|
| |
|
|
Psychohygiena zdravotnického záchranáře
POSPÍŠILOVÁ, Erika
Tato studie se zaměřuje na psychohygienu zdravotnických záchranářů s cílem porozumět profesní náročnosti na jejich duševní zdraví a pohodu. V rámci práce bylo analyzováno faktory stresu, syndrom vyhoření, duševní zdraví. Vliv stresu na jeho osobu, duševní hygienou a sebepéčí. Hlavním cílem práce bylo zjištění vnímání psychické náročnosti práce zdravotnických záchranářů vpřednemocniční péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku duševních poruch, vlivu stresu a jeho působení na zdravotnické záchranáře. Praktická část nalézá odpovědi na předem stanovené hypotézy prostřednictvím výzkumu. Výzkum byl založený na dotazníkovém šetření, které bylo umístěno mezi zdravotnické záchranáře. Na základě výzkumu jsme zjistili, že mnoho záchranářů trpí stresovými situacemi spojenými s jejich prací, což může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví a pohodu. Neprokázali jsme žádný signifikační rozdíl ve vnímání psychické náročnosti mezi pohlavími. Nebyl zjištěn rozdíl vnímání psychické náročnosti z pohledu délky praxe. Zjistili jsme, jaké různé aktivity zdravotničtí záchranáři provádějí pro svoji duševní hygienu. Výsledky naznačují, že poskytování podpory pro zvládání stresu a péči o duševní zdraví je nezbytné pro zdravotnické záchranáře v jejich profesním životě. Závěry této studie mohou přispět k lepšímu porozumění záchranářů a podpory jejich duševního zdraví a pohody v pracovním prostředí. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů také uvedena doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů, které jsou odvozena z nalezených poznatků.
|
|
|
Stres zaměstnanců konkrétního domova mládeže, jeho příčiny a následné řešení
PŘECH, Michal
Bakalářská práce pojednává o stresu vychovatelů na konkrétním domově mládeže a o mechanismech zvládání stresu těchto vychovatelů. Teoretická část bakalářské práce popisuje pojem stres, mechanismy zvládání stresu, psychohygienu, vychovatelství a domov mládeže. Výzkumné šetření přináší výpovědi a zkušenosti jednoho vychovatele a dvou vychovatelek. Snahou výzkumu je poukázat na psychickou náročnost tohoto povolání a obeznámit s tím veřejnost. Jedná se o pilotní šetření, u něhož byla data získána pomocí nestrukturovaných rozhovorů a zpracovány tematickou analýzou.
|
|
|
Matka předškolního dítěte v roli učitelky v mateřské škole
BRUSNICKÁ, Tereza
Cílem práce je zjistit, jak ženy, které jsou matkami dítěte ve věku od dvou do sedmi let a zároveň učitelkami v mateřských školách, zvládají náročnost obou životních rolí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje kapitoly, které se věnují historii učitelek v předškolních zařízeních a proměnám mateřství v historickém kontextu, učitelství v mateřské škole i mateřství v dnešní době, náročnostem obou rolí, psychickým a fyzickým problémům, ke kterým jsou matky i učitelky náchylnější, a různým způsobům a možnostem psychohygieny. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření, které bylo realizováno kvantitativní metodou, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Byl stanoven následující výzkumný problém: Jaký má podle učitelek mateřských škol vliv mateřství na jejich profesní život? Výzkumný soubor tvořily učitelky mateřských škol, které mají dítě nebo děti ve věku od dvou do sedmi let a zároveň byly učitelkami v mateřské škole ještě před vlastním mateřstvím.
