|
|
Restaurační pokusy císaře Karla z československého pohledu
Zatloukal, Alois ; Balla, Petr (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
V průběhu roku 1921 se pokusil po rozpadu Rakouska-Uherska sesazený král Karel Habsburský o návrat na maďarský trůn. Jeho pokusy byly v obou případech neúspěšné. Tyto restaurační pokusy měly za následek vypuknutí krize v nově vzniklém mezinárodním systému poválečné Evropy. Odpověď jednotlivých států, zejména reakce Malé dohody v čele s Edvardem Benešem, přispěla k vyhrocení události až na pokraj válečného konfliktu. Práce si klade za cíl vyjasnit faktory, které vedly císaře Karla k rozhodnutí návratu na trůn. Práce se dále zabývá československou reakcí na maďarské události, její intenzitou a argumentací za pomocí analýzy československých diplomatických zpráv a dobového tisku. Práce objasňuje, že ke Karlovu rozhodnutí k návratu na trůn přispělo hned několik faktorů. Mezi nimi byla například císařova morálka a víra v humanismus, nebo přílišná důvěra krále Karla ve své poddané. Dále pak císařovo přesvědčení o podpoře celé akce jak v Maďarsku, tak v zahraničí. Druhá výzkumná otázka odkrývá způsoby, jakými reagoval na maďarské události československý tisk a československá politická reprezentace. Z diplomatických zpráv je jasně patrný odmítavý postoj Československa ke Karlově akci. Diplomatické zprávy navíc obsahují citově zbarvená slova, které se vyskytují i v československém tisku, jenž předkládá...
|
|
|
Malá dohoda na stránkách německého tisku v Československu
Svoboda, Robin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá články o Malé dohodě v německém tisku vydávaném v Československu. Stručně ukazuje historii Malé dohody a československou publicistiku ve dvacátých a třicátých letech. Dvě kapitoly se pak již věnují samotnému tisku a Malé dohodě. První z nich je vymezena lety 1920-1922. Hlavní zdroj pro ni představoval výstřižkový archiv Ministerstva zahraničí, který se nachází v Národním archivu ČR. Popisuje témata, o nichž se tehdy v souvislosti s Malou dohodou psalo. Druhá z kapitol ukazuje bezprostřední odezvu šesti vybraných listů (Freiheit, Volksrecht, Vorwärts, Reichenberger Zeitung. Deutsche Landpost a Aussiger Tagblatt) různé politické orientace na tři události, důležité pro Malou dohodu. Jedná se o spojeneckou smlouvu ČSR-Jugoslávie z roku 1920, spojeneckou smlouvu ČSR-Rumunsko z roku 1921 a podpis Organizačního paktu Malé dohody. Analyzováno je také dění v Jugoslávii a Rumunsku. Cílem práce bylo zjistit, zda a jak německé noviny o Malé dohodě informovaly. Klíčová slova: Malá dohoda, noviny, Jugoslávie, Rumunsko
|
|
|
"Návrat krále?" Restaurační pokusy Karla Habsburského v Maďarsku v roce 1921 ve světle mezinárodních vztahů v Evropě
Raiman, Vojtěch ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Restaurační pokusy Karla Habsburského v Maďarsku představovaly jeden z posledních pokusů o obnovení "starých pořádků" ve střední Evropě po první světové válce. V době relativního uklidnění poměrů způsobily krizi mezi Maďarskem, nástupnickými státy a státy Dohody a přivedly střední Evropu, hlavně v případě druhého pokusu, na pokraj válečného konfliktu. Práce Návrat krále? je případovou studií s prvky komparace, jejímž cílem je analyzovat zahraničněpolitickou situaci ve vztahu k otázce restaurace Habsburků v Maďarsku a popsat reakci Malé dohody a evropských mocností: Velké Británie, Francie a Itálie. Změny státní formy Maďarska, nejasné definování osoby panovníka a silné legitimistické hnutí vyvolaly v bývalém králi naději na úspěch jeho restauračních pokusů. Zároveň Karel spoléhal také na podporu představitelů Dohody. Proti oběma jeho akcím se ale ostře postavily státy Malé dohody, které vnímaly návrat Habsburků na maďarský trůn jako ohrožení své vlastní suverenity a v případě úspěšné restaurace hrozily vojenským zásahem. Nebezpečí, které restaurace Habsburků v Maďarsku představovala, působilo jako katalyzátor spolupráce Malé dohody a napomohlo jejímu smluvnímu dotvoření. Evropské mocnosti musely v zájmu zachování míru ve střední Evropě zasáhnout a postavily se proti restauraci. Cílem této bakalářské práce...
