Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčné linie HEK293
Měsíčková, Klára ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Izolace plasmidové DNA je v mikrobiologii důležitou a často využívanou metodou. Samotné izolaci předchází příprava bakteriálních kompetentních buněk a amplifikace plasmidů. V této práci jsou plasmidy CHR2, ASAP1, ASAP-3, ASAP-5 a Kir2.1. nejprve amplifikovány v bakteriích E.Coli kmenu DH5 a poté metodou fenol-chloroformové extrakce izolovány. K určení správnosti izolace slouží gelová elektroforéza a transfekce do buněčné linie HEK293.
Příprava a purifikace plasmidových DNA
Němeček, Milan ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
S rozvojem terapeutických metod v lékařství, jako jsou DNA vakcíny a genová terapie, se zvyšuje poptávka po nových postupech izolace a purifikace vysoce čisté plazmidové DNA. Nejčastěji využívanými metodami purifikace plazmidové DNA jsou metody chromatografické. V experimentální části byla provedena izolace plazmidové DNA pUC 19 metodou alkalické lýze. A následně byla provedena purifikace plazmidové DNA agarózovou gelovou elektroforézou a kapalinovou chromatografií.
Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčné linie HEK293
Bačovská, Kristýna ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Plasmidová DNA je hojně využívána v oblastech molekulární biologie a genového inženýrství. Tato práce pojednává o metodách její izolace a tématech spjatých s tímto procesem. V experimentální části je k izolaci použita metoda fenol-chloroformové extrakce, které předcházela amplifikace plasmidů Channelrhodopsin-2, ASAP1 a Kir 2.1 v bakteriích buněčné linie DH5. Celkem bylo provedeno 22 izolací a jejich úspěšnost byla ověřena gelovou elektroforézou a transfekcí do buněčné linie HEK293. Nejúspěšněji dopadla izolace plasmidu ASAP1, souhrnná procentuální úspěšnost pro všechny plasmidy činila 30 %.
Příprava expresních vektorů pro receptor NKp30 a jeho ligandy B7-H6 a BAG-6
Pažický, Samuel ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
NK buňky, buňky neadaptivního imunitního systému, jsou schopny za pomoci celé řady inhibičních a aktivačních receptorů rozeznat především virem infikované a nádorové buňky a následně je eliminovat. Pro NKp30, aktivační receptor NK buněk ze skupiny receptorů NCR (Natural Killer Cell Receptors), byla v poslední době identifikována několik ligandů, mezi které patří také membránový protein B7-H6 exprimovaný na nádorových buňkách a BAG-6, jaderný protein se širokým spektrem funkcí. Cílem mé bakalářské práce bylo připravit expresní vektory kódující receptor NKp30 a jeho ligandy B7-H6 a BAG-6, které by umožňovaly produkovat tyto proteiny v expresním systému HEK293. Klíčová slova: NK buňka, plasmid, receptor, NKp30, B7-H6, BAG-6
Výskyt rezistence ke kolistinu u izolátů klinicky významných enterobakterií
Smělíková, Eva ; Tkadlec, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Petr (oponent)
Kolistin je rezervním antibiotikem pro léčbu závažných infekcí způsobených bakteriemi z čeledi Enterobacteriaceae a jinými gramnegativními bakteriemi vykazujícími mnohočetnou rezistenci k antibiotikům. Nedávno objevená plazmidově vázaná rezistence ke kolistinu mediovaná geny mcr však představuje vážné riziko omezení jeho použití. V předkládané diplomové práci byl kombinací selektivní kultivace a qPCR mapován výskyt Enterobacteriaceae nesoucích geny mcr-1-8 u hospitalizovaných pacientů, cestovatelů, klinických izolátů rezistentních ke kolistinu a v retrospektivní sbírce klinických izolátů enterobakterií. Izoláty nesoucí geny mcr byly charakterizovány celogenomovým sekvenováním. Byla určena lokalizace genů mcr, identifikovány další geny rezistence a přítomné plazmidy. Byl charakterizován fyziologický profil vybraných izolátů Escherichia coli a bylo zjištěno, že za přítomnosti subinhibičního množství kolistinu může být favorizován kmen nesoucí gen mcr-1. V průběhu řešení diplomové práce byl popsán také gen mcr-9, jehož výskyt byl následně retrospektivně otestován. Izoláty Enterobacter spp. s detekovaným genem mcr-9 byly většinou ke kolistinu citlivé, avšak v několika případech bylo možné rezistenci indukovat expozicí subinhibičním dávkám kolistinu. Výsledky diplomové práce ukazují, že výskyt plazmidově vázané...
