|
|
Pozemková reforma v období první ČSR
Zikmund, Martin ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce je výsledkem mé snahy o kompilaci nejdůležitějších faktů o první československé pozemkové reformě odehrávající se v období první republiky. Pozemková reforma byla gigantickým projektem, jehož realizace trvala téméř 20 let a jehož důsledky zasahují až do dnešní doby, ať už je to v podobě výsledků reformy nebo dodnes probíhajících restitučních procesů. Přetrvávající význam reformy byl, spolu s mým zájmem o období první republiky, jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolil dané téma. Při zpracovávání tématu jsem kladl důraz zejména na právní stránku reformy. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol. První kapitola zkoumá ekonomické postavení vlastníků půdy před započetím pozemkové reformy. Pozemkoví vlastníci jsou rozděleni do kapitol podle rozlohy vlastněné půdy a tyto kategorie jsou dále srovnávany dle různých hledisek. Druhá kapitola je stěžejní kapitolou diplomové práce a je kompletně věnována zákonodárství pozemkové reformy. Kapitola je rozdělena do tří částí. První část se dále dělí do několika oddílů, zabývajících se požadavky jednotlivých politických stran a hnutí. Druhá část popisuje události stojící za vznikem příslušných právních předpisů. Závěrečná třetí část blíže zkoumá nejdůležitější zákony pozemkové reformy. Třetí kapitola zachycuje přechodné akce, které...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát
Kaucká, Kristýna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná práce se snaží postihnout situaci v období první republiky na Křivoklátsku. Ve svém úvodu se zaměřuje na historiografické pojetí tématu pozemkové reformy, dále se zaobírá mechanismem fungování pozemkové reformy, jejího institucionálního zakotvení v podobě Státního pozemkového úřadu a právního vymezení. Nastiňuje atmosféru v nově vzniklé Československé republice a její vztah k bývalé šlechtě. Dále se zaměřuje na obranné mechanismy bývalých šlechticů a na konkrétním příkladě posledních soukromých majitelů hradu Křivoklát rodiny Fürstenbergů ukazuje fungování Svazu československých velkostatkářů a Svazu německých velkostatkářů a činnost Maxmiliána Egona Fürstenberga v nich. Práce se na pozemkovou reformu soustředí ve vztahu k půdnímu fondu, důlnímu majetku, akciového podílu v Buštěhradské dráze a nemovitostem. Snaží se zmapovat vzniklé zbytkové statky na tomto velkostatku a dovozovat, ze kterých sociálních skupin pocházeli nabyvatelé těchto statků. Ve vztahu k pozemkové reformě na Křivoklátsku zaznívalo podezření z korupce hlavně ze strany komunistických poslanců, což práce mapuje na článcích vycházejících v Rudém Právu, interpelaci předložené vládě a spisku s názvem "Zašantročené Křivoklátsko". V této souvislosti nezůstává stranou zájmu ani podezřelé hospodaření ředitele velkostatku Karla...
|
|
|
Pozemková reforma v době první republiky
Peichlová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem mé práce je "Pozemková reforma v době první republiky", která probíhala od roku 1919 až do roku 1935. Pozemková reforma obsahovala konfiskační i vyvlastňovací prvek, a proto jsem do úvodu své práce zařadila vysvětlení a krátký přehled historie a vývoje těchto dvou institutů, které představují nejvýznamnější státní zásahy do pozemkového vlastnictví. Dále jsem se zaměřila pozemkové úpravy, jejich historii a vývoj. Hlavní část práce se zabývá pozemkovou reformou, především předpokladům a důvodům, proč se náš stát rozhodl provést tak významnou a radikální změnu pozemkového vlastnictví a představám jednotlivých politických stran na podobu této reformy. Další část mé práce je zaměřena na jednotlivé zákony, které řešily základní otázky této reformy, a provádění pozemkové reformy v praxi. Neopomněla jsem zařadit ani výsledky této reformy, její nejčastější kritiku a zhodnocení. Podle mého názoru tato reforma představuje významnou součást státního převratu a jeden z nejdůležitějších úkolů, který musel nový samostatný stát splnit, aby upevnil vnitropolitickou situaci v zemi.
