|
| |
|
| |
|
|
Fenomén odpovědnosti v době postmoderní
Jirgl, Sebastian ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Disertační práce Fenomén odpovědnosti v době postmoderní pojednává o fenoménu odpovědnosti v kontextu postmoderní epochy. Problematika odpovědnosti je zde nahlížena především z filozofické pozice. Současně se disertační práce pokouší o částečný tematický přesah, a to sice v návaznosti na význam zvoleného pojmu odpovědnosti v rámci etiky a partikulárně i dalších příbuzných společenskovědních disciplín. V úvodu je zde vytyčeno základní problémové pole. To pojednává o etymologickém hledisku a odpovědnost je zde následně dána v souvislost v kontextu pojmů jako je svoboda, odpověď nebo ambiguita. Dále je uvedena základní relace, v kontextu fenoménu odpovědnosti a odpovědnost je zde také konfrontována se současností. Následně jsou akcentovány zejména přístupy a teze významného autora 20. století, který se fenoménem odpovědnosti systematicky zabýval, francouzského myslitele Emmanuela Levinase. Hlavní tezi zde lze charakterizovat jako pokus o interpretaci a zpracování pojetí pojmu odpovědnosti, zejména v rámci filozofického diskurzu. Děje se tak především na pozadí myšlení Emmanuela Levinase, se současným důležitým odkazem k postmoderní epoše. Disertace se zaměřuje na nejdůležitější aspekty tvorby Emmanuela Levinase v kontextu zvolené problematiky a jejich přesah. Uplatňuje se zde jak synchronní, tak...
|
|
|
Fenomén odpovědnosti v době postmoderní
Jirgl, Sebastian ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Disertační práce Fenomén odpovědnosti v době postmoderní pojednává o fenoménu odpovědnosti v kontextu postmoderní epochy. Problematika odpovědnosti je zde nahlížena především z filozofické pozice. Současně se disertační práce pokouší o částečný tematický přesah, a to sice v návaznosti na význam zvoleného pojmu odpovědnosti v rámci etiky a partikulárně i dalších příbuzných společenskovědních disciplín. V úvodu je zde vytyčeno základní problémové pole. To pojednává o etymologickém hledisku a odpovědnost je zde následně dána v souvislost v kontextu pojmů jako je svoboda, odpověď nebo ambiguita. Dále je uvedena základní relace, v kontextu fenoménu odpovědnosti a odpovědnost je zde také konfrontována se současností. Následně jsou akcentovány zejména přístupy a teze významného autora 20. století, který se fenoménem odpovědnosti systematicky zabýval, francouzského myslitele Emmanuela Levinase. Hlavní tezi zde lze charakterizovat jako pokus o interpretaci a zpracování pojetí pojmu odpovědnosti, zejména v rámci filozofického diskurzu. Děje se tak především na pozadí myšlení Emmanuela Levinase, se současným důležitým odkazem k postmoderní epoše. Disertace se zaměřuje na nejdůležitější aspekty tvorby Emmanuela Levinase v kontextu zvolené problematiky a jejich přesah. Uplatňuje se zde jak synchronní, tak...
|
|
|
Kritický ohlas vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou kritického ohlasu vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích. Teoretická část definuje pojmy literární kritika, postmoderna a postmodernismus. Literární kritika obsahuje podkapitolu zaměřenou na současný stav literárně-kritických textů u nás s důrazem na literární reflexi knih pro děti a mládež. Součástí teoretické části je i charakteristika vybraných kulturně a literárně zaměřených periodik a webů. Celkově byla do analýzy zahrnuta kulturní a literární média A2, Host, iLiteratura.cz, Tvar a Týdeník Rozhlas a zpravodajská periodika a weby Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Reflex a Respekt. Součástí práce je také představení samotného autora a jeho literární a divadelní tvorby. Praktická část diplomové práce mapuje kritické přijetí tří děl Petra Stančíka - Mrkev ho vcucla pod zem (2013), Mlýn na mumie (2013) a Andělí vejce (2016), ve vybraných českých médiích. Analýza je rozdělena do kapitol podle zvolených knih. Nejprve jsou rozebrány jednotlivé recenze a získané poznatky jsou následně shrnuty v příslušných podkapitolách. Do práce je také zařazen rozhovor se spisovatelem Petrem Stančíkem uskutečněný v kavárně Slavia 30. ledna 2023.
