|
|
Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji a ochrana obyvatelstva
PAJURKOVÁ, Romana
Znečištění ovzduší je rozšířeným problémem v celém Moravskoslezském kraji a v tak osídlené aglomeraci navíc ovlivňuje mnoho životů. Škodliviny, které se zde ve vzduchu vyskytují mnohdy v několikanásobně překročeném limitu pro ochranu zdraví, jsou toxické životnímu prostředí i lidem, kteří v něm žijí, proto je důležité se z hlediska ochrany obyvatelstva tímto tématem zabývat. Je třeba si stanovit, jak moc znečištěné ovzduší ovlivňuje zdraví obyvatel. Touto otázkou se zabývá hypotéza H1. Ve spolupráci s Oddělením ochrany ovzduší ČHMÚ v Ostravě a KHS Moravskoslezského kraje byly srovnány údaje o aktuálním znečištění PM10 částicemi a týdenní nemocnosti akutními respiračními onemocněními. Bylo zjištěno, že pokud se zhoršuje stav ovzduší, nemocnost se nezlepšuje, a když se kvalita ovzduší zlepšuje, ubývá i onemocnění akutními respiračními infekcemi v kraji - mezi znečištěním ovzduší a zdravotním stavem obyvatelstva je určitá souvislost. Pro hypotézu H2 (informovanost obyvatel v oblasti znečištění ovzduší) byl sestaven dotazník a byl rozdán 250 obyvatelům kraje s návratností 87 %. Většina obecných otázek byla zodpovězena správně, výsledky otázek o zjišťování aktuální situace tak dobré nebyly, proto byla hypotéza H2 potvrzena pouze částečně. Jediným způsobem, jak se ale dá aplikovat oblast ochrany obyvatelstva, je v tomto případě funkční varování. Speciální srovnávací metodou bylo zjišťováno, při jaké hodnotě znečištění PM10 částicemi byli obyvatelé varováni. 38 % dotazovaných ale uvedlo, že nebyli varováni nikdy. Proto byla hypotéza H3 také potvrzena pouze částečně. Po provedení analýzy problému byl připraven návrh řešení této situace v aplikaci na ORP Bohumín. Obyvatele kraje byli rozděleni na dvě skupiny. Aktivní, to je skupina osob, která má přístup k internetu a nevyužívá toho. Byl vytvořen informační leták a samolepky, jejichž hlavním úkolem je upoutat pozornost a ukázat obyvatelstvu, kde se informace o aktuálním znečištění dají najít. Součástí tohoto letáku je také pár poznámek, u kterých byla v dotazníku menší informovanost. Druhá skupina je pak pasivní, tzn. obyvatelé, kteří přístup k internetu nemají, či jej neumí využívat. Byl vytvořen systém otočné informační tabule, a návrh jejího umístění v ORP Bohumín v prostředí, kde se hromadí větší množství osob. Na takovou tabuli by se dala automaticky odesílat i hodinová aktuální data skrze síťovou komunikaci. Šlo by také opatřit tento systém výstražným varováním, ale jeho spuštění by muselo být omezeno určitou hranicí vzhledem k častému překračování limitů ve většině obcí kraje. Mohli bychom provést varování občanů prostřednictvím jednotky požární ochrany Sboru dobrovolných hasičů, obzvláště byla-li by vyhlášena smogová situace. Bylo by také možné využít systému varovných sirén, ale myslím, že by takový způsob varování mohl vyvolat zbytečnou paniku. Následující návrhy řešení platí pro obě skupiny obyvatel. Na základě dostupných informací byla zobrazena mapa s vyznačením nízkoemisní zóny ORP Bohumín, byl popsán systém řešení z hlediska izolační zeleně. Bylo také zjišťováno, zda je připravován plán typové činnosti dlouhodobá inverzní situace, ale podle HZS kraje nepředstavuje inverzní situace pro území regionu hrozbu, která by vyžadovala vyhlášení některého z krizových stavů, a proto není rozpracování operačního plánu zatím nutné. Čas je v tomto případě hlavím aspektem pro postupné zlepšování z oblasti varování a informování obyvatel. Z výsledků vyplývá, že obecná informovanost o problematice je dostatečná, avšak je také potřeba věnovat pozornost aktuální situaci, aby bylo možné zmenšit rizika na zdraví na co nejnižší úroveň. Nemyslím si, že se občané musí naučit smířit se s životem v takových podmínkách, ale měli by být trpěliví, a sami přispívat ke zlepšení této situace. Stačí začít tím, že se budou o aktuálním znečištění sami informovat.
|
|
|
Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči
PAJURKOVÁ, Romana
Obsahem mé bakalářské práce s názvem Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči je stručné shrnutí teorie této problematiky s provedeným výzkumem, který má za úkol potvrdit znalost zdravotnických záchranářů v přístupu k těmto poraněním. Teoretická část se zabývá vybranými tepelnými traumaty: hypertermie, popáleniny, hypotermie a omrzliny. U každého z těchto stavů je popsána jednoduchá patofyziologie, rozdělení, příznaky, případně rizika, laická první pomoc a odborná přednemocniční neodkladná péče. Při práci s literaturou byla nejvíce využita technika obsahové analýzy odborných monografií a časopisů v elektronické podobě. Praktická část se pak zabývá výzkumem se záměrem zjistit úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v této problematice z hlediska patofyziologie termických poranění a postupů při jejich ošetřování v přednemocniční neodkladné péči. K ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn metodou dotazování technikou anonymního dotazníku a rozdán do oblastních středisek zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků jich bylo navráceno 82, návratnost tedy byla 82 %. Výsledky výzkumu jsou v této práci uvedeny prostřednictvím grafů s výsledky vyjádřeny v procentech. Hypotézy, které byly určeny na počátku výzkumu, se potvrdily. Praktické dovednosti i teoretické znalosti záchranářů Moravskoslezského kraje ve vysoké míře odpovídají odborným literárním pramenům a postupům. Samozřejmě se objevily i odpovědi nesprávné, ale jejich počet u žádné otázky nepřevyšoval 50 %. I přesto bych ale ráda uveřejnila obsah své teoretické práce například na internetových stránkách se záměrem stručného a jasného seznámení s touto problematikou tak, aby posloužila jako návod v případě malé nevědomosti. I my, zdravotníci, jsme přece jen lidé a občas chybujeme. Proto si myslím, že je důležité vědět, kde najít pomoc, když si nejsme úplně jisti.
|
host ::
RSS.