|
|
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji
Lipusová, Lucie ; Indrová, Jarmila (vedoucí práce) ; Bakos, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá problematikou udržitelného rozvoje cestovního ruchu, která je aplikována na příkladu Moravskoslezského kraje. Cílem práce je zhodnotit současný stav a potenciál udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Teoretická část je věnována pojmu udržitelného rozvoje, pilířům a principům, na kterých je problematika založena. V praktické části je charakterizován Moravskoslezský kraj z hlediska životního prostředí, dopravní infrastruktury, cestovního ruchu a zejména je zde zhodnocena nabídka šetrných forem cestovního ruchu v kraji, způsob jejich podpory a možnosti dalšího rozvoje. Podstatnou část práce tvoří analýza povědomí o udržitelném rozvoji cestovního ruchu v kraji provedená na základě dotazníkového šetření mezi podnikateli v oblasti cestovního ruchu, působících v Moravskoslezském kraji, účastníky cestovního ruchu, rezidenty kraje a pracovníky krajského úřadu. K celkovému zhodnocení stavu a potenciálu udržitelného rozvoje cestovního ruchu v kraji je využita SWOT analýza.
|
|
|
Analýza vlivu environmentálních investic v Moravskoslezském kraji na ekonomiku regionu za období 2012-2015
Štěpán, Jaroslav ; Macháč, Jan (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Moravskoslezský kraj patří dlouhodobě mezi oblasti s vysokým znečištěním ovzduší. Z důvodu vládní podpory řešení tohoto problému je zde alokováno významné množství environmentálních investic, jejichž vliv na ekonomiku regionu je nutné podrobně zhodnotit. Cílem práce je potvrdit hypotézu o nulové změně multiplikace vybraných environmentálních investic snižující znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji na čistý provozní přebytek a celkové čisté zdanění. Pro samotné zhodnocení investic je vytvořen regionální statický Input-Output model, který je rozšířen o dodatečnou spotřebu domácností. Výsledkem modelu je pozitivní hodnota multiplikace čistého provozního přebytku v hodnotě 8,24 % celkové výši investic a celkového čistého zdanění v hodnotě 5,82 % celkové hodnoty investic pro všechna zkoumaná období. Podle zjištěných údajů byla výchozí hypotéza vyvrácena a na základě multiplikačního efektu lze environmentální investice podporovat nejen ze subjektivních důvodů (snižování emisí škodlivých látek do ovzduší), ale i z objektivních ekonomických důvodů.
|
|
|
Srovnání nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a v Hlavním městě Praze
Krýslová, Petra ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Čabla, Adam (oponent)
Nezaměstnanost je jedním z největších ekonomických problémů současnosti. Bakalářská práce porovnává nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji a hlavním městě Praze. Tyto regiony jsou vybrány proto, že Moravskoslezský kraj je dlouhodobě považován za kraj s největší nezaměstnaností a Praha s nejmenší nezaměstnaností v České Republice. Cílem této práce je popsat vývoj nezaměstnanosti v obou krajích a jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje v letech 2005--2013 z několika pohledů. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická, část se věnuje charakteristikám obou sledovaných regionů, pojmům týkajících se nezaměstnanosti a časových řad. Druhá, praktická, část popisuje nezaměstnanost pomocí vhodných statistických metod. Data jsou získána z veřejného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
|
|
|
Sociální služby a jejich dostupnost v Moravskoslezském kraji, případová studie okresu Karviná
Šimkovská, Lenka ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat a zhodnotit dostupnost sociálních služeb v Moravskoslezském kraji s podrobnějším zaměřením na okres Karviná. Pro lepší naplnění cíle práce byly stanovené výzkumné otázky, které se zaměřují především na rozdíly v nabídce služeb pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením, jak v kraji, tak v okrese Karviná. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů z oblasti sociální politiky. Jsou zde představeny sociální modely v zemích Evropské unie a sociální systém v České republice. Další kapitola teoretické části představuje sociální služby v ČR, kde jsou služby rozděleny dle typů a dle zaměření na cílové skupiny ohrožených osob. Práce se také věnuje financování těchto služeb. Praktická část se dělí na dvě oblasti zkoumání. Nejdříve je provedena analýza dostupnosti sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, kde jsou služby srovnávány mezi okresy. Další analýza zhodnocuje dostupnost sociálních služeb přímo v okrese Karviná. Závěr pak odpovídá na předem stanovené hypotézy, zdali je nabídka služeb pro dvě největší cílové skupiny odlišná či nikoliv.
|
|
|
Podnikatelský plán
Hubáčková, Miroslava ; Krause, Josef (vedoucí práce) ; Kouklík, Michal (oponent)
Diplomová práce Podnikatelský plán se týká začínajícího podnikatele, který hodlá provozovat živnost v oblasti výkopových a zemních prací v Moravskoslezském kraji. Současně tento plán slouží jako studie proveditelnosti, zda je vůbec toto podnikání perspektivní. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí -- teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související se založením živnosti, s podnikatelským plánem a jeho částmi a dále je zde charakterizován stavební trh. Praktická část již obsahuje samotný podnikatelský plán, ve kterém je podrobněji popsán záměr začínajícího podnikatele, dále je analyzováno podnikatelovo okolí a sestaven finanční plán. Výsledky práce by měly objasnit, zda je toto podnikání dlouhodobě udržitelné. V případě neúspěchu navrhnout řešení, za jakých podmínek by podnikání bylo úspěšné.
