|
|
Pokročilé metody DPZ pro monitoring vegetace rašelinišť v Krkonoších
Kulich, Adam ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Pokročilé metody dálkového průzkumu země pro monitoring vegetace rašelinišť v Krkonoších Abstrakt Cílem práce bylo vytvořit mapy vegetačního pokryvu tří rašelinišť v Krkonošském Národním parku (KRNAP) a navrhnout postup pro další efektivní mapování rašelinišť v Krkonoších ve spolupráci s KRNAP. Pro výzkum byla využita obrazová data z UAV a terénní botanická data, zaměřeá GPS. Snímky z UAV byly předzpracovány v softwaru Pix4D Mapper a do výsledných ortofot byly přidány příznaky výšky porostu a texury, odvozené z GLCM. Testování potvrdilo jejich užitečnost pro zlepšení přesnosti klasifikací. Byla provedena analýza separability a byl navžen algoritmus, rozpoznávající chyby v terénních datech. Během analýzy byly porovnávány dvě klasifikační metody - Random Forest a Support vector machine (SVM). Nejpřesnějších výsledků dosáhla metoda SVM na Kyselých koutech, kde bylo dosaženo F-1 skóre 0.957, zatímco F-1 skóre Hraniční louky dosáhlo pouze 0.899 a Pančavské louky 0.832. Analýza překryvů ukázala, že výsledky jednotlivých metod jsou konzistentní a v případě Pančavské louky přineslo spojení klasifikátorů I lepší přesnost, než jednotlivé modely. Metody, které vedly k nejlepší přesnosti, byly doporučeny v navrženém postupu pro další krkonošská rašeliniště. 1
|
|
|
Vliv rozpadu lesa na vodní a teplotní režim půdy na lokalitě v povodí Rašelinového potoka (NP Krkonoše)
Vesecká, Martina ; Šípek, Václav (vedoucí práce) ; Ouředníček, Petr (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vliv rozpadu lesa na vodní a teplotní režim půdy na experimentální lokalitě v Krkonošském národním parku. Výzkum se zaměřuje na konkrétní lokalitu zasaženou kůrovcovou kalamitou a srovnává ji se zdravou referenční lokalitou. Terénní měření probíhalo po dobu od 16.5.2022 do 31.12.2023 a zahrnovalo měření půdní vlhkosti, půdní teploty, LAI (Leaf Area Index) a hydraulických půdních vlastností. Data byla následně analyzována a použita pro tvorbu hydropedologického modelu HYDRUS-1D. Díky modelu byly dopočítány neměřené veličiny, jako je evaporace, transpirace a odtok vody do podloží. Na základě namodelovaných dat byla sestrojena celková vodní bilance rozpadajícího se a zdravého lesa. Výsledky práce poskytují vhled do toho, jak rozpad lesního ekosystému ovlivňuje vodní bilanci a teplotní dynamiku půdy. Závěry poukazují na složitou komplexní interakci mezi fyziologickým stavem vegetace, půdními podmínkami a klimatickými faktory. Klíčová slova půdní voda, teplota půdy, kůrovec, Krkonoše, HYDRUS-1D
|
|
|
Horský hotel
Vlček, Jan ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh Horského hotelu v obci Rokytnice nad Jizerou. Objekt je umístěn na svažité parcele nacházející se v turisticky a lyžařsky atraktivní oblasti Krkonoš. Horský hotel je čtyřpodlažní, podsklepený. V prvním nadzemím podlaží se nachází restaurace s terasou, kuchyně, zázemí hotelu. Ve druhém a třetím nadzemním podlaží jsou umístěny pokoje pro hosty a pokoj zaměstnance hotelu. V podzemním podlaží je umístěn wellness, technické zázemí a hromadná garáž. Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonové monolitické příčné rámy s výplňovým zdivem z keramických tvárnic.
|
|
| |
|
|
Detekce antropogenních terénních objektů ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších s využitím dat leteckého laserového skenování
Krusová, Anna ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí objektů mikroreliéfu s využitím dat leteckého laserového skenování. Cílem práce bylo navrhnout vlastní metodu pro detekci terénních anomálií a dále identifikovat a popsat terénní útvary, které odpovídají antropogenním zásahům v oblasti arkto- alpínské tundry ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších. Na základě existujících studií byla navržena nová metoda detekce specifických objektů mikroreliéfu, která vychází z kombinace dvou typů dat, tj. bodového mračna a z něj vycházející rastrové reprezentace. Nejprve byly z digitálního modelu reliéfu odvozeny polygonové aproximace terénních anomálií, jejichž prostorové vymezení bylo následně lokálně zpřesněno s využitím bodových mračen. Výstupem je nejúplnější a nejpřesnější polygonové vymezení terénních útvarů, které bylo, s ohledem na dostupná data a specifičnost území a v porovnání s doposud realizovanými studiemi, zatím provedeno. Navrženým algoritmem bylo oproti referenčním datům identifikováno o stovky terénních objektů více. V tomto počtu jsou ale zahrnuty i falešně pozitivní objekty, které je ale nutné manuálně eliminovat. Klíčová slova: letecké laserové skenování, detekce objektů mikroreliéfu, archeologický průzkum, digitální model reliéfu, local relief model, Krkonoše, Luční hora, Studniční hora
|
|
|
Geometric Aspects of Detecting Grassland Mowing in Krkonoše Mountains Based on Sentinel-1 Coherence
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Mouratidis, Antonios (oponent)
Kosení je běžně používaným způsobem managementu evropských trvalých travních porostů pro produkci krmiva a podporu biodiverzity. Aby podpořily méně intenzivní využití travních porostů, veřejné instituce potřebují spolehlivý způsob monitoringu péče prováděné na těchto travních porostech. Satelitní dálkový průzkum Země je v tomto směru klíčovým nástrojem pro monitoring na velkých územích, přičemž dálkový průzkum metodou SAR je obzvlášť užitečný v oblastech s vysokým výskytem oblačnosti. SAR monitoring trvalých travních porostů v komplikovaném terénu ale není plně pochopen a pojí se s potenciálními výzvami spojenými s topografií a úhlem dopadu SAR signálu. Tato diplomová práce detekovala datum kosení travních porostů s využitím modelu reliéfu ve vysokém rozlišení pro koregistraci a terénní korekci dat Sentinel-1. Také byl prozkoumán vliv lokálního úhlu dopadu SAR signálu na přesnost detekce kosení s pomocí interferometrické koherence. Detekce byla testována na 61 travních porostech v Krkonoších. Přesnost detekce byla v této práci vyšší než v předchozích studiích, pokud jsou brány v potaz výsledky pouze pro detekci z dat SAR. Toto zlepšení bylo pravděpodobně způsobeno tím, že jsou počítány detekce z jednotlivých relativních oběžných drah pro zhodnocení jistoty dané detekce. Hlubší analýza ukázala, že...
