|
|
Registrované partnerství a jeho právní důsledky ve vztahu k náhradní rodinné péči
Faustová, Markéta ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou dvou dnes velmi důležitých institutů rodinného práva, a to registrovaným partnerstvím a náhradní rodinnou péčí. Cílem práce je zaměřit se na oblasti, kde se tyto dva instituty prolínají. Současná právní úprava registrovaného partnerství obsahuje některá problematická ustanovení právě ve vztahu k formám náhradní rodinné péče. Text této práce se zaměřil na popis těchto problematických oblastí a snaží se nastínit možné budoucí změny i v souvislosti s vývojem situace na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Náhradní rodinná péče
Petrů, Jaroslava ; Kohnová, Jana (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce je zaměřena na náhradní rodinnou péči v České republice a její význam pro dítě. Teoretická část vymezuje základní pojmy, přibližuje historii a formy náhradní rodinné péče. Zabývá se také procesem získání dítěte do náhradní rodinné péče, přípravou pěstounů a zákony upravujícími náhradní rodinnou péči. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu v rodinách s dětmi v pěstounské a poručnické péči, v rodinách s osvojenými dětmi, v Klokánku a v SOS dětských vesničkách. V závěrečné části práce jsou analyzovány a zpracovány získané poznatky a zároveň je zde poukázáno na význam náhradní rodinné péče pro dítě.
|
|
|
Problematika náhradního mateřství
Antošová, Barbora ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou právní úpravy náhradního mateřství. Vývoj v oblasti reprodukční medicíny v podobě prvního "dítěte ze zkumavky" v roce 1978 a na to navazujících medicinských pokroků s sebou nevyhnutelně přinesl rozvoj tohoto institutu. Institutu, který, ačkoliv s sebou přináší mnoho etických, sociálních a právních otázek, není v České republice právně regulován (kromě jediného ustanovení § 804 občanského zákoníku). Tato diplomová práce se proto snaží poskytnout návrh právní úpravy, která by mohla být v České republice přijata, a to za použití především analytické a komparativní metody. Po vysvětlení, co tento institut vlastně znamená a jaké známe jeho formy a modely, je objasněn jeho mezinárodní právní rámec. Ačkoliv si mnoho států uvědomuje aktuálnost tohoto tématu, do dnešního dne nebyla přijata žádná mezinárodní úprava, která by upravovala např. přeshraniční náhradní mateřství. Jisté vodítko tu ale přeci jen máme, a to zájem dítěte, jak judikoval Evropský soud pro lidská práva. Právní úprava v jednotlivých zemích se pohybuje na škále od kriminalizace (Francie) až po legalizaci komerčního náhradního mateřství (Ukrajina). Po zhodnocení právních úprav některých států, na kterých je ukázáno reálné fungování modelů náhradního mateřství, je zjevné, že pro Českou republiku...
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Osvojení z hlediska mezinárodních úmluv a českého práva (kritická srovnávací studie)
Hrubešová, Nikola ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou osvojení dítěte, a to jak z hlediska mezinárodních úmluv, tak i českého práva. Pozornost je zaměřena na srovnání příslušných ustanovení v občanském zákoníku s pravidly obsaženými v mezinárodních úmluvách a je hodnocen způsob, jakým Česká republika do svého právního řádu požadavky kladené mezinárodními úmluvami promítla. Práce obsahuje úvod, dále je členěna do šesti kapitol a zakončena závěrem. První kapitola je věnována pojmu osvojení a tomu, jak je v platné právní úpravě chápán. Zároveň jsou vyjmenovány i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které se zabývají úpravou osvojení a stanovují základní požadavky na národní úpravy jednotlivých smluvních států. Ve druhé kapitole jsou vymezeny druhy osvojení včetně stručné charakteristiky a popsání hlavních znaků, ve kterých se jednotlivé druhy odlišují. Pro jistou kontroverznost je podrobněji rozebrána otázka zrušitelného a nezrušitelného osvojení. Třetí kapitola uvádí základní předpoklady, jejichž splnění je nutné pro realizaci osvojení. Jedná se zejména o takové předpoklady, které musí splňovat osoba osvojitele, resp. osvojitelů, ale některé jsou též na straně osvojence či spočívají v pravomoci orgánu, který o osvojení rozhoduje. V následující čtvrté kapitole je veškerá pozornost směřována k souhlasům,...