|
|
| |
|
|
Výstavy Konfrontace v letech 1984-1987
PROKEŠOVÁ, Daniela
Tématem této bakalářské práce jsou výstavy Konfrontace I-VI, výstavy, které v letech 1984-1986 uspořádali studenti Akademie výtvarných umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Studenti v tehdejší době neměli možnost účastnit se oficiálních výstav a silná potřeba vystavovat a konfrontovat se mezi sebou je dovedla k tomu, že si uspořádali vlastní ve svých ateliérech a bytech. Jejich organizace se ujali Jiří David a Stanislav Diviš po zjištění, že někteří jejich spolužáci mají stejné potřeby jako oni. Hlavním cílem práce je, co nejpodrobněji popsat tyto výstavy a přiblížit jejich podobu na základě dostupných fotografií a dobových recenzí a zhodnotit jejich význam, jak pro samotné účastníky výstav, tak pro další vývoj výtvarného umění v našem prostředí. Dále se práce věnuje zasazení výstav do kontextu umění a společenské situace na přelomu 70. a 80. let 20. století. Umělecká tvorba v té době byla silně ovlivněna vládnoucím komunistickým režimem, který umění svazoval řadou omezujících pravidel a nepovoloval vystavovat každému. Organizace výstav v alternativních, negalerijních prostorách tak nebyla ojedinělým počinem. V závěrečné části práce je posouzen vliv Konfrontací jakožto počátku našeho postmoderního umění, především podle prvků, které jako postmoderní spatřovali v dílech recenzenti výstav.
|
|
|
Postmoderna jako nedůvěra vůči metanaracím
Kolář, Matěj ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá postmoderní epochou, a to z pohledu postmoderní filosofie. Rámcem jsou myšlenky Jeana Francoise Lyotarda, který je považován za zakladatele postmoderní filosofie, ohledně nedůvěry dnešního člověka k metanaracím. Práce se zabývá také jistou neshodou ohledně toho, co to vůbec je postmoderní a jestli je toto pojmenování legitimní. Z tohoto důvodu část práce tvoří představení genealogie tohoto pojmu, která klade důraz i na úlohu umění při tvorbě tohoto diskurzu, který se snaží pojmenovat principy dnešního světa. Lyotardův motiv nedůvěry k metanarcím se stal natolik zásadním, že se odráží i v pracích současných filosofů a sociologů. Práce se tedy zabývá i pokračováním tohoto motivu. V poslední části práce je představeno i české pojetí toho, co je postmoderní, opět s přihlédnutím na onen motiv nedůvěry k metanaracím neboli velkým příběhům. Cílem práce je pomocí analýzy textů od dvou světových (W. Welsch, Z. Bauman) a dvou českých autorů (V. Bělohradský, M. Hauser) sledovat trvání Lyotardovy teze. A díky tomu pochopit dnešní dobu jako dobu postmoderní. KLÍČOVÁ SLOVA Postmoderna, nedůvěra, metanarace, velké příběhy, Lyotard.
|
|
|
Ostravská scéna v rozšířeném kontextu 80. a 90. let
Král, Jakub ; Pech, Milan (oponent)
V důsledku postmoderní decentralizace myšlení dochází k roztříštění monolitického dějinného vývoje a společně s tím i k uznání periferních proudů uměleckého vývoje. V Čechách tak v polovině osmdesátých let vznikají dvě paralelní regionální umělecké scény - v Ostravě a Ústí nad Labem, které se vyznačují jiným přístupem k tradičním uměleckým strategiím. Zdá se, že tradiční disciplíny v regionech selhávají a tamější umělci v důsledku nemožnosti spojitého navázání a neexistenci institucionální opory volí vyostřené pozice vůči základům uměleckého díla a jeho potvrzování. V Ostravě se tak umělci v osmdesátých a devadesátých letech obrátili proti klasickému institucionálnímu provozu - v podobě orientace na veřejný prostor, a ke kritice modernistických základů autonomního uměleckého díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Estetický pohled vnímatele na XXI. ZOH / prostřednictvím fotografie a masmédií/
Culka, Lukáš ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Název: Estetický pohled vnímatele na XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru v Kanadě (prostřednictvím fotografie a masmédií) Cíle: Cílem práce je popsat a analyzovat prožitky skupiny českých diváků (fanoušků), která se zúčastnila XXI. ZOH (zimních olympijských her) ve Vancouveru v Kanadě, a tuto analýzu podložit amatérskými fotografickými snímky pořízenými v průběhu olympijských her. Dále poukázat na rozdílnost v kvalitě prožitku při sledování sportovní události prostřednictvím masových médií (zejména televize) a při osobní divácké účasti na sportovní události. Metody: V teoretické části diplomové práce byla provedena rešerše z aktuální odborné literatury s cílem shromáždit údaje, které byly formovány pomocí kompilace, komparace, analýzy a syntézy. V empirické části diplomové práce byl vytvořen soubor zkoumaných osob - českých sportovních fanoušků, kteří se zúčastnili XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě. K výzkumu a popisu jejich prožitků z divácké účasti na XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě bylo použito etnografického přístupu. Jako metoda získávání dat bylo uplatněno zúčastněné pozorování s plnou mírou participace na životě skupiny a neformální rozhovory vedené v průběhu XXI. ZOH ve Vancouveru i po jejich skončení. Veškeré fotografie pořízené skupinou během ZOH byly podrobeny analýze, s cílem vybrat...
|
host ::
RSS.