|
|
|
Proměny rezidenčního cestovního ruchu ve Španělsku, Finsku a Česku
Breza, Marián ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Štolcová, Kristýna (oponent)
Rekreační apartmánové domy jsou považovány za nový trend druhého bydlení, jež se v Česku začal plně rozvíjet od 90. let 20. století. První z domů se objevují už na sklonku 20. století v horských střediscích, jako například v Krkonoších či na Šumavě. Oproti tradičním chatám a chalupám jsou apartmánové domy lépe zařízeny a uživatelům umožňují větší komfort. Cílem práce je zhodnotit a porovnat vývoj rezidenčního cestovního ruchu ve Španělsku, Finsku a Česku (s primárním zaměřením na rekreační apartmánové domy). Je rozebírána otázka, jaké důsledky přinesla celosvětová hospodářská krize (v případě Španělska a Česka) a pandemie covid-19 (v případě Finska a Česka) pro rezidenční turismus. Na základě grafických výstupů je diskutován význam apartmánových objektů jakožto jedné z nedílných součástí neobydlených bytů. KLÍČOVÁ SLOVA rezidenční turismus, rekreační apartmánový dům, nové trendy druhého bydlení, hospodářská krize, pandemie covid-19, Krkonoše
|
|
|
Testování možností extrakce vybraných krajinných charakteristik pro popis stanovišť výskytu indikačně významných druhů ptáků v Krkonoších z dat dálkového průzkumu Země
Polák, Mojmír ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce využívá data Dálkového průzkumu Země dvou prostorových úrovní (Sentinel-2 s pixelem 10 x 10 m a PlanetScope 3 x 3 m). Práce zkoumá možnosti extrakce vybraných krajinných charakteristik (spektrální indexy, typ land cover, krajinné metriky) s cílem vyhodnotit, jaké charakteristiky a v jakém měřítku jsou statisticky významné pro výskyt 23 vybraných druhů ptáků, druhovou bohatost a počet druhů řádu pěvci v kvadrátech 1400 x 1400 m v Krkonoších. Data o výskytu druhů byla mapována v letech 2012-2014 na české i polské straně. Síla vztahu mezi charakteristikami a výskytem byla určena Pearsonovým korelačním koeficientem. Nepodařilo se potvrdit, že by pro extrakci krajinných charakteristik byla přínosnější data s větším prostorovým rozlišením. Z celkového pohledu krajinné charakteristiky neprokázaly funkční vztahy pro všechny vybrané druhy. Jako relevantní se potvrdily pro vybrané druhy, druhovou bohatost a řád pěvců například faktory průměrná nadmořská výška a land cover. Land cover byl analyzován metodou řízené klasifikace Random Forest v prostředí Google Earth Engine s celkovou přesností 78 % v případě dat Sentinel-2, jak v tundře, tak i ve zbylé části území a pro data PlanetScoce v tundře 77 %, ve zbylé části území 66 %. Výsledky klasifikací byly porovnány s datovými produkty CORINE Land...
|
|
|
Vztah biochemických a fyziologických parametrů listu vybraných druhů trav k jejich kompetiční roli v reliktní krkonošské tundře.
Mamula, Petr Martin ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Krkonošská arkto-alpinská tundra je oblast, která je součástí Krkonošského národního parku, s unikátním ekosystémem a biodiverzitou. Tato oblast byla v historii velmi zásadně ovlivněná zásahem člověka, který zde hospodařil a zapříčinil se tak o vznik dnes vzácného ekosystému smilkových (Nardus stricta L.) luk. Na těchto smilkových loukách roste díky nízkému vzrůstu a řídkému olistění smilky mnoho dalších rostlinných druhů, které jsou mnohdy endemičtí a chránění. Smilka (N. stricta) je ovšem v posledních letech přerůstána jinými trávami, jako je například třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa J. F. Gmelin), která svým vyšším vzrůstem a těsným zápojem zakrývajícím povrch neumožňuje růst vzácným druhům jako smilka. Cílem této práce proto bylo u smilky (N. stricta) a dalších tří vybraných druhů trav - metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv.), bezkolenec modrý (Molinia caerulea (L.) Moench) a třtina chloupkatá (C. villosa), identifikovat na základě biochemických, strukturálních a fyziologických parametrů listoví parametr nebo kombinaci parametrů, které by mohly dávat konkurenčním travinám smilky kompetiční výhodu. Terénní výzkum a odběr vzorků listoví, pro následné laboratorní zpracování, probíhal v okolí Luční boudy v Krkonošské arkto-alpinské tundře v červnu, červenci a srpnu 2020 a...
|
|
| |
host ::
RSS.