|
|
|
Právní postavení rodičů dítěte při jeho osvojení
Oliveriusová, Monika ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záměrem práce je analýza účinné právní úpravy postavení rodičů dítěte při jeho osvojení a osvojení samotné s ohledem na aktuální otázky a úpravu v novém občanském zákoníku. Využívány jsou především metody analytická a kompara- tivní. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola pojednává o vymezení základních pojmů, s kterými je dále pracováno. Zařazuje též institut osvojení do širšího rámce náhradní rodinné péče. Druhá kapitola se zabývá právní úpravou osvojení. Je členěna do šesti podkapitol, se stěžejní třetí podkapitolou zabývající se podmínkami osvojení. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola je podstatou práce. Je věnována analýze současné právní úpravy právního postavení rodičů dítěte při jeho osvojení. Pozornost je věnována i nové formulaci nezájmu rodiče ve vazbě na nový občanský zákoník. Součástí této kapitoly je i odborníky a veřejností čas- to diskutovaná problematika utajených porodů. Vzhledem k tradici tohoto institutu ve Francii, je učiněn vhled do francouzské právní úpravy. Čtvrtá kapito- la je věnována procesnímu postavení rodičů dítěte a to jak v řízení o osvojení, tak v řízení incidenčním. Podstatou kapitoly páté je úprava v novém občanském zá- koníku, který nabude účinnosti k 1. 1. 2014. Tato kapitola pojednává v první podkapitole o obecných otázkách s akcentací na rodinné právo a...
|
|
|
Právní postavení rodičů dítěte při jeho osvojení
Vaisová, Petra ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Právní postavení rodičů dítěte při jeho osvojení Resumé Práce se zabývá osvojením se zaměřením na právní postavení rodičů dítěte při jeho osvojení. Jejím cílem je upozornit na aktuální problémy, které vyplývají nejen z neúplnosti a nejednoznačnosti právní úpravy, ale i z její aplikace v praxi. Při zpracování jednotlivých témat jsem vycházela z odborných publikací a komentářů k zákonům, které jsem srovnávala s aktuálními články ve vybraných odborných periodikách a se současnou judikaturou, která však v této oblasti není příliš bohatá. Praktickou stránku jsem konzultovala s JUDr. Zárasovou - pracovnicí Oddělení sociálně právní ochrany dětí Ministerstva práce a sociálních věcí. Práce se skládá z úvodu, pěti na sebe navazujících kapitol a závěru. První kapitola vymezuje základní pojmy, které jsou v práci často používány a jejichž definice mnohdy není zcela jednoznačná - dítě, rodiče dítěte a rodina. Dále se kapitola věnuje pojmu náhradní rodinné péče a představuje některé její formy, které zákon v České republice nabízí. Pro ilustraci je na tomto místě uvedeno i několik mezinárodních či meziročních srovnání. Druhá kapitola se již podrobněji zabývá samotným osvojením. Vysvětluje jeho podstatu a objasňuje podmínky, které zákon pro jeho úspěšný průběh vyžaduje - se zaměřením na osobu žadatele a budoucího...
|
|
| |
|
|
Proces schvalování žadatelů o osvojení
Novoveská, Lucie ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce je věnována náhradní rodinné péči, především osvojení. Zabývá se srovnáním ústavní a rodinné péče, motivací k rodičovství, formami náhradní rodinné péče, osvojením, jeho historií, typy, biologickými a psychologickými hledisky a jeho dalšími aspekty. Hlavním tématem je proces schvalování žadatelů o osvojení, který je povinný pro všechny, kteří se rozhodli přijmout dítě do náhradní péče. Analyzovala jsem zde celý proces a jeho jednotlivé části. V empirické části jsem provedla analýzu zkušeností žadatelů s tímto procesem. Závěrečná část obsahuje kazuistiky šesti rodin, které ukazují různost žadatelů a jejich rodinného zázemí.
|
|
|
Role orgánu sociálně-právní ochrany dětí v procesu zprostředkování osvojení
Slezáková, Barbora ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
RESUMÉ Role orgánu sociálně-právní ochrany dětí v procesu zprostředkování osvojení. Tato diplomová práce se zabývá rolí orgánu sociálně-právní ochrany dětí v procesu zprostředkování osvojení. Sociálně-právní ochrana dětí je jednou nejdůležitějších činností státu. Stát pečuje o děti, které nemají vlastní rodiče. Hlavním cílem osvojení je přijetí cizí osoby za vlastní. Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části a šest kapitol. První část je zaměřena na institut osvojení. S přijetím občanského zákoníku se změnil pohled na osvojení. Nyní není osvojení jedním z typů náhradní rodinné péče, ale OZ staví osvojení na roveň vztahům biologickým mezi rodiči a dětmi. První kapitola je zabývá historickým vývojem osvojení. Druhá kapitola popisuje institut osvojení, např. typy právních předpisů, hlavní charakteristiku, souhlasy s osvojením, péče před osvojením a zrušení osvojení. Druhá část popisuje proces zprostředkování osvojení. Třetí kapitola popisuje sociálně-právní ochranu dětí. Tato kapitola je věnováno pojmu sociálně-právní ochrana, historickému vývoji a orgánům, které se sociálně-právní ochranou zabývají. Čtvrtá kapitola je hlavní kapitolou diplomové práce, která je věnována procesu zprostředkování osvojení. V procesu zprostředkování osvojení je velice důležitá role OSPOD. Tato kapitola popisuje fáze...
|
host ::
RSS.