|
|
|
Informovanost žáků SOŠ o rovnováze zdravého životního stylu
Kchýrová, Natálie
Bakalářská práce „Informovanost žáků SOŠ o rovnováze zdravého životního stylu“ je zaměřená na zdravý životní styl a jeho důležité složky, obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je vymezen pojem zdravý životní styl a objasněny základní aspekty důležité k dodržení zdravého životního stylu. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které probíhalo na SOŠ za cílem zjistit informovanost žáků v oblasti zdravého životního stylu a jeho dodržování. Na konci práce je uvedeno doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
| |
|
|
Motivace a psychosociální potřeby pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Marková, Lucie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálními pracovníky, kteří pracují na oddělení sociálně- právní ochrany dětí. Cílem práce bylo charakterizovat faktory motivace a psychosociální potřeby k výkonu práce sociálních pracovníků OSPOD ve Strakonicích. Má diplomová práce byla rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části mé diplomové práci jsem popsala základní pojmy, které se týkají pojmu sociálně-právní ochrana dětí včetně historického vývoje, legislativního rámce a popsala jsem systém fungování sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Dále jsem v této části popsala pojmy, jako jsou Etický kodex sociálních pracovníků, motivace, psychosociální potřeby, psychohygiena a syndrom vyhoření. V praktické části byla použita výzkumná strategie kvalitativního výzkumu a byla zvolena metoda dotazování a technika sběru dat v podobě strukturovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byly zaměstnanci Městského úřadu ve Strakonicích, kteří pracují na pozicích sociálního pracovníka na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Pro výzkum v praktické části byl stanoven cíl diplomové práce, hlavní výzkumná otázka a tři dílčí výzkumné otázky, které vedou k naplnění cíle diplomové práce. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že osobnost sociálního pracovníka je utvářena po celou dobu a...
|
|
| |
|
|
Psychohygiena z pohledu studentů učitelství
HAVLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na práci s technikami a zásadami duševní hygieny studentů učitelství. Práce je členěna do teoretické a praktické části. V teoretické části je věnována pozornost definici psychohygieny, náročnosti vysokoškolského studia, zvládání emočně náročných chvil, time managementu a syndromu vyhoření. Praktická část přináší výsledky z kvalitativního výzkumu, které vychází z analýzy rozhovorů se 7 studenty Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Cílem šetření je zmapovat a popsat, jak studenti učitelství zvládají náročné situace během studia a jak aplikují metody psychohygieny. Výsledky šetření jsou porovnány s již provedenými výzkumy na dané téma. Z praktické části vychází doporučení, které by studentům vzdělávajícím se v oboru pedagogiky, mohlo zjednodušit práci s psychickým zdravím a usnadnit adaptaci na vysokoškolské studium.
|
|
|
Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici
DVOŘÁKOVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je zmapovat specifika sociální práce zdravotně sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Dílčími cíli je popsat, jaká je role a činnost zdravotně sociálního pracovníka, jakým způsobem je zapojen zdravotně sociální pracovník do multidisciplinární péče v psychiatrické nemocnici a jaké prostředky psychohygieny využívá zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici. Pro výzkum byla zvolená kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturované rozhovoru. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí následného výběru a tvořily ho čtyři zdravotně sociální pracovnice. Z výzkumu se dá usuzovat, že průběh zdravotně sociální práce v psychiatrických nemocnicích je poměrně stejná. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v psychiatrické nemocnici, kde je pacientům poskytována komplexní zdravotní a sociální péče. Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici zastává řadu rolí a činností. Mezi role řadíme zprostředkovatel služeb a cvičitel sociální adaptace a mezi činnosti poskytování odborného sociálního poradenství pacientovi i jeho rodině, účast na vizitách a léčebných programech i poradách, podpora při vyřizování dokladů, při řešení dluhové problematiky a při řešení obtíží s bydlením. Zaměstnání zdravotně sociálního pracovníka se řadí mezi pomáhající profese, kde je nezbytná péče o sebe a dodržování zásad psychohygieny. Nejdůležitějším z prostředků psychohygieny je supervize, která je zaměstnavatelem psychiatrických nemocnic dodržována a zdravotně sociální pracovníci se jí účastní v pravidelných intervalech. Bakalářskou práci bude možno použít jako zpětnou vazbu pro zařízení, kde bude výzkumu realizován. Výsledky práce mohou využít zdravotně sociální pracovníci ve zdravotnictví a studenti oboru Zdravotně sociální péče, kteří uvažují o zaměstnání v psychiatrické nemocnici.
|
host ::
RSS.