|
|
Pražská smlouva 1973
JANEČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi podepsání Pražské smlouvy v roce 1973 mezi Spolkovou republikou Německo a Ceskoslovenskou socialistickou republikou. Přibližuje sporná témata, která provázela jednání. Zásadní nesoulad spočíval v rozdílné interpretaci platnosti Mnichovské dohody. Podpis Pražské smlouvy umožnil proces détente v mezinárodních vztazích, jež podpořil koncepci neue Ostpolitik západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. Bakalářská práce dále přibližuje mediální obraz uzavření Pražské smlouvy, přičemž existoval značný rozdíl mezi periodiky vydávanými v Ceskoslovensku a v západní Evropě, který vyplýval z odlišného pojetí role médií v politickém systému.
|
|
|
Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ
Novotný, Ondřej ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ se zabývá využitím Seifertových básní vydaných mezi lety 1937 a 1950 při výuce dějepisu v 9. ročníku základních škol. Texty vybíráme se sbírek vzniklých na pozadí velkých dějinných událostí a mezníků (krize 30. let 20. stol., tzv. mnichovská dohoda, 2. světová válka, osvobození Československa a konečně stalinismus v Československu 50. let). K Seifertovým básním přistupujeme jako k lyrickým deníkům podávajícím skrze reference k tehdejším historickým událostem svědectví o dané době, neopomíjíme však jejich uměleckou povahu. Text práce je rozdělen na kapitoly korespondující s výše jmenovanými historickými událostmi. V úvodu kapitol se stručně věnujeme historickému pozadí období, v nichž Seifert psal svá díla. Rozborům samotných sbírek věnujeme navázané podkapitoly, ve kterých i s ohledem na estetickou stránku básní hledáme a kategorizujeme společné rysy sbírek využitelné při eventuální přípravě výukových hodin. Ilustrativní návrhy takovýchto lekcí připojujeme hned za rozbory sbírek. K návrhu lekce Mnichovská dohoda navíc dokládáme též její reflexi vycházející z reálné odučené hodiny. Drobnou odchylkou oproti zbytku textu je poslední kapitola věnovaná 50. letům v Československu. Zde je z důvodu ucelení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
|
|
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
|
|
|
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz
|
|
|
Politické vlivy působící na československý Radiojournal v období druhé republiky
Veverka, Luboš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
V naší práci se snažíme popsat politické vlivy, které působily, ať už otevřeně nebo nepřímo, na Radijournal, spol. s r. o., jediného rozhlasového vysilatele v Československu mezi léty 1923 - 1939. V centru našeho zájmu však leží období tzv. druhé republiky, které můžeme orientačně ohraničit uzavřením Mnichovské dohody na konci září 1938 a okupací zbytku Československa 15. března 1939. V té době docházelo k přestavbě politického, mocenského a společenského systému, která je charakteristická především centralizačními snahami spojenými s potlačováním liberálně demokratických principů. Někdy hovoříme o tzv. autoritativní demokracii. Změnám se v tomto období nevyhnul ani Radijournal. Formálně šlo o soukromou společnost v níž však 51 % akcií vlastnil stát. Státní úředníci či přímo politici také zasedali ve správních a kontrolních orgánech instituce už od roku 1925. Tato praxe se udržela i v období druhé republiky, kdy byl vliv státu ještě posílen. V nových podmínkách se dokonce objevily návrhy na přímé postátnění instituce. Řada změn však nebyla vzhledem ke krátkému trvání druhé republiky realizována. Přesto se mnohé principy uplatňování politického vlivu prosadily po druhé světové válce. Historické prameny navíc dokládají, že ve sledovaném období si politici začali ve větší míře uvědomovat význam...
|
|
| |
|
|
NEDÁME SE! - Působení Mladého hlasatele v letech 1937-1938 a jeho role při obraně republiky
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem diplomové práce je časopis Mladý hlasatel, vydávaný v nakladatelství Melantrich v letech 1935-1941, v období od září 1937 do září 1938. Práce rozebírá zásadní aspekty jeho dějin a zaměřuje se na jeho působení na čtenáře ve smyslu rozhodné obrany vlasti. Rozbor se zaměřuje na aktuální publicistiku, beletrii, instruktážní a naučné články. Je provedena sonda do vztahů s ostatními novinami a časopisy, vydávanými Melantrichem, byl sestaven profesní i osobní životopisný přehled odpovědného redaktora Břetislava Mencáka a upozorněno na řadu omylů a nepřesností, o kterých se doposud nevědělo. Podstatnou měrou práce přibližuje jinak těžko dostupný časopis i po visuální stránce. Chce být příspěvkem k dějinám Mladého hlasatele, k dějinám českých časopisů pro mládež a chce poukázat na opomíjené téma úlohy a možností dětí v době československé krise.
|
host ::
RSS.