|
|
Ověření existence zlomu "Čirá - Kopanina" pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod
Findžová, Leona ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Kašing, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá ověřením existence zlomu Čirá-Kopanina pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod. Práce se při ověřování zlomové zóny opírala o analýzy digitálního modelu reliéfu, parametrů říční sítě a vybraných prvků reliéfu, které s velkou pravděpodobností indikují tektonickou aktivitu. Na základě těchto analýz byla provedena identifikace zlomu a jeho následné ověření geofyzikálními metodami. Hledaná tektonická linie prochází obcí Čirá v okrsku Jindřichovická vrchovina (celek Krušné hory), pokračuje východně od obce Kopanina a směřuje na jih do Chebské pánve podél Libockého potoka. Směr zlomu Čirá-Kopanina byl určen jako přibližně severojižní (348ř - 168ř) a odpovídá tak severojižnímu usměrnění hypocenter západočeských zemětřesení. Zlomová zóna Čirá-Kopanina by tak mohla být potenciální zdrojovou oblastí vzniku zemětřesných rojů na pomezí Chebské pánve a krušnohorského krystalinika. Její aktivitu je však nutné ověřit dalším výzkumem. Klíčová slova zlom, tektonika, digitální model reliéfu, morfostrukturní analýza, geofyzikální průzkum, Jindřichovická vrchovina, Krušné hory
|
|
| |
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
|
|
Vliv vybraných fyzickogeografických faktorů na průběh akumulace a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Vliv vybraných fyzickogeografických faktorů na průběh akumulace a tání sněhové pokrývky Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu fyzickogeografických faktorů na prostorové rozložení vodní hodnoty sněhu a její vývoj. V práci je kladen důraz na popis vlivu vegetace, expozice a nadmořské výšky. Měření proběhla v experimentálních povodích Zlatý potok a Bystřice v západní části Krušných hor v zimách 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011 a 2011/2012. K hodnocení vlivu fyzickogeografických faktorů na vodní hodnotu sněhu byla použita metoda vícerozměrných statistických analýz - shluková analýza. Z výsledků výzkumu vyplývá, že největší vliv na rozložení a vývoj vodní hodnoty sněhu v experimentálních povodích má vegetace a jistá závislost se prokázala i mezi body jižní expozice. Výsledky měření prokázaly vhodnost použití shlukové analýzy pro analýzu bodových dat vodní hodnoty sněhu. Výsledky ale ukázaly také na hlavní limity této metody, především potřebu velkého počtu bodů s různými charakteristikami. Výsledky měření a statistické analýzy jsou porovnávány s výsledky publikovanými v odborné literatuře. Klíčová slova: sněhová pokrývka, vodní hodnota sněhu, shluková analýza, vegetace, expozice, Krušné hory
|
|
|
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
|
|
|
Vliv vegetace na akumulaci a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Kocum, Jan (oponent)
Vliv vegetace na akumulaci a tání sn hové pokrývky Abstrakt: Bakalá ská práce se zabývá problematikou vývoje sn hové pokrývky a analýzou vlivu fyzicko-geografických faktor na její fyzikální vlastnosti a charakteristiky. Výsledky publikované v odborné literatu e jsou porovnávány s výsledky získanými na základ m ení v experimentálním povodí horní Byst ice v Krušných horách b hem zimy 2009/2010. V práci je porovnáván vývoj sn hové pokrývky pro skute ný krajinný pokryv, les a otev ené plochy. Z rešerše odborné literatury a z výzkumu provád ného v Krušných horách vyplývá, že vegetace výrazn ovliv uje akumulaci a p edevším tání sn hové pokrývky. Proces akumulace je v lese ovliv ován intercepcí sn hových srážek v korunách strom . Tání sn hu je v lesním prost edí zpomalováno pohlcováním a odrážením slune ního zá ení v korunách strom . Práce na p íkladu vybraného povodí ukazuje, že na volných plochách roztaje sníh d íve než v lesním porostu. Klí ová slova: sn hová pokrývka, vodní hodnota sn hu, vegetace, Krušné hory
|
|
|
Lesnické hospodaření v Krušných horách: Aktualizace studie
Balcar, Vratislav ; Beran, František ; Buriánek, Václav ; Cukor, Jan ; Dušek, David ; Erbanová, Evelína ; Fadrhonsová, Věra ; Frýdl, Josef ; Havránek, František ; Ježek, Miloš ; Jurásek, Antonín ; Kacálek, Dušan ; Knížek, Miloš ; Leugner, Jan ; Liška, Jan ; Lomský, Bohumír ; Martincová, Jarmila ; Modlinger, Roman ; Nárovcová, Jarmila ; Nárovec, Václav ; Navrátil, Petr ; Smejkal, Jiří ; Novák, Jiří ; Novotný, Petr ; Novotný, Radek ; Pešková, Vítězslava ; Pěnička, Libor ; Slodičák, Marian ; Šrámek, Vít
Doporučení a návrhy opatření pro dalších vývoj lesního hospodářství v Krušných horách
Plný text:  PDF
|
|
|
Moderní prášková hnojiva s růstovými stimulátory a jejich využití při zalesňování v Krušných horách
Slivková, Tereza
Tato diplomová práce pojednává o využití moderních práškových hnojiv se stimulátory růstu, které byly použity při zalesňování holin smrkem ztepilým (Picea abies /L./Karst.) po buldozerové přípravě půdy v Krušných horách na LS Klášterec nad Ohří. Na těchto skarifikovaných plochách 7. lesního vegetačního stupně byly založeny dvě výzkumné plochy Bojiště a Kiosek. Plocha Bojiště byla rozdělena na 6 parcel, z čehož jedna sloužila jen jako kontrola. Na těchto parcelách byly nadále jedinci smrku ztepilého rozlišovány na vzrostlé stromy (A) a sazenice (B). Sazenice smrku ztepilého byly na jednotlivých parcelách přihnojeny práškovými hnojivy řady Silvamix® (Sivamix® SR50 + S2, Silvamix® SR30 +S2 a Agluform 90S +S2) a organominerálními hnojivy Vermaktiv Stimul a Fungil. Vzorky posledního ročníku jehličí byly odebírány jednou ročně, taktéž i vzorky půdního prostředí. Byla prokázána podpora příjmu živin a odrůstání smrkových kultur především při použití hnojiv řady Silvamix®. Jednotlivá hnojiva z dané řady přispěla k podpoře sledovaných živin, ve vztahu ke složení jednotlivých hnojiv. Dále se tato hnojiva podílela na zlepšení vitality jedinců smrku ztepilého (Picea abies /L./Karst.). Plocha Kiosek byla ošetřena novým hnojivem UNICON. Na této ploše docházelo po dobu dvou let výzkumu také k odebírání půdních vzorků a posledního ročníku jehličí ze smrku ztepilého (Picea abies /L./Karst.). Vůči kontrolní variantě se UNICON prokázal přínosem pro optimalizaci půdního prostředí smrkových kultur. Celkový efekt tohoto hnojiva přispěl k výraznému odrůstání jedinců na ploše a celkovému vyvážení v příjmu živin.
|
|
| |
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
host ::
RSS.