|
|
Role lobbisty ve veřejné politice versus mediální obraz jeho praktického působení
Trunečka, Ondřej ; Kotlas, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Tato diplomová práce se jmenuje "Role lobbisty ve veřejné politice versus mediální obraz jeho praktického působení". Studie se zaměřuje na předpokládaný rozpor mezi teorií veřejné politiky, jež lobbistu považuje za legitimního aktéra veřejné politiky, za člověka, který přesvědčuje a ovlivňuje rozhodující složky ve prospěch zájmové skupiny, a mezi zprávami, kterých se české veřejnosti o aktivitách lobbistů dostává a které vyznívají převážně negativně. Hlavní metodou výzkumu je kvalitativní obsahová analýza, jíž jsou podrobeny zprávy nejčtenějšího seriózního českého deníku Mladá fronta Dnes. Výsledky zkoumání jsou porovnány s původní teorií a doplněny o odpovědi politika, politologa a novináře.
|
|
|
Lobbing: ekonomické a právní aspekty
Čech, Dino ; Hraba, Zdeněk (vedoucí práce) ; Charvátová, Dagmar (oponent)
Lobbing: ekonomické a právní aspekty Abstrakt Cílem této práce je vymezení lobbingu jako legitimní součásti demokratických procesů a návrh doporučení pro regulaci lobbingu v České republice. K dosažení tohoto cíle byla provedena analýza regulace lobbingu v USA, EU a sousedních státech. Zaměření je také na analýzu pokusů regulace v České republice s ohledem na vliv nevládních organizací. První kapitola se věnuje komparaci rozličných definicí lobbingu, které ukazují hlavní aspekty a podobnosti napříč definicemi. Obsahuje nepostradatelné definice lobbingu jako činnosti a jeho hlavních aktérů - lobbistů a adresátů lobbingu. Druhá kapitola se věnuje srovnání zákonné regulace a samoregulace s vyhodnocením jejich kladů a záporů. Rozdíl mezi lobbingem a korupcí jako často zaměňovanými pojmy je ohniskem třetí kapitoly. Následující tři kapitoly se věnují historické a právní analýze lobbingu na území Spojených států amerických, Evropské unie a sousedních států. Regulace lobbingu v USA v jeho institucionální podobě si prošla nejdelší historií. Regulace lobbingu v EU je ukázkou odlišné terminologie, která se používá při komunikaci s Evropským parlamentem a Evropskou Komisí. Sousední státy byly vybrány vzhledem ke kulturní blízkosti uvnitř regionu. Sedmá kapitola se věnuje analýze pokusů regulace lobbingu v České...
|
|
|
Regulace lobbingu v ČR - doporučení na základě zahraniční zkušenosti
Kraus, Lukáš ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Resumé Lobbing je přirozenou součástí dnešního globalizovaného světa, kde dochází k intenzivnímu setkávání politických a ekonomických či jiných sokromých zájmů. Za účelem posilování principů, jako jsou zejména transparentnost a odpovědnost, přistupují některé země k regulaci lobbingu. USA, Kanada, Polsko, Maďarsko, Litva a instituce Evropské unie přistupují k lobbingu v jistých ohledech stejně, v mnoha však velmi odlišně. Odlišná historická a společensko-ekonomická zkušenost těchto subjektů má často podstatný vliv na rozdíly v jejich pojetí regulace. Česká republika sdílí s mnohými uvedenými zeměmi historickou zkušenost postkomunistického státu, který nemá příliš zažitou demokratickou politickou kulturu a jenž má velké problémy s korupcí v oblasti veřejného rozhodování. Lobbingová regulace v českých podmínkách je proto zejména potřebná pro zvýšení transparentnosti a odpovědnosti politiků. Při přípravě budoucí regulace je třeba respektovat doporučení mezinárodních organizací a důkladně analyzovat zkušenosti ostatních zemí. Nutnou součástí budoucího zákona by měly především být jasné definice lobbingu a lobbisty, předmětu lobbingu a lobbovaných, výčet povinností lobbistů (zejména v souvislosti se zavedením registru a výkazů) i lobbovaných (zejména doba vychladnutí, ke zvážení pak veřejné seznamy schůzek) a...
