|
| |
|
|
18 let FaVU
Rullerová, Tereza ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
úvod: • dílo Bakalářské práce vychází z předchozích zájmů a výtvarných projevů autorky, jimiž jsou: koncept, akční umění, instalace, readymade, kulturní management, kurátoství a s nimi související dokumentace akcí konceptuální obsah díla: • zájem o tematizaci / zkoumání hranice mezi imaginací, vizualitou, formativní skutečností uměleckého světa a reakcí publika cíl: • vytvořit intermediální instalaci, pietní prostor závěr • závěrem a dosaženým cílem bude reálné výstavní místo plné pomníků FaVU, schopné být přemístěno kamkoli, například k dálnici D1 forma: intermediální instalace s multioborovým přesahem: • prvky environmentu (vytvoření speciálního místa), technologie: • pozn.: technologii zde vnímám spíše jako myšlenkový, konceptuální proces •práce najatých kameníků na žulových deskách (vybroušení a tvorba reliéfních nápisů jmen jednotlivých vedoucích ateliérů) • převoz pomníků a instalace pomníku (fotodokumentace ve výsledném katalogu)
|
|
|
Pomník Vojtěcha Lanny staršího v Českých Budějovicích
NĚMEČEK, Martin
Práce popisuje proces vzniku pomníku Vojtěcha Lanny staršího mezi lety 1866 a 1879 a sleduje jeho další vývoj, jeho zničení v roce 1945 a obnovení v roce 1993. Klade si za cíl zasadit pomník do dobového evropského kontextu pomníkové tvorby a popsat činnost klíčových osobností C. k. umělecké slévárny ve Wiedenu, kde pomník vznikal. Ikonograficky popisuje a interpretuje jednotlivé části pomníku a hledá pro ně srovnání. Zachycuje doklady dobového vnímání díla a především se snaží odpovědět na otázku, jak je možné, že jeden z nemnoha evropských veřejných pomníků věnovaných osobám obchodníků a průmyslníků, byl odhalen už v roce 1879 právě v Budějovicích.
|
|
|
Dílo Františka Bílka v Českých Budějovicích: uměleckohistorická charakteristika
FILOUS, Štěpán
Tato bakalářská práce se zaměří na dílo sochaře Františka Bílka (1872-1941) v Českých Budějovicích. Bílek přímo ve městě zanechal dvě monumentální sochařská díla - kamenný pomník spisovatele Otakara Mokrého (1919) v dnešním parku Na Sadech a několik kusů sochařské výzdoby v interiéru kostela Husova sboru (1924) na dnešním Palackého náměstí. K oběma dílům se ve sbírkách Alšově jihočeské galerii na Hluboké zachovaly kresebné i sochařské předstupně. Cílem práce bude především důkladný ikonografický rozbor Bílkových monumentálních realizací a dále jejich uměleckohistorická analýza, přičemž autor využije právě zmíněných souvisejících děl v AJG. V rámci ní se autor zaměří rovněž na objednavatelský kontext vzniku pomníku i kostelní výzdoby či pozici obou děl v Bílkově související tvorbě. Pokud to bude možné a vhodné, zpracovatel do textu zapojí i zmínky o dalších dílech v AJG, která dokreslují ikonografickou i materiálovou šíři rozpětí Bílkovy tvorby.
|
|
|
Transformace interpretace historického významu postavy na příkladu společensko-historického konfliktu o roli maršála Koněva v československých dějinach
Stolle, Lucas ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Naše práce si klade za cíl zmapovat konflikt kolem pomníku maršála Koněva, který se odehrával v letech 2015 - 2020. Radnice Prahy 6 opatřila pomník v roce 2018 vysvětlujícími tabulemi, protože ho anonymní aktéři opakovaně ničili. Tabulky měly rovněž připomenout Koněvovu kontroverzní poválečnou kariéru. Tento akt vyvolal ostrou reakci ruského velvyslanectví, které začalo obhajovat Koněvovu historickou roli. Došlo ke konfliktu mezi českými a ruskými politiky a také ke konfliktu v rámci české politické scény. V naší analýze chceme objasnit různé interpretace historické role maršála Koněva ze strany českých a ruských politiků a českých historiků a novinářů. Zabýváme se reakcemi a argumentacemi českých a ruských politiků a aktivistů, českých historiků a českých novinářů ohledně Koněvovy historické role a jeho pomníku. Zkoumáme také rozdíly mezi argumentacemi a jejich proměnu během konfliktu. Nakonec se pokoušíme objasnit důvody pro konkrétní interpretace historické role maršála Koněva. Využíváme teoretické koncepty symbolické centrum a kolektivní paměť. Našimi prameny jsou především české zpravodajské články na vybraných internetových webech.
|
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
| |
|
|
Typologie pomníků Velké války v Praze a okolí
Klimt, Šimon ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obecnou typologií pomníků padlým v první světové válce na území Hlavního města Prahy. Cílem je především vytvořit ucelený rámcový přehled vzniknuvších pomníků. Stěžejní byla pro práci terénní část výzkumu, a to návštěva a fotografická dokumentace většiny uvedených pomníků. Před vypracováním samotné typologie jsem se pokusil pomníky definovat v rámci paměti místa a pokusil reflektovat vliv Velké války na soudobou sochařskou produkci nově vzniklé republiky. V rámci vymezení pro sběr dat jsem si neurčil území Velké Prahy v roce 1922, ale katastrální územi současné Prahy, jelikož velká část pomníků vznikala i po roce 1922. Dále také z důvodu možných motivických rozdílů mezi částmi Prahy a tehdejšími vesnicemi, jež se připojily později, a které do celkového vytyčeného okruhu spadaly. Typologie sestává z rozdělení do několika kategorií, kdy pomníky byly rozděleny na základě formálních architektonických a sochařských znaků nebo jejich ideové složky. Jednu kapitolu jsem též věnoval pomníkům na území Prahy, které byly následujícími režimy bohužel nenávratně zničeny. U každého pomníku je uvedeno období vzniku nebo datace na základě komparační metody, jména autorů, řešení pomníků a jejich zhotovitelů. Popis pomníku rovněž obsahuje informace o jeho historii, pokud byly...
|
|
| |
|
|
Ikonografie historických krajů v českém umění 17.-19. století
DRDÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá českými historickými kraji od 17. do 19. století a jejich vyobrazením objevujícím se v českém výtvarném umění. Práce se zaměřuje například na grafický list univerzitní teze od Antonína Martina Lublinského, konkrétně na tezi Jana Felixe z Brandensteina, ve které je vyobrazeno patnáct českých krajů holdujících arcibiskupovi Janu Bedřichu z Valdštejna. Z grafických děl dále pokračuji ještě alegorickou Mapou Čech v podobě růže, která byla použita jako ilustrace pro knihu Krásy a bohatství České země od Bohuslava Balbína. Další kroky povedu k pomníkové tvorbě 19. století. Detailně se zaměřím na Pomník Františka I. nazývaný také jako Krannerova kašna. V poslední řadě se práce soustředí na výzdobu původní opony Národního divadla od Františka Ženíška. Hlavním cílem práce je ikonografická komparace vyobrazení personifikací krajů a sledování změn v jejich zobrazení a významu v kontextu doby habsburského absolutismu, českého barokního patriotismu a národního obrození.
|
host ::
RSS.