|
|
|
Využití PPP jako nástroje regionálního rozvoje
Bahounková, Petra ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Silovská, Hana (oponent)
Hlavním tématem je spolupráce soukromého a veřejného sektoru formou PPP projektů. Spolupráce na projektech, na které veřejný sektor momentálně nepotřebuje značnou sumu peněz, jak by tomu bylo v případě využití jiné cesty k vybudování veřejné infrastruktury či veřejné služby. Práce popisuje PPP projekty v obecné rovině, v České republice, se zaměřením na Moravskoslezský kraj. Je provedeno porovnání projektů v Moravskoslezském kraji s projekty na území celé České republiky. V rámci Moravskoslezského kraje je vybrán nejúspěšnější realizovaný projekt, který je popsán a na určitých ukazatelích zhodnocen jeho přínos. Cílem práce je zjištění, zda jsou PPP projekty v Moravskoslezském úspěšně realizovány, zda a proč je PPP dobrý nástroj regionálního rozvoje v daném kraji.
|
|
|
Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji a ochrana obyvatelstva
PAJURKOVÁ, Romana
Znečištění ovzduší je rozšířeným problémem v celém Moravskoslezském kraji a v tak osídlené aglomeraci navíc ovlivňuje mnoho životů. Škodliviny, které se zde ve vzduchu vyskytují mnohdy v několikanásobně překročeném limitu pro ochranu zdraví, jsou toxické životnímu prostředí i lidem, kteří v něm žijí, proto je důležité se z hlediska ochrany obyvatelstva tímto tématem zabývat. Je třeba si stanovit, jak moc znečištěné ovzduší ovlivňuje zdraví obyvatel. Touto otázkou se zabývá hypotéza H1. Ve spolupráci s Oddělením ochrany ovzduší ČHMÚ v Ostravě a KHS Moravskoslezského kraje byly srovnány údaje o aktuálním znečištění PM10 částicemi a týdenní nemocnosti akutními respiračními onemocněními. Bylo zjištěno, že pokud se zhoršuje stav ovzduší, nemocnost se nezlepšuje, a když se kvalita ovzduší zlepšuje, ubývá i onemocnění akutními respiračními infekcemi v kraji - mezi znečištěním ovzduší a zdravotním stavem obyvatelstva je určitá souvislost. Pro hypotézu H2 (informovanost obyvatel v oblasti znečištění ovzduší) byl sestaven dotazník a byl rozdán 250 obyvatelům kraje s návratností 87 %. Většina obecných otázek byla zodpovězena správně, výsledky otázek o zjišťování aktuální situace tak dobré nebyly, proto byla hypotéza H2 potvrzena pouze částečně. Jediným způsobem, jak se ale dá aplikovat oblast ochrany obyvatelstva, je v tomto případě funkční varování. Speciální srovnávací metodou bylo zjišťováno, při jaké hodnotě znečištění PM10 částicemi byli obyvatelé varováni. 38 % dotazovaných ale uvedlo, že nebyli varováni nikdy. Proto byla hypotéza H3 také potvrzena pouze částečně. Po provedení analýzy problému byl připraven návrh řešení této situace v aplikaci na ORP Bohumín. Obyvatele kraje byli rozděleni na dvě skupiny. Aktivní, to je skupina osob, která má přístup k internetu a nevyužívá toho. Byl vytvořen informační leták a samolepky, jejichž hlavním úkolem je upoutat pozornost a ukázat obyvatelstvu, kde se informace o aktuálním znečištění dají najít. Součástí tohoto letáku je také pár poznámek, u kterých byla v dotazníku menší informovanost. Druhá skupina je pak pasivní, tzn. obyvatelé, kteří přístup k internetu nemají, či jej neumí využívat. Byl vytvořen systém otočné informační tabule, a návrh jejího umístění v ORP Bohumín v prostředí, kde se hromadí větší množství osob. Na takovou tabuli by se dala automaticky odesílat i hodinová aktuální data skrze síťovou komunikaci. Šlo by také opatřit tento systém výstražným varováním, ale jeho spuštění by muselo být omezeno určitou hranicí vzhledem k častému překračování limitů ve většině obcí kraje. Mohli bychom provést varování občanů prostřednictvím jednotky požární ochrany Sboru dobrovolných hasičů, obzvláště byla-li by vyhlášena smogová situace. Bylo by také možné využít systému varovných sirén, ale myslím, že by takový způsob varování mohl vyvolat zbytečnou paniku. Následující návrhy řešení platí pro obě skupiny obyvatel. Na základě dostupných informací byla zobrazena mapa s vyznačením nízkoemisní zóny ORP Bohumín, byl popsán systém řešení z hlediska izolační zeleně. Bylo také zjišťováno, zda je připravován plán typové činnosti dlouhodobá inverzní situace, ale podle HZS kraje nepředstavuje inverzní situace pro území regionu hrozbu, která by vyžadovala vyhlášení některého z krizových stavů, a proto není rozpracování operačního plánu zatím nutné. Čas je v tomto případě hlavím aspektem pro postupné zlepšování z oblasti varování a informování obyvatel. Z výsledků vyplývá, že obecná informovanost o problematice je dostatečná, avšak je také potřeba věnovat pozornost aktuální situaci, aby bylo možné zmenšit rizika na zdraví na co nejnižší úroveň. Nemyslím si, že se občané musí naučit smířit se s životem v takových podmínkách, ale měli by být trpěliví, a sami přispívat ke zlepšení této situace. Stačí začít tím, že se budou o aktuálním znečištění sami informovat.