Znalosti a názory žáků na geneticky modifikované organismy
Semencová, Barbora ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
Tato práce se věnuje tématu geneticky modifikovaných organismů a jejich využití v praktických odvětvích lidského života. Teoretická část práce vymezuje obecné pojmy GMO, plazmid, genové inženýrství, biotechnologie. Dále zaznamenává historické milníky v souvislosti s problematikou, věnuje se jednotlivým technikám genového inženýrství a stručně uvádí legislativní postupy v souvislosti s nakládáním s GMO. Uvádí příklady transgenních organismů a výhody a nevýhody jejich využívání. Tvůrčí část práce obsahuje řešitelem koncipovaný výukový program Geneticky modifikované organismy, který obsahuje návrh vyučovací hodiny včetně výukových materiálů - powerpointové prezentace, pracovních listů, interaktivních pracovních listů, pomocného textu pro učitele a písemné přípravy. Výzkumná část se zabývá změnou názoru na využívání GMO padesáti dvou žáků středních škol po absolvování řešitelova výukového programu. Analýzou bylo prokázáno, že většina postojů a znalostí žáků vzhledem ke GMO byla po realizaci vzdělávacího programu změněna (například v otázkách ochoty konzumovat GM potraviny a živočišné produkty, vnímání výhod a nevýhod atd.), nezměněny zůstaly v podstatě pouze otázky neovlivnitelné programem (například kontrola obalů potravin, zdali se žáci setkali s GM potravinami atd.).
Příprava lentivirového expresního vektoru s reportérovým genem
Skořepa, Ondřej ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Vedle rekombinantní exprese proteinů v prokaryotických buněčných liniích (E. coli) se dostávají do popředí systémy, které rychle, spolehlivě a stabilně produkují rekombinantní proteiny v lidských buněčných liniích. Ty zaručují vhodnou terciární strukturu a posttranslační modifikace požadovaných produktů. Jednou z možností, jak docílit produkce rekombinantních proteinů v lidských buněčných liniích, je použití lentivirových vektorů. Tato práce popisuje přípravu lentivirového vektoru (plazmidu) Daedalus, který obsahuje konstrukt pro rekombinantní expresi sekretované alkalické fosfatázy. K přípravě požadovaného plazmidu byly použity metody založené na inzerci genu sekretované alkalické fosfatázy pomocí restrikčních endonukleáz a metody, založené na amplifikaci polymerázovou řetězovou reakcí, klonování bez restrikčního štěpení, přenosová polymerázová reakce a Gibsnova reakce.
Příprava expresních vektorů pro receptor NKp30 a jeho ligandy B7-H6 a BAG-6
Pažický, Samuel ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
NK buňky, buňky neadaptivního imunitního systému, jsou schopny za pomoci celé řady inhibičních a aktivačních receptorů rozeznat především virem infikované a nádorové buňky a následně je eliminovat. Pro NKp30, aktivační receptor NK buněk ze skupiny receptorů NCR (Natural Killer Cell Receptors), byla v poslední době identifikována několik ligandů, mezi které patří také membránový protein B7-H6 exprimovaný na nádorových buňkách a BAG-6, jaderný protein se širokým spektrem funkcí. Cílem mé bakalářské práce bylo připravit expresní vektory kódující receptor NKp30 a jeho ligandy B7-H6 a BAG-6, které by umožňovaly produkovat tyto proteiny v expresním systému HEK293. Klíčová slova: NK buňka, plasmid, receptor, NKp30, B7-H6, BAG-6
Příprava expresních vektorů pro NKp65 a KACL, nových zástupců rodiny lidských NK buněčných receptorů
Mikulová, Barbora ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Hlouchová, Klára (oponent)
NK buňky (natural killer cells, "přirození zabíječi") jsou významnou složkou vrozeného imunitního systému a mají schopnost rozpoznat a zabít především nádorové a virem infikované buňky. Na svém povrchu mají celou řadu inhibičních a aktivačních receptorů, pomocí kterých rozhodují o osudu cílových buněk. Imunitní odpověď je nejčastěji spuštěna po navázání NK buněčného receptoru na svůj ligand. Takovými receptor-ligandovými systémy jsou např. NKp80-AICL a NKRP1-LLT1 na lidských lymfocytech. Další receptor-ligandový pár představují NKp65 a KACL, dva nedávno objevené lektinové receptory lidských imunocytů. NKp65, blízký příbuzný NKp80, je glykoprotein, který funguje jako aktivační imunoreceptor na NK92MI buňkách. KACL je posledním objeveným členem lidské rodiny receptorů CLEC2 a je lokalizován téměř výhradně v kůži. Pomocí povrchové plazmonové rezonance bylo zjištěno, že NKp65 je vysokoafinitní receptor pro KACL. Cílem mé bakalářské práce bylo připravit expresní vektory kódující lidské NK buněčné receptory NKp65 a KACL, produkovat tyto proteiny v expresním systému HEK293T buněk a provést jejich purifikaci. Klíčová slova: NKp65, KACL, NK buňka, lektin, receptor, plazmid

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.