trvale udržitelného rozvoje – SOCIÁLNÍ (SPOLEČENSKÝ) – ENVIRONMENTÁLNÍ – EKONOMICKÝ. Snaží se zjistit míru zanechané stopy zvoleného konceptu z pohledů těchto tří hledisek a vyhodnotit efektivitu vybraného řešení z pohledu trvale udržitelného stavitelství. Takto konstruovaný nástroj umožní porovnat různé koncepty stejného projektu mezi sebou, ale i různé projekty navzájem. Rovněž dovolí posuzovat nejen celý koncept, ale i jeho dílčí části, a to vše samozřejmě i s ohledem na vývoj jednotlivých aspektů v čase.
|
|
| |
|
|
Bydlení na Starém Brně - architektonicko urbanistická studie
Novák, Václav ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Náplní práce je hledání nových forem bydlení pro sociálně vyloučené obyvatele ČR. Navržený soubor dvou budov se nachází na ulici Kopečné v městské části Starého Brna. Budovy jsou umístěny do bezprostřední blízkosti a jejich provozy jsou na sobě nezávislé. První budova poskytuje akutní i dlouhodobou pomoc a přechodné ubytování lidem bez střechy nad hlavou. Uvnitř budovy se nachází nízkoprahové denní centrum, noclehárna a chráněné bydlení. Specifickými dispozicemi je vytvořena hierarchie různých stupňů chráněného bydlení pokrývající širokou diverzitu potřeb cílové skupiny. Druhým objektem je obytná budova poskytující ubytování v konceptu "bydlení ihned" ("housing first"). Uvnitř budovy se nachází chráněné dílny (kavárna, pekárna, cykloservis) sloužící tréninku pracovních dovedností a sociální byty sloužící jako předstupeň samostatného bydlení.
|
|
|
Společensko-kulturní centrum s radnicí v Kohoutovicích
Iarmolinska, Violetta ; Antl, Roman (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešena lokalita se nachází ulici Libušina třída, Brno - Kohoutovice. Společensko – kulturní centrum s radnici bude sloužit jako dominanta území. Kvůli své formě, rostoucí do hora, dobře zachycuje výškový charakter okolní zástavby. Přistup do budovy je soustředěný v jediném celku - komunikační části, která spojuje dvě hmoty - těmi jsou radnice a společensko-kulturní centrum. Prostor pro kanceláře je členěný po obvodu objektu a zároveň organizovaný jako místo kontaktu s veřejností celoprosklenými příčkami. Vnitřní prostor radnice je osvětlený proskleněným atriem, který umožnuje přirozené osvětlení pro celou budovu. Společensko-kulturní centrum je výrazným architektonickým prvkem a obsahuje 3 funkce, kterými jsou kultura, rekreace a sport. Hlavní části budovy je víceúčelový sál, je multifunkčním prvkem, který slouží k takovým účelům jako velké oslavy, představení, hudební a taneční akce a také promítání filmů. Idea umístění funkcí sportu vychází z průzkumu a přání místního obyvatelstva. Prostory restaurace, knihovny a rekreaci vedle sálu mají velkou proskleněnou plochu, což umožn´uje propojení exterieru a interieru a vytváří přijemný esteticky dojem.
|
|
|
The implications of China’s aging population to the nation and the world
Lashkova, Ekaterina
Populační změny byly v posledních desetiletích identifikovány jako jedny z globálních problémů. Zatímco vyspělé ekonomiky se potýkají se stárnutím populace, méně rozvinuté ekonomiky nyní zažívají nárust porodnosti. Tento problém se stal čínským problémem pravděpodobně v druhé polovině dvacátého století. Na základě uvedených kritérií se tato bakalářská práce snaží zhodnotit dynamiku a implikace velikosti a věkové struktury Čínské populace v rámci země a v rámci světa. Sekundární data pro analýzu byla získána z věrohodných a renomovaných zdrojů. Pomocí popisného přístupu nám výsledky ukazují, že stárnutí Čínského obyvatelstva přináší zemi i celému světu jak příležitosti, tak i obtíže. Jsou zde šance pro inovaci a růst v odvětvích jako je péče o seniory a technologie, byť jsou zde značné ekonomické a společenské výzvy, jako je klesající pracovní síla nebo rostoucí náklady na zdravotní péči. Demografické trendy v Číně ovlivňují také zbytek světa, zejména východní Asii, kde stárnutí populace je stálým problémem. Ve výsledku nám tato práce pomáhá lépe pochopit, jak stárnutí populace Číny ovlivňuje jak samotnou zemi, tak zbytek světa. Zdůrazňuje potřebu legislativních opatření k řešení problémů a k zavedení změn skrze demografický vývoj.
|
|
|
Cizinec v Bibli a dnes: studie relevantních biblických pojmů ve světle současné diskuze o imigraci
ŠMÍD, Aleš
Práce se věnuje významu cizince-imigranta a jeho pozici v Bibli a dnes. Cílem je s použitím standardních slovníků a komentářů prozkoumat texty Starého a Nového zákona a pomocí výkladů sekundárních autorů identifikovat, analyzovat a kriticky vyhodnotit dopady těch relevantních biblických textů týkajících se cizince na téma ilegální imigrace, která je součástí dnešních imigračních diskuzí. Teoretická část měla za úkol seznámit se s vhodnou domácí a zahraniční literaturou, která se z křesťanského pohledu věnuje problematice migrace a obzvláště ilegální imigrace. Praktická část spočívala ve vzájemném porovnání různých výkladů relevantních biblických textů, upozornění na případné shody a rozdíly z výkladů vyplývající a nastínění jejich přínosů do dnešní imigrační debaty.
|
|
| |
|
|
Sociální činnost náboženských obcí (CČS) od jejího vzniku do padesátých let 20. století
Tichá, Františka ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
SOCIÁLNÍ ČINNOST NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ ( CČS) OD JEJÍHO VZNIKU DO PADESATÝCH LET 20. STOLETÍ PARISH SOCIAL WORKS IN THE CZECHOSLOVAK CHURCH FROM 1920 - 1955 Autor: Františka Tichá Sociální činnost v náboženských obcích církve československé od jejího vzniku do padesátých let dvacátého století je to, čím jsem se v této práci zabývala. Kde jsou v křesťanské církvi kořeny sociální činnosti, je zachyceno, alespoň částečně, ve druhé kapitole. O vzniku církve československé a vývoji sociální činnosti v církvi píši ve třetí kapitole. Ve čtvrté kapitole je pak zachycen pohled některých teologů církve československé na sociální otázky. V páté kapitole jsem provedla analýzu sociální činnosti ve třech náboženských obcích. V šesté kapitole jsem se pak snažila zachytit, jaký byl vztah mezi učením církve československé a praxí a sedmá pojednává o útlumu sociální práce v církvi po únoru v roce 1948. V závěru této práce jsem dospěla k názoru, že Odbory sociální práce rozvinuly obdivuhodnou sociální činnost. Škoda jen, že muselo v důsledku politických změn po roce 1948 dojít k jejich likvidaci.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.