|
|
|
Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v posledních deseti letech
Šimkovská, Lenka ; Szabová, Lucia (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Téma bakalářské práce je zvoleno díky značnému podílu dlouhodobě nezaměstnaných osob na celkové nezaměstnanosti jak v České republice, tak i v Moravskoslezském kraji. Cílem této práce je analýza trhu práce v tomto kraji za posledních deset let s ohledem na dlouhodobě nezaměstnané a aktivní politiky zaměstnanosti na podporu dlouhodobě nezaměstnaných a dostupnost určitých programů či rekvalifikačních kurzů pro tuto skupinu. V praktické části je použita dotazníková metoda, která blíže popisuje pohled nezaměstnaných na ztrátu zaměstnání a na rekvalifikační kurzy a přínos pro ně samotné.
|
|
|
Politika soudržnosti EU a její vliv na Moravskoslezský kraj
Němcová, Darina ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Politika soudržnosti EU a její vliv na Moravskoslezský kraj" je členěná do tří kapitol. Jednotlivé etapy vývoje politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v rámci procesu evropské integrace jsou popsány v první kapitole diplomové práce. V této kapitoly je věnován prostor základním atributům politiky soudržnosti, což jsou cíle, nástroje a principy. Pozornost je věnována i financování politiky soudržnosti v rámci celé Evropské unie. V druhé kapitole diplomové práce "Politika soudržnosti v rámci České republiky" je představena politika soudržnosti v rámci České republiky. Popsány jsou zde základní dokumenty, které slouží k realizaci politiky soudržnosti na území ČR a operační programy z kterých Česká republika čerpá alokace. Poslední část diplomové práce je zaměřená na Moravskoslezský kraj. Pozornost je zaměřená na analýzu, zda region dostatečně čerpá finanční prostředky, které mu jsou skrz politiku soudržnosti nabízeny a jaký vliv má politika soudržnosti na tento kraj. Cílem mé práce je poukázat na důležitost politiky soudržnosti. Pokusím se nastínit, jakou roli hraje politika soudržnosti v Evropské unii, jakou podobu zaujímá v České republice a jak ovlivňuje Moravskoslezský kraj. Práce má znázornit politiku hospodářské a sociální soudržnosti jako nástroje pro zlepšování sociálně-ekonomické úrovně. Ráda bych zhodnotila, jak velkou roli hraje politika soudržnosti v Moravskoslezském kraji a jaký vliv má na tento region.
|
|
|
Klastrová politika jako součást regionalní inovační politiky
Beranová, Veronika ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Váchová, Daniela (oponent)
Práce se zabývá otázkou, zda je klastrová politika realizovaná v Moravskoslezském kraji vhodnou součástí regionální inovační politiky a zda je v jejím kontextu správně zacílena. To znamená, zda se její dopady projevují především v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nebo naopak v oblastech, které mohou hraničit s narušováním hospodářské soutěže (činnost klastrových organizací v oblasti společných nákupů, zastupování společných zájmů apod.), a zda její opatření přispívají k odstraňování inovačních bariér, kterým čelí podniky, pokud nemají dostatečné vazby na další subjekty (např. chybějící partner pro spolupráci, nízká důvěra, chybějící technické vybavení, chybějící know-how), nebo těch inovačních bariér, na které mají být zacíleny jiné nástroje inovační politiky (např. problémy s financováním inovačních projektů). Odpověď na tyto otázky byla získána pomocí dotazníku distribuovaného členům moravskoslezských klastrových organizací. Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že členové klastrových organizací vidí největší přínos činnosti své klastrové organizace v oblasti networkingu a informací a v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a pociťují největší zlepšení v případě problémů s chybějícím partnerem pro spolupráci, s chybějícím obchodně-marketingovým know-how a s důvěrou. Na základě studia systému podpory a strukturovaných rozhovorů s klastrovými manažery však byly mimo jiné vysloveny pochybnosti ohledně zajištění dopadu na "přirozené" klastry. Na základě těchto poznatků se jeví jako vhodné podporu klastrů na národní i regionální úrovni v zásadě zachovat, ale je třeba dále zkoumat, zda činnost klastrových organizací skutečně podporuje "přirozené" klastry, jaký je její dopad na inovativnost a konkurenceschopnost podniků a regionu a jaká je finanční efektivita poskytované podpory.
|
host ::
RSS.