|
|
|
Vývoj pozemkového vlastnictví na území ČR, role a zásahy státu
Kubeš, Karel ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
V práci je zmapován a analyzován vývoj pozemkového vlastnictví na území dnešní České republiky od roku 1918 do počátku 21. století. Velká pozornost je věnována roli a zásahům státu do vývoje v této oblasti. Nezbytnou součástí textu je i uvedení do problematiky vlastnického práva. Práce umožňuje strukturovaně, v jednotlivých více či méně historicky významných časových obdobích, nahlédnout do systému pozemkového vlastnictví a jeho významu nejen pro samotný právní vývoj na území dnešní České republiky, ale i pro uspokojení základních existenčních potřeb obyvatelstva žijícího na tomto území. Podrobně se zabývá vývojem pozemkového vlastnictví po roce 1918, 1948 i po roce 1989. Rozebírá problematiku pozemkových reforem, období socializace a kolektivizace zemědělství; stejně tak řeší i aktuálnější problematiku. Jde o procesy restituce a privatizace pozemkového vlastnictví. Kromě analýzy současné právní úpravy de lege lata se autor zabývá i návrhy de lege ferenda. Současně věnuje významnou pozornost pozemkovému vlastnictví státu; v širších souvislostech je tak dále řešena problematika současné role státu jako vlastníka půdy, zhodnocena je i role Pozemkového fondu České republiky. Autor se snaží podat, analyzovat i kriticky zhodnotit přístup státu k pozemkovému vlastnictví a k právní úpravě na tomto úseku a...
|
|
|
První pozemková reforma na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice
Kaucká, Kristýna ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tématem disertační práce je analýza první pozemkové reformy na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice. Cílem je porozumět jak přerozdělování půdního fondu v období první Československé republiky, tak jeho důsledkům. Toho bude docíleno komparativní analýzou procesů, které proběhly na uvedených velkostatcích. Prvním kritériem komparativní analýzy je chování Státního pozemkového úřadu (SPÚ) k majitelům velkostatků - Metternichovi na Plasku, Fürstenbergovi na Křivoklátsku a Sternbergovi na Radnicku. Mezi kritéria disertační práce patří i hospodářské a sociální dopady pozemkové reformy na území bývalých velkostatků. Cílem komparativní analýzy je hledání shod a rozdílů v přístupu velkostatkářů k vyjednávání s SPÚ, které budou dále interpretovány v kontextu vývoje československého politického a hospodářského systému. Klíčová slova: pozemková reforma, Křivoklát, Plasy, Radnice, velkostatek
|
|
|
Vývoj pozemkových úprav v porovnání západních států a poskomunistických zemí
ŠMITMAJEROVÁ, Klára
Cílem této bakalářské práce je zpracování souhrnu vývoje pozemkových úprav v porovnání západních států a postkomunistických zemí. Je zpracována ve formě rešerše. Bakalářská práce obsahuje definici pozemkových úprav, významu ve spoustě oblastech života jednotlivce, společnosti, ale i celého státu a vývoj pozemkové úpravy od samých počátků až do dnešní doby. Mimořádná pozornost se přiklání k vývoji pozemkové úpravy na území České republiky.
|
|
|
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
VLASÁK, Vladimír
Tato bakalářská práce pojednává o prvotních úpravách pozemků a pozemkových reformách, které se udály na území dnešní České republiky. Podrobně je věnováno nejstarším úpravám pozemků v jižních Čechách. Práce se zabývá historickými úpravami pozemků za dob Rožmberků, kteří se zabývali rybníkářstvím. Rod Eggenbergů se věnoval úpravám krumlovského panství. Schwarzenbergové osidlovali nové pozemky a upravovali zemědělské pozemky. Buquoyové založili krajinný park Terezino Údolí. Po I. světové válce nastaly změny ve vlastnických právech k pozemkům. Po II. světové válce nastal zábor pozemků vlivem stavby železné opony. Po roce 1989 nastalo navrácení zabaveného majetku v předchozích letech a začaly se provádět pozemkové úpravy.
|
|
|
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
MATUŠKA, Tomáš
V bakalářské práci jsou popsány historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji za doby: Rožmberků; Buquoyů, Eggenbergů a Schwarzenbergů; po I. světové válce; po II. světové válce; po roce 1989. Práce popisuje, jak se měnila krajina v jednotlivých obdobích a informuje o nejvýznamnějších úpravách, zejména v oborech: rybníkářství, lesnictví, vodohospodářství a zemědělství. Je zde rozebrána historie pozemkových úprav od počátku evidence užívání půdy po současnost. Práce obsahuje pojednání o kolonizaci, reformách, novodobých pozemkových úpravách a současných pozemkových úpravách na zájmovém území.
|
host ::
RSS.