|
|
|
Lobbing a jeho regulace v České republice
Hujová, Anna ; Bašný, Adam (vedoucí práce) ; Vargovčíková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Lobbing a jeho regulace v České republice" se zamýšlí nad teoretickými i praktickými aspekty regulace lobbingu. Jejím cílem je navržení komplexní a efektivní regulace lobbingu pro Českou republiku. V první části definuje základní pojmy: lobbing, lobbista a veřejný činitel. Poté přináší teoretický přehled nástrojů regulace lobbingu. Postupně popisuje obě formy regulace - samoregulaci i zákonnou regulaci. Samostatná kapitola je věnována odlišení lobbingu od korupčního jednání. Následující kapitola přináší přehled regulace lobbingu ve vybraných státech. Tento přehled ukazuje různé možnosti a přístupy k regulaci lobbingu, jež se odrážejí v úpravách jednotlivých států. V praxi se využívá nastavení práv a povinností pro lobbisty, lobbované nebo obě skupiny současně. Pozornost je dále v diplomové práci věnována dosavadním pokusům o regulaci lobbingu v České republice, z nichž žádný nebyl do dnešního dne v praxi aplikován. Na základě poznatků z předchozích kapitol a zhodnocení stavu regulace lobbingu v České republice jsou navrženy základní principy regulace této činnosti. Závěrečná kapitola představuje vyústění celé práce a přináší nám konkrétní přehled opatření, která představují komplexní regulaci lobbingu.
|
|
|
Regulace lobbingu v zemích Visegrádské čtyřky
Kohoutková, Markéta ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Husák, Jan (oponent)
Tématem práce je úprava lobbingu v zemích Visegrádské skupiny (V4) -- konkrétně tedy zákonná úprava lobbingu. Práce podává ucelený přehled o vývoji regulace lobbingu v členských zemích V4 od prvních pokusů o tuto regulaci, až do současnosti. Jejím cílem je pak podat odpovědi na některé otázky, které jsou s tématem úzce spojeny -- tedy zda lobbing v jednotlivých zemích V4 vůbec regulován je, jaká je kvalita případné regulace, a zda tato případná regulace sdílí některé společné znaky. K dosažení vytčeného cíle práce využívá kombinace metody deskriptivní, komparativní a analytické. Práce sestává ze dvou hlavních logických částí, které jsou rozděleny do pěti kapitol, úvodu a závěru. První logický celek vytváří úvodní tři kapitoly. Tato část je věnována historii lobbingu, definici pojmu lobbing a teoretickým koncepcím regulace lobbingu. Druhý logický celek je pak zcela věnován zákonné úpravě lobbingu v zemích V4. Součástí tohoto celku je i závěrečná komparace a analýza zákonné úpravy lobbingu v těchto zemích a zodpovězení otázek vytčených v úvodu práce.
|
|
|
Možnosti zavedení regulace lobbingu v ČR
Klouda, Petr ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Cílem této práce je představit systém regulace lobbingu pomocí zákona, konkrétně ve Spojených státech amerických a z těchto poznatků formulovat doporučení pro Českou republiku a porovnat je s návrhy na vytvoření zákona o lobbingu. Struktura práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je představena historie vzniku lobbingu a první pokusy o jeho regulaci dále jsou zde vymezeny definice a základní pojmy týkající se lobbingu a jeho regulace. V praktické části je nejprve přiblížen systém regulace lobbingu v USA, od jeho historie, včetně hlavních legislativních dokumentů vymezujících lobbing po jeho současnou podobu, dále tato část obsahuje informace o českém prostředí a o prvních pokusech o regulaci u nás. V závěru praktické části nabízím porovnání regulace lobbingu v USA a návrhů, podle kterých má být zpracován návrh zákona o lobbingu u nás.
|
|
|
Lobbing v Evropské unii
Králíčková, Jana ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Telička, Pavel (oponent) ; Liška, Ondřej (oponent)
Struktura lobbingu v Evropské unii pomalu posouvá k více demokratickému modelu. Nejvlivnější institucí není již Rada EU, ale nejvhodnějšími institucemi k lobbingu se stávají EP a Komise. Nejen tento posun přispívá k demokratizaci celého procesu, velkým přispěvatelem je lobbing samotný. Žádný zákonodárce na světě není schopen vědět vše o všem, není schopen vnímat všechny aspekty daného problému. Prapůvod vzniku lobbingu tkví v zájmových skupinách. Zákon je většinou kompromisem různých názorů a zájmů různých lobbistických skupin. Lobbing různých zájmových subjektů u volených zákonodárců je v této souvislosti jedním z důležitých přispěvovatelů k demokracii v Bruselu
|
|
|
Lobbing v Evropské unii
Dvořáková, Jana ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Liška, Ondřej (oponent) ; Telička, Pavel (oponent)
Struktura lobbingu v Evropské unii pomalu posouvá k více demokratickému modelu. Nejvlivnější institucí není již Rada EU, ale nejvhodnějšími institucemi k lobbingu se stávají EP a Komise. Nejen tento posun přispívá k demokratizaci celého procesu, velkým přispěvatelem je lobbing samotný. Žádný zákonodárce na světě není schopen vědět vše o všem, není schopen vnímat všechny aspekty daného problému. Prapůvod vzniku lobbingu tkví v zájmových skupinách. Zákon je většinou kompromisem různých názorů a zájmů různých lobbistických skupin. Lobbing různých zájmových subjektů u volených zákonodárců je v této souvislosti jedním z důležitých přispěvovatelů k demokracii v Bruselu
|
host ::
RSS.