|
|
Ústava pro Evropu
Feichtinger, Jiří ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Klíma, Karel (oponent)
disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu ("ústavní smlouvy") a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "zakládací smlouvy") z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější diskuse o míře evropské integrace, o její potřebě a smyslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu. V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl-li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám, zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by tyto smlouvy mohly sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, což je hlavním smyslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se...
|
|
|
Specific Contribution of the Roman Catholic Church to the European Integration according to the Article 17.3. of the TFEU: EU perception of the dialogue with COMECE
Kubiš, Vojtěch ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat, jak Evropská unie vnímá pojem specifický přínos církví do evropského integračního procesu v kontextu článku 17.3 Smlouvy o fungování EU. Specifický přínos církví je analyzován na případě Římsko-katolické církve (ŘKC), jakožto dominantního náboženského aktéra v dialogu realizovaného v rámci čl. 17.3. Časově je práce vymezena dvěma obdobími. Nejprve je zkoumán specifický přínos ŘKC v kontextu debaty o Evropské ústavě. Na základě diskurzivní analýzy projevů a pozměňovacích návrhů, se hledá odpověď na otázku, do jaké míry je specifický přínos církve dáván do souvislosti s (evropskými) hodnotami. Druhé období je vymezeno lety 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Analýza je uzavřena rokem 2014, kdy byla úroveň dialogu s církvemi poněkud degradována. Tehdy totiž odpovědnost za dialog převzalo DG JUST namísto BEPA, orgánu operujícího přímo pod vedením předsedy Evropské komise. Na základě projevů a dalších dokumentů pořízených z jednotlivých setkání mezi představiteli EU a ŘKC je zkoumáno, jaká očekávání evropští politici od církve měli. Cílem je zjistit, v čem byla tato očekávání specifická, a proč byl dialog s církvemi oddělen od dialogu s občanskou společností. Z mého výzkumu vyplývá, že specifickým přínosem ŘKC pro EU nebyl ani tolik její ideový...
|
|
|
Ústava pro Evropu
Feichtinger, Jiří ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Klíma, Karel (oponent)
disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu ("ústavní smlouvy") a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "zakládací smlouvy") z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější diskuse o míře evropské integrace, o její potřebě a smyslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu. V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl-li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám, zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by tyto smlouvy mohly sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, což je hlavním smyslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se...
|
|
|
Euroskepticismus nizozemských a lucemburských politických stran na příkladu jejich kampaní proti přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu
Kuznická, Anna ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Euroskepticismus nizozemských a lucemburských politických stran na příkladu jejich kampaní proti přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu" komparuje kampaně nizozemských a lucemburských odpůrců přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu před referendem o přijetí této smlouvy v první polovině roku 2005. Výsledkem této práce je zjištění, že nizozemské politické strany byly během kampaně proti přijetí smlouvy aktivnější než lucemburské, nejvýznamněji se do debaty zapojila nizozemská Socialistická strana a frakce Wildersova skupina, jejímž jediným členem byl Geert Wilders. Druhým cílem této práce je komparace argumentů stran, které byly proti přijetí smlouvy, z hlediska teorie dělící euroskepticismus na tvrdý a měkký, jejímiž autory jsou Paul Taggart a Aleks Szczerbiak. Argumenty, které značí tvrdý euroskepticismus, se objevily u lucemburské Levice a nizozemských ortodoxně protestantských stran Křesťanské unie a Reformní strany. Obecně ale převažovaly argumenty chránící národní zájmy obou států, což je jeden ze znaků měkkého euroskepticismu. Proti přijetí této smlouvy se stavěly pouze nevládní strany z okraje politického spektra a jednalo se o strany jak pravicové, tak levicové.
|
|
|
Komunikace Lisabonské smlouvy veřejnosti před její ratifikací
Kroulík, Josef ; Postler, Milan (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá komunikací Lisabonské smlouvy české veřejnosti před její ratifikací. Jejím cílem je na základě teoretických východisek marketingové komunikace a propagace analyzovat komunikační strategii použitou na informování české veřejnosti o Lisabonské smlouvě a poskytnout návrh pro její zkvalitnění. Zjištění učiněná na základě tohoto konkrétního případu pak mohou sloužit jako vodítko ke zlepšení komunikace i jiných evropských témat a k nalezení způsobu, jak dosáhnout zvýšení informovanosti české veřejnosti o evropských záležitostech.
|
|
|
Právní úprava Evropské komise v Lisabonské smlouvě
Podhrázská, Lucie ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Šťastný, Tomáš (oponent)
Evropská komise představuje jednu z nejdůležitějších institucí Evropské unie. Spolu s postupným vývojem EU se vyvíjela i její právní úprava. Tato práce se zaměřuje na změny, které byly do právní úpravy Komise zavedeny Lisabonskou smlouvou. Cílem je tuto právní úpravu nejen popsat, ale také porovnat jak s předcházející právní úpravou obsaženou ve Smlouvě z Nice, tak s navrhovanou Smlouvou o Ústavě pro Evropu, ze které Lisabonská smlouva do jisté míry vychází.
|
|
|
Argumenty proti "evropské ústavě" - případové studie Francie a Irska
Babický, Vojtěch ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Tématem závěrečné práce je problematika "ústavních" smluv v Evropské unii. Práce se zabývá argumenty, které zapříčinily odmítnutí "euroústavy" ve Francii a o dva roky později odmítnutí Lisabonské smlouvy v Irsku. Nejprve práce zkoumá historické souvislosti, na jejichž základě se dospělo k vytvoření "ústavních" smluv. Dále analyzuje v jednotlivých zemích průběh kampaní a zaměřuje se na hlavní argumenty, které byly používány odpůrci přijetí těchto dvou dokumentů ve smyslu, jak dalece argumenty souvisely se samotným obsahem smluv. V závěru tato práce porovnává argumenty v obou zemích a zkoumá jejich podobnost v odůvodnění odmítnutí "ústavních" smluv.
|
|
|
Problematika ústavnosti Evropské unie
Pešek, Pavel ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Práce se zabývá charakteristikou evropského práva jako autonomního právního řádu a zkoumá tu jeho část, která může nabývat ústavní povahy. Dále analyzuje Smlouvu o Ústavě pro Evropu a její možný dopad na evropské právo. Práce se v závěru zabývá budoucím vývojem konstitucionalizace evropského práva.
|
|
|
50. výročí podpisu Římských smluv a budoucnost EU
Michlerová, Zuzana ; Hitzgerová, Gabriela (vedoucí práce) ; Komárková, Ingeborg (oponent)
Dne 25. 3. 2007 si EU připomněla 50. výročí podpisu Římských smluv a u této příležitosti vydala Prohlášení, v němž poukazuje na dosavadní výdobytky integrace a deklaruje úsilí postavit Evropskou unii do voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 na obnovený společný základ. Dosavadní vývoj evropské integrace a jeho perspektivy jsou předmětem této bakalářské práce. Pozornost je věnována rovněž dokumentu Smlouva o ústavě pro Evropu, který je úzce spjat přirozeně i s řadou dílčích otázek, jež vyvstávají před EU a které se od Smlouvy o ústavě pro Evropu řetězově odvíjejí. Bakalářská práce se rovněž zabývá oblastí spolupráce, která dozajista patří k tématům neméně důležitým, a to spoluprací států Evropské unie v kulturních záležitostech.
|
host ::
RSS.