|
|
|
Vnitropolitické souvislosti Hodžova plánu
Váňa, Daniel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Abstrakt Práce je věnována analýze reakce československé politické scény na Dunajský plán Milana Hodži, který tento slovenský agrárník a národohospodář představil v druhé polovině roku 1935 a v prvních měsících svého premiérského pověření. Autor vycházel ze širších úvah o českých a československých představách o hospodářském a politickém vývoji střední Evropy, podle Františka Palackého "prostoru mezi Německem a Ruskem." V tomto kontextu chápe Palackého přesvědčení o nezastupitelnosti habsburské podunajské říše jako "nárazníku" protisměrné imperialistické expanze obou zmíněných kontinentálních mocností i snahy generací staročeské i mladočeské tuto říši reformovat a zachovat. V první řadě pak analyzuje meziválečné projekty již suverénní československé zahraniční politiky ujmout se inspirativní a vůdčí role středoevropské ekonomické a politické spolupráce na základně malodohodového spojenectví. Tzv. Hodžův plán je pro autora pouze jedním z těchto projektů, kterému, stejně jako předcházejícím, nebyla v nových mezinárodně-politických a mezinárodně-ekonomických souvislostech dána možnost na realizaci. Měl Milan Hodža svůj plán hospodářské a potenciálně politické spolupráce podunajských zemí zpracován z národohospodářského hlediska a vyvolal jím širší politickou i národohospodářskou diskusi v tehdejším Československu? Takové jsou základní otázky, které si autor klade, a na které v závěru práce odpovídá: Milan Hodža svůj plán nikdy národohospodářsky nekonkretizoval a pokus o jeho realizaci nepřekročil hranice diplomatických sondáží. Stejně tak nevyvolal žádné konkrétní reakce tehdejších československých politických stran ani v rámci sněmovních rozprav, ani na stránkách stranických periodik.
|
|
|
Zbrojní výroba Škodových závodů ve 30. letech 20. století
Mlsna, Michal ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce sleduje vývoj zbrojního programu ŠZ během let 1930 -- 1939. Hlavním cílem je zanalyzovat vývoj výroby pro domácí trh a pro export s ohledem na hospodářsko-politický vývoj ve sledovaném období a také porovnat reakci zbrojní výroby s výrobou mírovou. Z pohledu zahraničních zákazníků je zvláštní pozornost věnována pozici ŠZ ve státech Malé dohody. Zbrojní výroba ŠZ pro ČSR zaznamenává v období Velké hospodářské krize propad srovnatelný s propadem mírové výroby. Zahraniční výroba, vzhledem k projevům VHK v malodohodových státech, klesá prudčeji, zato se dříve dostavuje oživení. Toho dosahuje dříve než mírová výroba také zbrojní výroba pro ČSR. Během druhé poloviny 30. let zaznamenává zbrojní výroba prudký růst trvající až do podepsání Mnichovské dohody. Postavení ŠZ ve státech MD bylo poznamenáno nejprve vyhlášením státního bankrotu a vnitropolitickými boji v těchto státech, sílícím hospodářským vlivem Německa ale také hospodářskou politikou ČSR.
|
|
|
Analýza exportu zbraní Škodových závodů a Zbrojovky Brno do zemí Malé dohody ve 30. letech 20. století
Kárník, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Historie Československa a jeho poloha hrála klíčovou roli pro rozvoj zbrojního průmyslu v meziválečném období. Vzhledem k nestabilitě v tomto regionu, který zde vznikl po rozpadu Rakousko-Uherska, se začal zbrojní průmysl v Československu vyvíjet daleko intenzivněji. Na počátku 30. let se již byl zbrojní průmysl rozvinut do té míry, že i důsledky krize nedolehly na Škodovku a Zbrojovku takovou měrou. Tyto podniky se s dopady hospodářské recese vyrovnaly daleko lépe než ostatní odvětví průmyslu. Ve 30. letech pak byly tyto podniky ovlivňovány nejenom stavem hospodářství svých obchodních partnerů v Malé dohodě, ale také politickou situací v okolních státech. Zakázky Škodových závodů a hlavně Zbrojovky Brno pak byly do velké míry ovlivňovány československou vládou. Ta používala hospodářskou politiku jako nástroj politiky zahraniční a to i do značné míry ovlivňovalo chování zbrojovky při obchodním styku s partnery z Malé dohody.
|
|
|
Zahraniční obchod Československé republiky v letech 1918-1938. Jeho silné a slabé stránky
Novotná, Dana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce je zaměřena na zahraniční obchod Československé republiky v letech 1918-1938, zejména na československou obchodní politiku, analýzu a charakteristiku jejích jednotlivých fází. Dále práce sleduje strukturu zahraničního obchodu, velikost podílu vývozu a dovozu jednotlivých komodit ( podle bruselského názvosloví) a komparuje tyto údaje s ostatními evropskými zeměmi. Dále se práce věnuje nejvýznamnějším obchodním partnerům Československé republiky. Proč se hlavními obchodními partnery Československé republiky nestaly západní demokracie a jaké problémy přineslo partnerství s malodohodovými zeměmi? Práce analyzuje také problematiku konkurenceschopnosti československého zboží na zahraničních trzích.
|
|
| |
host ::
RSS.